Omlouvám se za výpadek Stok i jiných částí webu Urza.cz; pracuji na nápravě.
Autor: Ondrášeček
Čas: 2021-02-25 00:00:02

O (ne)rovnoprávnosti dětí

Chceme-li diskutovat o skutečné rovnoprávnosti, je třeba jasného vymezení toho, kdo nositelem práv je a kdo nikoli. Ohledně dětí, dominantní argumenty pro jejich nerovnoprávnost s dospělými jsou založeny na racionalitě. Typicky že nejsou schopny dostatečné predikce nebo že se o sebe nedokáží postarat. Většinu takových argumentů považuji za potenciálně nebezpečné. Je tomu z důvodu, že je lze použít takřka proti komukoli. Bez ohledu na to, jak je kdo starý a vzdělaný, nikdy nebude schopen plně predikovat svět okolo nebo se o sebe v různých prostředích postarat. Myslím, že neexistuje jasné pomezí mezi dítětem a dospělým – každý dospělý je vlastně tak trochu dítě a každé dítě je tak trochu dospělým. Náš systém předpokládá, že tohle pomezí existuje ve věku 18 let, jenže není žádný logický důvod, aby člověk v den svých osmnáctých narozenin zrovna přišel k rozumu. Buďto rozum dostal už předtím, a pak bylo neetické nutit mu jeho zákonného zástupce, anebo ho nedostal, a pak je vlastně kontradikcí mu nějaká práva vůbec udělovat.

Za lepší považuji předpokládat, že dítě se rovnoprávným rodí, akorát práv není schopno využít, a proto je deleguje. V opačném případě bychom totiž vytvářeli prostředí, které rodičům umožňuje chovat se k dítěti opravdu špatně a zároveň nenést odpovědnost. Presumpce delegace dítěti dává možnost převést svá práva na někoho, kdo se mu stane lepším opatrovatelem. Také mu umožňuje usilovat o osamostatnění již v relativně nízkém věku. Už z důvodu, že nevíme, kdy jejich iniciativa vzít život do svých rukou přijde, by podle mě děti měly mít apriorní rovná práva s dospělými.
Přečtení: 1375
Autor: Janarchokapitalista
Čas: 2021-02-24 00:00:02

Ministerstvo zrušilo výuku Newtonových zákonů

Ministerstvo školství upravilo a zredukovalo učební plán pro základní školy. Zpráva o tom vyvolala mediální rozruch, zvlášť kontroverzní bylo vyškrtnutí Newtonových zákonů z výuky. Odpověď odborné komunity na sebe nenechala dlouho čekat – byl sepsán otevřený dopis, který se proti chystaným změnám ohrazuje. Proč nejsem ani na jedné straně tohoto sporu? Obě strany totiž lobbují za centrální řešení. Jedna by ráda všem školám výuku Newtonových zákonů prakticky zakázala, zatímco druhá je pro status quo, kdy má naopak každá škola povinnost je těm dětem nalít do hlavy. Celá kauza tak krásně podtrhuje hloupost a nepromyšlenost státního centrálně řízeného školství, ve kterém pár nekompetentních politiků a úředníků rozhoduje o osudu všech škol i žáků. Máte o vzdělání svého dítěte jinou představu? Smůla, můžete tak maximálně napsat nesouhlasný dopis, který v případě úspěchu bude mít dopad opět na úplně všechny.

Co by celou situaci vyřešilo? Kdyby se stát vzdal svého monopolu a umožnil fungování volnotržního školství. Jak by to tedy řešilo výuku Newtonových zákonů? Celkem jednoduše a přirozeně. Na volném trhu by zcela jistě existovala celá plejáda škol - od těch, co by Newtonovy zákony třeba nevyučovaly vůbec až po ty, co by je probíraly hodně do hloubky. Každý rodič by si tak mohl zvolit, zda-li své dítě pošle do té či oné školy podle toho, jak moc mu znalost Newtonových zákonů přijde důležitá.
Přečtení: 2467
Autor: Karel K
Čas: 2021-02-23 00:00:02

Dává zaměstnavatel práci?

