Omlouvám se za výpadek Stok i jiných částí webu Urza.cz; pracuji na nápravě.
Autor: Jaromír
Čas: 2019-10-25 00:00:02

Falsifikace a rakouská škola

Rakouští ekonomové na rozdíl od ostatních vyvozují svá zjištění pouze logickou úvahou; bývá jim proto vytýkáno, že jejich teorie je pavěda, neboť ji nelze falsifikovat pozorováním. Ale i tvrzení matematiky vyplývají ze zákonů logiky a vyvrátit je lze jen nalezením chyby v řetězci implikací. Pokud uznáváme vědeckost matematiky, musíme uznat totéž i pro rakouskou školu.
Komentář (lze psát i [b]tučně[/b] či [i]kurzívou[/i]):
Uživatelské jméno:     Titulek:
Zaregistrovaný a přihlášený uživatel nemusí opisovat kód z obrázku a získá přístup i některým dalším funkcím.
Registrace je extrémně rychlá, stačí zadat login a heslo (ani e-mailová adresa není povinná).
Čas: 2019-10-25 00:15:56 Autor: Jakub G Titulek: Ehm?
Web: neuveden Mail: neuveden
Myslím, že byste si měl, Jaromíre, něco o problému nastudovat, než o něm začnete psát. Tak zaprvé, ten správný termín není "pavěda", ale "pseudověda". Dále ten termín se používá pouze pro vědy, které něco hovoří o reálném světě. Pokud totiž taková věda není falzifikovatelná, pak o reálném světě vlastně nic neříká. S matematikou je to jiné, to je ryze formální věda, která o reálném světě neříká vůbec nic. Pokud nějaká věda o reálném světě používá matematiku, pak už to není čistě formální věda, je to věda o skutečném světě, u které je možné testovat, zda ten matematický model popisuje realitu. Problém je, že Rakouská škola sebe samu nepovažuje za čistě formální vědu, třebaže je tak v podstatě konstruována, ale za vědu o reálném světě, a proto jde o pseudovědu.
Čas: 2019-10-25 00:25:25 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pokud uznáváme vědeckost matematiky, musíme uznat totéž i pro rakouskou školu.

Abych to řekl jasně(ji): Pokud chcete odvozovat vědeckost Rakouské školy z vědeckosti matematiky, pak musíte přiznat, že Rakouská škola neříká nic o reálné světě, stejně jako o reálném světě neříká nic matematika. V matematice můžete mít geometrii, ve které každé dvě rovnoběžky mají průsečík. Stejně tak můžete mít geometrii, ve které se dvě různé rovnoběžky nikdy neprotnou. Obě teorie jsou logicky naprosto konzistentní, přesto byste se dostal do těžkých rozporů, kdybyste se pokusil tvrdit, že obě zároveň říkají něco o reálném světě. Samozřejmě můžete vytvořit teorii tvrdící, že jedna z těch geometrií popisuje situaci v reálném světě. Ale to už není matematika, to už je věda o reálném světě a má smysl bavit se o její falzifikovatelnosti. A pokud falzifikovatelná není, tak je to prostě pseudověda.
Čas: 2019-10-25 00:33:38 Autor: jM (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
> V matematice můžete mít geometrii, ve které každé dvě rovnoběžky mají průsečík. Stejně tak můžete mít geometrii, ve které se dvě různé rovnoběžky nikdy neprotnou.
Rovnobežky sa bežne definujú ako priamky, ktoré nemajú žiaden spoločný bod. Takže hovoriť o priesečníku rovnobežiek nedáva celkom zmysel. Asi ste chceli povedať, že existujú geometrie, v ktorých rovnobežky existujú (napr. Euklidovská geometria), a aj také, v ktorých rovnobežky neexistujú - tj. každé dve priamky sa niekde pretínajú.

Za zvyšok príspevku ale +1.
Čas: 2019-10-25 00:37:48 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Přesně tak, díky za opravu.
Čas: 2019-10-25 00:48:17 Autor: Szaszián Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pokud nějaká věda o reálném světě používá matematiku, pak už to není čistě formální věda, je to věda o skutečném světě, u které je možné testovat, zda ten matematický model popisuje realitu.
- Tím se ovšem testuje ten matematický model světa, ne matematika toho modelu.

Problém je, že Rakouská škola sebe samu nepovažuje za čistě formální vědu, třebaže je tak v podstatě konstruována, ale za vědu o reálném světě, a proto jde o pseudovědu.
- Kterýžto přechod si může dovolit, protože lidské jednání lze myslet jen jedním způsobem. Lidské jednání musí v reálném světě být takové, jak ho myslí REŠ, protože jiné nelze myslet.

Tak zaprvé, ten správný termín není "pavěda", ale "pseudověda".
- Přirovnával jste REŠ k výkladu snů, což je pavěda, ne pseudověda. Takže Jaromír volil slova správně. Pavědy jsou nauky, které neaspirují na (přírodo)vědeckost, pseudovědy jsou nauky, které na (přírodo)vědeckost aspirují. Pavědy jsou: vykládání snů, kartářství, astrologie, kreacionismus, archeoastronautika. Pseudovědy jsou: psychiatrie, psychoanalýza, inteligentní design, homeopatie. Rozdíl je vlastně sociologický, není v samotné nauce: pseudověda se vydává za přírodovědu, pavěda ne.
Čas: 2019-10-25 00:54:57 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Tak obě geometrie jistě popisují nějaké jevy z reálného světa. Euklidovská geometrie například popisuje vztahy geometrických objektů na listu papíru, neeuklidovskou geometrii budou zas používat geodeti, kteří vytyčují triangulační síť na povrchu Země. Tedy nemůžete napsat „stejně jako o reálném světě neříká nic matematika“, načež uvedete dva příklady, které nám o reálném světě něco vypovídají. Správné tvrzení, když ho opravíte, bude znít spíše že některá algebra může být obrazem reality, jiná nemusí. Ale moc užitečný závěr z toho už nedostanete, nanejvýš něco jako „Rakouská teorie může nebo také nemusí nic vypovídat o reálném světě.“ Takže jestli chcete ukázat, že nevypovídá, musel byste to argumentačně uchopit nějak jinak.
Čas: 2019-10-25 00:58:49 Autor: Szaszián Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
S matematikou je to jiné, to je ryze formální věda, která o reálném světě neříká vůbec nic.
- Takže Pythagorova věta neříká nic o reálném světě? Proboha… Je tolik užitečných poznatků z geometrie, algebry, teorie pravděpodobnosti… Tvoří kostru naší civilizace a žádný z nich nelze vyvrátit experimentálně. Vezměte si nějaký POZNATEK z těchto disciplín, ne pouze axiom, kterými se oháníte, a rychle si uvědomíte, že říká něco o reálném světě, až není falzifikovatelný.
Čas: 2019-10-25 01:04:31 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Když už tu opravujete termíny ostatním (pavěda vs. pseudověda), tak já Vám také něco musím opravit:

Pokud totiž taková věda není falzifikovatelná...

O falzifikovatelnosti se nemluví v souvislosti s vědou ale s teorií. Jeden vědní obor může mít víc teorií a některá může být z hlediska falsifikovatelnosti v pořádku, jiná nemusí. Takže byste musel specifikovat, kterou z teorií rakouské ekonomické školy pokládáte za nefalsifikovatelou a proč.
Čas: 2019-10-25 01:05:04 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Tím se ovšem testuje ten matematický model světa, ne matematika toho modelu.

Pochopitelně, uvedl jsem to jen z toho důvodu, aby si někdo nemyslel, že testování takové vědy je testováním matematiky. Věda, která nic neříká o reálném světě, se jaksi empirickými pozorováními testovat nedá, protože je na empirických pozorováních zcela nezávislá.

Kterýžto přechod si může dovolit, protože lidské jednání lze myslet jen jedním způsobem. Lidské jednání musí v reálném světě být takové, jak ho myslí REŠ, protože jiné nelze myslet.

Ovšem pokud neexistuje experiment, který by mohl prokázat, že takovýto předpoklad neplatí, pak je Rakouská škola pseudovědou. To je přesně jako s tím výkladem snů. Pokud neexistuje možnost "lidského jednání v rozporu s teorií", pak nám teorie o lidském jednání ve skutečnosti nic neříká, všechna její tvrzení budou čistě tautologická. Ostatně k tomu jsme se dostali i minule, když jsem Vám ukázal, že to apriorní vědění, které nám mělo něco říkat o světě, je ve skutečnosti tautologické tvrzení t=t.

Takže Jaromír volil slova správně.

Jakormír použil slova "pavěda, neboť ji nelze falsifikovat pozorováním", použil svá slova tedy nesprávně, neboť jim bývá vytýkáno, že jejich teorie je pseudověda, neboť ji nelze falsifikovat pozorováním.
Čas: 2019-10-25 01:09:03 Autor: jM (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
Huh? Pythagorova veta že nie je falzifikovateľná? Kebyže zoberiem kus papiera, narysujem pravouhlý trojuholník, odmeriam strany a výsledné dĺžky by neboli konzistentné s Pythagorovou vetou, tak potom čo? Vyvrátil by som platnosť reality?

Všetky takéto matematické vety sú iba tvrdenia vo forme nejakej implikácie (A => B). Takže áno, (axiómy Euklidovskej geometrie) => (Pythagorova veta). Toto ale, ako Jakub G správne povedal, nehovorí nič o reálnom svete - najprv musíte dokázať platnosť týchto axióm, a to sa dá jedine experimentálne.
Čas: 2019-10-25 01:10:41 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Občas mám pocit, že se schválně snažíš projevit jako co možná největší blb. Nebudu s tebou ztrácet čas. Takže jen kvůli ostatním: Euklidovská geometrie stěží může popisovat vztahy geometrických objektů na listu papíru, když neví nic o listu papíru! To, co nám něco říká o reálném světě, je až teorie, který dává do souvislosti Euklidovská geometrii - to už ale není matematická teorie a lze ji falzifikovat. Podobně s neeukleidovskou geometrií a geodety.
Čas: 2019-10-25 01:12:37 Autor: jM (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
> Pythagorova veta že nie je falzifikovateľná?

Myslím tým platnosť Pythagorovej vety v reálnom svete, samozrejme...
Čas: 2019-10-25 01:12:45 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Takže Pythagorova věta neříká nic o reálném světě?

Přesně tak, o reálném světě ta věta přímo neříká vůbec nic. To však neznamená, že není použita v jiných teoriích, které už ovšem o reálném světě něco říkají. Takové teorie však už nejsou čistě matematickými teoriemi.
Čas: 2019-10-25 01:28:14 Autor: jM (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
Problém s rakúskou ekonomickou školou je ešte fundamentálnejší - ona nielen že nehovorí nič o reálnom svete, ona nehovorí vôbec nič. REŠ definuje úžitok ako to, čo ľudia robia dobrovoľne* bez nejakého vonkajšieho donútenia. A zároveň, to čo ľudia robia dobrovoľne im prináša najväčší úžitok. Aký prevratný objav - A = B, a teda aj B = A! A z tejto detinskej tautológie potom stúpenci REŠ odvádzajú všetky svoje ekonomické tvrdenia - a neprekvapivo, riešením je vždy nechať ľudí robiť si čo chcú. Celé je to smiešne.

* A to už nehovoriac o extrémne ideologicky zafarbenej definície "dobrovoľnosti".
Čas: 2019-10-25 06:23:39 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
O falzifikovatelnosti se nemluví v souvislosti s vědou ale s teorií.

Slovo "věda" má vícero významů, pokud ti použití slova "věda" v tomto kontextu činí potíže pochopit obsah, tak si tam doplň "vědecká teorie".

Takže byste musel specifikovat, kterou z teorií rakouské ekonomické školy pokládáte za nefalsifikovatelou a proč.

Minimálně misesovskou větev. Její nefalzifikovatelnost snad nezpochybňoval ani Mises a ostatně kvůli tomu ji von Hayek také opustil.
Čas: 2019-10-25 12:40:12 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
Pozor podvodník!
Čas: 2019-10-25 14:03:00 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-10-25 14:33:20 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Euklidovská geometrie stěží může popisovat vztahy geometrických objektů na listu papíru, když neví nic o listu papíru!

