Omlouvám se za výpadek Stok i jiných částí webu Urza.cz; pracuji na nápravě.
» Vyberte měsíc roku 2019: 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 «
» Vyberte měsíc roku 2018: 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 «
» Vyberte měsíc roku 2017: 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 «
» Vyberte měsíc roku 2016: 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 «
» Vyberte měsíc roku 2015: 09 10 11 12 «
Autor: Tardan Bizonov
Čas: 2019-10-16 00:00:02

Argumentační faul – základ státu

„Když se ti tu nelíbí, proč se neodstěhuješ do Somálska?“ Proč jo? Argument je validní od člověka, který je stoprocentně spokojený s aktuálním stavem společnosti. Kdokoliv má byť sebemenší výhradu, kterou se snaží řešit, může se odstěhovat sám, do Somálska či kamkoliv jinam.
„Chtěl bych vidět, jak by se anarchokapitalistické společnosti vedlo na opuštěném ostrově.“ Chtěl bych tamtéž vidět etatisty. Pokud oni mohou stavět na socialismu, nacismu, bezpočtu monarchií a dalších neliberálně-nedemokratických režimů, proč zrovna anarchisté by museli začínat od nuly?
„V ankapu by všem vládli nebezpeční šílenci, dost bohatí, aby si koupili zbytek země.“ Říká zásadně člověk, který vcelku správně považuje tři čtvrtiny demokraticky zvolených světových lídrů za nebezpečné šílence, a skuhrá, že miliardář si z pozice premiéra rozkrádá republiku.
„Chcete-li něco změnit, tak si to odhlasujte ve volbách, ne? A proč vůbec chodíte k volbám, když byste je nejradši zrušili?“ Pět set let zpátky: Chcete-li něco změnit, tak se staňte Bohem vyvoleným panovníkem, ne? Nejsem povinen prosazovat změny pouze aktuálně dominantním způsobem, naopak mám však plné právo ho využít, pokud vidím naději na úspěch.
„Nevolil jsi, nemůžeš si stěžovat. Volil jsi a prohrál ve férových volbách, musíš respektovat volbu ostatních. Volil jsi a vyhrál, máš cos chtěl.“ Hmm, stačilo říct, že si nemůžu stěžovat nikdy.
Přečtení: 936
Autor: Alda
Čas: 2019-10-15 00:00:02

Poslouchejte vědce!

Greta Thumberg volá po tom, aby lidé poslouchali vědce. Ale vědce jakých oborů? Pokud se jedná o projekty měnící strukturu průmyslu a požadavky na změnu spotřebitelského chování, tak vědce, kteří posoudí, zda navrhované změny zvýší společenský blahobyt a zda očekávané přínosy převýší očekávané náklady – tudíž vědce ekonomy. I mainstreemový ekonom uzná, že náklady a přínosy nelze v celosvětovém měřítku nijak zjistit ani odhadnout (zvlášť, pokud se zde jedná o subjektivní veličiny) a tudíž nelze spolehlivě říct, zda jsou jakékoliv změny přínosné a žádoucí.

Ekonomové rakouské školy navíc dodají, že pouze jednotlivci nejlépe umí sami ocenit, jak je pro ně životní prostředí a riziko člověkem způsobené klimatické změny důležité a jaké náklady (např. v podobě změny svého životního stylu) jsou ochotni obětovat. Jednotliví spotřebitelé svými preferencemi volí, které technologie a produkty mají mít budoucnost, a které mají zaniknout. Také platí, že růst životní úrovně jde ruku v ruce s větším zájmem o své okolí a životní prostředí. Jiní vědci, zabývající se tzv. teorií veřejné volby mají přesvědčivé důkazy o tom, že i dobře míněné vládní opatření mají své nezamýšlené důsledky, politici podléhají korupci, dochází k plýtvání veřejných prostředků, apod.

