Omlouvám se za výpadek Stok i jiných částí webu Urza.cz; pracuji na nápravě.
Autor: Urza
Čas: 2019-03-31 12:00:00

Kanál Svobodného přístavu: Ankap přednáška – polycentrické právo

Přečtení: 1406
Autor: Urza
Čas: 2019-03-30 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: Svoboda (na) Internetu

Přečtení: 1639
Autor: Urza
Čas: 2019-03-29 00:00:02

Průmyslová revoluce

Průmyslová revoluce jako taková bývá po právu považována za velmi pokrokové období v lidských dějinách; pozoruhodný rozpor však spatřuji v tom, jak je vnímán tehdejší „divoký kapitalismus“. Dělnická dřina v úděsných podmínkách, dětská práce, z toho všeho je obviňován právě kapitalismus; to však s ohledem na to, co víme o průmyslové revoluci, nedává smysl. Před ní totiž lidé dřeli od úsvitu do soumraku na polích i se svými dětmi; pak se díky kapitalismu začaly podmínky postupně měnit k lepšímu. Samozřejmě v porovnání s tím, co máme dnes, se měli lidé hůře, nicméně kapitalismus jejich situaci oproti tomu, co bylo předtím, nepochybně zlepšil; přesto je však například dětská práce vehementně spojována právě s tímto obdobím, zatímco všechna ta tisíciletí předtím, kdy byl naprosto běžná, jsou z nějakého důvodu opomíjena. Než tedy kapitalismus odsoudíme, prosím, uvažujme v souvislostech.
Přečtení: 4995
Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2019-03-28 00:00:02

Stát proti chudým XLIII: GDPR

GDPR je právní rámec, jehož cílem je za pomoci regulatorního rámce chránit data občanů EU proti neoprávněnému zacházení. Opatření se na první pohled jeví naprosto racionální a správné, nicméně sebou nutně nese celou řadu negativních jevů, které dopadají nejvíce na chudé lidi.

Regulace komplikuje podnikání, což má za následek vyšší náklady a těžší vstup na trh. Nejvíce to pocítí chudí lidé jak na straně živnostníků nebo firem, tak na straně spotřebitelů. Živnostníci a firmy musí neúměrně investovat do zabezpečení i přesto, že to jejich klienti nevyžadují. Spotřebitelé zase nesou část nákladů na dosažení regulace v konečné ceně produktů a služeb. Navíc kvůli těžšímu vstupu na trh je menší konkurence, což může mít negativní vliv na kvalitu a efektivitu plnění. Další zásadní efekt je falešný pocit, že o moje data je správně postaráno, to vede z dlouhodobého hlediska k nižší ostražitosti, která se může vymstít. Z etického hlediska není v pořádku násilím nutit lidem danou regulaci, protože v mnoha případech mají firmy svoje řešení, které jim vyhovuje a především je pro jejich zákazníky dostačující.

Řešení je neregulovat a nechat firmy, ať si nakládají s daty tak, jak si dohodnou smluvně s klienty. Klientům dejme možnost se efektivně bránit soudně proti zneužití dat.
Přečtení: 2709
Autor: Urza
Čas: 2019-03-27 00:00:02

Noc vzdělávání 2019 – Olomouc

Přijal jsem pozvání na dlouhý rozhovor (včetně dotazů z publika) o vzdělávání v rámci Noci vzdělávání 2019 v Olomouci. Jedná se o studentský projekt; a musím říct, že jsem velice zvědavý, co z mého bloku vyplyne.
Jste-li z Olomouce, přijďte ve 20 hodin na Pedagogickou fakultu UPOL (Žižkovo náměstí 5)!
Přečtení: 2110
Autor: Urza
Čas: 2019-03-26 00:00:02

Řidičáky; proč?

