Omlouvám se za výpadek Stok i jiných částí webu Urza.cz; pracuji na nápravě.
Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2019-04-25 00:00:02

Stát proti chudým XLVII: Daň z nemovitosti

V první řadě stát daní majetek, tedy něco, co už lidé nabyli za zdaněné peníze. Jedná se tedy o opakované danění. Další problém je v tom, že aktuální majetek nemusí vůbec korespondovat s příjmy, tedy člověk může mít například pozemky nebo dům, ale přitom je jeho příjem velmi malý a pak mu taková daň může zásadním způsobem ovlivnit rozpočet. Tento modelový příklad bývá relativně běžný na vesnicích, kde lidé vlastní například rodinné domy s pozemky nebo statky, ale kvůli ekonomicky nižší aktivitě v oblasti je jejich příjem nižší a daň se tedy promítne pro ně citelněji v jejich rozpočtu. Samozřejmě nejvíce to pocítí právě chudí lidé.

Nejzásadnější argument je ale ten, že daň z nemovitosti uměle navyšuje režijní náklady na využívání nemovitosti, která se poté promítne v ceně ekonomických aktivit, které jsou s danou nemovitosti provozovány. Například daně z nemovitosti zvyšují ceny nájmů, což přímo dopadá na chudé lidi nejen v podnájmu, ale dokonce to zdražuje i výrobky a služby, protože firmám se přes nájmy nebo vlastnictví tato daň promítá do nákladů.

Řešením je zrušení daně z nemovitosti.
Přečtení: 205
Autor: Urza
Čas: 2019-04-24 00:00:02

Vše nelze přepočítávat na peníze

Námitka, že vše nelze přepočítávat na peníze, je poměrně logickou odpovědí na snahy některých lidí ignorovat nepeněžní užitek nejrůznějších statků a uvažovat pouze jejich finanční přínos či poměr cena/výkon; naopak se však vůbec nejedná o logickou odpověď na závěry rakouské ekonomické školy, která též někdy přepočítává leccos na peníze, ale nikdy ne bez zahrnutí nepeněžního užitku a to s ohledem na veškerou subjektivitu hodnoty pro každého jedince. Jak tedy rakouská ekonomická škola převádí statky na peníze? Inu, cena čehokoliv se rovná vyšší z následujících dvou hodnot: První je nejvyšší nabídka, kolik je za ten statek někdo ochoten dát, druhá je pak nejnižší nabídka, za kterou je daný statek jeho majitel ochoten prodat; z toho pochopitelně mimo jiné plyne, že mohou existovat (a existují) věci, jejichž cena vyjádřená v penězích je nekonečná, což jsou však pouze ty, které někdo vlastní a neprodá.

Vlastní-li tedy někdo něco, co prostě není za žádných okolností ochoten prodat, je to v danou chvíli za peníze nesměnitelné; na druhou stranu všechny ostatní věci, se kterými je někdo obchodovat ochoten, na peníze „přepočítat“ lze a to velmi smysluplně: Cena statku je nejvyšší nabídka od možných kupců, případně nejnižší nabídka, za kterou vlastník prodá (vyšší z obou hodnot). Jedná se o volnotržní cenu a je do ní zahrnuto naprosto všechno – hodnota umělecká, emocionální, památeční, charitativní, prostě vše; jak je to možné? Inu, když někdo něco prodává či kupuje, zahrnuje do ceny své znalosti, emoce, lidskost, intuici a vůbec vše, čeho je schopen; a právě z toho důvodu nedává smysl argumentovat proti volnotržní ekonomice tím, že „některé věci nelze přepočítávat na peníze“ – jednající lidé na trhu „přepočítají“ na peníze právě to a pouze to, co lze, a to tak, aby zahrnuli i všechny nefinanční aspekty.
Přečtení: 2195
Autor: Jaromír
Čas: 2019-04-23 00:00:02

Zbytečné nebo škodlivé

Všechny zákony jsou zbytečné nebo škodlivé. Vynucuje-li totiž zákon něco užitečného, znamená to, že lidé jsou ochotni zaplatit za takové služby, jaké zaručuje ten zákon, ať už jde o regulaci kvality či o ochranu vlastnictví. Lidé by si to tedy zajistili sami i bez státu. A pokud nevymáhá nic užitečného, je škodlivý.
Přečtení: 3002
Autor: Urza
Čas: 2019-04-22 00:00:02