Bylo to štěstí, vyrazit ráno s bandaskou kafe a kusem chleba na pěší cestu do fabriky. Dostal práci! Vžilo se říkat tomu tak. Ale jak to bylo doopravdy? Ten člověk tam šel odevzdávat svou práci, svoje úsilí a svůj čas. Vousatý teoretik, který dal světu nenávistné paradigma o vykořisťování, by dodal, že za tu odevzdanou práci dostal jen žalostnou odměnu zkrácenou o jakousi „nadhodnotu“. Jiný pohled nám říká, že zaměstnavatel nakupuje práci od řady zaměstnanců, tvoří z jednotlivých příspěvků celek, který pak umisťuje na trhu. Této kolektivní práci vlastně dává smysl. S každým zaměstnancem má smlouvu, která by mohla obsahovat v jádru pouze pár základních závazků: zaměstnavatel se zavazuje zajistit veškeré potřebné pracovní podmínky pro bezpečný a zdraví nepoškozující výkon práce, za tuto práci vyplatit odměnu ve sjednané výši, …, zaměstnanec se zavazuje vykonávat určenou práci s náležitou péčí a přesností, dodržovat stanovenou pracovní dobu, dodržovat bezpečnostní předpisy,… Tečka. Zdá se vám to málo? Pokud by mohli zaměstnavatelé uzavírat se zaměstnanci smlouvy čistě oboustranně, bez zásahu zvenčí, bylo by to zřejmě zcela dostatečné pro svět dospělých a svéprávných bytostí. Ne tak v mateřské školce zvané stát.
Přečtení: 3153
Autor: Lovely Annie
Čas: 2021-02-22 00:00:02

Jílkotrauma

Omylem jsem dnes zaslechla kousek politické debaty u paní Jílkové. Nemůžu se vynadivit, jak moc lidé chtějí omezovat druhé. Z obsahu debaty na mě úplně kapala motivace ovládat v kombinaci se strachem. Stát bohužel dokonale vytváří prostředí pro lidi ovládané strachem a touhou po moci. A dává jim do rukou zbraně ve formě zákonů, které budou použity proti komukoliv. Proti nám. Otevřít či neotevřít restaurace? Stát to raději zakáže všem. Vzhledem k různým potřebám lidí by na volném trhu vznikla spousta rozličných řešení. Lidé by si sami mohli zvolit danou variantu nebo nezvolit žádnou z nich. Určitě by to bylo lepší než vnutit jedno řešení všem skrze zákon.
Přečtení: 2338
Autor: Urza
Čas: 2021-02-21 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: O Zeitgeistu a trhu s Janem Gregušem

Přečtení: 1102
Autor: Urza
Čas: 2021-02-20 12:00:00

SfL: Urza a Martin Pánek o svobodě slova (nejen n)a sociálech

Přečtení: 1383
Autor: Matěj
Čas: 2021-02-19 00:00:02

Sázej semínka svobody!

Obklopen etatisty? Kamarádi. Příbuzní. I ten prodavač v pekárně. Jsou všude. Můžeš je přesvědčovat, ale ruku na srdce, kdo by si chtěl donekonečna kurvit vztahy politickou agitkou. Na druhou stranu nechceš jen tak nečinně přihlížet plíživému nástupu totality. Existuje způsob jak mít příjemný pokec s etatistou a zároveň u toho "jen tak mimochodem" úspěšně zasít semínko svobody.
Možná by stálo za to to omrknout. První dvě kapitoly jsou již připravené.
--> Kurz sázení semínek svobody <--
Přečtení: 4410
Autor: Ondrášeček
Čas: 2021-02-18 00:00:02

Mlživé narativy bytí

Každý náboženský, filozofický i politický směr má svůj narativ, kterým se snaží srozumitelně popsat to, jak náš svět funguje a jakou roli v něm hrajeme, protože nezjednodušený je hodně komplikovaný. Tyto narativy, často ideologicky podbarvené, mohou být výhodné, protože plně chápat nehostinnost světa může znamenat závažný distres. Pokud by běžný středověký nevolník věděl, jaká nespravedlnost se na něm děje, možná by ho brzy rozdrtila tíha jeho života.