Úplně první text ve Stokách (tedy krom toho uvítacího) se zabýval smyslem řidičských průkazů (respektive státních oprávnění k řízení motorových vozidel); uvádím v něm několik argumentů, proč se nejedná o nic než zbytečnou buzeraci. Přesto jejich existenci téměř všichni považují za samozřejmou, správnou, ospravedlněnou a smysluplnou; proto bych zde rád znovu vypíchl ten hlavní důvod, proč jsou dle mého názoru naprosto k ničemu: Teoreticky mají bránit lidem, kteří neumějí řídit, ohrožovat ostatní na silnicích; ale je-li někdo tak nezodpovědný, aby sedl do auta a vyjel sám do provozu, aniž si předtím osvojil byť jen tu minimální sadu dovedností, kterou se lze naučit v autoškole, a je ochoten kvůli tomu riskovat majetek, zdraví i lidské životy (včetně svého), jak by takového člověka mohla odradit hrozba policejní kontroly, případné pokuty či zákazu řízení (ne že by je teď měl povolené)?
Přečtení: 8357
Autor: BOMBON
Čas: 2019-03-25 00:00:02

Apel na libertariány

My, libertariáni, kteří usilujeme o menší agendu státu, stojíme před zásadním úkolem – říkat věci tak, aby zastánci větší role státu vedle nás nepůsobili příjemněji, i když jen stojí a usmívají se.
Přečtení: 3739
Autor: Urza
Čas: 2019-03-24 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: Migrace

Přečtení: 1541
Autor: Urza
Čas: 2019-03-23 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: Úvod

Přečtení: 1695
Autor: Urza
Čas: 2019-03-22 00:00:02

Demokraté-liberálové, libertariáni, republikáni-konzervativci

Dělení politického spektra na levici a pravici je relativně problematické, neboť tyto pojmy jsou již neuvěřitelným způsobem zprofanované, mediálně pokroucené a nejasné; v ČR v podstatě platí, že kam politická strana sama sebe zařadí, tam ji média prezentují (zcela bez ohledu na program i případnou činnost v parlamentu). V USA je situace trochu jasnější, již tradičně tam působí dva zásadní politické tábory: demokraté (řekněme levičáci) a republikáni (řekněme pravičáci); zatímco demokraté obhajují svobody osobní a potlačují svobody ekonomické, republikáni fungují přesně opačně. Většina libertariánů se z nějakého důvodu spíše identifikuje s republikány (když už si mají vybrat); a já kladu do pléna otázku k diskusi: „Proč?“ Mně osobně přijde libertariánská filosofie stejně blízká i vzdálená oběma táborům (prosazujeme svobody osobní i ekonomické); proč to však tolik libertariánů vidí jinak? Děkuji za odpovědi.
Přečtení: 6220
Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2019-03-21 00:00:02

Stát proti chudým XLII: Povinné přimíchávání biopaliv

Povinné přimíchávání biosložky do paliva byla snaha státu a evropské unie učinit paliva a jejich spalování v motorech ekologičtější. Nařízení se bohužel minulo s původní myšlenkou a v poslední době se ukazuje, že nařízení má negativní vliv na ekologii a nejen to.

Přimíchávání biopaliv do pohonných hmot komplikuje proces produkce paliv a tím je zdražuje. Což má negativní vliv především na chudé lidi, kteří jsou citliví na cenu a kvůli dražším palivům jím můžou chybět peníze na něco jiného, co nutně potřebují. Stát si přitom bere jako rukojmí ekologii, u které se ale čím dál častěji ve spojení s biopalivy skloňuje absolutní neúčinnost, neefektivita a nesmyslnost.

Další negativní ekonomický dopad spočívá ve větším opotřebení motorů a nutné vyšší režii k jejich údržbě. Nové motory musí procházet inovacemi, aby dokázaly palivo dobře zpracovávat, což se projevuje následně ve vyšších cenách nových aut. Všechny tyto náklady nejvíce pocítí chudí lidé, kteří jsou takovými opatřeními nuceni měnit svoje priority, podle toho, co si zrovna stát usmyslí – i když to nedává smysl jako právě v tomto případě s povinným přimícháváním biopaliv do pohonných hmot.

Řešením situace je přestat vynucovat přimíchávání biosložek do paliva.
Přečtení: 2670
Autor: Urza
Čas: 2019-03-20 00:00:02

Není „pojištění“ jako pojištění

Co je to pojištění? Dobrovolná smlouva mezi pojistitelem a pojištěncem, jež typicky zavazuje pojištěnce k placení relativně malých poplatků pojistiteli, který v případě smlouvou definované škodné události uhradí pojištěnci relativně hodně peněz; v podstatě se jedná o sázku s vysokým kurzem na nepravděpodobnou událost, kterou pojistitel uzavře proto, že si nastaví výhodný kurz, zatímco z hlediska pojištěnce jde v podstatě o poplatek za službu. Něco úplně jiného je daň – z podstaty věci není dobrovolná, lidé jsou nuceni ji platit pod pohrůžkou násilím (ze strany státu), jedná se o něco jako výpalné (leč daně mají lepší PR); výše daní navíc typicky nesouvisí s tím, jaké služby a v jaké míře za ně plátce obdrží, nýbrž je určena nějak jinak (velmi často závisí například na jeho příjmech, případně na tom, kolik utrácí a podobně).

