Omlouvám se za výpadek Stok i jiných částí webu Urza.cz; pracuji na nápravě.
Autor: Tardan Bizonov
Čas: 2019-09-23 00:00:02

LibDem? LibCap!

Liberální demokracii potřebujeme, protože je nutné hledět na práva menšin. To neregulovaný trh nedokáže, neboť hladově pase pouze po zisku a tak by docházelo k neustálé diskriminaci na základě rasy, vyznání či sexuální orientace. Opravdu?

Úplně stačí podívat se, jak se k menšinám chovají ty největší korporace. Kolik z nich co nejokatěji podpořilo např. nejrůznější průvody v rámci Pride month? Co třeba Gillette a jeho feministický antimarketing bojující proti toxické maskulinitě? Spojenectví Nike a hráče amerického fotbalu Colina Kaepernicka? Pravda je taková, že z prosté touhy po zisku budou firmy hájit libovolnou menšinu (což vytváří až nepříjemný efekt 'woke kapitalismu'), a odpůrci rovných práv menšin se, vyzbrojeni pouze svým spotřebitelským chováním, zdaleka nezmohou na takový odpor, jako když jim stačí vhodit lístek do urny.

Nemusí to být vždy zrovna autentické na pohled, pravda je ale taková, že z hlediska rovnosti svých zákazníků je průměrná firma řádově dál než průměrná vláda v sebeliberálnější demokracii, nehledě na to, že i kdyby jedna nebyla, druhá bude o to spíš.
Komentář (lze psát i [b]tučně[/b] či [i]kurzívou[/i]):
Uživatelské jméno:     Titulek:
Zaregistrovaný a přihlášený uživatel nemusí opisovat kód z obrázku a získá přístup i některým dalším funkcím.
Registrace je extrémně rychlá, stačí zadat login a heslo (ani e-mailová adresa není povinná).
Čas: 2019-09-23 02:02:03 Autor: Szaszián Titulek: Hodně špatná ekonomie
Web: neuveden Mail: neuveden
Takto Szasz líčil americkou společnost v roce 1938, když tam utekl z Maďarska:
before World War II, medical education in the United States was largely closed to Jewish students. That was the famous "quota system". I was familiar with that from Hungary. There were a few medical schools for blacks and women, but in the main they too were excluded from medicine. People don't like to remember these things. In many hotels up and down the East Coast there were signs at the reception desk" Jews not wanted here". I never saw a sign like that in Hungary. Although my grades were excellent, as a foreigner and a "Jew" I had slim prospects of being accepted for medical school.
The medical schools knew if an applicant was Jewish as members of the community inferred it from the last name. They didn't know what to make of my name. Szasz is a characteristically Hungarian name. My father was not born with it. His name was Schlesinger. Before graduating from the Gymnasium, he and his brother "Magyarized" their name. It was a part of shedding one's German-Jewish identity, like immigrants to America adopting anglicised names upon arriving at Ellis Island.
Because of my excellent academic record, I was tentatively accepted by several schools, pending a personal interview. Then I was asked; "What kind of a name is Szasz? Are you Jewish?," Then I was rejected. Although I did not think of myself as Jewish, I couldn't answer No.

