ČSSD versus zákony; ekonomické i státní – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Advokát Zdeněk Altner, v současné době hledaný uniformovanými opicemi, zastupoval před skoro dvaceti lety ČSSD ve sporu o Lidový dům; ČSSD mu za to slíbila celkem horentní sumičku, ze které však zaplatila jen část, sedmnáct mega chybělo. Soudní tahanice o odměnu trvala celých šestnáct let, během kterých narostla díky – toto není klasická záměna slov „díky“ a „kvůli“ – smluvní pokutě na neuvěřitelných 337 milionů, což je pro ČSSD průser obřích rozměrů (za tu částku by strana mohla pořádat tři velké masivní předvolební kampaně); bavím se tím, jak rychle špičky ČSSD pochopily ekonomické zákony, jež v souvislosti se svým vládnutím dlouhodobě tvrdohlavě odmítají – nemají peníze, takže propouštějí, zkracují úvazky a šetří. Že by jim to otevřelo oči? Kdepak, socialisté mohou být klidní, z cizího krev neteče, takže s našimi penězi budou hospodařit podobně jako doposud.

Není to však jediná věc, kterou politici v ČSSD pochopili; zjistili též, jak moc na hovno jsou zákony… tedy, týká-li se to jich. Peníze tedy zaplatit odmítli, neboť chtějí celou záležitost hnát k ústavnímu soudu; háček je však v tom, že tento krok z hlediska práva nemá odkladný účinek na soudní rozhodnutí, které zní jasně (ČSSD má zaplatit 337 mega) a není proti němu odvolání. Předseda vlády se tedy postavil před národ a řekl, že na zákon sere; ne sice přímo těmito slovy, ale to poselství tam zaznělo. Proč? Inu, Altner je prý známá firma, navíc zadlužen až po uši, takže když mu peníze pošlou přímo na účet do Švýcarska, dlužníci z nich možná nic neuvidí; slyším dobře? Nesděluje nám ČSSD náhodou mezi řádky, že když státní soud rozhodne idiotsky, máme se na jeho rozhodnutí vysrat a „opravit“ je tak, jak uznáme za vhodné? Je-li tomu skutečně tak, pak se s těmi socany zase jednou výjimečně na něčem shodnu.