Ona ale nepopisuje list. Ona popisuje objekty typu přímka, kružnice, trojúhelník, ..., které si na ten list papíru můžete nakreslit. A pokud uplatníte trochu abstraktní uvažování, tak to zobecníte a vyjde Vám, že na nosiči nezáleží, jen jde o to, aby byl z euklidovské třídy, tj. mohlo by se kreslit třeba na kužel ale ne na kouli. A také Vám něco předpoví (třeba součet úhlu v trojúhelníku) a vy to můžete ověřit experimentálně.

Tu druhou část jsem nějak nepochopil, můžete to více rozvést? Co činí například tu euklidovskou geometrii teorií, abyste ji mohl použít v reálném světě, jak píšete a co brání euklidovské geometrii neteorii, že ji použít nemůžete? Nebo jak jste ty poslední dvě věty myslel? Já mám zato, že používáte Euklidovu geometrii přímo, tak, jak je. A že ti geodeti používají přímo vzorce ze sférické geometrie a neobalují to žádný shellem navíc, co tu nově zavádíte jako „teorie“. Ale třeba to vysvětlíte srozumitelněji. Vy nám tu chcete něco nového sdělovat.

Čas: 2019-10-25 14:53:38 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Ona ale nepopisuje list. Ona popisuje objekty typu přímka, kružnice, trojúhelník, ...,

Které v reálném světě neexistují ...

které si na ten list papíru můžete nakreslit

Nemůžeš, kousky grafitu na pomletém dřevě nejsou přímkou atd.

A pokud uplatníte trochu abstraktní uvažování, tak to zobecníte a vyjde Vám, že na nosiči nezáleží, jen jde o to, aby byl z euklidovské třídy, tj. mohlo by se kreslit třeba na kužel ale ne na kouli.

A pokud použiješ mozek, tak ti dojde, že k tomuto závěru nemůžeš v geometrii dojít, protože geometrie nezná nic jako nosič.

a vy to můžete ověřit experimentálně.

To už ale není geometrie, ale jiná teorie!

Ale třeba to vysvětlíte srozumitelněji. Vy nám tu chcete něco nového sdělovat.

Geodeti nepoužívají nějakou geometrii přímo. Používají jinou teorii, která tvrdí, že některé věci v reálném světě je možné modelovat pomocí té geometrie. A zatímco samotné geometrie empirickou teorií není, ta jiná teorie už empirickou teorií je. O světě vám přímo ta geometrie však neříká nic. O světě vám něco říká až ta empirická teorie, která dala geometrii a reálný svět do souvislosti. Tato souvislost je však něco, co typicky může být empiricky testováno, a proto je ta jiná teorie falzifikovatelná.
Čas: 2019-10-25 15:23:27 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Které v reálném světě neexistují ...

Vy jste filosof, viďte? A víte, že člověk v tom případě také neexistuje? Existuje jen shluk buněk. A buňky taky neexistují, protože to jsou jen komplikované organické sloučeniny a vzájemné synergické efekty. A ty sloučeniny taky neexistují, to si tak zjednodušují chemici, ve skutečnosti se to řídí mnohem detailnějšími zákony atomové a částicové fyziky.

Říká Vám něco pojem zobecňování a redukcionismus? Samozřejmě, že vím, že když nanesete kružítkem na papír grafit, že to není kružnice ale nános grafitu ale pojmy oddělují to podstatné od nepodstatného. Vaši námitku jste použil na papír s naneseným grafitem tak buďte prosím konzistentní a aplikujte ji tedy na všechny obory, popisující nějaký obraz reality. A napište, co Vám vyjde.

A pokud použiješ mozek, tak ti dojde, že k tomuto závěru nemůžeš v geometrii dojít, protože geometrie nezná nic jako nosič.

Což jsem kousek nad tím přesně toto vytýkal Vám u toho papíru, takže vtipné :-D. Jenomže to zobecnění spočívá v Euklidovské metrice. To je to zobecnění, které říká, o který nosič jde. Tedy řekneme, že když rýsujeme na papír geometrické obrazce (pardon, nanášíme grafit a ty skvrny zobecňujeme, všímáme si podstatného a odhlížíme od nepodstatného, typu tloušťka čáry a 3d struktura a složení z částic), že pracujeme v Euklidovské metrice, když to kreslíme na papír, který leží na desce stolu.

To už ale není geometrie, ale jiná teorie!

Zajímavé! A jaká? Poučte mě. Proč s ní zacházíte tak tajnůstkářsky?

A zatímco samotné geometrie empirickou teorií není, ta jiná teorie už empirickou teorií je.

A jak se prosím ta teorie jmenuje? Ve kterých učebnicích ji najdeme? Já se domnívám, že tou teorií pro geodety je právě sférická geometrie.
Čas: 2019-10-25 15:38:37 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Problém s rakúskou ekonomickou školou je ešte fundamentálnejší - ona nielen že nehovorí nič o reálnom svete, ona nehovorí vôbec nič. REŠ definuje úžitok ako to, čo ľudia robia dobrovoľne* bez nejakého vonkajšieho donútenia.

Domnívám se, že přiřazujete REŠ něco, co plyne už z neoklasické klasické ekonomie. REŠ sice sáhne po ordinalistické teorii užitku, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEitek_(ekonomie) druhá část, protože předpokládá nemožnost transpersonálního porovnání užitku ale ve shodě s neoklasickou teorií pracuje s tím, že pro daného člověka má vyšší užitek ten statek, kterého se vzdává ve prospěch jiného. To ovšem není rakouská EŠ ale to máte ve všech učebnicích obecně. OK, můžete popírat ekonomii obecně. To je ale asi tak nejspíš všechno, co s ní provádět můžete.
Čas: 2019-10-25 15:39:37 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Vy jste filosof, viďte? A víte, že člověk v tom případě také neexistuje? Existuje jen shluk buněk.

Tvá blbost mne nepřestává udivovat. Člověk se skládá z buněk, přímka v geometrii se nikdy neskládá z kousků grafitu!

Vaši námitku jste použil na papír s naneseným grafitem tak buďte prosím konzistentní a aplikujte ji tedy na všechny obory, popisující nějaký obraz reality.

Tvé neschopnost mne nepřestává udivovat. Všechny obory popisující nějaký obraz reality, pracují s empirickými pozorováními. Geometrie je nezávislá na empirických pozorováních, proto nic o reálném světě nemůže říkat. O reálném světě něco říkají pak až ty obory, které na základě pozorování dají geometrické objekty do souvislosti s těmi reálnými. Ale to už není čistá geometrie!

Jenomže to zobecnění spočívá v Euklidovské metrice. To je to zobecnění, které říká, o který nosič jde.

Jenže to jsou zase jen matematické objekty, ne reálný papír! Nemůžeš míchat hrušky s jabkama! Jinak ti z toho začnou vycházet ty debility, co tu vypouštíš.

Zajímavé! A jaká? Poučte mě. Proč s ní zacházíte tak tajnůstkářsky?

Ta teorie, kterou používají geodeti. Jak jinak to chceš říct, aby to tvůj mozek dokázal pobrat?

A jak se prosím ta teorie jmenuje?

Jméno není podstatné, důležité je, že už to není čistá geometrie, protože jde o empirickou teorii.
Čas: 2019-10-25 17:31:00 Autor: jM (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
> Domnívám se, že přiřazujete REŠ něco, co plyne už z neoklasické klasické ekonomie. REŠ sice sáhne po ordinalistické teorii užitku, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEitek_(ekonomie) druhá část, protože předpokládá nemožnost transpersonálního porovnání užitku ale ve shodě s neoklasickou teorií pracuje s tím, že pro daného člověka má vyšší užitek ten statek, kterého se vzdává ve prospěch jiného. To ovšem není rakouská EŠ ale to máte ve všech učebnicích obecně.
LOL. Hneď druhá veta z toho vášho odkazu: V ekonomické teorii se racionálně chovající spotřebitel snaží svůj užitek maximalizovat, resp. snaží se maximalizovat svůj spotřebitelský přebytek "CS".
Neoklasické teórie aspoň teoreticky pripúšťajú (aj keď nie vždy to z dôvodov zložitosti zahŕňajú do modelov), že niekedy sa ľudia nechovajú "racionálne" - tj. nemaximalizujú svoj úžitok. Toto zástancovia REŠ odmietajú - oni úžitok priamo definujú tak, aby vždy platilo, že ho ľudia vždy maximalizujú.
Čas: 2019-10-25 21:38:23 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
A jak se prosím ta teorie jmenuje?

Ale pokud ne bez názvu tvá mysl neobejde, klidně tomu můžeš říkat "aplikovaná geometrie pro geodety".
Čas: 2019-10-25 21:42:12 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Proto je Rakouská škola něco jako výklad snů. Když se něco stane, tak nám vždy vysvětlí, že spotřebitel se zachoval tak, jak se zachoval, protože to subjektivně považoval za nejlepší. Pak se bijí v prsa, jak danou situaci vysvětlili, jak dokáží vysvětlit libovolné chování, ale ve skutečnosti vlastně nic nevysvětlili. U výkladu snů vám také, poté co se vám sen už zdál, řeknou, proč se vám sen zdál. Ale ve skutečnosti vám vlastně nic nevysvětlili, protože neexistuje možnost, že by daný výklad mohl být chybný.
Čas: 2019-10-25 21:51:49 Autor: Lojza Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Clovek VZDY jedna tak, jak si mysli, ze je to pro nej nejlepsi. Z jeho pohledu je to tak vzdy, dokonce i v situaci, kdy vsichni ostatni si budou myslet, ze to tak neni.
Čas: 2019-10-25 21:57:05 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
A můžeš navrhnout experiment, jehož nějaký výsledek by platnost takového tvrzení vyvrátil? Můžeš říct, že pokud bychom pozorovali takovéto a takovéto rozhodnutí, tak by to znamenalo, že se dotyčná osoba nerozhodla tak, jak si myslela, že je to pro ni nejlepší? Pokud nemůžeš, tak to tvé tvrzení vlastně nic netvrdí.
Čas: 2019-10-25 22:41:31 Autor: jM (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
To jednoducho nie je pravda. Ľudia často nesprávne vyhodnotia situáciu - zle odhadnú pravdepodobnosť nejakej udalosti, alebo zisk/náklady nejakých možností - viď. napr. Allaisov paradox. Alebo čo napríklad niektorí užívatelia drog - oni často vedia, že to čo robia pre nich nie je dobré, a oni sami vám povedia, že im to neprináša max. úžitok, ale jednoducho s tým nevedia prestať.
Čas: 2019-10-25 23:02:23 Autor: Lojza Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Ja jen popisuju realitu, je mi jedno, co si o tom kdo mysli ci rika...
Čas: 2019-10-25 23:04:36 Autor: Lojza Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
I kdyz nekdo neco zle odhadne, tak v tu chvili, kdy neco dela, dela to s tim, ze je presvedcen, ze je to pro nej v tu chvili to nejlepsi, co muze udelat. Kdyby si totiz myslel, ze neco jineho je pro nej lepsi, potom by udelal to.
Otazka je, co to znamena "lepsi". Pro fetaka je holt lepsi nemit abstak, nez zit zdraveji. Muzeme si o tom myslet co chceme, ale pro neho to je v tu chvili lepsi volba.
Čas: 2019-10-25 23:05:17 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Jenže tu realitu vlastně nepopisuješ. Popis, který se hodí na libovolné pozorování, bez ohledu na to, zda je reálné nebo nereálné, nemůže o realitě nic říct.
Čas: 2019-10-25 23:08:46 Autor: Szaszián Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
1. Z existence špatných rozhodnutí neplyne, že osoba jednáním vždy nemaximalizuje užitek, jen že se někdy při maximalizování užitku = jednání špatně rozhodne.
2. Co feťák říká, není podstatné: činy mluví hlasitěji než slova.
Čas: 2019-10-25 23:16:28 Autor: Lojza Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Jak jsem rekl - je mi to docela jedno...
Čas: 2019-10-25 23:17:29 Autor: Szaszián Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Huh? Pythagorova veta že nie je falzifikovateľná? Kebyže zoberiem kus papiera, narysujem pravouhlý trojuholník, odmeriam strany a výsledné dĺžky by neboli konzistentné s Pythagorovou vetou, tak potom čo? Vyvrátil by som platnosť reality?
- Ano, matematické věty nejsou falzifikovatelné tak jako přírodovědné, protože kdyby experiment vyvracel Pythagorovu větu, předpokládala by se chyba v měření.
Čas: 2019-10-25 23:40:52 Autor: Szaszián Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pythagorova věta o reálném světě přímo neříká vůbec nic. To však neznamená, že není použita v jiných teoriích, které už ovšem o reálném světě něco říkají. Takové teorie však už nejsou čistě matematickými teoriemi.
- Nechme teď stranou geometrii a vezměme si algebru, např. věty o kvadratických rovnicích, a teorii pravděpodobnosti. Když řeknu, že podle těchto vět lze konstruovat objekty a počítat pravděpodobnost jevu, podle Vás "vytvářím jinou teorii o platnosti apriorních vět v reálném světě". Podle Vás tato "jiná teorie" má být falzifikovatelná v Popperovském smyslu.
Nesouhlasím s tím, nechce se mi věřit, že to myslíte vážně, a mám tuto otázku: Pokud to tak je, jak to, že nikoho nikdy nenapadlo takto algebru nebo teorii pravděpodobnosti testovat? Nikdy jsem o ničem takovém neslyšel.
Čas: 2019-10-25 23:46:16 Autor: Alias (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
Co feťák říká, není podstatné: činy mluví hlasitěji než slova.