Nejefektivnější a zároveň k naši Zemi nejšetrnější se jeví uspořádání společnosti založené na svobodné směně a dobrovolnosti. Poctivý vědec – ekonom – ještě musí na závěr dodat předpoklad, že tento samoregulující a na motivacích založený přístup funguje pouze v tržním prostředí, kde ceny nejsou deformovány vládními zásahy a dotacemi, vlády nebráni konkurenci, inovacím a kreativitě lidí a zároveň jsou respektována vlastnická práva, kde každý je zodpovědný za své činy včetně škod (externalit) uvalovaných na jiné členy společnosti. Závěrem musím dodat: "Souhlasím s Grétou, poslouchejte vědce!"
Přečtení: 2503
Autor: Tardan Bizonov
Čas: 2019-10-14 00:00:02

A co když…

Oblíbená kratochvíle zastánců státního aparátu je vymýšlení absurdních scénářů, k nimž by na volném trhu jistě došlo nebýt státní moci, která nás před touto katastrofou ubrání. Typickým příkladem je skoupení všech pozemků kolem dokola našeho domova nepřátelskou entitou a následné vymáhání drakonických poplatků za průchod, v lepším případě rovnou vyhladovění k smrti. Nedávno jsem se však dostal do sporu, ve kterém jsem zastával názor, že žiju-li ve svém bytě a nemám v plánu využívat žádné veřejné služby, neměl bych být nucen je platit. Byl jsem však oponentem (vedle úsměvných perliček, jako že výhled na pěkné město je veřejná služba) poučen, že chci-li byt opustit, musím využít veřejného chodníku, který však nelze uhradit zvlášť, neboť provozovatel jej pronajímá pouze v jedné kolekci se školstvím, zdravotnictvím, zemědělstvím, kulturou, důchodovým a dotačním systémem, a pokud se mi to nelíbí, nepřekvapivě se mám odstěhovat.

Beru to tedy za potvrzení, že i zdánlivě groteskní scénáře se mohou naplnit. Jenže zatímco volný trh viníkem být hypoteticky může, stát jím už je.
Přečtení: 2324
Autor: Urza
Čas: 2019-10-13 00:00:02

Kanál Svobodného přístavu: Ankap v čajovně Cherubín

Přečtení: 1240
Autor: Urza
Čas: 2019-10-12 00:00:02

Kanál Svobodného přístavu: Scio konference o budoucnosti

Přečtení: 1490
Autor: Urza
Čas: 2019-10-11 00:00:02

Kdo píše historii?

Ač nejsem historik a o akademické sféře v tomto oboru vůbec nic nevím, rád bych vám, vážení čtenáři, zprostředkoval domněnky dvou historiků, které mě v rozhovorech s nimi velmi zaujaly; oba tvrdili, že granty na výzkumy rozdělují lidé, již mají nějakou představu o tom, co se v minulosti dělo, přičemž nechtějí financovat výzkumy, jejichž předmětem je něco, co se od té jejich verze výrazně liší. To dle mého názoru nemusí být vůbec žádná konspirace (ty mimochodem nemám moc rád coby velký příznivec Hanlonovy břitvy), ono to dává smysl i tak – ti lidé prostě považují financování něčeho, čemu nevěří, za plýtvání penězi; důsledkem tohoto – celkem logického – přístupu je však těžká komplikace možnosti opravovat velké chyby v současném vnímání historie. Děje-li se to, důvodem není zlý úmysl, nýbrž socialistické dotování historických výzkumů; řešením by pak bylo – podobně jako leckde jinde – volnotržní financování.
Přečtení: 2270
Autor: Urza
Čas: 2019-10-10 00:00:02

Bez státu by to zaniklo!

Když mluvím o bezstátní společnosti, často se setkávám s námitkami, že by něco (cokoliv) bez státu zaniklo, takže stát potřebujeme; zajímavé je, že protiargument je zcela univerzální bez ohledu na to, o co konkrétně se jedná. Naprosto zásadní otázka totiž zní: Přináší daná věc lidem více užitku, než kolik užitku by jim přinášely zdroje, jež ona věc spotřebuje? Je-li odpověď kladná, pak námitka padá; lidé by si to pořídili i bez státu (ať už samostatně, nebo by se na to složili, ale rozhodně potřebných zdrojů by se vzdali, neboť výsledný produkt je pro ně cennější). Je-li odpověď záporná, pak daná věc nemá existovat a stát by ji neměl uměle držet při životě; proč? Jednoduše proto, že lidé dokáží potřebné zdroje využít jinak, aby jim tyto přinesly ještě větší užitek; a protože žijeme ve světě omezených zdrojů, neměli bychom jimi plýtvat.
Přečtení: 2514
Autor: Urza
Čas: 2019-10-09 00:00:02