Lidské preference

Jistě znáte spoustu lidí, kteří na jednu stranu souhlasí s omezením nákladní dopravy ve městě, ale zároveň jim vadí platit více za zboží (jehož cena vzroste v důsledku takových omezení), případně podepíší petici proti stavbě obchoďáku či parkoviště místo parku, ale pak tam nakupují či parkují víc, než kdy chodili do parku, nebo jdou protestovat proti fabrikám znečišťujícím životní prostředí, ale pak stejně hojně nakupují a využívají jejich produkty; jednají tak proto, že si kolikrát sami neuvědomují souvislosti, což je naprosto v pořádku, nikdo nemůže vědět všechno. Co z toho ale plyne? Že ptát se lidí na jejich preference (nebo je o nich nechat demokraticky hlasovat) nepřináší výsledky odpovídající realitě; jejich skutečné preference nelze zjistit jinak než tak, že je necháme jednat na volném trhu – pouze činy, nikoliv slovy, člověk demonstruje, co mu skutečně přináší užitek.
Přečtení: 1884
Autor: Urza
Čas: 2019-04-21 00:00:02

Studio Svobodného přístavu: Bytová krize

Přečtení: 1309
Autor: Urza
Čas: 2019-04-20 00:00:02

Kanál Svobodného přístavu: Ankap pro iniciativu Folou v Brně

Přečtení: 1232
Autor: Urza
Čas: 2019-04-19 00:00:02

Ledaři

Je tomu pár desítek let, kdy si mnozí lidé vydělávali jako ledaři; těžili led a prodávali jej lidem, aby tito mohli udržovat své potraviny v chladu. Pak přišla lednička; a díky ziskuchtivým kapitalistům se v Evropě i USA stala brzy dostupnou pro téměř každého, miliony lednic masově zaplavily domácnosti. Jenže… ledaři houfně přicházeli o práci; dnes už dost možná na celém světě není ani jeden. A například s obsluhou zdviží to není o mnoho lepší; kolik lidí přišlo o práci kvůli automatickým výtahům? Tak bych mohl pokračovat. Dávalo by však smysl v těch případech „chránit pracovní místa“? Ne! Je jedině dobře, že ledaři byli nahrazeni, jejich práce pozbyla smyslu a lidé mohou chladit potraviny lépe; dotyční pak šli místo obchodu s ledem dělat jiné věci, kterými přispěli společnosti. Zpětně téměř každý chápe, že je to tak správně; proč však tomutéž rozumí tak málo lidí, když jde o přítomnost?
Přečtení: 2675
Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2019-04-18 00:00:02

Stát proti chudým XLVI: Regulace operátorů

Stát masivním způsobem reguluje telekomunikace. Dokonce kvůli tomu existuje Český telekomunikační úřad. Mnoho lidí namítá, že je to nutné, protože firmy v tomto oboru jsou velké korporace, které by si bez regulací dělaly, co by chtěly. Realita je ale taková, že státní zásahy nám všem zhoršují výsledné služby a mají negativní vliv na cenu.

Příkladem, jak státní zásah škodí převážně chudým lidem, může být stejná cena služeb v zahraničí (např. roamingu). Operátoři jsou zákonem donuceni mít jednotné ceny v rámci Evropské unie. Na první pohled se to může zdát dobré. Na druhou stranu to nutí firmy chovat se nějakým způsobem, který nemusí být ideálně ten, který vyžaduje zákazník a současně firma mu ho chce sama dobrovolně poskytnout. Cena za takové změny parametrů služby nejen opět ztěžuje vstup konkurence na trh, ale také rozkládá náklady na takovou regulaci i mezi lidi, kteří takovou službu nepotřebují, protože necestují.

Nejvíce regulace dopadá na chudé – nejen proto, že méně cestují a zrovna tato konkrétní regulace na ně přenáší náklady, ale i proto, že pak mají kvůli obecným regulacím daného oboru mnohem dražší služby s horším plněním. Nemluvě o tom, že z jejich daní se platí provoz úřadů a vymáhání často zbytečných regulací.

