Anarchokapitalisté by mohli známý výrok „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.“ přeformulovat na „Nesouhlasím s tím, co děláte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to dělat.“
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Dokonale jste vystihnul argument, na který se už asi rok snažím Urzy nějak doptat, aby se nějak vyjádřil. Je to podle mne jediný opravdu korektní a naprosto fundamentální argument dokazující útopii ankapu tak jak ho Urza prezentuje. Pokouším se čas od času o různé formulace naprosto téhož meritu věci. Ale Urza se asi rozhodl mé komentáře zcela ignorovat a rozhodně na ně nijak a nikde nereagovat nebo nemá čas na takto podstatné otázky odpovídat.
neregistrovaný k Celek je vždy „jen“ souhrn jednotlivců:
Když se vezmu takové prase. Když je vcelku, zemědělec za něj dostane 42Kč za kg, Když ho prodá po částech dostane nejmíň dvakrát tolik. Je víc, když to má dvakrát takovou cenu? Co se týče jednotlivců a kolektivů, tak se mýlíš v tom, že neexistuje […]
Komentář 102544
Iraultzarako k Bez nátlaku: Proč jsme nezavedli povinné účasti na školních sněm:
Na pravidelných snemoch preskúmavajú dôležité témy a preto by sa mali vyjadriť a nielen prijímať nariadenia ako povinnosť. Lenže nezáleží na procedúre, ak je výsledok identický. Či tyran, či politbyro alebo dvíhanie rúk davom premasírovaných ovcí. […]
Komentář 102543
Regis2 k Anarchie jako cíl, kapitalismus jako prostředek:
A tohle je taky dobrý, to jsem přehlédl. To už je opravdu vyloženě lež, tady už se nevymluvíš ani na to žes radši nepoužil žádný kvantifikátor . Ankapisti uznávaní hierarchii když ji považuji za dobrovolnou . Napr když se domluví všichni majitele bytu na […]
Komentář 102542
Iraultzarako k Bez nátlaku: Proč jsme nezavedli povinné účasti na školních sněm:
„Slobodná” škola má nábeh k totálnemu etatizmu, aj keď isteže nemá toľko času, aby ho napodobnila do úplnosti a rozkošatila sa, až by začala zahrýzať do okolia. Ako zdanliví odporcovia papizmu tvrdia, že v kánonoch nie je nariadené, že sa má zverejňovať […]
Komentář 102541
Regis2 k Bez nátlaku: Proč jsme nezavedli povinné účasti na školních sněm:
Vykládáš tu, že , je pro Thevara výhodné že nízka účasť detí zvyšuje váhu vašich hlasov. Proč to v tomto konkrétním případě výhodné být nemusí jsem ti vysvětlil. Jednoduše proto ze mu o zvýšení váhy vlastního hlasu nejde , jde mu o dobre prostředí ve […]
Komentář 102540
Regis2 k Bez nátlaku: Proč jsme nezavedli povinné účasti na školních sněm:
Vykládáš tu, že , je pro Thevara výhodné že nízka účasť detí zvyšuje váhu vašich hlasov. Proč to v tomto konkrétním případě výhodné být nemusí jsem ti vysvětlil. Jednoduše proto ze mu o zvýšení váhy vlastního hlasu nejde , jde mu o dobre prostředí ve […]
Komentář 102538
Regis2 k Anarchie jako cíl, kapitalismus jako prostředek:
Neznám tuhle terminologii , ale ankapisti s dispozitivními zákony asi výrazný problem mít nebudou , typicky kritizují ty kogentni - věci v OZ, zákoník práce, regulace nájemnich smluv … těch je. Obavám se ze jich bude i víc než těch prvních . A přidal bych […]
Komentáře
Komentář 61933
V těchto videích mám ale pořád problém s absolutním chápáním státní moci v kontrastu s mocí korporátní či jinou. Toto bylo hodně patrné např. v debatě s Vávrou na téma cenzura. Když Vás korporátní byrokrat zlikviduje, protože se mu nelíbí vaše názory, je to bráno jako něco zcela jiného, než když to udělá státní byrokrat. A obří nadnárodní korporace, která nemá reálnou konkurenci, je hodnocena jinak, protože tu potenciálně může konkurence vzniknout. Zatímco státní moc je vnímána jako absolutní. Přestože máte volební právo, můžete ovlivňovat politiku a můžete emigrovat. A státy vznikají a zanikají, tedy i u nich fungují určité selekční mechanismy konkurence, i když na jiném základu než u firem a zpravidla v delším časovém období.
Pokud se člověku v této zemi nelíbí, může kdykoliv odejít stejně jako z firmy pro kterou pracuje. Jen to pro něj má větší následky. Pokud by šlo jen o to, žít podle vlastních představ, pak by asi nebyl problém najít místo na světě, kde by to šlo. Nebo kde by to alespoň šlo lépe než tady. Ať už jsou ty představy jakékoliv.
Pan Urza společnost popisuje zpravidla z úzce ekonomického pohledu. Kdy na anarchokapitalistickou společnost je většinou nahlíženo jako na generickou masu vykořeněných atomizovaných jedinců bez kultury, kteří se na trhu snaží maximalizovat svůj užitek. Mohla by ale vzniknout i tribalizovaná společnost. Ať už z důvodu efektivity nebo lidské přirozenosti žít ve skupinách a někam patřit. Tyto skupiny by mohly tvořit korporace, náboženství či cokoliv jiného. Člověk by si mohl vybrat, ke které chce patřit, ale pak by byl podřízen jejím pravidlům stejně jako ve státě. Takže i když by byla zrušena moc států, možná by se ve výsledku pro jedince tak moc nezměnilo. Jen by společnost nebyla primárně organizovaná teritoriálně, ale příslušností k těmto skupinám.
Tedy to vnímání protikladnosti státu a trhu mi přijde do určité míry umělé. Anarchokapitalisté si v něm našli svého ďábla, kterého musí zabít na cestě do „ráje“.  
Komentář 61993
Komentář 61934