Tak já se třeba už dva roky snažím přestat kouřit. Vždycky to vydržím tak týden, pak mě někdo/něco naštve a já si jdu koupit další krabičku. Vždycky z toho mám dost špatný pocit. Nedělám to pro radost, ale kvůli zažitému zlozvyku. Jestli mi někdo chce tvrdit, že tímhle jednáním maximalizuju svůj užitek, tak je blbec.
Čas: 2019-10-25 23:50:56 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
podle Vás "vytvářím jinou teorii o platnosti apriorních vět v reálném světě"

Ne, tohle jsem neřekl. Vytváříte jinou teorii dávající do souvislosti matematické objekty s těmi reálnými. Například podle empirických pozorování nemohu nikdy s jistotou určit rozdělení pravděpodobnosti náhodné veličiny. Mohu změřit četnosti a na základě nich přijít s teorií, že daná veličina má nějaké rozdělení pravděpodobnosti. To je pak něco, co lze testovat, tato teorie je tedy falzifikovatelná. Netestujete tím však teorii pravděpodobnosti, ale teorii že nějaký jev v reálném světě má dané rozdělení pravděpodobnosti. Pokud pozorování nebudou odpovídat očekávaným hodnotám, nebyla tím falzifikována teorie pravděpodobnosti, ale teorie že nějaký jev v reálném světě má dané rozdělení pravděpodobnosti.
Čas: 2019-10-26 00:10:34 Autor: Szaszián Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Prostě chcete dvě věci, které jsou vzájemně v rozporu. Tlustí lidé nejsou tlustí proto, že by nechtěli být štíhlí. Chtějí být štíhlí a zároveň chtějí hodně jíst. To se vylučuje, takže záleží na tom, co převáží. Převažuje "chci jíst", proto jsou tlustí.
Nevolíte si nutně mezi chci a nechci, ale třeba mezi "chci strašně moc" a "chci ještě o trochu víc". Z toho pak vznikají klamy jako ten s kouřením. "Jak to že nemůžu přestat kouřit, když to strašně moc chci?". Odpověď je, že požitek s cigarety chce taková osoba ještě víc.
Čas: 2019-10-26 00:14:46 Autor: Alias (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
O.K. Takže poučka "Člověk bez vnějšího donucení vždy jedná tak, aby maximalizoval svůj užitek.", vlastně znamená jenom to, že "Člověk vždy jedná tak, jak jedná." To je solidní základ ekonomické teorie.
Čas: 2019-10-26 00:20:49 Autor: Szaszián Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Ty dvě věty rozhodně nejsou stejné. A co by měl být solidní základ ekonomické teorie? Že člověk jedná, protože ho něco nutí, třeba návyk?
Čas: 2019-10-26 00:30:20 Autor: Szaszián Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Může být algebraická věta falzifikovatelná tím, že podle ní vyrobím předmět a změřím ho?
Čas: 2019-10-26 00:33:24 Autor: Alias (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
Jaký má být slušný základ ekonomické teorie? Že lidské jednání je výslednice tolika různých a často protichůdných vlivů, že ho žádná teorie nemůže cele obsáhnout. RŠ je v podstatě směšný pokus budovat vědu společenskou (ekonomii) jako vědu formální (matematiku). Potíž je, že RŠ, na rozdíl od matematiky, si klade za cíl nastolovat společenský (ne)řád.
Čas: 2019-10-26 00:34:56 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Ne, protože algebraicky věty se nijak nedotýkají rozměrů reálných předmětů.
Čas: 2019-10-26 09:35:21 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
"aplikovaná geometrie pro geodety"

OK, přistupuji na Váš koncept. Geometrie nám nic neříká o realitě, ale aplikovaná geometrie už ano.

Můžete tedy podobně mít Misesovu větev Rakouské ekonomické školy (REŠ), která nám nic neříká o realitě (se všemi důsledky jako ta geometrie, není například falsifikovatelná) ale v praxi použijete vždy aplikovanou Misesovu větev REŠ a všechny koncepční vady tím odstraníte, podobně, jako jste mi to ukázal u té geometrie?

• Jestli můžete, tak problém vyřešen, s REŠ můžeme zacházet jako s tou geometrií, úvodní článek má pravdu, hovoří o té neaplikované, formální REŠ a my jsme se nakonec krásně shodli a v tom případě děkuji za diskusi a přeji hezký den.

• Jestli nemůžete, tak proč u geometrie můžete, kdežto u REŠ je to jiné. A můžeme v debatě pokračovat (sorry, držím se jen striktně Vašeho konceptu zavedeného u té geometrie, po mé námitce, že nám sice nic neříká o světě ale přesto ji na popis světa používáme).
Čas: 2019-10-26 09:46:25 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Může být algebraická věta falzifikovatelná tím, že podle ní vyrobím předmět a změřím ho?

Vysvětleno výše. Musíte použít aplikovanou algebru. Ta již ten předmět popíše.

Cituji: „Geodeti nepoužívají nějakou geometrii přímo. Používají jinou teorii, která tvrdí, že některé věci v reálném světě je možné modelovat pomocí té geometrie. A zatímco samotné geometrie empirickou teorií není, ta jiná teorie už empirickou teorií je.“
(https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1370#l43440)

Jakub G nemá čas, tak Vám odpovídám za něj. Jelikož mi to už vysvětlil a já už pochopil. A raději cituji, abych to nějak nezkreslil.
Čas: 2019-10-26 10:02:42 Autor: Pes (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
Mimochodem, pavěda a pseudověda jsou synonyma: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pseudov%C4%9Bda
Čas: 2019-10-26 10:16:41 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
[i]Můžete tedy podobně mít Misesovu větev Rakouské ekonomické školy (REŠ), která nám nic neříká o realitě (se všemi důsledky jako ta geometrie, není například falsifikovatelná) ale v praxi použijete vždy aplikovanou Misesovu větev REŠ a všechny koncepční vady tím odstraníte, podobně, jako jste mi to ukázal u té geometrie?[i]

Tvůj mozek to pořád nedokáže pochopit. Ty koncepční vady se přece nevyřešily novým pojmenováním! Aplikovaná geometrie obsahuje navíc tvrzení, že nějaké reálné jevy je možné modelovat pomocí geometrie. Toto tvrzení navíc je testovatelné, nová teorie je tedy falzifikovatelná. Ta tvá aplikovaná misesovská větev REŠ bude mít pořád stejnou koncepční vadu, její napojení na realitu není testovatelné, nejde ji falzifikovat, koncepční vada tedy zůstává a je to pseudověda.
Čas: 2019-10-26 10:57:54 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Tvůj mozek to pořád nedokáže pochopit.

Nemůžu pochopit, co jste mi ještě nesdělil, je to Váš koncept, který tu odměřujete po kouskách a vše se z Vás musí pracně páčit. Já se jen ptám. Není to tedy mým mozkem, je to Vaším způsobem sdělování. Připouštím však i mou neschopnost a sice vidět Vám do hlavy, tohle už je vada na mé straně, abych byl kritický spravedlivě i směrem k sobě.

Ty koncepční vady se přece nevyřešily novým pojmenováním!

Vy jste totiž dosud ty koncepční vady (pouze) novým pojmenováním řešil. Nejdřív jste to nazval „jinou teorií“, když jsem chtěl vědět, co je to za teorii a aby to zas nebylo obecné, tak na příkladu sférické geometrie, kterou využívají geodeti, tak jste ji jen nově pojmenoval a tvářil jste se, co na tom pořád nechápu, když jste mi dal vyčerpávající odpověď.

Aplikovaná geometrie obsahuje navíc tvrzení, že nějaké reálné jevy je možné modelovat pomocí geometrie.

OK. Přidejme tedy k té formální Misesovské části REŠ navíc tvrzení, že některé reálné jevy lze modelovat podle ní.

Toto tvrzení navíc je testovatelné, nová teorie je tedy falzifikovatelná.

Tedy ta doplněná aplikovaná Misesovská část REŠ bude obsahovat navíc tvrzení, která budou testovatelná a tedy aplikovaná Misesova větev REŠ bude falsifikovatelná.

Ta tvá aplikovaná misesovská větev REŠ bude mít pořád stejnou koncepční vadu...

Ale ta nová, doplněná o ta nová tvrzení, jako jste to udělal u té aplikované geometrie, už nebude také.

Takže? Stále se pokouším zjistit, kde tam máte rozdíl, nepište mi už, že to můj mozek nedokáže pochopit před tím, než mi to napíšete ale napište mi nejdřív, kde ten rozdíl vidíte Vy. A pak teprve můžeme testovat, co můj mozek nedokáže pochopit. To je jasné, že nemůžu pochopit Vaši myšlenku dřív, než ji sdělíte. A mám hypotézu, že Váš mozek nedokáže pochopit zas toto. (Mám ovšem víc možných vysvětlení.)

Ta tvá aplikovaná misesovská větev ...

Odvozuji ji zrcadlově od Vaší aplikované sférické geometrie pro geodety. A stále jste mi neukázal, proč to u „Vašeho“ jde a u „mého“ nejde.
Čas: 2019-10-26 11:08:55 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Vy jste totiž dosud ty koncepční vady (pouze) novým pojmenováním řešil.

Ty seš fakt totální blbec! Původně jsem ji vůbec nepojmenovával, jen jsem říkal, jaké má ta nové teorie vlastnosti a co to z hlediska falzifikovatelnosti znamená. Ty ses však dožadoval jména. Když jsem ti to pojmenoval, v naději, že to tvému omezenému mozku pomůže, tak jsi v tu ránu na všechno to zapomněl a začal jsi tvrdit, že to je jen o přejmenování.

Tedy ta doplněná aplikovaná Misesovská část REŠ bude obsahovat navíc tvrzení, která budou testovatelná a tedy aplikovaná Misesova větev REŠ bude falsifikovatelná.

Jenže ona testovatelné není, protože povaha toho tvrzení ve tvém případě ho neumožňuje testovat!

Ale ta nová, doplněná o ta nová tvrzení, jako jste to udělal u té aplikované geometrie, už nebude také.

Bude tam stále, protože ta vazba na realitu je udělána způsobem, který je netestovatelný.

Odvozuji ji zrcadlově od Vaší aplikované sférické geometrie pro geodety. A stále jste mi neukázal, proč to u „Vašeho“ jde a u „mého“ nejde.

Opakuji ti to stále, PROTOŽE U TÉ TVÉ NELZE UDĚLAT TEN EXPERIMENT. Povaha toho tvrzení, kterým se REŠ napojuje na realitu, to neumožňuje. Sakra i Mises tvrdil, že takové testy nejsou u REŠ možné! Tak po čem se ten tvůj mozek chce pořád pídit!?

Tahle diskuze s tebou fakt nemá smysl, ty se prostě ten mozek neobtěžuješ ani elementárně používat, tak se pak nediv, že nic nechápeš!
Čas: 2019-10-26 11:19:04 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
1* ... děkuji za doplnění, já do toho nechtěl původně rýpat, ač jsem si toho (notion nazzi) všiml. Ještě se tedy používá pojem nevěda. Tam, kde na tu lidskou činnost, taky spojenou s nějakým způsobem poznáváním světa (třeba poslouchání hudby nebo vnímání artefaktů v galerii s uměním) nechceme interpretovat hanlivě, jako něco méněcenného, ve srovnání s tou vědou.