Řešením je liberalizace trhu, nebránit vzniku konkurence a aktivně odstraňovat zákonné bariéry pro vstup na trh.
Přečtení: 2749
Autor: Urza
Čas: 2019-04-17 00:00:02

Reklama

Mnozí z nás berou reklamu jako nutné zlo, někteří ji dokonce chtějí omezovat či zakazovat a tvrdí, že svět by byl bez ní lepším místem, navíc se jim nelíbí, že za reklamu v konečném důsledku platí zákazník; proč tedy reklamu nepostavit mimo zákon? I když pomineme morální důvody, má reklama mimo jiné i informační přínos pro všechny, kdo jsou jí vystaveni; vždyť jak jinak bychom se orientovali v nepřeberné nabídce zboží, kterou nám kapitalističtí podnikatelé nabízejí? Už i jen sdělení na obalu výrobku, případně libovolná informace o produktu kdekoliv, je formou reklamy. Bavíme se tedy jen o míře; ale jak určit tu správnou? Inu, nechme firmy, nechť si konkurují na volném trhu; kdo bude dělat reklamy příliš mnoho, bude také přespříliš utrácet, čímž ztrácí svou konkurenceschopnost; právě fakt, že náklady na reklamu se promítají do konečné ceny zboží, je důvodem k redukci jejího množství.
Přečtení: 2494
Autor: Jaromír
Čas: 2019-04-16 00:00:02

Vnutíte nám svá pravidla

Často čítávám argument, že anarchokapitalisté chtějí vnutit ostatním svá pravidla. Jediné, co však chtějí trestat, je porušování vlastnického práva. To je ale zakázané i dnes! Pro běžné osoby se na tom tedy nic nezmění. Pouze nechceme porušovat tato práva v zájmu vymáhání jiných umělých pravidel státy.
Přečtení: 2857
Autor: Urza
Čas: 2019-04-15 00:00:02

Pouliční osvětlení

Občas se můžeme setkat s tvrzením etatistů, že bez státu a veřejných rozpočtů bychom neměli ani pouliční osvětlení; pravdou je, že tam, kde by se na něj lidé složili, by veřejné osvětlení bylo, zatímco jinde nikoliv. Je to ale špatně? Ne; právě naopak. Tam, kde si lidé veřejné osvětlení pořídí dobrovolně, z něj evidentně mají větší užitek, než kdyby zdroje potřebné na jeho vybudování využili jinak; naopak tam, kde se na něj nesloží, dávají jasně najevo, že mají pro ty zdroje lepší využití (jinak by dobrovolně vystavěli osvětlení), takže je pro ně lepší možnost jej tam nemít (a místo toho mít něco jiného). Zde často přichází oblíbený argument o černých pasažérech – lidé budou méně motivovaní platit, když vědí, že se mohou „svézt“ na tom, že za ně zaplatí ostatní; to je skutečně pravda, vyloučit někoho ze spotřeby veřejného osvětlení lze jen velmi přetěžko.

Je to však důvod k násilnému vybírání zdrojů? Kdyby byl, lze tak obhájit násilné vybírání zdrojů na cokoliv jen proto, že tam existuje černé pasažérství, případně nějaký jiný objektivní (fyzikální a povahou světa daný) důvod, proč danou věc zdražuje nějaká externalita. Nevylučitelnost ze spotřeby je vlastnost daného statku, která jej činí dražším – podobně jako třeba bažina na nějakém pozemku zdražuje cenu stavění na onom místě, černé pasažérství zvyšuje (pro platiče) cenu veřejného osvětlení; ano, kdyby byly podmínky jiné (země suchá či černé pasažérství lépe řešitelné), dané statky by byly levnější, což však (ani v jednom případě) není důvodem k násilnému donucování lidí to platit, když dobrovolně zájem nemají – onen statek bude stále přinášet méně užitku, než kolik by přinášely lidem ty zdroje, které za něj zaplatili (kdyby tomu tak nebylo, zaplatí dobrovolně).
Přečtení: 2994
Autor: Urza
Čas: 2019-04-14 00:00:02

Kanál Svobodného přístavu: Ankap, sociální systém – VOŠ Caritas

Přečtení: 1838
Autor: Urza
Čas: 2019-04-13 00:00:02

Kanál Svobodného přístavu: Liberty Evening (SfL) v Olomouci

Přečtení: 1709
Autor: velkej Ká
Čas: 2019-04-12 00:00:02

Zásadní problém dneška: neuznávání odlišných postojů

Existuje jakási hra na OSN, jíž se účastní studenti z celého světa. Nedávno měla jedna taková modelová OSN (MUN) zasedání, kde usoudili, že zásadním problémem dneška je neuznávání odlišných postojů. Nedivím se jim, i když s velkou pravděpodobností tato jinak dobře míněná slovo budu chápat velmi odlišně.