Dva rozhovory

Čekám-li někde, čtu si; proto mi čekání ani nevadí. Před několika dny jsem se však ocitl v situaci, ve které jsem musel čekat a neměl nic ke čtení, tak jsem jen seděl a přemýšlel; z toho mě však vyrušily dva rozhovory, jichž jsem byl svědkem. Aktéry prvního z nich mohl být majitel či ředitel nějaké firmy a pravděpodobně jeho obchodník; zuřivě řešili, co mají dělat, aby se u nich zákazníci cítili dobře a chtěli se vracet. Druhý rozhovor vedly nejspíše dvě zdravotní sestry; svorně nadávaly na to, jak si někdo může dovolit přijít bez objednání a sdělovaly si triky, jak dotyčného „vytrestat“ (nechat jej čekat déle, než je nezbytné, aby si tohle již nedovoloval). Vidíte ten rozdíl? Zatímco jedni o zákazníky bojují, jiné obtěžují; proč? Inu, jednomu ti klienti zdroje nosí, zatímco druhému je odčerpávají; přemýšlí o tom takto ty zdravotní sestry? Nejspíše ne; a asi si to ani neuvědomují.
Přečtení: 2755
Autor: Urza
Čas: 2019-10-08 00:00:02

Nenávist ke kapitalismu

Kapitalismus je spoustou lidí nenáviděn (podobně jako anarchie, ale tu teď pomiňme); proč vlastně? Myslím si ale, že bychom se neměli ptát „proč“, nýbrž „co“; co vlastně tito lidé nenávidí? Typicky jednu ze dvou následujících věcí: Buď „divoký kapitalismus“ devatenáctého století (v porovnání s dnešní dobou), nebo současné (na stát napojené) korporace; nenávidět kapitalismus devatenáctého století proto, že lidé žili v horších podmínkách než dnes (ačkoliv v lepších než předtím), dává asi takový smysl, jako hanět vynález parního stroje, protože dnes máme stroje výkonnější, zatímco nazývat na stát napojené a přeregulované korporace (jež leckdy skrze lobby tvoří zákony a omezují konkurenci) kapitalistickými, svědčí o těžkém nepochopení toho pojmu. Kapitalismus znamená volný trh a dobrovolné směny, ne lobbování a uplácení poslanců; a na nás je, abychom to lidem vysvětlili.
Přečtení: 3224
Autor: Urza
Čas: 2019-10-07 00:00:02

Úcta k autoritě

Mnozí si často stěžují, že „ta dnešní mládež“ (samozřejmě horší než ta dřívější – jako každá) nemá úctu k autoritám, což by často rádi řešili vojnou, případně alespoň přísnou disciplínou ve škole; co se ale těmito prostředky mládež naučí? Plazit se před autoritou, kterou si tito lidé sami nevybrali; jak něco takového může být vůbec někým považováno za ctnost? Úcta i zdravá pokora jsou samozřejmě velmi žádoucí, nicméně musejí vycházet z nitra dotyčného – on sám si vybere, kdo si jeho úctu zaslouží, kdo je následováníhodný; když mu však vnutíme toho, koho musí poslouchat, jen z něj děláme loutku, otupujeme jeho vůli a učíme jej „držet hubu a krok“. Všímáte si, jak často se s tím lze setkat ve třeba školách? A není divu; státu se samozřejmě hodí vychovávat poslušné občany – učitel může být pak snadno nahrazen policajtem, úředníkem či politikem. Vážně tohle přejete svým dětem?
Přečtení: 2340
Autor: Urza
Čas: 2019-10-06 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: Daně a cla do škol