No a pak tu máme takové věci jako zdravotní „pojištění“, případně sociální „pojištění“; na těch je pozoruhodné, že s pojištěním mají společného pramálo, vlastně pouze jméno, nicméně nejsou dobrovolné a výše „pojistného“ nezávisí na rizicích, pravděpodobnosti škodné události, ani výši platby pojistitele (v případě, že k ní dojde). Tyto platby mají všechny charakteristiky daně, zatímco prakticky žádné charakteristiky pojištění (zejména třeba sociální „pojištění“ platí více ti zajištění a bohatí, již jej logicky využijí s nižší pravděpodobností a naopak); protože by však neznělo dobře, že jsme zdanění přibližně šedesáti až sedmdesáti procenty, stát se snaží vyvolat v občanech iluzi, že tomu tak vlastně není, když docela velké daně nazve jiným názvem, jenže již Shakespeare správně poznamenal, že: „Co po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně.“
Přečtení: 5488
Autor: TaxationISTheft
Čas: 2019-03-19 00:00:02

Lev jako domácí mazlíček? Zakázat!

Chtěl bych se krátce vyjádřit k nedávné kauze (dlouhé vyjádření můžete najít jako seriál na serveru Mises.cz), když jeden lev zabil svého chovatele, což je pro většinu lidí ultimate důkaz, že mít velké „nebezpečné“ šelmy jako lev je špatně – a mělo by se to zakázat. V ČR žije možná až 300 kočkovitých šelem v zajetí (243 oficiálně + zbytek na černo) a z toho jen jedna někoho zabila. Navíc zabila majitele, což je eticky jeho věc, že se rozhodl mít rizikový koníček. Lidem to ale jako důkaz o nebezpečnosti stačí.

V USA mezi lety 1990 až 2012 kočkovité šelmy zabily 21 lidí, z čehož jen dva byli soukromí chovatelé a zbytek zoo. Žádný z případů nebyl o tom, že by někomu z nich kočkovitá šelma utekla a někoho zabila (což je nejčastější obava většiny lidí). Z toho plyne, že máte daleko větší šanci, že do vás uhodí blesk, nebo že se zabijete pádem ze schodů. Jistě, člověk je tvor emocionální a čísla ho moc nezajímají. Každopádně je to dobrá ukázka, proč demokracie nevyhnutelně vede k čím dál menší svobodě, a čím dál většímu socialismu. Lidé jsou ochotni se ihned vzdát svobody, jen když je politici a média postraší nějakou horror story.
Přečtení: 7369
Autor: Urza
Čas: 2019-03-18 00:00:02

Racionální nevědomost

Velmi často se můžeme od kritiků volnotržní ekonomiky doslechnout o údajných selháních trhu způsobených informační asymetrií, případně tím, že někdo něco neví, například z důvodu chybějícího vzdělání, takže pak není schopen učinit kvalifikované rozhodnutí; proto je podle dotyčných zapotřebí stát, který situaci napraví. Ponechme nyní stranou, že nenapraví a v lepším případě jen spotřebuje množství zdrojů na nic (v horším uškodí); rád bych se zde zaměřil na to údajné „tržní selhání“, jež dle mého názoru tržním selháním ve skutečnosti vůbec není. Je totiž důležité si uvědomit, že informace ani vzdělání nejsou volné statky, neboť k jejich získání je třeba vynaložit minimálně čas (a typicky ještě něco navíc); když někdo informace nemá, často vidíme jen nevýhody toho stavu, ale zapomínáme na to, že dotyčný ušetřil zdroje, které nemusel vynaložit k jejich získávání.