Pavěda má hanlivější konotaci než pseudověda a já bych ji použil pro případ, kdy činnost evidentně není vědou (třeba léčitelství, aby to nebylo moc abstraktní), protože neprojde ani tou nejhrubší konfrontací (double blind experiment), přitom ale její zastánci ji za vědu podstrkují. A pseudovědu pro ty obory, kdy je to dost těžké nahlédnout, že si tím ani aktéři a ani okolí nejsou často jisti (třeba psychoanalýza) a musí to ukázat ti nejlepší z nás, co mají dobře rozmyšlenu vědeckou metodu.

Tak, vyjasněno a teď můžeme debatovat, co je rakouská ekonomická škola. Já raději nic netvrdím a nechám si to od zastánců toho či onoho ukázat. Tím se také něco zajímavého dozvím. Jen tu nemůžu přehlížet, že někdo už má hotový názor a k tomu dodá nějaké pseudoargumenty, které si ovšem moc nepromyslel.
Čas: 2019-10-26 11:34:31 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Opakuji ti to stále, PROTOŽE U TÉ TVÉ NELZE UDĚLAT TEN EXPERIMENT. Povaha toho tvrzení, kterým se REŠ napojuje na realitu, to neumožňuje. Sakra i Mises tvrdil, že takové testy nejsou u REŠ možné! Tak po čem se ten tvůj mozek chce pořád pídit!?

V čem třeba? Ať otestujeme, jestli tu jen jako dítě nepřeříkáváte něco složitého, z čehož Vám vypadlo něco podstatné, díky čemuž jste si v hlavě vytvořil chybný závěr. A ať víme, že jste Misese správně pochopil a jeho obecné tvrzení jste si nevztáhl na něco, o čem ho netvrdil. Budete se divit, i ve fyzice se pracuje s jevy, které nejsou principiálně nikdy pozorovatelné a tedy se nedají izolovaně zkoumat, čímž to ještě z fyziky nedělá pseudovědu ale zatím jsme se k tomu ještě nedobrali, z Vás se totiž musí všechno páčit jak z chlupaté deky. Proč by to tak nemohlo být podobně i v té REŠ?

Podle mě zatím jen pouze něco tvrdíte, o čem jste asi přesvědčený a dodáváte jako důkaz cizí tvrzení, o kterém není jisté, jestli jste ho správně pochopil. Mě víc zajímá, jak to chápete Vy. Když napíšete, že jste právě zjistil, že vlastně nevíte, bude to pro mě OK a nezasypu Vás za to různými osobními pojmenováními, jako to děláte Vy mě snad v každém příspěvku. To se mě stává také a znamená to, že jsem se v diskusi někam posunul.

Těmi ostatními body se nebudu zabývat, tím netvrdím, že jste se s nimi dobře vypořádal, jen se ale chci zaměřit na to podstatné, abychom pořád neodbočovali, neřešili, co druhý původně řekl a vynechali osobní poznámky.
Čas: 2019-10-26 11:39:20 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
se nedají izolovaně zkoumat

O nějaké podmínce izolovaného zkoumání jsem nic neřekl.

Proč by to tak nemohlo být podobně i v té REŠ?

REŠ na rozdíl od používaných fyzikálních teorií nepredikuje nic, co by šlo následně ověřit.
Čas: 2019-10-26 11:42:32 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
o kterém není jisté, jestli jste ho správně pochopil

Odpovídal jsem ti jen kvůli ostatním. Vzhledem k tomu, že jsem už před delším časem došel k závěru, že jsi jen indoktrinovaný blb, tak nemám potřebu na tvé hloupé otázky odpovídat více, než je nutné. Takže svou potřebu testovat, zda někdo něco náhodou nepochopil špatně, si běž zkoušet na někoho jiného.
Čas: 2019-10-26 11:50:13 Autor: norbertsnv Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Tak v tomto nemáš celkom pravdu, RŠ predikuje aj javy ktoré sa dajú následne vyvrátiť. Napríklad tvrdenie že zvyšovanie minimálnej mzdy povedie ku zvyšovaniu nezamestnanosti sa dá potvrdiť či vyvrátiť, to že ankapisti neuznajú výsledok je iná téma. Podobne aj ABCT sa teoreticky dá testovať.
Čas: 2019-10-26 11:54:00 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Jenže pokud nepovede, tak prostě řeknou, že nastoupily jiné faktory, jejichž účinek převýšil.
Čas: 2019-10-26 11:58:10 Autor: jM (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
Teóriu "Aplikovanej geometrie" vyrobíme tak, že geometrickým objektom ako bod alebo priamka priradíme objekty z reálneho sveta, a zavedieme hypotézu, že pre ne takto platia Euklidove axiómy. Potom môžeme v realite testovať ekvivalenty dokázaných geometrických tvrdení - "aplikovaná geometria" je teda falzifikovateľná.

Základom celej REŠ sú nejaké tvrdenia o vzťahu medzi úžitkom a konaním človeka. Celý problém je, že "Aplikovaná REŠ" ale napája úžitok priamo na konanie človeka! Jediné, čo nám tak hovorí je, že ľudia konajú, tak ako konajú.
Čas: 2019-10-26 13:53:53 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
REŠ na rozdíl od používaných fyzikálních teorií nepredikuje nic, co by šlo následně ověřit.

• Predikuje neefektivitu socialistického plánování. Lépe než ostatní teorie, protože ty s výhradami popřípadě s děrami, ke kterým se neumí vyjádřit kdežto REŠ tvrdí, že to je principiální vada socialismu a že to tak bude vždy. Ten silný kvantifikátor tam REŠ může dát právě proto, že je založena na dedukci a tedy když něco dokáže obecně, platí to vždy a bez výjimek. Ověřeno daty z minulosti naprosto bezpečně a nezpochybnitelně. (Odhlédnu od naší minulé debaty, kdy jste se mi tezi snažil vyvrátit srovnáváním nesrovnatelného ale snad i ti ostatní odpůrci trhu a kapitalismu tady, kromě Vás, si budou neefektivity socialismu vědomi a zpochybňovat ji nebudou).

• Predikuje chybnou predikci neokeynesiánského modelu, který používají mainstreamově centrální bankéři v makroekonomických modelech, podle kterých nastavují monetární regulace. REŠ říká, že v modelu jsou proměnné, které nelze v principu znát v reálném čase a v některých fázích ekonomického cyklu je ti keynesiánci buďto přeceňují nebo podceňují, když je stanovují metodou prodlouženého pravítka, v důsledku čehož vždy ve fázi stagflace přeregulují a vyvolají následnou inflaci, která skončí zpětným překmitnutím do recese. A děje se to tak prakticky vždy a žádná jiná teorie tohle vysvětlit neumí. Keynesiánci tvrdí, že regulují správně a že model chybný není a tu recesi omluví tím, že trh zareagoval nepředvídatelně. nemohou jinak, jelikož to jim jejich model neukáže. Paradoxně ale REŠ to předpoví, i navzdory obecného principu nepredikovatelnosti trhu. Neřeknou Vám sice, kdy přesně to nastane ale řeknou Vám, že to nutně nastane a proč. Jelikož na to přišli dedukcí. Kdežto podle neokeynesiánského modelu by se toto nemělo stát a růst by se mělo dařit uregulovat na více méně hladkou křivku.

Stačí Vám dva příklady?

A pusťte si také debatu Urzy s Bratříčkem, kde se několikrát vypořádal s námitkou, že jako zastánce REŠ nemůže o dané věci říct nic, protože trh je nepredikovatelný. Bratříček to měl naučeno teoreticky, podobně jako Vy ale neuměl s tím vůbec argumentovat, protože neměl rozmyšleno, jak to uchopit a kde jsou meze a čeho se to týká. Používal to jen jako slepou frázi ale v úplně chybných věcech. Víte, že kdy přesně se rozpadne konkrétní konkrétní radioaktivní izotop (nemyslím druh ale konkrétní jádro, na které se zaměříte a budete čekat), taky nedokážete předpovědět? Ale to Vám nebrání určit, jaký podíl atomů se v daném vzorku rozpadne za daný čas a to s neobvyklou přesností. Jen Vám tu naznačuju, kde děláte v úvahách chybu a předpokládám, že si na to přijdete sám. Což je vždycky cennější a vede k trvalejšímu poznání.
Čas: 2019-10-26 14:11:00 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Predikuje neefektivitu socialistického plánování
Predikuje chybnou predikci neokeynesiánského modelu

Musíš číst ty mé věty do konce. Musí predikovat něco, co lze následně ověřit. V prvním případě totiž sice predikuje, že jedna společnost bude lepší než jiná, ale pokud náhodou socialistické plánování podá lepší výsledky než jiná kapitalistické společnost, vysvětlí to vždy různými podmínkami, ve kterých ta společnost působí. Podobně s tím pravítkem, pokud po dobu experimentu prodloužené pravítko sedí, tak jen prohlásí, že experiment byl příliš krátký, protože REŠ přece nepredikuje, za jak dlouho se něco odchýlí.

Ale to Vám nebrání určit, jaký podíl atomů se v daném vzorku rozpadne za daný čas a to s neobvyklou přesností.

Mises vyvracel i možnost určení takových typů (pravděpodobnostních) poznatků v ekonomii. Když máš takové neznalosti, tak fakt nemá smysl se s tebou bavit.
Čas: 2019-10-26 14:11:12 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Ano, souhlasím s tím, že REŠ Vám nedokáže říct, jak se konkrétní člověk v konkrétní situaci zachová. Ale

• to snad žádná jiná teorie také ne, to je dost obtížná úloha, psychologové či sociologové se o něco v tom směru možná také snaží ale ti zas nemají v modelech ty ekonomické faktory k rozhodování, takže to je obecná vlastnost toho, že lidské pochody jsou složité, a

• neplyne z toho nutně, že REŠ nedokáže předpovědět vůbec nic.

Myslím, že se tu v debatách zaměňuje, zda lze testovat izolovaně jednotlivé předpoklady REŠ nebo jestli lze testovat některé závěry REŠ v konfrontaci, co se v ekonomikách děje a porovnávat, nakolik je teorie úspěšná v předpovídání jako celek. Následné vysvětlení pozorovaných jevů také není z vědeckého hlediska nic závadného, protože byste takto musel zavrhnout i podstatnou část evoluční biologie, kde se více vysvětluje pozorované než experimentálně dokazuje daný evoluční mechanismus (to lze jen výjimečně, protože většina řekněme složitějších živočichů má strašně dlouhý reprodukční čas). A z toho se odvodí konkrétní principy, na kterých se postaví ta teorie. Samozřejmě, že pak vyvstane námitka, proč to, co je experimentálně ověřeno u octomilek, má platit i u slona. Ale s tím těžko něco naděláme, když by srovnatelný experiment se slony trval tisíc let a byl by se stejnou statistikou mimořádně nákladný. V té REŠ to není jinak. A ekonomické experimenty s lidským chováním se běžně dělají, věnují se tomu různé týmy na světě a mají i použitelné výsledky (kdyby Vás to zajímalo, zkusím najít citace, i čeští vědci se v tomto myslím angažovali, co jsem slyšel).
Čas: 2019-10-26 14:45:36 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
ale pokud náhodou socialistické plánování podá lepší výsledky než jiná kapitalistické společnost, vysvětlí to vždy různými podmínkami, ve kterých ta společnost působí.

Ano. Protože zná ty podmínky a dokáže vysvětlit jejich vliv. Dokonce je to z hlediska REŠ ještě OK, kdyby některý socialismus byl za všech sledovaných srovnatelných podmínek byl lepší. Právě proto, že ekonomie není exaktní věta a výjimka nevyvrací celou teorii. Protože v medicíně účinnost léku také prokazujete statisticky. Takže ani Váš a ani můj protipříklad by ještě nutně REŠ nefalsifikoval. Na to by muselo být statisticky významný počet socialismů v reálu lepších než kapitalismus (myslím za těch srovnatelných podmínek). A to není.

Mises vyvracel i možnost určení takových typů (pravděpodobnostních) poznatků v ekonomii. Když máš takové neznalosti, tak fakt nemá smysl se s tebou bavit.

