Konstruktivní kritikou ke kompromisu – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Autor: velkej Ká
Čas: 2018-06-25 00:00:02

Konstruktivní kritikou ke kompromisu

Každý politik, chce-li zapřáhnout společnost do okovů stále vyšších daní, přísnějších zákazů a nesmyslnějších příkazů, dobře ví, že to nemůže udělat najednou, protože to by si lid obecný mohl něčeho všimnout a bouřil by se. Musí na to chytře a žába se musí vařit pomalu. Jednou z metod, jak toho docílit, je kompromis. A tak politik vypustí nějakou naprosto příšernou změnu, a prohlásí: "Je to jen návrh, některé parametry ještě musíme upravit."

A vaření může začít. Ve společnosti se strhne diskusní mela. Jedni návrh zcela odmítají, další schvalují, další upravují parametry. Celkem logicky by největší slovo měla mít pozice zachovávající současný stav, nicméně často se odmítání návrhu setkává s tím, že odmítnutí přece není konstruktivní kritika, a tak ti, co návrh odmítají, jsou do země zašlapání všemi ostatními konstruktivně kritickými. Tak je tedy dosaženo kompromisu v podobě zhoršení situace mnoha lidí. Tímto způsobem je možné schválit zákaz prodeje o svátcích (původně o víkendech, nakonec jen pár dní v roce), EET (původně pro všechny, nakonec v několika fázích a s různými výjimkami) a řadu dalších, jež si teď zrovna nevybavím.

Co mi na tom všem vadí, krom těch nesmyslů samotných, je to vnímání ve společnosti: Snaha nenechat se ojebat, snaha odmítnout každý ojeb je brána jako něco destruktivního, jako dupání do báboviček vlhce snících etatistů. Je to ta představa, že změny se přece dělají pro změnu, že jsou v zásadě dobré a stačí je občas jen trochu upravit, a kdo se brání, ten je nepřítelem pokroku, nebo dokonce nějakým nepřítelem třídním (to je určitě zloděj, vykořisťovatel atd.). Přitom ti lidé, kteří se brání změnám, dost možná vidí dopředu, dost možná se drží jasných zásad a mají jasnou představu, o čem to celé je. Aspoň tu si nenechme vzít. Kompromis je jistě dobrá věc v případě sporu, ale není to dobrá věc, pokud jde o zásady.
Přečtení: 17839

Autor: xXx (neregistrovaný) Čas: 2018-06-25 08:01:22 Titulek: Role neziskovek
Dnes na to politici mají (z rozpočtu financované) "neziskovky".
Ty mají přístup do sdělovacích prostředků (hlavně veřejnoprávních, jsou přeci hlasem "občanské společnosti").
Takže politik zainvestuje nějakou extrémistickou genderovou, multikulturní, ekologistickou, neomarxistickou (inkluze, boj s vyloučením, boj za sociální bydlení, boj za nepodmíněný základní příjem, ...) neziskovku.
Její představitel naběhne do televize a "otevře celospolečenské téma" nějakým radikálním požadavkem.
Politik pak nastoupí jako konstruktivní hledač kompromisu a moudře dojedná něco mezi současným stavem a extrémním požadavkem neziskovky. Je za spasitele a státotvorného státníka, přestože dojednal posun směrem, který je přesně opačný, než by si přála konzervativní, "xenofobní", "šovinistická", "homofobní" mlčící většina.

Je to prostě primární byznys neziskovek (zhusta financovaných ze státního rozpočtu) - dělat za politiky "špinavou práci". Proto si je ti politici (národní, eurounijní i nadnárodní "filantropové" napojení na globální politiky) platí. Proto a jen proto.
Autor: norbertsnv (neregistrovaný) Čas: 2018-06-25 09:06:35 Titulek: Re: Role neziskovek [↑]
Hoci s vami ankapistami v mnohom nesúhlasím, zrušenie financovania neziskoviek zo štátnych prostriedkov by som aj ja privítal.
Autor: Tomáš Fiala Čas: 2018-06-25 11:18:11 Titulek: Re: Role neziskovek [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Financování neziskovek státem je inherentní vlastností státu. Např. zdravotnictví nebo školství v současné podobě je taky svou podstatou neziskovka. Jen je to zakamuflováno floskulemi, které okolo toho establishment nakydá.
Autor: xXx (neregistrovaný) Čas: 2018-06-25 11:32:29 Titulek: Re: Role neziskovek [↑]
Tak samozřejmě.
Když se ve sdělovacích prostředcích řeší něco ohledně zdravotnictví, tak se ptají doktora (=státního zaměstnance).
Když se řeší školství, ptají se učitele (státem vzdělaného a placeného), nebo ministerského úředníka, nebo pracovníka nějaké instituce státem řízené a financované.
Když se řeší ekonomika, ptají se VŠ pedagoga ze státní ekonomické školy, pracovníka nějakého státem placeného "institutu", zaměstnance centrální banky, nebo zaměstnance "privátní" finanční instituce na centrální banku napojené a na ní závislé.
Člověk se při sledování TV 20x za den diví, jaké všechny možné instituty (napojené na státní peníze a logicky tedy státní propagandu hlásající) tady máme (živíme).