Přečtení: 897
Autor: Urza
Čas: 2019-10-04 00:00:02

Mrtví koně a jejich lejna

Před více než sto lety komusi v New Yorku přišlo, že je tam příliš mnoho koní; zjistil, jak rychle tito koně přibývají a aproximoval další vývoj: Někdy v druhé polovině dvacátého století se budou lidé v New Yorku brodit koňskými lejny, kterých tam bude asi metrová vrstva, nemluvě o záplavě těl mrtvých koní. Připadá vám to absurdní? Mně tedy ano; jednak autor jaksi opomněl auta (ne že by v jeho dobách existovaly), ale především to, že i bez automobilů by lidé daný problém řešili daleko dříve, než by se museli po ulicích brodit výkaly. Jak to, že když jde o koně, každý vidí, jak nesmyslné je takto uvažovat, ale jakmile někdo přijde s trvale udržitelným rozvojem, jenž je založen na stejně absurdních předpokladech, bere jej vážně? Přitom jsou všechny modely trvale udržitelného rozvoje založeny právě na takových predikcích a předpokladu, že lidé nebudou na vznikající problémy reagovat…
________

Edit: Podle některých šlo o Londýn, nikoliv NY.
Přečtení: 4947
Autor: Tardan Bizonov
Čas: 2019-10-03 00:00:02

Filosofické anarchozombie

Mnoho z nás, pro které je svoboda nade vše, má bohužel jednu drobnou překážku v šíření této myšlenky: svoboda je nám nade vše. Naše sociální bublina sestává prakticky z kladného pólu těch, se kterými si notujeme na téma svobody, a záporného pólu všech ostatních, kterým máme nutkavou potřebu omílat libertariánská paradigmata do omrzení. Jejich, ne našeho. Není se pak moc čemu divit, že jsme mnohými osočováni ze sektářství.

Dá se nějak pojmenovat, co nám chybí? Dá - autenticita, nebo snad uvěřitelnost. Mohu soudit jen podle sebe, ale asi bych se nenechal přesvědčit někým, kdo mne bombarduje naučenými argumenty a já mám přitom pocit, že vlastně nemá duši. Spojuje nás zájem o sport? Kulturu? Cestování? Výborně, na tom se dá stavět. Nemusím být v první řadě argumentační robot. Větší efekt leckdy má, pokud jsem příjemný člověk.
Přečtení: 2439
Autor: Urza
Čas: 2019-10-02 00:00:02

Tereza v deCentrále: Biotechnologie a etika

Tématem minulé přednášky o anarchokapitalismu v klubu (de)Centrála byla S(s)voboda učení, jelikož začal nový školní rok.
Dnešním tématem budou biotechnologe a s nimi spojené etické otázky; a přednášet bude Tereza! Uslyšíte od ní o genetických modifikacích živých organismů (i lidí), technologické singularitě a dalších zajímavých věcech.
Všichni jste též rovnou zváni na příští přednášku, která bude také první středu v měsíci, tedy 6. listopadu; budeme si povídat o tématu celkem navazujícím – o vědě na volném trhu.
Těším se na vás dnes večer v 19 hodin v klubu (de)Centrála.
Přečtení: 2354
Autor: Tardan Bizonov
Čas: 2019-10-01 00:00:02

Breaking the Bubble

Nejsme pravičáci, nejsme levičáci. Ať už se sami označujeme jakkoliv, podle mainstreamového diskurzu, kde pravičáci jsou nejčastěji konzervativní nacionalisté a levičáci progresivističtí socialisté, nezapadáme tam ani onam. Je však nejlepší reakcí na tento fakt označit každého názorového oponenta za komunistu, poslat ho do gulagu a pěkně společně se mu vysmát?

Pomíjíme jeden důležitý, nepříjemný fakt: Téměř každý, zleva doprava, konzerva či libtard, to ve skutečnosti myslí dobře. Jistě, často nedomýšlí důsledky nebo je motivován úplně jinými (klidně i nesprávnými) pohnutkami, takže jeho dobro se jeví být podle všech rozumných měřítek zlem, ale prakticky nikdo nechce být ze zásady zlý.

Co s tím? Snažit se hledat průsečíky. Ač se to na první (a často ani druhý) pohled nezdá, ve skutečnosti se lze na jednotlivostech shodnout s kýmkoliv, v extrémních případech počínaje rasistickými staromilci a konče třeba komunistickými ekofeministkami. Kam se bude ubírat následující konverzace není možné předvídat ani rámcově, ale jsem si jistý, že výsledek přinejmenším nebude horší, pokud dokážeme navzájem respektovat, že nám i jim jde o lepší svět.
Přečtení: 2614