Pokud to vyvracel, tak Vám ukázal důkaz. Tak co chcete ode mě? Ale oháníte se tu tím vždycky jako obecnou frází. Jak já mám vědět, jestli jste Misese pochopil správně a aplikujete obecné na konkrétní tak, jak to myslel i ten Mises? Protože ve všech konkrétních námitkách ode mě Vám to vždycky hapruje a skončí to na „Ale Mises to tak říkal...“. To je jako když se bavím s věřícím, co mi jako konečný důkaz dá nějaký metaforický citát z Bible. Tak sakra, buď to víte, tak argumentujte nebo přiznejte, že to nemáte zas tak do hloubky rozmyšleno. Nic se nestane a svět se nezboří. Klidně Vám přiznám, že já také ne. Jen upozorňuju na rozpory ve vašem textu, které zkrátka vidím a chci po Vás, abyste mi je objasnil. A tím se testuje, jak dobře nebo málo to máte rozmyšleno Vy. Zatím tu je ukazujete víru, že REŠ je pseudověda ale podporujete to pseudoargumenty.

Na tom rozpadu izotopu jsem Vám namítal, že můžete mít veličiny, které v principu nemůžete předpovídat ale to z teorie ještě nedělá pseudovědu, protože jiné můžete a na nich se to testuje. A ptám se, proč si myslíte, že u REŠ to je jinak. Tu neefektivitu socialismu či důsledek chyby v neokeynesiánském modelu předpovědět umí. Ne třeba jako v newtonovské fyzice, neřekne, kdy a kam přesně dopadne míček za daných počátečních podmínek takže uznávám, že pro tradery je taková předpověď na nic (a o tomhle zrovna i něco vím) ale řekne Vám, že jev A nenastane a jev B nastane. Tedy je to teorie, která vede k testovatelným závěrům. Jev A nechť je „dohoníme a předhoníme“ a jev B nechť je „regulací udržíme inflaci v požadovaném pásmu, udržitelně a dlouhodobě, máme na to ekonomický model“.
Čas: 2019-10-26 14:50:06 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Oprava, jev B také samozřejmě nenastane, nikdy ještě, pokud vím, v praxi nenastal. V souladu s REŠ. Přestože v neexaktní vědě, testem falsifikovatelnosti REŠ prošla i s nároky pro vědu exaktní. Co chcete více?
Čas: 2019-10-26 15:01:15 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Takže ani Váš a ani můj protipříklad by ještě nutně REŠ nefalsifikoval.

A kolik by těch pozorování muselo být, aby to falzifikovalo REŠ? Zase bys jen prostě řekl, že jich bylo málo. To je přesně ten důvod, proč je nefalzifikovatelná!

Tak co chcete ode mě?

Já po tobě nic nechci, to ty se přece pořád sereš do diskuze s hloupými otázkami, jak jsi nic nepochopil. Já ti neustále říkám, že se s tebou bavit nechci, že ti maximálně stručně odpovím kvůli ostatním. A ty se přesto přisereš znovu a ptáš se mne, jakou odpověď po tobě chci!? Jsi ty člověče normální?

Jak já mám vědět, jestli jste Misese pochopil správně a aplikujete obecné na konkrétní tak, jak to myslel i ten Mises?

Tak si nastuduj základy Misese a budeš vědět. Já tu nejsem od toho, abych tě doučoval!

Protože ve všech konkrétních námitkách ode mě Vám to vždycky hapruje a skončí to na „Ale Mises to tak říkal...“.

Ach jo, ty jsi fakt kus debila. Já se tu někdy neodvolával na to, že je to tak proto, že to tak říkal Mises. Jen jsem tě několikrát informoval, že to, co říkám a dokazuji, je konzistentní s Misesem. Jenže tobě nemá cenu něco říkat, ty máš nějaké posunuté vnímání, že z toho vždy vytvoříš něco jiného.

A tím se testuje, jak dobře nebo málo to máte rozmyšleno Vy.

Rozmyšleno je to dobře, jen mne už nebaví ti neustále vysvětlovat, že jsi tak hloupý, žes to nedokázal ani správně přečíst.

Tu neefektivitu socialismu či důsledek chyby v neokeynesiánském modelu předpovědět umí.

A já ti už po několikáté, jako totálnímu debilovi, opakuji, že to musí být předpověď, kterou jde nějak otestovat. Ale ne, ty prostě jako totální blbeček to prostě pořád budeš přehlížet a pořád si pomeleš svou. Takže víš co? Jdi do prdele, na tohle já nemám nervy!
Čas: 2019-11-05 11:46:00 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
A kolik by těch pozorování muselo být, aby to falzifikovalo REŠ? Zase bys jen prostě řekl, že jich bylo málo. To je přesně ten důvod, proč je nefalzifikovatelná!

Ta pozorování by musela být statisticky významná. Metodika je podobná jako v jiných neexaktních vědách, typu biologie nebo medicína.

Ještě jednou: Teorie se nepotvrzují hromaděním pozorování ve prospěch ale hledáním jevů v neprospěch teorie. V exaktních vědách se vyvrací jediným pozorováním, v neexaktních vědách statisticky. Smiřte se s tím, že žádná výpověď není definitivní a konečná, i vyvracející experiment v exaktní vědě je proveden s nenulovou nejistotou. Takže žádný počet Vám nikdo nikdy říct nemůže.

Ptáte se dobře, jen z hlediska metodiky vědy naprosto nesmyslně. Ale jsem zvyklý. Takhle se lidi běžně ptají. V počtu to není, je to v násobcích směrodatné odchylky od průměru a každý obor to má jinak, podle řekněme precedentů v minulosti, které vedly k omylům. Metodika je živá věc a neustále se upravuje s tím, jak věda dělá omyly. Omyly se zpětně analyzují a jakmile se zjistí, že jim bylo možno předejít jiným zpracováním či nastavením kriterií, co je a co není možno považovat za důkaz, metodika se upraví a nová pozorování se budou vyhodnocovat podle této.

Také můžete porovnat interpretace známých makroekonomických dat, třeba podle neoklasické ekonomie a rakouské školy a zjistit, podle které je možné datům lépe rozumět (zmiňoval jsem dva konkrétní příklady). Což je třeba ekvivalent porovnání evoluční biologie (teď zjednodušuju ale řekněme její současné varianty, zahrnující levné a rychlé analyzování DNA) a teorie sobeckého genu. Ta druhá vysvětluje některé jevy navíc, ke kterým ta evoluční teorie neumí nic říct. Proč se třeba někteří jedinci v populacích chovají „neevolučně“. A do třetice můžeme provádět přímé experimenty na lidském chování a testovat samotné výchozí principy rakouského či neoklasického přístupu (už jsem je tu zmiňoval dřív).

To (ten neznámý počet pozorování k falzifikaci) je přesně ten důvod, proč je nefalzifikovatelná!

Není, viz výše, to je pouze Vaše neznalost metodiky v přírodovědě. O počtu experimentů to vůbec není!!!

Otázka je OK, laici se takto běžně ptají, nevadí mi to, CO MI ALE STRAŠNĚ VADÍ, ŽE UDĚLÁTE POVRCHNÍ ZÁVĚR A TOHO SE ZUBY NEHTY DRŽÍTE A IGNORUJETE JAKÉKOLIV ARGUMENTY. Má to ak charakter víry, kterou si vytvoříte, protože se Vám líbí a nějak nesmyslně si ji odůvodníte. OK, je to Vaše věc. A Vaše víra. Jen tu ale od nás nečekejte, že Vám ji tu odsouhlasíme.
Čas: 2019-11-05 12:23:09 Autor: norbertsnv Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Iste, pozorovania ktoré nie sú v súlade s vašou teóriou sa ignorujú, lebo veď nemáme voľný trh, kým u pozorovaní ktoré sú náhodou v súlade s vašou teóriou už zrazu nevadí že tu nie je voľný trh. A tak si vyberáte iba tie pozorovania ktoré vašu teóriu údajne potvrdzujú.
Čas: 2019-11-05 23:01:33 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Ta pozorování by musela být statisticky významná.

Nechápeš, že pro Misese žádné množství není statisticky významné. Takže sice meleš pěkně, ale napřed si o tom něco zjisti.
Čas: 2019-11-05 23:32:14 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-11-05 23:32:43 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-11-05 23:33:44 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-11-05 23:34:45 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: Ehm? [↑]
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-11-06 12:24:55 Autor: Marťan Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Mises nějak zpochybňoval zákony statistiky? Hmmmm. Zajímavý názor.
Čas: 2019-11-06 13:55:26 Autor: norbertsnv Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Mises nespochybňoval štatistiku ako vedu, on spochybňoval využiteľnosť štatistiky v ekonómii.
Čas: 2019-11-06 15:42:48 Autor: Jakub G Titulek: Re: Ehm? [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Něco si o tom zjisti a nedělej tu ze sebe blbce.
Čas: 2019-10-25 07:08:32 Autor: Vlach (neregistrovaný) Titulek:
Hosi, tomuhle remeslnici rozumet nebudou. A jinak mi to pripada, jako byste zjebali hasice, ktery hasi vas dum, ze ma spinavy boty. Na Titanicu se bourlive a precizne diskutuje
Čas: 2019-10-25 07:33:17 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Kuhn kritizuje Popperův "naivní falsifikacionismus", který se soustředil na období krize paradigmatu, kdy empirické výsledky zpochybňují platné paradigma, a přehlíží období jeho vzniku, kdy empirická potvrzení naopak paradigma postupně budují a „verifikují“. Naopak interpretace experimentu, který podle Poppera přijatou teorii vyvrací, je sama také falzifikovatelná, takže vyvracení teorie je ve skutečnosti složitý proces postupného převažování a budování nového „paradigmatu“.[7]

Na Kuhna navázal maďarský matematik a filosof Imre Lakatos, který ukázal, že ke skutečnému opuštění staré teorie nedochází na základě nějakého experimentu, nýbrž až ve chvíli, kdy je nová teorie dostatečně vybudována a ověřena empiricky. Věda se totiž bez nějakého „paradigmatu“ neobejde a obhájci staré teorie se jejímu vyvrácení dovedou účinně bránit.[8]
..........................................................................

Že by zas ten "silnější pes" ?
Čas: 2019-10-25 09:31:23 Autor: Vostál Petr (neregistrovaný) Titulek: Re:Falsifikace a rakouská škola [↑]
Kuhn kritizuje Popperův "naivní falsifikacionismus", který se soustředil na období krize paradigmatu, kdy empirické výsledky zpochybňují platné paradigma, a přehlíží období jeho vzniku, kdy empirická potvrzení naopak paradigma postupně budují a „verifikují“. Naopak interpretace experimentu, který podle Poppera přijatou teorii vyvrací, je sama také falzifikovatelná, takže vyvracení teorie je ve skutečnosti složitý proces postupného převažování a budování nového „paradigmatu“.[7]

Na Kuhna navázal maďarský matematik a filosof Imre Lakatos, který ukázal, že ke skutečnému opuštění staré teorie nedochází na základě nějakého experimentu, nýbrž až ve chvíli, kdy je nová teorie dostatečně vybudována a ověřena empiricky. Věda se totiž bez nějakého „paradigmatu“ neobejde a obhájci staré teorie se jejímu vyvrácení dovedou účinně bránit.[8]
..........................................................................

Že by zas ten "silnější pes" ?
**************************************************************************
Ne, snaživé papouškování
Čas: 2019-10-25 09:46:40 Autor: Vostál Petr Titulek: Re:Falsifikace a rakouská škola [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Tak to jo,
jen aby to nebyla náká vopičárna nebo dokonce kočkopes...
Máme doma jak kočku tak i psa (samozřejmě v černé anarchistické barvě)
a furt se ti dva škádlívaj, maj se asi rádi...
Čas: 2019-10-25 09:55:55 Autor: Vostál Petr (neregistrovaný) Titulek: Re:Falsifikace a rakouská škola [↑]
:D
Čas: 2019-10-25 12:44:48 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re:Falsifikace a rakouská škola [↑]
Násilí je znak mužnosti a svobody. Jsem pro násilí.
Čas: 2019-10-25 12:52:48 Autor: Jakub G Titulek: Re:Falsifikace a rakouská škola [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-10-25 13:00:36 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re:Falsifikace a rakouská škola [↑]
Násilí je dobré. Žena mě občas bije a jde mi to k duhu. Doporučuji!
Čas: 2019-10-25 14:03:17 Autor: Jakub G Titulek: Re:Falsifikace a rakouská škola [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-10-25 15:07:01 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re:Falsifikace a rakouská škola [↑]
Já su vodník!
Čas: 2019-10-25 15:15:15 Autor: Jakub G Titulek: Re:Falsifikace a rakouská škola [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-10-25 08:37:48 Autor: Evropan Jirka (neregistrovaný) Titulek: Metodologie vědy
Představa, že Pythagorova věta tzv. nic nevypovídá o světě, stejně jako výroky matematiky či logiky, patří k tomu nejbizarnějšímu, čím nás "obohatil" Schlickův kruh (Schlickkreis) logických pozitivistů (nejznámější K. Popper). Tato bizarnost, neschopnost obstát před elementární logickou analýzou, vnitřní rozpornost a z toho plynoucí velmi omezená platnost logického pozitivismu (či kritického racionalismu, jak své učení nazýval sám Popper) nemůže ovšem zastavit moderního yntelektuála, aby to snaživě nepapouškoval.