- Takže to vypadá, že státní a soukromý sektor si nemají co vyčítat, pokud jde o jednání s menšinami. Společnost se mění, a projevuje se jak v státním, tak soukromém sektoru. Takže korporace podporují menšiny, protože dnes je kúl podporovat menšiny. Kdyby bylo kúl menšiny diskriminovat, budou je korporace diskriminovat nebo je aspoň nebudou podporovat.
Čas: 2019-09-24 21:46:49 Autor: Marcusant (neregistrovaný) Titulek: Re: Hodně špatná ekonomie [↑]
Americké vysoké školství a zejména medicína nefunguje způsobem tržním (a evropské se od něj v tomto ohledu moc neliší), ale cechovním. Pokud je stanoveno, že pro výkon povolání lékaře je třeba mít příslušný diplom a určí se nestátní autorita např. lékařská komora, která má právo kontroly a udělování sankcí, musí zákonitě vzniknout cechovní systém, který omezuje přístut k studiu a výkonu daného povolání. Pokud zároveň ve společnosti existuje nějaká deviace např. antisemitismus, pak se patrně projeví i v rámci cechovního systému, neboť ho tam nevyrovnávají žádné tržní mechanismy. Popsaný systém vznikl ve středověku a v základu přetrval do současnosti. Byl podroben různým státním zásahům vyvíjel se a různě prorůstal do státu. V Evropě (více než v americe) stát stanovuje povinné stupně vzdělání pro mnoho povolání a pro konkrétní pracovní pozice placené z veřejných peněz např. státní zaměstnanci, obecní z., osoby ve služebním poměru, sociální služby, zdravotnictví, školství... Mimo jiné je s tím spojena obrovská míra neefektivity, protože na velké části škol, medicínu úplně nevyjímaje, je přednášeno obrovské množství balastu, který jistě přispívá ke všeobecné vzdělanosti (a spoustě jiných méně bohulibých věcí), ale s výkonem práce, na kterou má studium připravovat, nijak nesouvisí. To je prostým výsledkem toho, že když z něčeho mám mít magisterský titul, ale obor je reálně tak na bakaláře i s rozsáhlou praxí, musím se to něčím vycpat, aby bylo co učit, čím legitimizovat výdaje a příslušný titul.
Čas: 2019-09-25 00:00:40 Autor: Szaszián Titulek: Re: Hodně špatná ekonomie [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pokud zároveň ve společnosti existuje nějaká deviace např. antisemitismus, pak se patrně projeví i v rámci cechovního systému, neboť ho tam nevyrovnávají žádné tržní mechanismy.
- Jaký tržní mechanismus by vyrovnal tuto konkrétní historickou uvedenou situaci: americké lékařské fakulty nechtějí přijímat ke studiu Židy?

2. Fajn, že jste tady. Můžeme něco dořešit.
Napsal jste: Pomocí přístrojových metod (MR, spect, ct, eeg atd) byly zjištěny rozdíly jak ve funkci tak i ve struktuře některých částí mozku schizofreniků oproti běžné populaci, které se postupem choroby prohlubují.
Ptám se: Proč psychiatři Breivikovi neudělali snímek mozku, aby zjistili, zda schizofrenii má, nebo nemá? Proč si s ním místo toho dvacet hodin povídali?
Čas: 2019-09-23 02:13:05 Autor: Szaszián Titulek: Sníst koláč a mít ho
Web: neuveden Mail: neuveden
To je typická anarchokapitalická snaha "sníst koláč a stále ho mít". Ankap se vyznačuje tímto: Každý má právo jakkoliv diskriminovat kohokoliv A SOUČASNĚ volný trh zajistí lépe než stát, že nikdo nebude diskriminován. Je to vpravdě úžasné místo.
Čas: 2019-09-23 07:03:40 Autor: TaxationISTheft Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: enkeli33 v doméně gmail.com
Vážně tvrdíš, že je v logickém rozporu tvrdit:

1) "Každý má právo si diskriminovat koho chce. Pokud budu mít hospodu, do které nesmí černoši a je to ok"
a zároveň
2) "přesto bude vytvářen nátlak na to, aby se tak nedělo. Hospoda, která diskriminuje černochy si může mezi lidmi pokazit pověst a ztratit spoustu svých zákazníků."

??