Demokracie je konflikt. Konflikt mezi postoji většiny a postoji menšiny. Postoje většiny zcela demokraticky vyhrávají volby, aby mohly přetlačit postoje menšiny. Jak uznává většina postoj menšiny? Neuznává. Může se zaklínat různými gumovými ustanoveními o tom, že práva menšin jsou chráněna, ale ve skutečnosti je jen čistě na té většině, zda se těmito pravidly bude řídit, nebo nikoliv, a co různým menšinám milostivě dovolí. Různé menšiny tedy trpí různými škodlivými zásahy různých většin.

Nejméně respektovanou menšinou v demokracii je jednotlivec. Demokracie neuznává jeho autonomii, neuznává jeho názory na vedení vlastního života, neuznává jeho zásady, neuznává jeho problémy, neuznává jeho nápady, neuznává jeho rozhodnutí, neuznává jeho svobodu. Každý z nás je jednotlivec, každý z nás má své odlišné postoje.

Jednou tito studenti možná dojdou k tomu, že právě demokracie (i ostatní systémy vlády) je zdrojem mnoha zbytečných konfliktů z neuznaných postojů. Vyhlížím ten den s nadějí.
Přečtení: 3444
Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2019-04-11 00:00:02

Stát proti chudým XLV: Regulace finančního trhu

Stát reguluje masivním způsobem finanční trh, od bankovních služeb až po investiční fondy, burzy nebo směnárny. Zastánci regulací obvykle argumentují ochranou spotřebitelů a zajištěním bezpečnějšího prostředí pro lidi využívající služby na finančních trzích. Ve výsledku je ale takto přeregulované prostředí kontraproduktivní a nejvíce na něho doplácí chudí lidé.

V první řade kvůli obrovským formálním nárokům na poskytovatele těchto služeb klesá konkurence a rostou náklady na plnění regulatorního rámce, což má za následek vyšší náklady na provoz služeb. Nízká konkurence vede k horšímu plnění a nutnost splňovat regulace odráží náklady v konečné ceně služeb. To nejvíce dopadá na chudé lidi, kteří kvůli tomu mají například dražší pojistné smlouvy, horší úroky, horší kurzy nebo menší zhodnocení investičních fondů.

Další zásadní negativum spočívá v tom, že dané regulace v kombinaci s postojem státních institucí můžou v lidech vyvolávat falešný pocit bezpečí a chybějící obezřetnost je pak vytrestá. Takovéto chyby nejvíc dopadají právě na chudé lidi, kteří jsou nejcitlivější na finanční ztráty nebo horší plnění pojistek.

Řešení je co největší deregulace trhu, aby mohla vznikat dynamicky konkurence a odstranily se zbytečné náklady. To povede ke zlevnění služeb a lepšímu plnění. Z dlouhodobého hlediska budou vznikat služby, které můžou mnohem lepším způsobem reflektovat to, co lidé skutečně chtějí a nebudou omezené zbytečnou legislativou. Lidé budou mít také širší paletu služeb, včetně služeb, které třeba teď ani není možné poskytovat.
Přečtení: 2090
Autor: Urza
Čas: 2019-04-10 00:00:02

Regulace k ochraně slabých

Regulace jsou většinou obhajovány tím, že jimi stát chrání slabé; nyní ponechme stranou, zda je násilné vynucování takové ochrany morálně ospravedlnitelné a pojďme se podívat na její konkrétní dopady na malé, velké a obrovské firmy. Velká firma má své účetní i právní oddělení, které se mohou novými regulacemi dle potřeby zabývat a upravit procesy ve firmě tak, aby regulacím vyhovovaly. Obrovské firmy mají (krom výše uvedeného) často ještě lobbisty a další prostředky, jimiž mohou působit na zákonodárce a vážně nepříjemné, drahé či ohrožující regulace zablokovat. Malé firmy však žádnou z výše uvedených možností nemají a každá regulace jejich podnikání pro ně může být potenciálně likvidační, případně velmi bolestivá. Tato ochrana jedněch slabých tedy v konečném důsledku jen ohrožuje jiné slabé a to často velmi zásadně; prosím, nezapomínejme na to.
Přečtení: 2185
Komentář (lze psát i [b]tučně[/b] či [i]kurzívou[/i]):
Uživatelské jméno:     Titulek:
Zaregistrovaný a přihlášený uživatel nemusí opisovat kód z obrázku a získá přístup i některým dalším funkcím.
Registrace je extrémně rychlá, stačí zadat login a heslo (ani e-mailová adresa není povinná).
Čas: 2019-04-25 02:35:35 Autor: Marťan Titulek: Re: [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Není, v tomto případě jde o obranu.
Čas: 2019-04-25 02:15:15 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: Zajímavá demagogie [↑]
Stále platí, že na Vaše nelogické komentáře budu přímo reagovat maximálně takto: https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1266#l35704
Čas: 2019-04-25 02:13:17 Autor: Marťan Titulek: Re: Zajímavá demagogie [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
... zapojil několik neplatných předpokladů...