Než nějakou informaci získáme, v podstatě nemůžeme s jistotou vědět, zda se nám úsilí vynaložení k jejímu získání vyplatilo, nebo ne, neboť ji v tu chvíli ještě neznáme; nikomu nezbývá nic jiného než to za použití vlastní zkušenosti zkusit odhadnout, jelikož křišťálovou kouli pro věštění budoucnosti nemáme. A protože lidé jsou různí a naše zkušenosti (i povahy) se liší, někdo prostě preferuje informace před jinými věcmi (třeba volným časem), jiný zas ne; to však rozhodně není tržní selhání, každý si prostě vybere to, co sám považuje pro sebe za nejlepší. A označovat informační asymetrii za tržní selhání je podobné jako prohlásit, že trh selhal, když mi ujel autobus, zatímco ten, kdo chodí každý den běhat, jej doběhl – oba jsme si zvolili, co považujeme pro sebe za nejlepší, což nám v různých životních situacích přináší rozličné výhody i nevýhody; a nejsme-li s tím spokojeni, můžeme své životy změnit.
Přečtení: 5297
Autor: Urza
Čas: 2019-03-17 12:00:00

Urza v Sametovém speciálu DVTV

Přečtení: 890
Autor: Urza
Čas: 2019-03-17 00:00:02

Urza v DVTV

Přečtení: 740
Autor: Urza
Čas: 2019-03-16 00:00:02

Urza v DVTV Apel

Přečtení: 1532
Autor: Urza
Čas: 2019-03-15 00:00:02

Obchodní bilance

„Kladná“ obchodní bilance znamená, že cena zboží ze země vyvezeného převyšuje cenu zboží dovezeného; opak se nazývá „zápornou“ obchodní bilancí. V povědomí lidu ukotveno jest, že bychom se měli snažit o první z výše uvedených stavů; je to ale vážně žádoucí? „Kladná“ obchodní bilance znamená, že ze země odchází zboží, jehož tržní cena je vyšší než toho, které přichází; s penězi je to naopak, nicméně bude-li si země držet „kladnou“ obchodní bilanci pořád, peníze se jen znehodnotí inflací, neboť nikdy nedojde k jejich utracení, protože to by muselo zboží, jež do země proudí, mít vyšší hodnotu než to, co ji opouští. Lze to přirovnat k tomu, když vyděláváte, spoříte, ale peníze nikdy neutratíte, jen je rozpouštíte v inflaci; tato analogie mimochodem vysvětluje, proč nedává smysl argumentovat tím, že „kladná“ obchodní bilance vytváří pracovní místa (ano, vytváří, ale cílem není práce, nýbrž její produkty).

Je tedy vhodné snažit se o dlouhodobou „zápornou“ obchodní bilanci? Inu, to je především marná snaha; bylo by sice skvělé, kdyby nám ostatní neustále dávali věci s větší tržní cenou než my jim, leč tento stav není trvale udržitelný. Co je tedy žádoucí? No přece laissez-faire: Čím větší zájem o například české zboží ve světě bude, tím silnější bude koruna, což přirozenou cestou zvýší cenu onoho zboží, ergo zájem o něj poklesne; naopak malý zájem o české zboží ve světě způsobí slabou korunu a nízké kurzy, důsledkem čehož cena zboží klesne, což opět zvýší zájem o něj. Obchodní bilanci můžeme pro zajímavost sledovat (samozřejmě to není žádoucí, zahrnuje-li to buzeraci podnikatelů celníky či statistickým úřadem), ale je bláhové si myslet, že nějaký úředník či ekonom dokáže rozhodnout, zda je „správné“, aby byla „kladná“, nebo „záporná“; to je něco, co umí jen trh.
Přečtení: 2231
Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2019-03-14 00:00:02

Stát proti chudým XLI: Povinná záruka

Stát reguluje záruční dobu produktů. Jedná se o jeden z prvků ochrany spotřebitele. Ve výsledku ale takový přístup může nakonec spotřebitelům škodit a nejvíce těm chudým.

Povinnost poskytovat záruku sebou nutně nese sekundární náklady – to se projevuje v konečné ceně produktů, která je vyšší, než bez regulace. To nejvíce dopadne na chudé lidi, kteří jsou citliví na cenu a radši by si koupili něco levnějšího bez záruky, co jim zrovna vyřeší akutní problém než něco, co můžou teoreticky za rok a půl reklamovat.