Nápověda: Není, ale ty vůbec nerozumíš buď tomu, jak funguje logika, anebo co vlastně anarchokapitalisté tvrdí.
Čas: 2019-09-23 07:23:56 Autor: Szaszián Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Hospoda, která diskriminuje černochy si může mezi lidmi pokazit pověst a ztratit spoustu svých zákazníků.
- 1. To ale předpokládáte společnost, které diskriminování černochů vadí. V jiné společnosti může hospoda takto zákazníky naopak získat. Tyto argumenty předpokládají, že menšina není tak malá, aby ztráta z diskriminace byla přijatelná. Dává naprostý smysl, pro požitek z diskriminování nenáviděné menšiny přijít o pár zákazníků.
Demokratické antidiskriminační zákony mají chránit SKUTEČNÉ menšiny. Odkdy jsou ženy MENŠINA, proboha? A ani gejové nejsou menšina, protože mají obrovskou podporu ve společnosti. Kdo je proti gejům, je proti liberálům; a za liberála za považuje většina lidí. Čili ty příklady jsou nesprávné.
Viz můj příklad ze Szaszova mládí. Židů bylo v USA tak málo, že se soukromým školám a hotelům zjevně vyplatilo je diskriminovat.
Čas: 2019-09-23 08:39:52 Autor: Enemy Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
A co ve společnosti kde sice všichni nesnáší černochy, ale zákon říká že je musí mít všichni rádi. Takovýmu černochovy v hospodě do jídla naplivou, je paráda že ho tam obsloužili akorát nevím jak si pochutná s vědomým, že mu tam personál dal i něco navíc.... To je ta ochrana? To že je něco nařízený zákonem ještě neznamená, že se těm lidem nebudou dělat špatný věci... Myslí že i takovej černoch by byl radši kdyby věděl, že v týhle hospodě ho nikdo nechce a radši šel jinam, než jíst jídlo s obsahem tělních tekutin personálu...
Čas: 2019-09-23 08:50:36 Autor: Szaszián Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Co příklad ze Szaszova mládí, jak ho nepřijali na několik škol jen proto, že byl Žid?
Čas: 2019-09-23 08:54:42 Autor: norbertsnv Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
To chcete poovedať že zákazom diskriminácie zmiznú reštaurácie ktoré dobrovoľne nechcú diskriminovať černochov? To fakt?
Čas: 2019-09-23 08:59:38 Autor: Enemy Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
ne já chci říct, že takovej černoch neví kde mu do jídla naplivou a kde ne...
Čas: 2019-09-23 09:04:44 Autor: Enemy Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
no společnost byla taková, bohužel... co by vyřešil zákaz diskriminace?? sice by ho na školu přijaly, ale třeba by ho nenechali vystudovat.. šikanovali by ho atd.. pokud je společnost takhle nastavená a je v ní prostě víc rasistů tak holt má takový člověk smůlu... Podle mě pro něj bylo lepší se na takovou školu nedostat než tam strávit několik let šikany a buzerace a nakonec by mu stejně ten diplom nedali...
Čas: 2019-09-23 09:41:17 Autor: Jakub G Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Až si budete zase někdy stěžovat na stát, tak si tohle zopakuj: No společnost je taková, bohužel. Pokud je společnost takhle nastavená a je v ní prostě víc etatistů, tak holt má anarchokapitalista smůlu...
Čas: 2019-09-23 09:44:06 Autor: Enemy Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
s tím souhlasím "zatím" máme smůlu :)
Čas: 2019-09-23 10:08:41 Autor: velkej Ká Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
A proto ta osvěta.
Čas: 2019-09-23 10:11:05 Autor: norbertsnv Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Myslíte propagandu?
Čas: 2019-09-23 16:20:48 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
I tak se to dá nazvat. :-) No a?
Čas: 2019-09-23 21:29:16 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Já bych to klidně nazval i dobroserstvím,

páč třeba i tu duchovní osvětu považuji také za dobroserství...
Čas: 2019-09-23 22:11:49 Autor: Marťan Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Což je ale z Vaší strany v podstatě argument, že trh se chová z hlediska diskriminace menšin lépe než demokracie. Protože

To ale předpokládáte společnost, které diskriminování černochů vadí. V jiné společnosti může hospoda takto zákazníky naopak získat.