Je mi líto ale držím se jen předpokladů zavedených Jakubem G a sice že pokud někdo nechce odevzdat svůj majetek druhému, který ho po něm požaduje, vnucuje mu své pojetí vlastnictví. Na rozdíl od něj to ale aplikuji obecně, nejen na anarchokapitalisty, což je tu zpravidla výtka Jakuba G ale aplikuji i na samotného Jakuba G, nechce-li odevzdat majetek svůj Velkému K. Pokud má ale nějaký argument platit obecně, musí platit [pro, proti] [koho, komu]koliv a nejen pouze tehdy, když se argumentace hodí. Což ukázal Jakubovi G Velkej K. Jakub G na to nejdřív napsal opět nesymetrický protiargument a pak začal dělat mrtvého brouka a chtěl to uhrát do autu. Já na to jen upozorňuji, aby tu jen tak nezapadlo. Argumentace, že anarchokapitalisté druhým něco vnucují, ač si sami jinak přejí, aby jim nikdo nic nevnucoval, je tu od něj totiž dost častá. Tak třeba se to nyní jednou provždy vyjasní a ušetříme mnoho planých debat o vnucování čehosi anarchokapitalisty do budoucna.

... a celé to napsal jen s cílem mne vyprovokovat...

Doufám že se Jakub G v žádném případě nenechá a reagovat na mě nebude.

Pokud by náhodou Honza (případně někdo jiný inteligentní) nepoznal, v čem je ta nelogičnost, rád mu to vysvětlím.

Vy všichni inteligentní, určitě využijte příležitost, která se tu nemusí už znovu naskytnout. Já neinteligentní tuto možnost bohužel nemám.

A ne abyste tu někdy pana Jakuba G osočovali z levicového myšlení. Kdyby tomu tak bylo, tak by tu určitě věnoval zvýšenou péči těm (tedy nám, všiml jsem si, že nejsem jediný), které příroda neobdařila bystrým úsudkem, aby se zmírnilo, že nezačínáme všichni na stejné startovní čáře.
Čas: 2019-04-25 01:43:48 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: Zajímavá demagogie [↑]
Čas: 2019-04-25 01:42:18 Autor: Marťan Titulek: Re: Zajímavá demagogie [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Takže je vše jasné, ... to je naprosto ojedinělý jev, děkuji tedy za efektivní diskusní výměnu, oceňuji mimořádnou chápavost a přeji krásný den, bylo mi potěšením. Na takovéhle debaty se budu znovu těšit.
Čas: 2019-04-25 01:38:32 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: stejná logika [↑]
Čas: 2019-04-25 01:37:52 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: Zajímavá demagogie [↑]
Nic z toho, co Marťan napsal, pochopitelně nemá logiku, protože tam zapojil několik neplatných předpokladů a celé to napsal jen s cílem mne vyprovokovat. Pokud by náhodou Honza (případně někdo jiný inteligentní) nepoznal, v čem je ta nelogičnost, rád mu to vysvětlím. Jinak na to reagovat fakt nebudu reagovat.
Čas: 2019-04-25 01:34:41 Autor: Marťan Titulek: Re: stejná logika [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Aha, tak to jste vy. Říkal jsem si, jestli se autor ke své otázce vůbec přihlásí. A teď už víme, že k autorství ne příliš promyšlené otázky se hrdě hlásíte, o odpověď však nestojíte. Zajímavé...
Čas: 2019-04-25 01:31:01 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: Zajímavá demagogie [↑]
Čas: 2019-04-25 01:27:18 Autor: Marťan Titulek: Re: Zajímavá demagogie [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
A že bych mohl uznávat prostě jen jinou formu vlastnických práv, to Vás vůbec nenapadlo? Proč se tolik anarchokapitalistů hloupě domnívá, že pokud někdo neuznává jejich pohled na vlastnická práva, tak neuznává žádná vlastnická práva!?