Slova H.H.H. tesat do kamene:
http://libinst.cz/wp-content/uploads/2017/12/TL_07_2002.pdf
Autor: velkej Ká Čas: 2018-06-25 11:47:23 Titulek: Re: Role neziskovek [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Jo přesně. Kdyby se zeptali pacienta, nebo studenta... to dělají málokdy. Přitom ten student má často aktuální zkušenost se školstvím daleko větší než ten pedagog.
Autor: Tomáš Fiala Čas: 2018-06-25 12:20:56 Titulek: Re: Role neziskovek [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Texty HHH já rád, protože v nich neopomníjí realitu. I když se ne úplně se vším ztotožňuju. Tady v tom textu (ne že by to byla nějaká fatální chyba) např. opomíjí vliv prostředku směny na možnost ovládání nějakého území. Domnívám se, že doplnění možnosti dohledu nad "tokem hodnot" mezi lidmi do procesu etatizace společnosti je dost podstatný. Nějak mi to v tom popisu zetatizování nějakého společenství chybí, resp. bez toho není ta etatizace dle mého soudu možná, případně je dost obtížná. Vy(zne)užití peněz k vytvoření mocenské páky nad nějakým územím (reklama = propaganda na králem všeobecně rozšířenou, králem "garantovanou" a proto "bezpečnou" měnu) se totiž nabízí jako jednodušší a hůř prokouknutelný způsob získávání mocenské převahy. Proto si troufám domnívat se, že k rozpadu států dojde právě v souvislosti se stále se zmenšujícím významem státních měn (jejich znehodnocováním monetárními kejkly) a jejich postupným nahrazením "čímsi" mimo stát. Dá se očekávat, že až krypta překonají "batolecí" období poněkud pomatených výkyvů, budou velké firmy (zejména IT a v průmyslu např. automobilky) zřejmě první, které sáhnou po něčem, co je ve směně stejné a na rozdíl od jakékoli státní měny stálé hodnoty v Mladé Boleslavi, jako v Pekingu, Ouagadougou nebo Rio de Janeiru.
Autor: Kutrzeba (neregistrovaný) Čas: 2018-06-25 11:08:07 Titulek: Dotaz
Mám off topic dotaz: většinou libertariáni, pokud tedy choděj k volbám, doporučují volit Svobodné. Ale mne by zajímalo, zda existuje i nějaká jiná strana, o které by šlo říci, že tato je druhé nejlepší řešení (po Svobodných). Díkec.
Autor: Tomáš Fiala Čas: 2018-06-25 11:29:32 Titulek: Re: Dotaz [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Já nebyl u voleb ze dvou důvodů:
1) Tento politicko-ekonomický systém je ze své podstaty odsouzen k bankrotu. Ten není možné jakkoli odvrátit a dle mého subjektivního soudu nepovažuju za jakkoli praktické (nebo jak to napsat) protahovat nezvratnou agonii tohoto systému pokusama o vylepšení Svobodnýma.

2) Já jsem libertarián-kacíř a pro mě je řešením radši ten bankrot, pokud už se ho nesnažit nějak uspíšit, nechat alespoň volně připlynout a nebránit tomu. K tomu bohatě stačí současná (a jakákoli jiná) vládní koalice, která vzejde z voleb i bez mého přočinění.