Horší bude, když se to většinové mínění v té „jiné společnosti“ (podle Vás) prosadí demokraticky do zákonů. A to proto, protože trh bude mít vždy výjimky, zkrátka někdo zkusí něco udělat jinak, provozovatel vietnamské restaurace například bude preferovat vietnamskou menšinu, přestože nevietnamské většiny je víc a na ní by mohl více vydělat. A tak ti vietnamci, třebaže menšina na trhu, najdou možnosti, ve kterých je protistrana nebude diskriminovat. Kdežto demokraticky prosazený zákon proti nějaké menšině bude platit plošně a nebude z něj možná výjimka. A není to teorie, to se děje. Vezměte si třeba plošný zákaz pokrývky hlavy ve francouzských školách. To jen namátkou. (tržní řešení je lepší: každá škola si to řeší sama a také s tím jde sama s kůží na trh a to přeneseně i doslova).
Čas: 2019-09-23 22:27:23 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Nemám problém s tím, že by si kuřák/žena/cikán/běloch/rybář/motorkář/Vietnamec/Slovák otevřel hospodu, do které by pouštěl jen kuřáky/ženy/cikány/bělochy/rybáře/motorkáře/Vietnamce/Slováky. Co je na tom, že by nějaká jakkoli definovaná komunita chtěla mít podnik právě pro sebe? Dokonce bych to uvítal. Jen svobodné tržní vztahy určí, které nabídky na trhu přežijí.
Čas: 2019-09-23 23:27:15 Autor: Szaszián Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
protože trh bude mít vždy výjimky, zkrátka někdo zkusí něco udělat jinak, provozovatel vietnamské restaurace například bude preferovat vietnamskou menšinu, přestože nevietnamské většiny je víc a na ní by mohl více vydělat. A tak ti vietnamci, třebaže menšina na trhu, najdou možnosti, ve kterých je protistrana nebude diskriminovat.
- Když si automaticky představujete menšinu, kterou diskriminace vlastně neochuzuje, pak se diskriminace samozřejmě nejeví jako problém… Skutečně bychom ale v historii nenašli menšiny tak malé a slabé – například Židé – že jim diskriminace na trhu efektivně bránila v pursuit of happiness?
Diskriminace je zaměřena proti skupině, ne proti jedinci. Nikdo v demokracii nikomu nebrání neobsloužit, neošetřit, nepřijmout, nezaměstnat kohokoliv, jen to nesmí být kvůli jeho statusu. Diskriminace není nic dobrého, je to akt nenávisti a protispolečenský jev. Je pochopitelné, že je v demokracii potlačována.
Tím neobhajuju antidiskriminační legislativu v celém rozsahu. Souhlasím, že u hospod je lepší umožnit lidem vyložit karty na stůl, na druhou stranu umožnit v demokracii diskriminaci ve školách a nemocnicích mi přijde jako pořádná blbost. Každopádně zákony pomáhající jedinci, aby nebyl ochuzován kvůli statusu, kvůli příslušnosti ke skupině, nemůžu považovat za nemorální.
Čas: 2019-09-23 23:36:15 Autor: Szaszián Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Existují menšiny tak malé, že si nemůžou ve společnosti vybudovat plně funkční ghetto. Je snadné být přesvědčen, že diskriminace nikomu nebrání v pursuit of happiness, když je představujete jen takové menšiny, kterým to v pursuit of happiness nebrání…
Čas: 2019-09-24 00:50:24 Autor: Marťan Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