Pokud by tyhle (opravdu důležité) metodologické otázky někoho snad opravdu zajímaly, dávám sem odkaz na Hoppeho přednášku, kde to je názorně a velmi přístupnšě vysvětleno.
https://www.youtube.com/watch?v=aTXxvWa11Lg&t=402s
Čas: 2019-10-25 09:17:44 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Zopakuji to tedy ještě pro tebe: Pythagorova věta o světě nic přímo nevypovídá. O světě něco vypovídají až teorie, které na základě empirických pozorování dají pozorované jevy do souvislosti s Pythagorovou větou. Ovšem takové teorie už musí být falzifikovatelné, mají-li být smysluplné. Samotná čistá matematika o reálném světě nemůže nic říct, protože se reálným světem vůbec nezabývá!
Čas: 2019-10-25 11:33:38 Autor: Evropan Jirka (neregistrovaný) Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Áno, áno. A teď by měla následovat debata o tom, co vlastně přesně znamená "vypovídat něco o světě", že. Pěkně to postmoderně zamlžit, zamotat a dekonstruovat ad absurdum. V takovém případě ovšem musím vždy uznat svou intelektuální nedostatečnost a opustit místnost se spuštěnými kalhotami na znamení prohrané filosofické disputace.
Čas: 2019-10-25 11:44:32 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Není třeba vůbec mlžit. Matematika je zcela nezávislá na tom, jak vypadá reálný svět. O reálném světě nemůže přímo nic říct, protože se k reálnému světu vůbec nevyjadřuje.
Čas: 2019-10-25 12:44:22 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Marná věc! Někteří zdejší méně chápaví jedinci by potřebovaly názornější vysvětlení! Škoda že už zrušily pedagogycky výchovnou organizace černých košil.
Čas: 2019-10-25 12:52:31 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-10-26 10:12:45 Autor: Si Logik (neregistrovaný) Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Matematika tvrdí, že 1+1=2. Ano, je to tautologie, neboť 1+1=S(1+0)=S(1) a dvojka je definovaná jako následník jedničky (v Peanově aritmetice). Ale je dost odvážné tvrdit, že nám to o reálném světě nic neříká.

Pokud dám na stůl jedno jablko a potom tam dám ještě jedno jablko, mám na stole dvě jablka. To je a priori fakt, který nemůžete empiricky vyvrátit. Pokud empiricky zjistíte, že je na stole jen jedno jablko, musel to druhé někdo vzít. Není logicky možné, aby tam bylo jen jedno. A stejně funguje REŠ. Její tvrzení jsou a priori platná a nemůžete je empiricky vyvrátit, právě jako nemůžete vyvrátit sylogismus.
Čas: 2019-10-26 10:20:17 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Napřed jsi tvrdil něco o množinách (1+1=S(1+0)=S(1)), pak jsi najednou začal tvrdit něco o jablkách. V čisté matematice však žádné spojení mezi množinami a jablky přece není.
Čas: 2019-10-26 10:25:24 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Její tvrzení jsou a priori platná a nemůžete je empiricky vyvrátit

To nikdo nerozporuje! Jenže právě proto, že ji nelze empiricky vyvrátit, tak o realitě vůbec nic neříká! A neříká nám o realitě nic právě proto, že ta teorie je vždy platná, bez ohledu na to, jak realita vypadá. Kdybychom uvažovali nějakou naprosto jinou realitu, ve které věci fungují naprosto jinak, tak ta teorie bude přesto pořád platná!
Čas: 2019-10-27 13:49:02 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Jablka (a jiné obrázky) se používají graficky nebo názorně pro zobrazování množin při jejich výuce menších školáků. Ti díky tomu lehčeji pochopí množiny. Je s podivem, že jsi pod touto úrovní.
Čas: 2019-10-27 14:29:50 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Problém těchto zjednodušení je ten, že pak v nich lidé navíc vidí i spojení, která v čisté matematice nejsou. Nedivím se, že tvá úroveň znalostí pak nedokáže rozlišit mezí věci samotnou a nějakým jejím zjednodušením pro děti.
Čas: 2019-10-28 11:52:00 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Blablabla. Snažíš se hovnama zakrýt buď vlastní tupost nebo své trollení. Táhni do pyči zmrde.
Čas: 2019-10-28 12:03:37 Autor: norbertsnv Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
A ty sa aroganciou a vulgarizmami snažíš zakryť chýbajúce argumenty.
Čas: 2019-10-28 16:50:42 Autor: Si Logik (neregistrovaný) Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
V čisté matematice není. Ale tvrzení "Když na stole leží jedno jablko a položím tam jedno jablko a nic jiného počet jablek na stole nezmění, tak mám na stole dvě jablka" je pravdivé a priori, nelze připustit pozorování, které by s ním bylo ve sporu.

Viz článek:
https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/mises--rothbard-a-hoppe-----zaklady.html

Můžeme uvážit Rothbardovskou větev REŠ, která považuje axiom lidského jednání za empirický. Lidé dělají to, o čem si v danou chvíli myslí, že jim přinese největší užitek (zkráceně: lidé jednají). Toto tvrzení můžete zkusit falsifikovat empiricky. Teoreticky to jde. Například pokud by lidé byli zvířaty, jejichž chování (nikoliv jednání) je utvářeno pudy, axiom by neplatil. Můžete namítnout, že lidé mohou někdy také dělat věci, které nemohou ovlivnit (epileptický záchvat). Toto rakouská ekonomie považuje za "vnější okolnosti," kterým se naše jednání musí přizpůsobit právě tak jako faktu, že není zdravé být pobodán včelami.

Zbytek ekonomie odvodíme apriorně, ale už je to věda. Není-li?
Čas: 2019-10-28 16:52:07 Autor: Si Logik (neregistrovaný) Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Myslím, že takovéto argumenty ad hominem ničemu moc nepomůžou a pokud nejsou doprovázeny argumenty, bylo by lepší příspěvek do diskuse vůbec nepsat.
Čas: 2019-10-28 17:16:09 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Ale tvrzení "Když na stole leží jedno jablko a položím tam jedno jablko a nic jiného počet jablek na stole nezmění, tak mám na stole dvě jablka" je pravdivé a priori

Není to pravdivé a priori, stejně potřebuješ empirickou zkušenost, abys napasoval tu matematiku na realitu.

nelze připustit pozorování, které by s ním bylo ve sporu.

Proč? Proč nelze připustit pozorování, že tam prostě dvě nebudou?
Čas: 2019-10-28 17:32:11 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/mises--rothbard-a-hoppe-----zaklady.html

Být ekonomem Rakouské školy znamená akceptovat, že porozumění ekonomickým záležitostem je nezávislé na zkušenosti a empirickém pozorování.

Pokud jsou nějaké zákonitosti nezávislé na realitě, pak se pochopitelně nemohou k realitě vyjadřovat.

Existují fakta, která musí být zjištěna použitím zákonů logiky a nejsou závislá na kupě dat a statistice a přežvýkání čísel většinou široce akceptovaných škol ekonomického myšlení.

Taková fakt se ale nemohou vyjadřovat k realitě, když byla získána nezávisle na realitě.

Žádné množství testování a historických analýz nemůže falsifikovat, že 1 + 1 = 2.

To je zcela nepochopení toho, co se falzifikuje! Takové testy opravdu nemohou falzifikovat, že 1 + 1 = 2. To ale ani nikdo nepožaduje. Co má smysl požadovat je právě falzifikovatelnost té vazby mezi určitou matematikou a realitou. Proč by mělo sčítání jablek fungovat jako sčítání nad nekonečným tělesem a ne nad konečným? Proč by se na něco měla používat eukleidovská geometrie a ne neeukleidovská? Na tohle bez empirické zkušenosti neodpovíte a má smysl tuhle empirickou zkušenost testovat.
Čas: 2019-10-28 18:33:59 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Být ekonomem Rakouské školy znamená akceptovat, že porozumění ekonomickým záležitostem je nezávislé na zkušenosti a empirickém pozorování.

Pokud jsou nějaké zákonitosti nezávislé na realitě, pak se pochopitelně nemohou k realitě vyjadřovat.
.........................................................................

Nikoliv na realitě, ale na zkušenosti a empirickém pozorování...
Čas: 2019-10-28 19:32:24 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Bez zkušenosti a empirického pozorování ale nemůžeš o realitě nic vědět. Jak se můžeš vyjadřovat k něčemu, o čem nic nevíš?
Čas: 2019-10-29 17:14:13 Autor: SiLogik SuLogik (neregistrovaný) Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
To je už spíš filosofická otázka, zda můžete vyvrátit logiku.
Takže:
1.Pokud svítí slunce, jsou vidět stíny.
2.Slunce svítí (neuvažujme, že je 17:08)
A proto:
3.Jsou vidět stíny
Mějme tvrzení:
4.Pokud platí tvrzení 1 a 2, platí i tvrzení 3.

Říká nám tvrzení 4 něco o realitě? Tvrzení 3 určitě ano. Tvrzení 1 a 2 taktéž, ta jsou navíc falsifikovatelná. Pokud však uznáme pravdivost tvrzení 1 a 2, je tvrzení 3 nefalsifikovatelné. A tvrzení 4 je nefalsifikovatelné za všech okolností.

Mimochodem, proč REŠ nemá žádný vztah k realitě a přesto Mises dokázal nefunkčnost socialismu a spolu s Hayekem objasnili příčiny hospodářských krizí?
Čas: 2019-10-29 17:39:33 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Takže:

Bez empirické zkušenosti ani nevíš, zda v realitě nějaké slunce a stíny jsou.

Mimochodem, proč REŠ nemá žádný vztah k realitě a přesto Mises dokázal nefunkčnost socialismu a spolu s Hayekem objasnili příčiny hospodářských krizí?

Protože to nedokázal pro realitu, ale pro svůj axiomatický systém, který je odtržený od reality. Pro realitu bychom mohli jeho tvrzení formulovat takto: Pokud v realitě platí jeho axiomy, pak socialismus nefunguje. Jenže platí v realitě ty axiomy? To by se muselo ověřit. A tím se dostáváme k té falzifikaci. Pokud tvrzení stojí na axiomu, jehož platnost pro realitu nelze falzifikovat, pak nám to tvrzení o realitě vlastně nic neříká, protože neumíme nahlédnout, zda je předpoklad (platnost axiomu) splněn.
Čas: 2019-10-30 14:12:32 Autor: Sme Logici (neregistrovaný) Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Protože to nedokázal pro realitu, ale pro svůj axiomatický systém, který je odtržený od reality.
No dobrá, ale ten důkaz se zjevně ukázal být pravdivým i pro reálný svět. Navíc, jak jsem psal výše, můžeme tedy ten základní axiom považovat za empirický? Rothbard, jak bylo uvedeno v článku, to právě takto bral.

Bez empirické zkušenosti ani nevíš, zda v realitě nějaké slunce a stíny jsou.
Ale tvrzení 4 je pravdivé bez ohledu na existenci stínů. Můžou existovat tvrzení, která budou pravdivá, ať bude realita jakákoliv.
Čas: 2019-10-30 14:52:58 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
No dobrá, ale ten důkaz se zjevně ukázal být pravdivým i pro reálný svět.

Co tím chceš říct? Že pozorování nejsou v rozporu s dokazovaným tvrzením? No vtip je v tom, že ta formulace je taková, že i kdybychom pozorovali fungující socialismus, tak by to to tvrzení nevyvracelo. Proto je to pseudověda.

[i]Rothbard, jak bylo uvedeno v článku, to právě takto bral.
Čas: 2019-10-30 14:59:28 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Rothbard, jak bylo uvedeno v článku, to právě takto bral.