Další zásadní dopad takového opatření je falešný pocit, že něco lze jednoduše reklamovat. To vede k nižší ostražitosti spotřebitelů a následnému neuznání reklamace zboží z nějakého výrobcem uvedeného důvodu, který zákazník vůbec neznal, protože žil ve falešném dojmu, že má na něco státem garantovaný nárok – například nevhodná manipulace nebo nevhodné zacházení. Systém založený na dobrovolnosti naopak ukazuje ty výrobce a distributory, kteří záruku poskytují v rámci konkurenčního boje a snahy poskytnout zákazníkovi co nejlepší službu. Jejich následná motivace vyřešit reklamaci je tedy pak mnohem vyšší, protože se snaží poskytnout dobrou službu a ne jen vyhovět liteře zákona.

Ideální stav je neregulovat nijak záruční dobu zboží a nechat tento instrument na dobrovolné bázi mezi výrobci, distributory a zákazníky.
Přečtení: 4829
Autor: Urza
Čas: 2019-03-13 00:00:02

Urza v ArtBaru pro komunitu Folou

Komunita Folou zítra pořádá přednášku o anarchokapitalismu v Brně, kam mě pozvali. Jste-li z Brna, přijďte si mě poslechnout; a hlavně potom podebatovat!
Těším se na vás zítra večer v 1830 v ArtBaru Druhý Pád!
Přečtení: 1597
Autor: Urza
Čas: 2019-03-12 00:00:02

Zbraně jsou špatné, ááno?

Všimli jste si někdy, jakým způsobem vnímá palné zbraně většina lidí, kteří s nimi nikdy nepřišli do styku, nijak zvlášť se o ně nezajímají a ani nemají ve svém okolí nikoho, kdo nějaké zbraně vlastní a nijak se s tím netají? Na základě dlouholetého osobního pozorování musím konstatovat, že jejich vztah k palným zbraním je typicky velmi negativní, ačkoliv v případě, že se o danou problematiku začnou více zajímat, případně mají ve svém okolí vášnivého střelce, jejich názory se obyčejně výrazně změní; ostatně není divu, když uvážíme, že palné zbraně jsou principiálně totéž jako například nože či klacky, jen daleko efektivnější, ale v zásadě se jedná o nástroje jako každé jiné. A pokud jde o možnost snadno a rychle zabít co nejvíce lidí, postačí k podobnému účelu stejně dobře trhavina, kterou není až takový problém vyrobit v domácích podmínkách; drtivá většina lidí však prostě po něčem takovém netouží.

Jak je tedy možné, že lidé, kteří se o danou problematiku nezajímají, bývají tak často a priori více či méně proti zbraním zaujati? Zde nevidím jiné vysvětlení než všudypřítomnou státní propagandu, jež se snaží lidem již od dětství prezentovat palné zbraně jako cosi nepatřičného až nepřátelského, před čím je třeba mít se na pozoru, a antizbraňový aktivismus jako něco vznešeného; proč že má stát tento zájem? No přece proto, že neozbrojený občan se snáze ovládá i v krajních situacích; můžeme si také povšimnout, že právě z toho důvodu nejsou negativně prezentovány i vnímány tytéž zbraně v rukou policistů a vojska. Nemluvě o tom, že čím méně lidí zbraň vlastní, tím menší odpor vyvolají neustálé (zejména evropské, ale nejen) regulace, které bohužel na střelce dopadají stále citelněji; a to máme z hlediska svobody jednu z nejlepších zbraňových legislativ na světě. Snad to tak zůstane.
Přečtení: 6483
Autor: Urza
Čas: 2019-03-11 00:00:02

Transparentnost

Transparentní prostředí kolem veřejných prostředků je něco, co nám neustále slibují všichni politici a mnozí z nich to užívají jako jakési zaklínadlo, kterým se dá vše napravit; voliči (a zejména ti mladí a levicoví) jim to bohužel velmi často věří a nezřídka to po nich i opakují. Transparentnost však není řešením našich problémů hned ze dvou důvodů: Zaprvé máme veřejnou správu a celkově stát už tak velký, že i při plné průhlednosti všech transakcí, jich bude takové množství, že nebude v ničích silách je uhlídat (a kdyby náhodou ano, znamená to další moře ztraceného času a neefektivity); a zadruhé krom zcela zjevných a okatých případů není ani v transparentním prostředí jasné, co stát dělá v zájmu občanů a co nikoliv, protože direktivně (nikoliv tržně) řízená ekonomika neumožňuje ekonomickou kalkulaci. Transparentnost tedy v naší situaci prakticky nic neřeší; jediným řešením je zmenšování státu.
Přečtení: 2471
Autor: Urza
Čas: 2019-03-10 00:00:02

Kanál Svobodného přístavu: Debatní klub – Urza a Zálom o právu

Přečtení: 1924
Autor: Urza
Čas: 2019-03-08 00:00:02

Všichni dotují; my musíme taky!