U těch Židů jsem si všiml opaku a sice že na trhu vždy prosperovali a diskriminace se vždy dočkali od nějakého státního „řešení“ a nebylo to jen to nejznámější, konečné, nacistické. Na tom trhu mohli být lidi protižidovsky myslící ale mohli si nanejvýš v židovském obchodě nenakoupit. A to těm Židům zas tak moc neublížilo, jelikož to řešila konkurence a diverzita. Průšvih nastal až v tom státním, protože plošném přístupu.
Čas: 2019-09-24 00:59:16 Autor: Szaszián Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
A kde všude jste se díval? Např. ty kvóty na židovské studenty zmíněné Szaszem byly přece kvótami těch soukromých univerzit, ne státním nařízením. Nebo to tak nebylo?
Čas: 2019-09-24 15:40:13 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Není nutné si vybudovat nějaké gheto/kibuc. Jakákoli skupina si může vytvořit spolek, žít rozptýleně v rámci ostatní společnosti a vstupovat do vzájemných vztahů. Jeden homosexuál může být socan, druhý kapitalista, žijí rozptýleně, ale mají společnou diskotéku výhradně pro homosexuály (taková byla v Praze za komoušů). Proto jsem psal o hospodách, kdy nějaká skupina, mající nějaký společný zájem a k němu mít nějaký společný prostor, si otevře svůj "klub" - třeba tu hospodu.
Čas: 2019-09-24 15:44:57 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Nevím, jak přesně to bylo s se soukromostí univerzit. Nebylo to tak, že byly soukromé a jejich provozovatel "jenom" musel dodržovat (jedno jaké) předpisy státu? Nebylo to tak, že ten, kdo chtěl založit univerzitu musel získat licenci od státu a stát ji Židům neudělil? Pak by byla argumentace soukromostí univerzit záměrný vědomý faul.
Čas: 2019-09-24 17:57:34 Autor: Szaszián Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Už jsem to orientačně zjistil:
Between 1918 and the 1950s a number of private universities and medical schools in the United States introduced numerus clausus policies limiting admissions of students based on their religion or race to certain percentages within the college population.
Many minority groups were negatively impacted by these policies; one of the groups affected was Jewish applicants, whose admission to some New England- and New York City-area liberal arts colleges fell significantly between the late 1910s and the mid-1930s.
For instance, the admission to Harvard University during that period fell from 27.6% to 17.1% and in Columbia University from 32.7% to 14.6%. Corresponding quotas were introduced in the medical and dental schools resulting during the 1930s in the decline of Jewish students: e.g. in Cornell University School of Medicine from 40% in 1918–22 to 3.57% in 1940–41, in Boston University Medical School from 48.4% in 1929–30 to 12.5% in 1934–35. At Yale University, Dean Milton Winternitz's instructions to the admissions office regarding ethnic quotas were very specific: "Never admit more than five Jews, take only two Italian Catholics, and take no blacks at all."
During this period, a notable exception among U. S. medical schools was the medical school of Middlesex University, which had no quotas and many Jewish faculty members and students; school officials believed that antisemitism played a role in the school's failure to secure AMA accreditation.

zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Numerus_clausus
- Z kontextu je zřejmé, že se nejednalo o státní nařízení.
Čas: 2019-09-24 18:14:35 Autor: Szaszián Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Právě že to je možné kompenzovat jen vybudováním ghetta. Zmíněná gej-diskotéka je druh ghetta. A lze si představit menšiny tak malé, že si plně funkční ghetto nemůžou vybudovat. A za předpokladu opravdu důsledné diskriminace ani částečně funkční, protože jim nikdo nic neprodá.
Čas: 2019-09-24 20:19:03 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Zřizovatel univerzity, kterým mohl klidně být soukromý subjekt, jenž provozuje státní podnikatelský záměr na základě státem udělené licence, není soukromý podnikatel. To je fašistické mussoliniovské zmrdství, které etatisti jako soukromé podnikání pouze prezentují.
Čas: 2019-09-24 20:22:39 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Gheto/kibuc není prostor, kam se lidi se společnými zájmy chodí společně bavit. Protože zcela záměrně a vědomě měníš význam slov (a chraň tě všichni bohové, abys mě zatáhnul do vypíčené debaty o významu slova "gheto"), seru na tyhle hovna.
Čas: 2019-09-24 20:58:42 Autor: jM (neregistrovaný) Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Ach, samozrejme! Kedykoľvek sa voľný trh nespráva tak, ako sa nám snažia anarchokapitalisti nahovoriť, tak v skutočnosti nešlo o skutočný voľný trh. Čím sa toto odlišuje od toho, keď socialisti hovoria, že štáty s centrálnym plánovaním zlyhali, lebo to predsa nebol skutočný socializmus?
Čas: 2019-09-24 23:19:15 Autor: Szaszián Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
V čem podstatném se liší požadavek americké univerzity na etnicitu studentů od požadavku Baťových závodů na vzhled a morální profil zaměstnanců – kromě toho, že první je diskriminace a druhé ne?
Nebo ani Baťa nebyl soukromý podnikatel, protože podnikal ve státě, plnil jeho záměr a potřeboval licence?
Čas: 2019-09-24 23:33:50 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
O jakým volným trhu mluvíš debile???
Čas: 2019-09-24 23:35:17 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Nebo ani Baťa nebyl soukromý podnikatel, protože podnikal ve státě, plnil jeho záměr a potřeboval licence?
Z imbecilních premis nemůže vylézt nic jiného, než imbecilní otázka.
Čas: 2019-09-24 23:39:52 Autor: Szaszián Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pojmů je nekonečně, slov ne. Z toho cosi plyne. Např. to, že slovo typicky má jak úzký přesný význam, který je termínem, tak širší význam v běžné řeči. Jak přesně je širší, by mělo být jasné z kontextu (a v mém případě to jasné bylo). Ghettem prostě můžete označit i jiný pojem než slovníkové ghetto, když ten pojem je nějak příbuzný a když pro něj nemáme jiné označení. A opakuju: Nemáme termíny pro všechny pojmy.
"Ghettem" jsem označil stav, kdy si diskriminovaná menšina sama zřídí instituce, do kterých není připouštěna. Takže třeba diskriminovaní Židé by si mohli zřídit své obchody, školy, nemocnice, soudy, výzkumné ústavy, firmy, domovy důchodců atd. roztroušeně po celé zemi, tj. ne na jednom místě, a přesto dává smysl nazývat to ghetto. Jak jinak byste to nazval?
1. Tak jste přece argumentoval: že když je menšina ve většinových institucích odmítána, může si vybudovat své vlastní. Protiargument je, že si neustále představujete menšinu tak velkou, že je něčeho takového schopna. Lze si ale představit menšinu tak malou, že si takové plně funkční rozptýlené ghetto nedokáže vybudovat. A takové menšině pak většina brání v pursuit of happiness.
Čas: 2019-09-24 23:43:10 Autor: Szaszián Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Podnikal Baťa ve státě? Podnikal. Plnil státní záměr? Copak český stát nebyl rád, že Baťa podniká? Potřeboval licence? Baťa snad nepodléhal státní regulaci výroby a zaměstnávání? Co má být ta "imbecilní premisa"?
Čas: 2019-09-25 13:29:14 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Plnil státní záměr
Čas: 2019-09-25 13:31:55 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Hospody,... roztroušené po zemi = gheto. To už snad není možné!
Čas: 2019-09-25 20:58:20 Autor: Szaszián Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
A jaký státní záměr plnili zřizovatelé tzv. univerzit Břečťanové ligy? Viz seznam zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivy_League
Čas: 2019-09-25 21:01:09 Autor: Szaszián Titulek: Re: Sníst koláč a mít ho [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Hospody, obchody, školy, nemocnice, soudy, výzkumné ústavy, firmy, domovy důchodců atd. roztroušené po celé zemi, které si menšina vybuduje, protože většina ji do svých institucí nepouští. Jak jinak byste to nazval než "ghetto"?
Čas: 2019-09-23 08:24:18 Autor: Vostál Petr Titulek:
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Pravda je taková, že z prosté touhy po zisku budou firmy hájit.....
...................................................................