Průmyslová revoluce a osvícenství znamenaly rozvoj vizí souvisejících s hledáním lepšího společenského uspořádání. Narativem marxismu je konflikt dvou společenských tříd, narativem fašismu nebo nacismu je idea jednotného silného národa. Tyto narativy působí naivně svojí představou o existenci něčeho jako společný třídní zájem nebo spiklenecký židozednář – ovšem pro životem deprimované lidi to opět mohlo být otázkou přežití. Postmodernismus přináší poměrně zajímavý narativ o absenci narativů, ukazuje náš svět v jeho absurditě. Sám vidím anarchokapitalismus jako projev postmodernismu právě z důvodu, že zdůrazňuje subjektivitu a individualistický přístup. Jako jeden z jeho důležitých prvků vidím vymezení se vůči narativu státní demokracie, která říká, že existuje něco jako věci veřejné a že hlasováním se o ně dokážeme postarat. Dále myslím, že plyne z hluboce zakořeněného zvyku z dob absolutismu, že určitá posvěcená odvětví se řídí odlišně. Také obsahuje prvky mnoha předchozích narativů (například národu, vůdce), ale v menší míře.

Co pro nás znamená narativ o absenci jednotícího narativu? Myslím, že značnou prvotní nejistotu a odcizení od okolí. Nejspíše i proto mnohé demokraty irituje, když někdo vyvrací stát – představa zpochybnění něčeho tak esenciálního je tíživá. V neposlední řadě v něm však vidím příležitost přestat žít ve lži a najít si jedinečný životní narativ, nezávislý na názoru boha, vůdce nebo většiny.
Přečtení: 2545
Autor: Karel K
Čas: 2021-02-17 00:00:02

Distribuovaná energetika

Blackout, jeden z moderních strašáků dnešní doby, není zdaleka řádně doceněn. Slyšeli jsme cosi o nějakém problému v USA, ale to je přece daleko za vodou. U nás by se to „nějak zvládlo“. Nezvládlo. Skutečný blackout znamená totální rozpad energetické soustavy, kdy by nefungovalo prakticky vůbec nic. Pár nejkritičtějších pracovišť by běželo na náhradní zdroje, dokud by jim nedošlo palivo do agregátů. Další by nikdo nepřivezl. Postupný náběh elektráren by trval řadu dní. Synchronizace sítě není žádná sranda! Nápravu vidím v decentralizaci. Tak jako bylo možné nahradit jeden mohutný parní stroj v továrně množstvím malých elektromotorů, tak jako byly velké sálové počítače vytěsněny sítěmi počítačů často menších než klasický psací stroj, tak i mohutné elektrárny, rozvodny, dispečinky a dálkové trasy velmi vysokého napětí (vvn) mohou být nahrazeny víceméně autonomními ostrůvky, které by mohly fungovat případně i bez propojení s ostatními. Ale propojení je možné a vysoce žádoucí. Samozřejmě z technických důvodů by propojovací vedení byla stejnosměrná (obdoba technologie HVDC). Ostrovy by se specializovaly: některé by jely hlavně na takzvané „obnovitelné zdroje energie“, jiné by si pořídily třeba kontejnerové jaderné minielektrárny, jiné by se specializovaly na akumulaci energetických přebytků sousedů a prodávání energie na požadavky ve špičkách. Ceny za energii by se zřejmě řídily kategoriemi smluv: Nejcennější by byla energie na požádání (vytržení trnu z paty), potom dodávky v předem sjednaných dobách, potom dodávka trvalá, a nejnižší cenu by měly přebytky nabízené „do placu“.
Přečtení: 2087
Autor: Roker
Čas: 2021-02-16 00:00:02

„Se okolní státy zbláznily?“ Ne, to jen my chceme chůvu!