I kdyby následně opět vzniknul stát, tak těch pár let po jeho krachu, kdy se lidi budou moct nadechnout a stihnou vybudovat něco duchaplného a efektivního, stojí za to. Plácat se nějakým zbytečným k ničemu nevedoucím vylepšováním, nebo snad dokonce naivní představou že neustálé bytnění státu lze zvrátit volbama (a libertariánskou propagandou v rozmnožujících se řadách státních a na státu závislých zaměstnanců a benefitních vyžírků) je dle mého soudu život v beznadějné šedi nové "normalizace".
Autor: xXx (neregistrovaný) Čas: 2018-06-25 12:08:19 Titulek: Re: Dotaz [↑]
Ano, krach je neodvratný, protože demokracie neodvratně a zákonitě spěje k socialismu a ten zbankrotovat nutně musí : J.Salerno - "Proč je socialistická ekonomika nemožná" - kdo četl ví, že se jednoznačně vztahuje i na demokratický socialismus / sociální demokracii.

Nejde s tím nic dělat. Jedinec to ovlivní jen zcela minimálně. Může uvažovat, zda to jen tak nechá plynout, nebo nezanedbatelně oddálí (volba Svobodných, neoptimalizovnání daní, souhlasné pokyvování na státní propagandu), nebo přiblíží (založení strany slibující nepodmíněný základní příjem 30tis/měs). Ale ovlivní to jen zcela marginálně.

Jediné, co může mít nějaký efekt, je se na ten kolaps připravit: rozjet byznys na darknetu/openbazaaru, inkasovat příjem v kryptoměnách a část toho příjmu diverzifikovat do zlata, konzerv a munice :-) učit se cizí jazyky (ne všude ten průšvih nastane, rozhodně ne ve stejný čas a se stejnou intenzitou), budovat si nějakou paralelní existenci (sociální vazby, obchodní kontakty, bankovní účty, nemovitost) v zemích s největší šancí na mírný průběh průšvihu. Umět něco, co je užitečné/žádané všude na světě.

Bohužel toto všechno je pro běžné smrtelníky poměrně náročné. Přesto i obyčejný gážista má šanci se aspoň trochu zajistit: je v silách každého se naučit alespoň anglicky. Je v silách každého si občas koupit kryptoměnu a zlatou či stříbrnou minci - uncový stříbrňák stojí tak 400Kč, prvorepubliková pětikoruna bude stát tak 50Kč, zlatý dvacetifrank je řádově za 6 tisíc. Pokud i běžný člověk místo zbytných kravin občas koupí i toto, může na bankrotu/hyperinflaci i vydělat. Takováto forma majetku si udrží hodnotu (ale spíše její kupní síla stoupne) a se znalostí alespoň angličtiny člověk může odejít tam, kde se mu za tyto rezervy bude žít nejlépe - ale důležité je mít ty rezervy v jednoduše transportovatelné a obtížně zabavitelné formě.

Drtivá většina lidí se tím však neřídí. Spoří si ve 3.pilíři, který je postaven na reálně prodělávajících dluhopisech (výnos pod oficiální, natož pod reálnou inflací) a v případě finančních potíží státu bude znárodněn (děje se to i jinde). Případně investují do nemovitostí - s nimi se ale do Švýcarska či Chile utíká dost obtížně. A pokud v EU přijde hluboká krize, jejich hodnota se zřítí. Navíc na takový majetek (evidovaný v katastru) se daně uvalují nejpohodlněji.