.....cokoliv co lidé chtějí a co je právě ted "moderní"

protože firmy se musí chovat naprosto stejně jako politici a trefit se do vkusu většiny společnosti, samozřejmě mohou existovat vyjímky jenž se orientují svou výrobou na nějakou menšinu, ale to je nakonec i v politice také...

Navíc i firmy mohou podobně jako politici vytvářet různé "modernosti"
protože používají reklamu k ovlivnování lidí...
Čas: 2019-09-23 17:47:04 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Ano, firmy můžou nabízet cokoli. Podnikatel klidně může vyrábět rezavá auta nebo postavit zvlněnou/děravou cestu. Můžou na to dělat propagandu (reklamu) stejně jako politici. Jen na rozdíl od těch politiků lidi nejsou (pokud by existoval volný trh) povinni to kupovat a není trestným činem (třeba po poznání prvních napálených zákaznících, že nabídka je špatná) za takovou nabídku přestat platit a mohou akceptovat jinou lepší nabídku. Nejsou zároveň odkázáni na volném trhu na to, že ve všech showroomech jsou k dostání jen auta rezavá od jednoho dodavatele nebo všechny i alternativní cesty jsou zvlněné/děravé od jednoho dodavatele.
Čas: 2019-09-23 21:25:03 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Ano, firmy můžou nabízet cokoli. Podnikatel klidně může vyrábět rezavá auta nebo postavit zvlněnou/děravou cestu. Můžou na to dělat propagandu (reklamu) stejně jako politici.
..........................................................................

Jistě,
ale znáte snad nějakou politickou stranu, která má v programu že lidé se pod její vládou budou mít hůře ?

To je podobné jako nabízet rezavá auta a rozbité silnice,
každý (jak politik tak i podnikatel nabízí přece něco dobrého,
nikdo nenabízí nikdy nic špatného,
páč o špatné lidi nestojí)

To jestli to je dobré či špatné o tom pak rozhodne zákazník, případně volič...

Vona i ta politka je postavená na konkurenčním boji,
von někdo je třeba odpůrcem aut, tak si nikdy auto nekoupí a jinej je odpůrcem státu tak nejde k volbám,

samozřejmě je tady ovšem pak ta situace, že máme všichni povinně vládu,
ale o tom nebyla řeč, ta byla o tom, že i firma se může chovat jakkoliv uzná za vhodné, takže se klidně může chovat diskriminačně, když to bude právě moderní a pro ni výhodné...
Čas: 2019-09-23 22:14:02 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
1) Ano znám. Vy neznáte např. Zelené? Ti říkají, že musíme snížit svou životní úroveň (musíme se mít hůře) a nabízejí kroky, které k tomu povedou. Pokud vytvoří vládu, budu muset od nich kupovat (daněmi) zhoršení své životní úrovně.

2) Od zcela soukromého podnikatele si nemusím nic koupit a ničeho se tím nedopouštím. Od politiků si jejich jakoukoli dokonce i životu nebezpečnou nabídku (např. dálnici, která se "zkroutí" nebo nekvalitní zdravotní servis ohrožující zdraví) koupit musím (daně, ze kterých se dálnice stavějí a hradí státní zdravotní systém), a to dokonce i v případě, že takovou nabídku nekonzumuju (jezdím mimo dálnice nebo si potřebný zdravotní servis platím u soukromého lékaře), jinak se dopouštím "krádeže". V některých případech mi je (pod pohrůžkou násilí) nakázáno jeho službu konzumovat (povinná školní docházka). Politik dokonce od naprosté nemožnosti použít jinou alternativu, než je jeho monopolní mizerná nabídka (např. cesty), odvozuje mou povinnost svými "platbami" (daně) udržovat tu jeho mizernou nabídku. Nemám možnost odstranit ji neplacením z trhu. Všem je navíc bráněno konkurovat mu nabídkou lepší. Nanejvýš si mohu nějakým způsobem (jím určeným) stěžovat. Třeba žalobou na stát. Zase u něj - státního soudu. Je to stejné, jako bych žalobu za újmu způsobenou jedovatým chlebem firmy ODKOLEK podal firemnímu právníkovi firmy ODKOLEK. :-D

Vzhledem k tomu, že "hlasování peněženkou" považuju za nejlegitimnější způsob, kterým lze nejdokonaleji zajistit, která z nabídek na trhu zůstane a která bude odstraněna, mám za to, že byť je to nezákonné, je naprosto legitimní neplatit za politikovu paslužbu (krátit daně) i v případě, že jsem nucen politikovu nabídku z důvodu naprosté neexistence alternativy konzumovat - typicky přeprava sebe sama z domova do práce po jeho mizerných a mnohdy vyloženě nebezpečných zvlněných, děravých, věčně polouzavřených cestách.