Omyl. Vy tvrdíte, že anachokapitalisté vnucují svá práva ostatním, když nechtějí, aby jim druhý sahal na majetek, myšleno v jejich pojetí, že ho za svůj považují. Stejně tak ale vy, pokud jste konzistentní v logice, vnucujete svůj pohled zas na vlastnictví Vaše velkému K, bez ohledu na odlišné pohledy na vlastnictví, protože mu ho odevzdat nechcete. Tedy výtka Honzovi, že se hloupě domnívá, že musí jít nutně o stejný pohled na vlastnictví neplatí. Nemusí se domnívat a jeho argumentace platí i pro odlišné pohledy. Velkej K po Vás chtěl majetek, který Vy dát nechcete, není to tedy tentokrát anarchokapitalistické ale VAŠE pojetí. Argumenty platí symetricky bez ohledu na pojetí a to spíš Vy budete mít problém s logikou. Hlavně že ale hloupí jsou vždycky ti druzí že? Sorry ale naběhl jste si. A osobní jste byl první Vy, takže jste si naběhl hned dvakrát.

Tedy odpověď od Velkého K jste dostal. Pokud zjistíte u sebe, proč vnucujete Velkému K pojetí vlastníctví SVÉ (to jste ukázal odpovědí "neodevzdám"), přijdete patrně i odpověď, proč anarchokapitalisté vnucují ostatním pojetí vlastnictví jejich.

Vy to možná nazvete, že si svůj majetek jen bráníte. To anarchokapitalisté taky. Je to tedy naprosto symetrické a pokud to pochopíte, pochopíte princip každý si hledí svého a nikdo nikomu nic nevnucuje. Kdyby něco i nadále nebylo jasné, klidně se zeptejte.
Čas: 2019-04-25 01:04:57 Autor: Jakub G (neregistrovaný) Titulek: Re: stejná logika [↑]
Čas: 2019-04-25 00:53:42 Autor: Marťan Titulek: stejná logika
Web: neuveden Mail: neuveden
A proč stejnou logiku neaplikujete i na vlastnické právo? Není zbytečné nebo škodlivé?

Vlastnické právo je zbytečné, to když se jím lidi řídit chtějí nebo škodlivé, když nechtějí. Jen nevím, proč píšete, že stejnou logiku neaplikujeme.
Čas: 2019-04-25 00:32:46 Autor: velkej Ká Titulek: Re: Zajímavá demagogie [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Mám pro Vás novinu. Založil jsem stát. Vy, já a Tomáš Fiala jsme jeho občany. Demokraticky jsme se shodli na Ústavě atd. a demokraticky jsme odhlasovali, že Vy nám dvěma zaplatíte každému daň 50 % ze všeho, co vlastníte.
Čas: 2019-04-25 00:30:06 Autor: velkej Ká Titulek: Re: Zajímavá demagogie [↑]
Web: neuveden Mail: neuveden
Povídejte, přehánějte, do formiček čile odlévejte...
Čas: 2019-04-24 22:56:48 Autor: norbertsnv Titulek: Re: Zajímavá demagogie [↑]
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Ak uznávam že dane sa majú platiť a sám ich platím tak som predsa konzistentný, nie? Alebo ak uznávam že štát má právo vydávať zákony a potom tie zákony dodržiavam tak je môj postoj konzistentný, nie? Ak uznávam demokraciu ( právo väčšiny určovať podmienky ) tak je od Vás nekonzistentné požadovať odo mňa aby som rešpektoval požiadavku jednotlivca ( = menšiny ) Veľkého Ká na môj majetok.
Čas: 2019-04-24 22:50:49 Autor: Zdenál (neregistrovaný) Titulek: Re: [↑]
Takhle, jak jsem psal - více nebo méně vhodný substituty.

Ideální požadavek je 400letej dub z evropy, ještě ideálněj z francie.

Asi přijatelný substitut je dub z kanady nebo lepený kompozit z evropských menších dubů... (uvidíme)
Nepřijatelný substitut by (asi) byl vlnitej plech na hliníkové konstrukci. (uvidíme)

Já nehodnotím to jestli je legitimní požadavek a legitimní vlastník... to bysme asi museli označit většinu dnešních požadavků za nelegitimní.

Byl to jen příklad, pokud chápete pointu dejte lepší. Asi ho nemá cenu moc pitvat.