Hluboká krize (hyperinflace, nedostatek peněz na penze, zdravotní péči, ...) pravděpodobně bude mít politické dopady. V horším případě zbídačený lid bude volat po vládě pevné ruky, diktatuře (Babiš je takový jemný náznak). V lepším případě dojde k tomuto:
1) Stát ztratí velkou část své legitimity, protože nebude moci plnit sliby (penze, zdrav.péče zdarma, školy zdarma, dotovaná doprava, ...), díky nimž ho lidi akceptují, považují za přínosný.
2) Lidé ztratí ze státu strach - pokud policajti, vojáci, berňáci, ... nebudou dostávat mzdu, nebo jen hyperinflační papírky, přestanou pracovat a budou si hledat vedlejší obživu na černém trhu
3) Lidé budou na volném trhu hledat funkční náhradu za nefunkční státní služby. Doktoři již totiž nebudou ochotni léčit za potištěné hyperinflacní papírky od VZP. Drahé zahraniční léky nebude možné koupit za tašku milionových bankovek (to bude tak na bochník chleba). Na volném trhu tyto služby půjde koupit jen za tvrdou měnu (frank, bitcoin, zlaťák). A tvrdou měnu půjde získat jen tak, že za ni nabídnete protihodnotu - něco užitečného (svou kvalifikovanou práci, obraz po babičce, ...). Budou zde tedy 2 trhy: svobodný kapitalistický trh s užitečnými věcmi a službami, založený na tvrdé měně. Státně socialistický "trh" - stát bude státní zaměstnance, dotačníky, penzisty, grantaře, dávkaře a neziskovkáře vyplácet v inflačních papírcích a ti si pak teoreticky mohou navzájem těmito papírky platit za své služby: rána berlí od penzisty výměnou za botičku od městského strážníka, proclení balíku celníkem výměnou za posudek dopadu pěstování karfiolu na životní prostředí v okrese Benešov. Který z těch dvou trhů bude lukrativnější a bude mít větší autoritu, to se pozná, až to nastane. Legitimitu a autoritu státu to ale asi nezvedne. Naopak - lidé si začnou říkat: "Stát provozuje tak nekvalitní služby, že si stejně pak musím koupit komerční alternativu na trhu. Proč tedy tomu státu vlastně platím? Bez toho bych si na trhu mohl koupit více kvalitních služeb. Asi přestanu...". Když si to řekne 100 lidí, tak je pozavírají. Když si to řekne 100 tisíc, tak těžko. AnCap tak vlastně může zvítězit zcela nenápadně, spontánně a bez toho, aby nějaké větší procento populace četlo a chápalo Rothbarda. Ani tomu AnCap říkat nebudou, bude to zkrátka nejpraktičtější řešení (i pro zaryté socialisty).
Autor: velkej Ká Čas: 2018-06-25 12:32:59 Titulek: Re: Dotaz [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Ten poslední odstavec je v podstatě moje vize, jak by to mohlo proběhnout. I když místo krachu předpokládám pomalou postupnou erozi. Nepopírám však ani jedno; otázkou je, co spíš nastane.
Autor: xXx (neregistrovaný) Čas: 2018-06-25 13:38:06 Titulek: Re: Dotaz [↑]
Velkej Ká : Ten poslední odstavec je v podstatě moje vize, jak by to mohlo proběhnout. I když místo krachu předpokládám pomalou postupnou erozi. Nepopírám však ani jedno; otázkou je, co spíš nastane.

Ono to bude obojí - krach i postupná eroze. Podle toho, číma očima se na to budeme dívat.

Pokud člověk bude produktivní, činorodý, podnikavý a přizpůsobivý, tak to pro něj bude ta postupná eroze. Postupně uvidí, že např. státní školy a nemocnice stojej čím dál víc za starou bačkoru, tak bude hledat alternativy na trhu (a tím dál stimulovat jejich růst). Bude na to potřebovat nějaké nestátní poctivé peníze (ty získá tak, že bude postupně přecházet do svobodné/černé ekonomiky). Zároveň bude stále více omezovat odvody do státní pokladny, protože bude vidět, že za ně dostává stále méně stále horších služeb (a tímto postupným exitováním dále sníží příjmy státu). Stát si bude chybějící peníze (na penze, platy státních zaměstnanců, ...) tisknout, čímž ale bude na státní měně generovat inflaci a motivovat tak ty, kteří mohou, k přechodu na alternativní měnu. Tito lidé budou víceméně chápat, kam to spěje a tak ani nebudou držet úspory v instrumentech, na které stát může (od nemovitostí po státní dluhopisy).

Ale pak tu bude další skupina lidí, kteří se buď tohoto postupného procesu účastnit nemůže, nebo nechce (třeba proto, že bytostně věří v demokratický socialismus). Ti budou nadále pracovat za oficiální mzdu ve fiatu (jen budou chtít častější valorizace tak, jak bude inflace akcelerovat). Budou investovat převážně do nemovitostí či státních dluhopisů (např. v 3.pilíři). Plus je zde poměrně velká skupina lidí, kteří neinvestují vůbec (buď jim peníze nezbývají, nebo jsou zkrátka krátkozrací) a spoléhají na to, že jim ve stáří stát dá "důstojnou penzi", zdravotní péči "zdarma" a zajistí důstojné bydlení. Pro tyto lidi bude finální hyperinflace a státní bankrot katastrofou. A pokud jim v ten okamžiku bude již hodně let, tak již ani nebudou moci začít nějak si rozumně (při)vydělávat na volném trhu.