„A proč to mají okolní státy podobně, ha?“ Něco takového asi četl každý, kdo lál na nějaká ta opatření posledního roku. Takže proč je to celosvětově všude plus-mínus stejné? Myslím, že jde o touhu po 100% bezpečné společnosti. Zvykli jsme si, že delegujeme na stát vzdělání svých dětí, osobní bezpečnost, zajištění ve stáří, a dokonce i naše osudy, když se zrovna nedaří. Tak co bychom na něj nemohli delegovat i odpovědnost za vlastní zdraví? Je skutečně tak překvapivé, že totéž probíhá i v ostatních demokraciích okolo nás, když to mají vepsáno přímo ve své DNA? Ale jsou na tom autoritativní režimy lépe? Ne, rozhodně nejsou. Autoritativní režim má zas v DNA, že vůdce se postará a vše vyřeší, tudíž když jde prostá fyzika a biologie proti němu, nezbývá než prohlásit: „Problém je vyřešen a každý, kdo tvrdí opak, bude mít problém!“

Paradoxně jsou na tom nejlépe systémy, které si na státy pouze hrají, a to některé země třetího světa. V Mexiku má vláda na starosti maximálně svůj vlastní cashflow a kšefty s mafií. Občany nechává svému osudu. Výsledek? Občanstvo ví, že za ně nikdo nic nezařídí. Nepotřebovali bychom kus toho Mexika i u nás? Jen bych – jako vychytávku – odstřihl tu vládu, co se stará sama o sebe a ponechal vědomí, že pomocná ruka je na konci našeho ramene…
Přečtení: 2765
Autor: Karel K
Čas: 2021-02-15 00:00:02

Cesty k anarchokapitalismu

Najít dnes kousek země, na který si žádný stát nečiní nárok, je téměř nemožné. Kupodivu však existuje území, o které se dva státy dohadují stylem: „Já ho nechci, vem’ si ho ty!“ Je to mediálně poměrně známý Liberland. Jeho zakladatel Vít Jedlička nemá ctižádost vytvořit nový stát pro stát, ale jako území pro maximálně svobodné podnikání. Jak sám uvedl: „Cílem zakladatelů nového státu je vytvořit společnost, kde poctiví lidé mohou prosperovat bez toho, aby jim stát znepříjemňoval život zbytečnými zákazy a daněmi.“

Jako jiné možnosti pro vznik ankapové komunity mne napadají asi jen tyto čtyři: 1) totální destrukce existujících struktur, například katastrofou obrovského rozsahu. Zde je těžko předvídat, jaká společnost s jakým směřováním by se vyvinula. Ankap by to opravdu být nemusel. 2) Vznik ankapu jako paralelní struktury na území státu či regionu: to by znamenalo, že by se ankap komunita v rámci státu maximálně izolovala a vytvořila by si na státu nezávislou ekonomiku. Do určité míry by to připomínalo „vnitřní emigraci“ za komunismu. Současně by se uvnitř komunity musely vytvořit organizace „pro externí vztahy“, které by pomáhaly členům komunity, kteří se ocitnou v těžkém konfliktu se státem, jejich situaci řešit. 3) Postupné deregulace až k nahrazení všech státních struktur soukromými. Podmínkou by bylo intenzivní vzdělávání obyvatelstva. 4) Seasteading. Dnešní technologie umožňují vznik autonomních celků velikosti, řekněme, slušných měst, které by se pohybovaly po světových oceánech, tedy v mezinárodních vodách. Pokud někdo přijde na další možnost, velice to uvítám.
Přečtení: 2310
Autor: Urza
Čas: 2021-02-14 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: Dalibor Žák – Kdo by stavěl silnice?