Tuhle větev neznám, pokud jde jeho axiomy falzifikovat, pak je to ok.

Ale tvrzení 4 je pravdivé bez ohledu na existenci stínů. Můžou existovat tvrzení, která budou pravdivá, ať bude realita jakákoliv.

Ano, ale taková tvrzení se nedotýkají ničeho reálně existujícího (pouze nějakých myšlenkových konstruktů), takže tvrzení je pravdivé v každé realitě, ale nepopisuje nic reálného.
Čas: 2019-11-01 18:31:29 Autor: Su Logik (neregistrovaný) Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Sice by fungující socialismus nevyvrátil Misesovu teorii, ale jak je možné, že Mises teda asi náhodou "tipnul" řadu věcí a ty teorie, byť jsou odvozované axiomaticky, odpovídají realitě?

A k empirické obhajobě axiomu jednání:
Lidé dělají to, o čem si v danou chvíli myslí, že jim přinese největší užitek (zkráceně: lidé jednají). Toto tvrzení můžete zkusit falsifikovat empiricky. Teoreticky to jde. Například pokud by lidé byli zvířaty, jejichž chování (nikoliv jednání) je utvářeno pudy, axiom by neplatil. Můžete namítnout, že lidé mohou někdy také dělat věci, které nemohou ovlivnit (epileptický záchvat). Toto rakouská ekonomie považuje za "vnější okolnosti," kterým se naše jednání musí přizpůsobit právě tak jako faktu, že není zdravé být pobodán včelami.

Zbytek ekonomie odvodíme apriorně (díky čemuž můžeme izolovat různé věci, které se v realitě vyskytují společně), ale už je to věda. Není-li?
Čas: 2019-11-01 19:54:11 Autor: norbertsnv Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
A čo konkrétne Mises uhádol?
Čas: 2019-11-01 20:52:24 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Sice by fungující socialismus nevyvrátil Misesovu teorii, ale jak je možné, že Mises teda asi náhodou "tipnul" řadu věcí a ty teorie, byť jsou odvozované axiomaticky, odpovídají realitě?

O tom, jak moc odpovídají realitě, by se dalo polemizovat.

Toto tvrzení můžete zkusit falsifikovat empiricky.

A jak? Navrhni experiment, který by to tvrzení/axiom mohl vyvrátit. Co bychom museli pozorovat, aby to dokládalo, že to tvrzení neplatí? A nestačí říct, že bychom museli například pozorovat, že lidé jednají podle pudů. Protože jak chceš rozlišit, že je to chování podle pudů a není to maximalizace neznáme subjektivní funkce užitku?
Čas: 2019-11-03 12:22:35 Autor: Haf (neregistrovaný) Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Třeba právě nemožnost ekonomické kalkulace za socialismu. Nebo problémy intervencionismu (zásahy způsobují problémy, které musí řešit další zásahy, které způsobují problémy...). Přišel s teorií hospodářského cyklu a vysvětlil problémy způsobené bankovnictvím částečných rezerv a nekrytými penězi. Objasnil funkci úroku v ekonomice.
Čas: 2019-11-03 12:30:14 Autor: Haf (neregistrovaný) Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Přinejmenším každou jeho teorii lze ilustrovat příkladem v praxi.
Čas: 2019-11-03 14:28:23 Autor: Jakub G Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Příkladem z praxe lze ilustrovat i teorii, že Země je plochá :-D
Čas: 2019-11-03 17:43:11 Autor: norbertsnv Titulek: Re: Metodologie vědy [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Z Vami vymenovaných príkladov sa dá aspoň trochu súhlasiť jedine s ABCT a to v tom zmysle že ak sa úroky z nejakého dôvodu výrazne zvýšia tak to môže spôsobiť krízu. Ale napríklad v súčasnosti držia centrálne banky úroky stále nízko a aj napriek tomu ekonómovia strašia prichádzajúcou krízou.
Čas: 2019-10-25 12:53:15 Autor: Majzes (neregistrovaný) Titulek:
Ekonomů, kteří zpochybňují přínos matematizace ekonomie je dnes už mnohem více, než bylo v minulosti a nejde jen o rakušany. Výsledky matematizace ekonomie jsou opravdu tristní, a toho si logicky všimli už i jiní ekonomové. U nás šlo třeba o prof. Milana Sojku jinak postkeynesiánce, který sám často matematizaci ekonomie kritizoval.
Čas: 2019-10-27 13:56:28 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Není pravda, že RŠ matematiku nějakým způsobem ignoruje. Matematiku zcela běžně užívá. Pouze ji, jako třeba keynesiánské teorie, nepoužívá ke "kvantifikaci" agregátů a následnému účelovému počítákování nekvantifikovatelného. Má tedy méně matematiky, než např.keynesiánské teorie, a matematika RŠ je jednodušší, než vědátorské kynesiánské počítáky. Proto taky keynesiánská teorie se svým morbidním objemem šílených počítáků vypadá, postavena vedle např. fyziky, jako skutečný vědecký obor.
Čas: 2019-10-27 16:21:43 Autor: norbertsnv Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
To je čo za pavedecký pojem to počítakovanie?
Čas: 2019-10-27 16:38:52 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
To je můj osobní "terminus technicus", který tady několik let používám pro pojmenování vzorců keynesiánské ekonomie. Už jsi se s ním tu v mých příspěvcích setkal, tak nehraj překvapeného.
Čas: 2019-10-27 16:42:28 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
To je jeden z druhů psychologického přenosu- čili projekce,
kdy své nevědomé obsahy vědomí přesouváte na objekt,
v tomto případě na matematiku jenž se pro vás stává takto autoritou,
a takovýto pozitivní přenos pak bývá charakterizován pocity respektu a obdivu...

Česky ba i slovensky řečeno,
chováte se jako idiot...
Čas: 2019-10-27 16:54:27 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
viz Jáchyme hod ho do stroje

https://www.youtube.com/watch?v=ZOvtRVF3mxE
Čas: 2019-10-27 17:14:25 Autor: norbertsnv Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Stretol priznávam, ale vtedy si ten neodborný termín nedefinoval. A keďže poznám tvoju záľubu v popieraní vlastných tvrdení tak som si tentokrát radšej vypýtal definíciu. Čiže klasický dvojaký meter, výpočty ktoré údajne niekde používa aj RŠ nie sú počítakovanie, ale výpočty keynesiáncov dokazujúce že RŠ pre stromy nevidí les sú vraj nejaké "počítakovanie".
Čas: 2019-10-28 11:55:22 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Každý imbecil pozná, o čem vedu řeč, když napíšu "keynesiánské počítáky". Jen mrdka norek sere hovna. Keynesiánské sračky byly mnohokrát vyvráceny. Že jim někteří dementi věnují svou vážnost, z těch sraček vědecké výpočty neudělá.
Čas: 2019-10-28 12:07:01 Autor: norbertsnv Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Je trápne ak veriaci pavedy ide poúčať o vyvracaní vedeckých poznatkov. LOL.
Čas: 2019-10-28 12:45:37 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Hele,

já zrovna na nějaký ty výsledky vědy moc nevěřím,
jen si vzpomente na ten špenát jak měl být plnej železa
a místo toho tam byla leda ta kyselina sírová...

Ale páč tomu všichni věřili,
tak to do nás kolektivně ve školce cpali horem dolem,
i když mnohým z toho bylo na blití...

Věřit ve vědu má také své meze,
vždyt vědci jsou také omylní lidé...
Čas: 2019-10-28 12:57:32 Autor: norbertsnv Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
A práve na to slúži falzifikácia, aby sa chyby omylných vedcov dali odhaliť experimentami.
Čas: 2019-10-28 12:58:22 Autor: norbertsnv Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
A špenát ani mne nechutí.
Čas: 2019-10-28 13:27:12 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Tak sem se po obědě natáhnul a pustil YT,
mně se dobře pochrupuje když někdo něco povídá,
a hele co na mě vyskočilo :

https://www.youtube.com/watch?v=cLmAJ1o59PE

Bylo to docela zajímavý, takže sem u toho jako obvykle neusnul
Čas: 2019-10-25 12:58:20 Autor: Majzes (neregistrovaný) Titulek:
Popperovská falzifikace je totální nesmysl. Teda v laboratoři to ještě celkem funguje, mimo laboratoř nikoliv. Falzifikovat něco, co se děje ve světě, který je pořád proměnný a v němž vědci ani nejsou s to popsat a kvantifikovat všechny působící vlivy, není falzifikace vůbec možná. je to pavědecké cvičení, které o teoriích nemůže říci vůbec nic.
Čas: 2019-10-25 13:00:03 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
Jak může vůbec být někdo arogantní a věřit, že by mělo existovat něco více než naše neskonalá jistota ve vůdce? Vůdce ví všechno nejlépe, protože je esencí celého lidu. Vůdce řekne a je teorie. Vůdce řekne a teorie není.
Čas: 2019-10-25 13:02:29 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Já vás miluju,
nechcete mně dělat vůdce
nebo aspon průvodce po galaxii ???

občas totiž propadám panice...
Čas: 2019-10-25 13:23:13 Autor: Majzes (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
K Popperovským nesmyslům:

The Ultimate Foundation of Economic Science (Ludwig von Mises, Indianopolis: Liberty Fund 2006)

ᴥ s. 58 - technologičtí inženýři vždy zůstávají v oblasti, která se omezeným vlastnostem člověka jeví jako čistá náhoda a označuje život jako hru. Člověk a jeho práce je vždy vystavena dopadům nečekaných a nekontrolovaných událostí,

ᴥ s. 56 - Dnes nikdo již nepopírá, že kvůli naší neschopnosti není měření smyslů nikdy perfektní a přesné v plném slova smyslu těchto termínů. Je jen více anebo méně přibližné,

ᴥ s. 52 - Nikdo není v pozici předpovídat se stejnou jistotou, s kterou přírodní vědy dělají předpovědi, jak on sám a jiní lidé budou jednat v budoucnosti. Není zde žádná metoda, která by dovolila nám se dozvědět o lidské osobnosti vše, co by bylo nutné pro dělání takovýchto předpovědí s jistým stupněm technologické přenosti v předpovědích.

ᴥ s. 38 - každá zkušenost na poli lidského jednání je specificky historickou zkušeností, tj. zkušenost je komplexní fenomén, který nemůže být nikdy falsifikováno jakýmkoliv teorémem laboratorním způsobem podobným zjištěním přírodních věd,

ᴥ s. 33 - kritika aplikace přírodních věd na chování člověka: Stejné vnější události vytváří v rozdílných lidech a ve stejných lidech v různý čas různé reakce. Přírodní vědy jsou bezmocné v tváří tvář s touto "neregulerností". Jejich metody si mohou poradit jen s událostmi, které jsou ovládány pravidelným vzorem. Kromě toho, nemají žádný prostor pro koncepty úmyslů, hodnocení a cílů,
- Selhání pokusů aplikovat metody a epistemologické principy přírodních věd na problémy lidského jednání jsou dány tím faktem, že tyto vědy nemají žádný nástroj, aby si poradily s hodnocením. Ve sféře fenoménu, který studují není žádný prostor pro jakékoliv účelové jednání... Soud o hodnotě nemůže být pozorován pomocí experimentu a nemůže být popsán protokolovaným jazykem fyziky,

To už ten váš vůdce je možná lepší:) Ten si aspoň na nic nehraje.
Čas: 2019-10-25 13:39:26 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
Pravda je, že lidé jsou unaveni svobodou. (Benito M.)
Čas: 2019-10-25 13:52:26 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
Ty svyně necháš toho, ty už mě fakt pyješ krev, že se tady za my vidáváš! jediný opravdický Jakub G jsem tu já!