Reálně tyto procesy většinou probíhají tak, že situace dlouho "zraje". Pro lidi s otevřenýma očima zjevně, pro většinu ostatních nenápadně. Situace se postupně blíží ke zlomu a pak se to najednou zlomí. Víceméně skokově. Viz 1989. 3 roky před tím by to nikdo nehádal (většina ani 3 měsíce). A nakonec ještě několik dní/týdnů po 17.listopadu lidi na venkově a maloměstě neměli páru, co se děje. S předstihem to netušili ani analytici CIA.
Nebo se podívejme na "evropskou dluhovou krizi" - ztráta důvěry v dluhopisy jižních zemí PIIGS přišla také víceméně ze dne na den (přitom to, že Řecko jde od deseti k pěti muselo být jasné roky předem). Tehdy zasáhla ECB + vznikl seveřany sponzorovaný záchranný mechanismus. Ale pokud něco podobného postihne větší země (Itálie je jasný kandidát a Francii to také jednou postihne), žádný "happyend" ve formě záchrany nepřijde, přijde řetězový kolaps, rozpad eurozóny, panika, krize, runy na banky. A kapitálové kontroly a omezení výběrů hotovosti (takže již na nějaké zachraňování úspor v tento okamžik bude pozdě).
Autor: Tomáš Fiala Čas: 2018-06-25 17:12:51 Titulek: Re: Dotaz [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Stát bude navíc v kleštích. Nějaké decentralizované v reálném čase nekontrolovatelné krypto (i kdyby BTC měl zaniknout) stejně nakonec bude.

Pakliže ho bude stát trpět, nebude mít přehled o oběhu platidla, a kdo mu co přizná na berních, to bude vis major. A se zhoršujícími se službami státu asi čím dál méně a lidi budou čím dál víc saturovat svoje potřeby na černém/svobodném trhu. Se všemi důsledky.

Pakliže stát krypto zakáže, pouze tím rovnou vytěsní hodnotné platidlo na černý/svobodný trh a sám si ponechá svou produkci fajnově graficky vyvedených inflačních a postupně čím dál víc bezcenných barvotiskových kopií. Se všemi důsledky.

:-)
Autor: Tomáš Fiala Čas: 2018-06-25 12:51:14 Titulek: Re: Dotaz [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Jakkoli jsou informace značně omezené a značně deformované etatistickou propagandou, lze se na základě kusých střípků domnívat, že k něčemu takovému dochází právě v této době ve Venezuele. Produktivní ekonomika běží celkem spolehlivě dál. Jen nepoužívá bolívary, ale státní mocí nekontrolovatelné alterantivy. Každý, kdo se neštítí "pinožení se" před zákazníkem, ale naopak to považuje za zcela standardní a legitimní způsob získávání obživy, tam nemá vážnější problém. Příslušníci ozbrojených složek dostávají oficiálně státem posvěcené volno několik hodin denně, aby si obstarali jídlo. Což řeší melouchem např. v pneuservisech (!), u benzínových pump (!), v dopravě potravin a spotřebního zboží (!). Tam jezdí auta (!), čepují PHM (!), vyměňují se na nich gumy (!), ta auta dopravují potraviny (!) a spotřební zboží (!) od nějakých producentů (!) k prodejcům (!)? Jo? No jo! Tohle všechno tam funguje! A to poměrně dost slušně, když je "to" schopno navíc vstřebávat lidi z na státu závislých a současně nefungujících zaměstnáních. Samozřejmě se zboží neprodává ve zkrachovalých státem znárodněných marketech, ale z "dvanaácsettrojek", garáží apod. - sami to pamatujem, když zkrachovala ČSSR. Neumím si představit (ale vyloučit to nemohu), že vojáci a policajti poslechnou rozkaz vlády, jež jim ani najíst nedá, aby šli represáliovat ty, u kterých obživu právě získávají. Pokud tam nezasáhne nějaká vnější politická moc, neumím si dost dobře představit, jak by tam někdo obnovil stát, aniž by Venezuelani tomu někomu nezačali sami od sebe dobrovolně dávat své vlastní peníze na provoz státu. Jakékoli vládou zkonstruované "petro" bude vládnoucí elitě k ničemu, protože v produktivním hospodářství ho vůbec nepotřebují. Tam v pohodě použitelný prostředek směny mají. Nejsou to jako v Německu po WWII náhražkové komodity typu tabák a čokoláda, ale skutečné peníze splňující (alespoň v nějaké míře) potřebné vlastnosti peněz. Evidentně se tam dokázali vypořádat i s volatilitou krypta na světových etatistických burzách, když tam ve směně fungují.
Autor: Tomáš Fiala Čas: 2018-06-25 12:54:04 Titulek: Re: Dotaz [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Jo a ještě bych dodal, že rozhodovat ohledně možnosti uživení se nebude (a v té Venezuele nerozhoduje) primárně kvalifikovanost ve smyslu nějaké "řemeslné" dovednosti, ale kvalifikovanost ve smyslu dovednosti posloužit zákazníkovi.
Autor: velkej Ká Čas: 2018-06-25 11:46:22 Titulek: Re: Dotaz [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
V tomto kontextu asi ne. Ona i ta nejrozumnější strana má nějaké body v programu, nebo v personálním obsazení, které pro voliče přijatelné nejsou; a pokud se to bere jako volba kompletu, asi by se neměla doporučovat vůbec žádná. Ty Svobodné beru jako z nouze ctnost, že volím dobrou myšlenku, ale vím, že se do parlamentu nedostane. Nikdo mi nemůže říct, že nemám právo kecat do politiky, a navíc mám čisté svědomí, že mě žádný politik v parlamentu nezastupuje (takže nemusím řešit, že plní zrovna tu hovadštější část programu). Alternativní stranu budu hledat v momentě, kdy se Svobodní dostanou do parlamentu. Což si myslím nehrozí.

