Snad každý z nás se občas dočte – případně zaslechne – něco o tom, kolik lidí žije „pod hranicí chudoby“; většinou se o tom dozvídáme v souvislosti s nějakou alarmující zprávou ve smyslu, že takových lidí přibývá, nebo alespoň neubývá. Znamená to tedy, že ač naše společnost neustále bohatne, chudáci mají stále méně a méně, případně stále stejně? Ne! Neznamená! Uhodnete proč? Inu, takzvaná „hranice chudoby“ není nic než byrokratický konstrukt, jenž je neustále předefinováván tak, aby dělil populaci na chudé a bohaté v poměru, v jakém se to mocipánům zrovna hodí; ano, až tak prosté to je – kdybychom „chudobu“ definovali stále stejně (a netřeba žádné libertariánské definice, bohatě stačí vzít ta byrokratická měřítka z minulosti), zjistili bychom, že chudých lidí neustále ubývá.