Často slýchám, že „my“ (zřejmě ve smyslu Češi) musíme dotovat „své“ (asi jako české) zemědělce, protože ostatní země to také dělají, což jim dává konkurenční výhodu; a souvislosti s touto „logikou“ si kladu otázku, zda je cílem zemědělství, aby bylo co jíst, nebo prostě jen to, aby bylo zemědělství. Co se stane, když zemědělce budou dotovat všechny země krom ČR? Inu, lidé v ČR dostanou možnost si nakoupit zboží, jež jim budou dotovat daňoví poplatníci z cizích zemí; a zemědělci? Inu, někteří tomu konkurovat dokáží (pak není žádný problém), jiní ne; ale to znamená co? Že tito lidé evidentně ke svému podnikání spotřebovávají zdroje, kterých si lidé cení více než produktu, jenž jim tito podnikatelé dodávají, ergo je lepší, aby se šli věnovat něčemu jinému, případně své podnikání nějakým způsobem změnili; hlady neumřeme (kdyby to hrozilo, pak by se tito zemědělci bezpochyby uživili).
Přečtení: 8306
Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2019-03-07 00:00:02

Stát proti chudým XL: Povinnost uvádět na etiketách informace

Stát silně reguluje etikety potravin, určuje co musí a co naopak nesmí být uváděno na etiketách. Hlavním argumentem je ochrana spotřebitele. Nařízení se může zdát racionální a potřebné, nicméně ve výsledku neodráží žádným způsobem preference spotřebitelů.

Z ekonomického hlediska se jedná o povinnost, která prodražuje celkový produkt a zvyšuje náročnost vstupu na trh. To má za následek vyšší koncovou cenu a nižší konkurenci, což dopadne nejvíce na chudé lidi, kteří jsou citliví na cenovou hladinu. Další problém je v tom, že u produktů, které se vyvíjí není konečné složení do poslední chvíle známé nebo se změní v rámci korektury receptury. To vše pak díky regulaci etiket způsobuje umělé problémy a další náklady.

Řešení je nic neregulovat a nechat spotřebitele vyjadřovat svým nákupním chováním svoje preference. Pokud bude existovat například poptávka po informacích o složení, tak výrobcům, kteří si chtějí udržet konkurenceschopnost nezbyde nic jiného, než vyjít spotřebitelům vstříc.
Přečtení: 9544
Autor: Urza
Čas: 2019-03-06 00:00:02

Urza v deCentrále: Polycentrické právo

Tématem minulé přednášky o anarchokapitalismu v klubu (de)Centrála byla válka proti drogám; a přednášela má žena Tereza.
Dnes budeme rozebírat polycentrické právo, což je jeden z nejproblematičtějších bodů anarchokapitalismu; ačkoliv jsem měl na toto téma dvě přednášky v Polis, pokusím se je očistit od „zbytečné“ teorie a podat v kostce.
Všichni jste též rovnou zváni na příští přednášku, která bude také první středu v měsíci, tedy 3. dubna; tématem bude právo na život i smrt, potraty, eutanazie a další podobné otázky, které nerozeberu já, nýbrž má manželka Tereza!
Těším se na vás dnes večer v 19 hodin v klubu (de)Centrála.
Přečtení: 3491
Autor: Urza
Čas: 2019-03-05 00:00:02

Obchod s tituly

„Kdyby stát neuděloval akreditace a nedozoroval nad tím, kdo může vydávat tituly, každý by si na volném trhu mohl založit školu a jen prodávat diplomy,“ tak zní velmi častý argument proti volnotržnímu školství; a dává i smysl… tedy než se nad ním zamyslíte alespoň na půl minuty. Proč je dnes možné prodávat tituly? Inu, jednoduše proto, že mají v dnešním světě hodnotu; a tu jim dává kdo? Stát; právě těmi akreditacemi, „garancí“ jistých standardů, státními maturitami, ale i požadavky na dosažené vzdělání pro státní zaměstnance. Nebude-li titulům hodnota dodávána státním aparátem, skutečná cena nějakého diplomu bude plynout pouze z reputace toho, kdo jej uděluje; a začne-li nějaký subjekt diplomy jen tak prodávat, sám je tím znehodnotí, na což celkem záhy doplatí.