A navýc Vostál je kretén!
Čas: 2019-10-25 14:03:15 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Socialisté se nás ptají, co je náš program? Náš program je rozdrtit hlavy socialistům. (Benito M.)
Čas: 2019-10-25 14:03:48 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-10-25 14:04:30 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-10-25 14:04:38 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-10-25 14:06:04 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Lépe žít jeden den jako kretén, než 100 let jako ovce. (Benito M)
Čas: 2019-10-25 14:10:26 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Každý anarchista je zmatený podvodník (Benito M.)
Čas: 2019-10-25 14:12:00 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Falzifikovat něco, co se děje ve světě

Měl by sis o tom něco nastudovat. Účelem falzifikace není falzifikovat to, co se děje. Účelem je mít možnost falzifikovat teorii o tom, co se děje. Pokud neexistuje teoretická možnost pozorovat něco, co by bylo v rozporu s teorií, pak to znamená, že nám ta teorie o světě vlastně nic neříká. A proto jde v takovém případě o pseudovědu.
Čas: 2019-10-25 14:13:52 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
K Popperovským nesmyslům:

Nic z toho, co jsi citoval, nevyvrací nic z toho, co tvrdí Popper.
Čas: 2019-10-25 14:16:29 Autor: Propadlík (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
Já vás miluju,
nechcete mně dělat vůdce
nebo aspon průvodce po galaxii ???

občas totiž propadám panice...
..............................
Lepší propadat panice, než panictví
Čas: 2019-10-25 14:43:53 Autor: Majzes (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
Nic z toho, co jsi citoval, nevyvrací nic z toho, co tvrdí Popper.

Popper nic netvrdí, protože k tomu nemá co říci. Tvrdí v podstatě ve svém důsledku jen to, že žádná věda v tomto případ není možná. To je celé, protože úspěšnou falzifikací kvůli komplexnosti ekonomiky a trvalým komplexním změnám v ekonomice nakonec zjevně nemůže projít z delšího časového období žádná ekonomická teorie. Naštěstí toto už si uvědomuje i řada nerakouských ekonomů a snaží se opět formulovat logicky deduktivní ekonomické teorie.
Čas: 2019-10-25 14:48:01 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
Jednotlivec = 0. Kolektiv vedený někým jiným než mnou = zlo. Kolektiv vedený mnou = vše + absolutní dobro.
(Benito M.)
Čas: 2019-10-25 14:56:13 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-10-25 15:01:42 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
To je celé, protože úspěšnou falzifikací kvůli komplexnosti ekonomiky a trvalým komplexním změnám v ekonomice nakonec zjevně nemůže projít z delšího časového období žádná ekonomická teorie.

Pleteš pojmy, nikdo nechce, aby falzifikace byla úspěšná. To si u své teorie nikdo nepřeje! Důležité je, aby teorie byla falzifikovatelná, tedy aby tu byla teoretická možnost falzifikace. Pokud tu taková možnost není, pak ta teorie nemá o reálném světě co říct.

Naštěstí toto už si uvědomuje i řada nerakouských ekonomů a snaží se opět formulovat logicky deduktivní ekonomické teorie.

Jenže pokud tyto systémy staví na axiomech, jejichž platnost není možné ani teoreticky empiricky vyvrátit, pak taková deduktivní teorie o reálném světě nic neříká, protože s reálným světem nemá žádnou vazbu, jejíž existenci by bylo možné testovat.
Čas: 2019-10-25 15:04:35 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
A navíc jseš hajzl!
Čas: 2019-10-25 15:14:54 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-10-25 15:15:43 Autor: Majzes (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
Hele ty jeden sprosťáku, absence nějakého důkazu (možnost falzifikace) o nějakém jevu (teorii), vůbec nezakládá oprávnění k tomu tvrdit, že nějaký takový jev neexistuje. Už jsi zkoušel falzifikovat proces myšlení v mozku? A s těma sprosťárnama běž do prdele!
Čas: 2019-10-25 15:18:52 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Ono je to ale trochu jinak. Pokud buduješ teorii, ale nenavrhl jsi možnost její falzifikace, pak se zabýváš pseudovědou. U Rakouské školy (misesovské) možnost její falzifikace navržena nebyla, jde tedy o pseudovědu.
Čas: 2019-10-25 15:19:58 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
A s těma sprosťárnama běž do prdele!

Myslíš s těmi, co tu píše ten podvodník? Pokud ano, tak to nepiš mně ale jemu!
Čas: 2019-10-25 15:22:45 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
Pardon, tak zrovna tyto urážky jsem psal sám, já se zapomněl přihlásit. Trochu my to PC blbne.
Čas: 2019-10-25 15:40:17 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-10-25 15:52:11 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
Velmi správně Majzes je podvodník, souhlas!
Čas: 2019-10-25 15:53:53 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pozor, podvodník!
Čas: 2019-10-25 16:32:32 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Není podvodník páč jeho synagogu lze falzifikovat

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/709

Čas: 2019-10-26 10:30:18 Autor: Marťan Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pokud neexistuje teoretická možnost pozorovat něco, co by bylo v rozporu s teorií, pak to znamená, že nám ta teorie o světě vlastně nic neříká. A proto jde v takovém případě o pseudovědu.

Například podle Newtonovy teorie gravitace (NTG) neexistuje teoretická možnost pozorovat, jak se tělesa volně pohybující se v gravitačním poli Země pohybují zrychleně směrem od středu Země, tedy v rozporu s teorií, tedy to znamená, že nám (NTG) o světě nic neříká. A proto jde o pseudovědu. Q.E.D.

Sorry, jen jsem zkusil přeříkat Vaše obecné na konkrétní. Sice jsem si domyslel, co jste chtěl sdělit ale evidentně to nelze formulovat takto. Vlastně jste to formuloval jako tautologii. A vložil tam závěr, který z ničeho v tvrzeném nevyplývá (o tom nevypovídání o světě). Protože o tom pohybu tělesa evidentně NTG něco vypovídá. Jinak mám na Vás další protipříklady a jsem zvědav, jak si s nimi poradíte. Ale počkám si, až to úspěšně přeformulujete. Do té doby by debata nedávala smysl, bylo by to jako kdybyste se pokoušel debatovat s dítětem, které slyšelo něco něco složitého, má z toho radost a jde a přeříká to dále se svou legrační dětskou logikou, kdy něco podstatného vynechá. I když si u toho dítěte domyslíte tu původní myšlenku.
Čas: 2019-10-26 10:40:26 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Musíš ze sebe dělat ještě většího debila, než jsi? Nejde o to, co je teoreticky možné podle té teorie, ale co teoreticky umožňuje naměřit ten experiment. Pokud měříme pohyb tělesa a měřící přístroj je schopen teoreticky detekovat případný pohyb tělesa zrychleně směrem od středu Země, pak máme experiment, jehož možný výsledek by falzifikoval NTG. NTG je tedy faklzifikovatelná a nejde o pseudovědu.
Čas: 2019-10-27 14:03:51 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Vyslovení (popis) té falzifikace není falzifikací samou. Ten experiment je kravina. Nelze ho použít jako příklad. Když už nevíš kudy kam, budeš plácat hovadiny v rozporu s fyzikou a dokazovat jimi falzifikovalelnost fyziky. To už je vrchol.
Čas: 2019-10-27 14:32:10 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Co je na tom experimentu kravina? Pokud se nějaký předmět pohybuje v rozporu s nějakou fyzikální teorií, pak to tu teorii falzifikuje. Tečka. Nevím, co na tom nedokážeš pochopit.
Čas: 2019-10-27 16:36:47 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Pokud se nějaký předmět pohybuje v rozporu z fyzikální teorií, tak skutečně tuto teorii falzifikuje. To samozřejmě chápu. Takový jev předpokládat u NTG, je však kokotina. Vyslovení takové kokotiny tu teorii nefalzifikuje.
Čas: 2019-10-27 17:24:18 Autor: norbertsnv Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Ty si ozaj nechápavý, veď práve preto že testy NTG dopadli v súlade s NTG sa NTG považuje za platnú teóriu. Ale ukáž mi test akým sa dá objektívne testovať "subjektívna hodnota" či "interpersonálne neporovnateľný úžitok". Taký test nevymyslíš a preto je RŠ paveda.
Čas: 2019-10-27 17:30:58 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Ale ukáž mi test akým sa dá objektívne testovať "subjektívna hodnota"
.....................................................................
Tak si běžte koupit boty,
hned si to votestujete, že si koupíte ty který chcete a ne ty který nechcete,
no a ty který vy nechcete si zase koupí nejspíš někdo jinej...
Čas: 2019-10-27 17:43:07 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Ale hlupáčku, takový jev se u NTG nepředpokládá, a právě proto by pozorování takového jevu tu teorii vyvrátilo. To je princip falzifikovatelnosti. Jenže u REŠ nic takového možné není, tam ať pozoruješ cokoliv, tak se řekne, že to bylo proto, že to lidem poskytlo maximální užitek. Proto ta teorie není falzifikovatelná a proto jde o pseudovědu.
Čas: 2019-10-27 18:32:54 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
No tak jde o pseudovědu,
měl by se snad z toho někdo posrat ?

Že maj vědci nákej zasranej mindrák a maj silnou potřebu se vodlišit vod pseudovědy, tak at to dělaj, já bych si spíše jako kokot připadal právě jako ten vědec...

Ježíšmarja, měl bych si falzifikovat i utírání prdele, nebo to zvládnu i bez vědeckýho bádání nebo snad bez tý falzifikace si natřu to hovno až na hlavu ?
Čas: 2019-10-27 19:13:16 Autor: velkej Ká Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Jenže u NTG to můžete říct také - na předmět působí nějaké síly, a proto se pohybuje tak jak se pohybuje. Ostatně co si myslíte, že je ten poprask s temnou hmotou?
Čas: 2019-10-27 19:45:03 Autor: Jakub G Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Jenže u NTG to můžete říct také - na předmět působí nějaké síly, a proto se pohybuje tak jak se pohybuje.

Nemůžeš, protože NTG neříká, že těleso se pohybuje tak, jak se pohybuje, z důvodů nějakých neznámých a nepoznatelných sil.
Čas: 2019-10-28 11:50:43 Autor: Tomáš Fiala Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Teorie subjektivní hodnoty ani nemožnost interpesonálního porovnání užitku jsou ekonomickými teoriemi. Tyto teorie nejsou pouze a jedině součástí RŠ. To, že navíc ani nechápeš jejich význam, je tvůj problém. Viz příklad Vostála s botama.
Čas: 2019-10-28 12:55:05 Autor: norbertsnv Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
A tvrdil som niekde že žiadna iná ekonomická teória tieto pojmy nepozná?
Čas: 2019-10-26 19:58:43 Autor: Vostál Petr Titulek:
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Nechápu že mnozí anarchisté

jsou NEPOUČITELNÍ,

a chovaj se ouplně stejně jako komunisti s tím svým vědeckým marxismem,

kterej je přivedl postupně do sraček, přesto stále věřili...

Člověk samozřejmě může mít nějakou tu teorii,

ale když vo tom víme naprostý hovno prakticky,

není to vyzkoušený,

tak ta teorie je prostě jen víra

stejně jako ten posranej vědeckej komunismus kterej se postupně ukázal na hovno...

A věřilo tomu nepochybně docela spousta lidí....





Čas: 2019-10-26 23:14:23 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Čas: 2019-10-27 06:37:36 Autor: 123 (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
...prosté bytí, prostá existence bez jakýchkoli nároků na okolí i sebe sama...ideální stav
Čas: 2019-10-27 08:52:27 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
To sou pindy džnána jogy,
jenže anarchismus nefunguje na nějakých duchovních směrech (což jsou vytrženiny z celku podobně jako ten komunismus)

ale na lidské přirozenosti, tedy na pocitech "já" a "moje"
tedy na individualismu (indi. karmě) s co největším uvolněním od kolektivismu (kolek. karma) proto podobně jako v duchovnu se člověk odděluje od působení kolektivu odchodem někde do jeskyně, ašrámu,
tak anarchismus požaduje zrušení státu...

Duchovním základem anarchismu je tedy individualismus a rozvíjení individuální karmy (talentu), tedy svoboda učení...

To je celé duchovní učení anarchismu, tedy žádný teorie, ale praxe individualismu a rozvíjení individualismu, tedy rozvíjení vůle s poznáním jak ta vůle funguje...

Jákékoliv jiné názory (jak a co by měl člověk dělat) které individualita přebírá (vod posranejch autorit) sou ku velkému HOVNU
Čas: 2019-10-27 09:54:43 Autor: 123 (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
To je dost omezená svoboda, když tvoje jsou gatě a už ne to ostatní
navíc individuální "já" a "moje" je s touto částečností hodně ohrožované, proto nějaké trvalé uvolnění, které by vedlo k přirozenosti, je nesmysl
naopak s tím "moje" tu musí být napětí jak kšandy, aby se to uchránilo, uhlídalo, což je na hovno

Čas: 2019-10-27 11:06:55 Autor: Vostál Petr Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Víš hovno kšando,

takže si seber svý převzatý hovna a mazej do prdele...