Volbami se stejně nedá nic bezprostředně měnit, každý problém, který má volič teď, se teoreticky může řešit roky, prakticky se "vyřeší" naprosto příšerným způsobem, který se bude další roky různě novelizovat a upravovat, aby se to nakonec zrušilo a nahradilo ještě větší píčovinou. Jakákoliv změna k lepšímu musí přijít mimo politiku a politiky; demokracie je jen aby se neřeklo, aby se lidi dali manipulovat kecy o podílu na moci.
Autor: Tomáš Fiala Čas: 2018-06-25 12:02:38 Titulek: Re: Dotaz [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Ty Svobodné beru jako z nouze ctnost, že volím dobrou myšlenku, ale vím, že se do parlamentu nedostane. Nikdo mi nemůže říct, že nemám právo kecat do politiky, a navíc mám čisté svědomí, že mě žádný politik v parlamentu nezastupuje (takže nemusím řešit, že plní zrovna tu hovadštější část programu). Alternativní stranu budu hledat v momentě, kdy se Svobodní dostanou do parlamentu. Což si myslím nehrozí.

Tak to je poprvý, kdy jsem od libertariána čelt o účasti ve volbách něco, co bych klidně mohl přijmout za své a nebýt při tom sám před sebou ani za hajzla, ani za blbce, ani za kverulanta.
Autor: Suchoš (neregistrovaný) Čas: 2018-06-25 18:45:48
Nabízí se strašidelný přísloví..."Moudřejší ustoupí"....Na to, v jakým bodě se naše společnost a mnou kdysi obdivovaná západní evropa nacházíme soudím, že se pár desítek let moudří a vlivní lidé řídili tímto příslovím....ač ateista-želbohu.
Autor: vch (neregistrovaný) Čas: 2018-06-26 08:25:43
Si jen říkám, když to všichni víme, jak je to s pomalým vařením žáby, proč nejsme schopni jednat stejně. Pamatuji si jak přišel kdosi s návrhem, aby pro cyklisty neplatila nulová tolerance alkoholu. Povyk se spustil nikoliv ze strany etatistů, ale ze strany, která hlásá svobodu a co možná nejmíň zásahů státu do soukromí. Prý proč zavádět nějakou výjimku jen pro někoho. Buď všechno nebo nic. No a tak posílení svobody se nekoná a etatisti mohou slavit úspěchy, protože jim výjimky problémy nedělají a postupně tak omezují práva a svobody všem.
Autor: norbertsnv (neregistrovaný) Čas: 2018-06-26 11:23:50 Titulek: Re: [↑]
Ja to ankapistom hovorím odkedy tu diskutujem že svojim nekompromisným čierno-bielym videním sveta spôsobujú viac škody ako úžitku.
logo Urza.cz
kapky