Jun(c)ker na smetiště! – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tak prý si východoevropské státy z EU berou, ale nedávají, postěžoval si nějaký Juncker. No, někdy si říkám, že je škoda, že nejsem nějaký ten diplomat, protože bych mu pěkně od plic řekl, co si o tom jeho žbleptu myslím. Milý Džankre, ty uprchlíky, kteří jsou údajně obrovským ekonomickým přínosem, ti s radostí všechny dám. Nebudu brát ani jednoho, slibuju. A co s nimi uděláš, je čistě tvoje věc - můžeš si je strčit třeba do prdele. A kdyby se ti tam náhodou nevešli, popros Merkelovou, ta má prdel velkou dost.

Protože já jinak nevím, co si o tom slušného myslet. EU, po tom, co neustále předvádí, je čím dál větším nepřítelem každého svobodomyslného Evropana. Nejsou to východoevropské státy, které berou, ale nedávají. Je to EU, která bere, ale nedává. Bere svobody, bere těžké peníze na své všelijaké mechanismy a dotační prasárny, a výsledek? Žvanírna produkující megabajty kvalitních sraček, ve které se všichni hádají u naprostých kokotin, které by soudný člověk prostě odmítal řešit, tím spíš je nepochopitelné, že k něčemu takovému může dát mandát. A když už něco má náznak nějakého závažného problému, snaží se silnější státy protlačit své často naprosto hovadské řešení třeba i silou. Nemám absolutně tušení, kterého debila mohlo napadnout, že je EU zárukou míru, a dát jí ve Stockholmu to zlatý kolečko. Ne, když je už z principu leda tak zárukou vzájemné nevraživosti, protože EU je založena na silovém zasahování do vnitřních záležitostí jejích členů. Volný trh? Nenechte se vysmát. Spíše společný trh, ale volný ani omylem. Volný pohyb osob? Jistě, za cenu rostoucích nároků na různé průkazy a registry. A společná měna? Ta je exemplárním průserem z monopolizace jak vyšitá.

Pokud někomu připadá, že tu hájím státy proti EU, a že to asi není příliš anarchistický pohled na věc, pak mu to připadá dobře jen napůl. Mezistátní společenství, tahleta mafie prohnilých proti prohnilým je vlastně modelem anarchistické společnosti, jen v menším měřítku (méně aktérů). Pokud někdo říká, že anarchie by byla chaos a džungle, má pravdu, ale jen pokud jsou aktéři naprosto vypatlaní a nemorální idioti. Ten, kdo má soudnost, v ní může existovat. Protože soudný člověk (např. Lichtenštejnsko nebo Švýcarsko, které v té džungli žijí v míru) by si takhle neuvěřitelným způsobem, jako to dělají ty východoevropské státy, srát na hlavu nenechal. Soused nepatří do mé kuchyně, nemá mi co kecat do jídla ani vybírat barvu povlečení; soused mě buď bude respektovat, a pak se s ním budu bavit a třeba i přátelit (i tu sekačku mu půjčím), nebo mě respektovat nebude a já se s ním prostě přátelit nebudu a postavím si plot. Až se budou pálit ty modré hadry a až se bude vyvážet ta junkerovská chamraď na smetiště dějin, nebude mi jich ani trochu líto. Protože ten, kdo nerespektuje druhé, si sám respekt nezaslouží.