Přečtení: 876
Autor: Urza
Čas: 2021-02-13 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: Anonymně o bezpečnosti

Přečtení: 2008
Autor: Rastislav
Čas: 2021-02-12 00:00:02

O výchove

Za poslední čas si okolo seba všímam mnoho debát o výchove. Konzervatívci by chceli deti vychovávať k tradičným hodnotám, nacionalisti k národným a liberáli k genderovej rovnosti (samozrejme sú aj iné smery, ale tieto sú v poslednom čase najvýraznejšie). A nehovoríme tu iba o vyučovaní v školách, ale aj o tom aké rozprávky majú deti sledovať/čítať, s akými hračkami sa majú hrať, či dokonca o tom, s kým sa majú hrať. Asi všetci ľudia na toto majú svoj názor a považujú to čo propagujú za pravdu. Tú „pravdu“ ktorá je pre každého najlepšia a ktorou by sa mal každý riadiť. A kto by mohol byť proti takejto svätej pravde? Jedine nejaký hlupák a zapredaný nepriateľ – čo je nakoniec jedným z dôvodov radikalizácie takýchto hnutí. Mohli sme si to všimnúť pri tom, keď napríklad EU navrhuje zákony proti stereotypným postaveniam ženy a muža. Alebo keď konzervatívci odmietajú adopciu deti homosexuálmi. A najme na stále ostrejších spôsoboch, akými títo ľudia na seba vzájomné útočia.

Tomu všetkému by sa do istej mieri dalo predísť keby sme ponechali tvorcom slobodu tvorby, napriek naším výhradám k ich dielam. Ak by sme nechali viac priestoru samotným deťom, aby sa mohli samé rozvíjať a učiť. Toto samozrejme nesmie vymáhať žiaden zákon. Je to skôr môj apel na rodičov. Myslím, že ak by sme zrušili povinnú školskú dochádzku, a štát by ponechal školám, rodičom a žiakom voľnu ruku ohľadom výučby. Dalo by to všetkým možnosť zaistiť si vlastný typ vzdelávania. Konflikty panujúce okolo vzdelávania by sa o dosť zjemnili, pretože by neexistoval konflikt, ktorí vzniká, keď sa všetci musia vzdelávať rovnako. Ďalej si myslím, že táto záležitosť by mala by pre libertalianov prvoradá. Ešte pred cestami, pred nemocnicami a pred ozbrojenými zložkami. Pretože sa, keď ste vychovávaní v neslobode, ťažko si zvyknete na slobodu. A ak ste vychovávaní v slobode, ťažko si zvyknete na neslobodu.
Přečtení: 3109
Autor: Karel K
Čas: 2021-02-11 00:00:02

Poznávání povolené a zakázané

První dva lidé žili v báječném světě: rajská zahrada byla vzorem bezpečí a blahobytu. Platil však jeden zákaz: Neopovažujte se ochutnat plody Stromu Poznání! Tomu se ovšem nedalo odolat. Zásluhou Evy ochutnali a přivodili si hněv Stvořitele. Hříšný pár musel ráj opustit. Pozemský život jim Hospodin ztrpčil různými nepříjemnostmi a potížemi, ale nechal jim schopnost přivádět na svět potomstvo. Vyzrazené tajemství plození mělo své kladné i záporné stránky. Rodiče měli kolem sebe hejno dětí, které nesly dál jejich poselství a svým rodičům byly oporou ve stáří. Mezi stinné stránky zmíněného objevu patřila například prostituce a dětská pornografie. V něčích očích je to natolik velká chyba, že bylo lepší zakázanou informaci včas kompletně zničit a něco tak ohavného, jako ony odporné vedlejší produkty, by nespatřilo světlo světa. To je jistě velmi ctnostný a vysokou morálkou prodchnutý požadavek, má však jeden háček: při jeho realizaci by nebylo nikoho, kdo by se nad čímkoli mohl morálně rozhořčovat. Lidé by prostě neexistovali. Zákazem šíření jakékoli informace se lidstvo nějakým způsobem ochudí. Přinejmenším o diskusi, která se všeobecně považuje za nosný pilíř demokracie.
Přečtení: 2341
Autor: Urza
Čas: 2021-02-10 00:00:02

Dnes večer: Svoboda projevu a sociální sítě

Students for Liberty uspořádali online debatu o svobodě projevu (n)a sociálních sítích; diskutovat bude Martin Pánek, Urza a publikum, kterým se můžete také stát!
Tak přijďte dnes večer ve 20 hodin; a rovnou si můžete na YouTube nastavit upozornění, ať vám to neuteče!
Přečtení: 2326