Za předpokladu, že stát nebude dávat žádné akreditace a každá vzdělávací instituce si rozhodne sama, za jakých podmínek dá svým studentům jaké osvědčení, zaměstnavatelé pak přestanou mít požadavky typu „maturita“ či „dokončené vysokoškolské vzdělání“, ale začnou se zajímat také o to, z jaké školy ten který diplom pochází a co vlastně znamená. Koupit si jej pak od někoho, kdo bude prostě podobná osvědčení jen tak prodávat, nedává žádný smysl, neboť to si je každý může už rovnou vystavit sám sobě, případně si vymyslet jakýkoliv titul; v tom nebude na volném trhu nikomu nikdo bránit, v důsledku čehož pozbyde smysl „mít titul“, ale bude záležet pouze na tom, kdo jej udělil (a aby se předešlo falšování, může každá vzdělávací instituce například poskytovat webové rozhraní, na kterém půjde ověřit, kdo a jak ji skutečně absolvoval). Argument o prodeji titulů na volném trhu je tedy absolutní nesmysl.
Přečtení: 5638
Autor: Urza
Čas: 2019-03-04 00:00:02

Přirozenost a tradice

V tomto textu bych se rád zabýval dvěma velmi podobnými a docela často používanými argumenty, které však shledávám oba naprosto stejně stupidními a nicneříkajícími; můžeme se s nimi setkat především v debatách o svobodě, státu, homosexualitě, pedofilii, ale třeba i mezilidských vztazích. Podle prvního z nich je něco správné proto, že je to přirozené; druhý nám zas říká, že je něco správné proto, že to dělaly už generace našich předků, takže bychom se toho měli držet. Oba znějí na první pohled rozumně, ale při bližším zamyšlení zjistíme, že smysl nedává ani jeden. Samozřejmě netvrdím, že když je něco přirozené, případně to dělaly už mraky generací před námi, neměli bychom ani zvážit, jestli to náhodou nebude dobrý nápad – velmi často totiž bude; na druhou stranu ale považuji za cestu do pekel přijímat takové věci bezmyšlenkovitě a používat historickou zkušenost či přirozenost jako argument.

Proč? Inu, přirozené je například to, že dostaneme-li infekci, se kterou si náš imunitní systém bez antibiotik neporadí, zemřeme; měli bychom snad proto rezignovat na medicínu a umírat? Generace našich předků věřily, že Země je placka; měli bychom to snad vzít za pravdu? Ne! Samozřejmě existuje spousta jiných případů, ve kterých skutečně to, co je přirozené, případně generacemi ověřené, dává smysl, avšak též existuje nemálo takových, kde jsme prostě vymysleli lepší cestu; z toho důvodu jsou argumenty tradicí i přirozeností bezcenné. Jsou přibližně na úrovni tvrzení, že když je něco dopravní prostředek, pak to musí nutně být auto; to pravda býti může, ale také nemusí, ergo tím nelze rozumně argumentovat, je prostě třeba přijít s jinou obhajobou takového tvrzení… a přesně totéž platí pro argumenty přirozeností či historickou zkušeností.
Přečtení: 4891
Autor: Urza
Čas: 2019-03-03 00:00:02

Kanál Svobodného přístavu: Ankap přednáška o válce proti drogám

Přečtení: 1608
Autor: Urza
Čas: 2019-03-01 00:00:02

Bastiat o demokracii, já o emocích

Claude Frédéric Bastiat před téměř dvěma staletími prohlásil: „Dobrotivý Bože! Co to stojí úsilí, aby se v politické ekonomii dokázalo, že dvě a dvě jsou čtyři! A jestliže se vám to podaří, začnou lidé křičet: »Je to tak jasné, že je to až nudné.« – A pak přikročí k hlasování, jako byste nebyli dokázali vůbec nic.“ Nepřipomíná nám to něco? Mně tedy ano; proč se to však děje stále znovu a znovu? Protože se obrovské množství lidí rozhoduje na základě emocí a racionální podklady k takovým rozhodnutím je naprosto nezajímají, často dokonce spíše ruší; kolikrát jste již viděli někoho něco tvrdit na základě určitých argumentů, které jste posléze vyvrátili a dotyčný si prostě šel vyhledat nové, aby si mohl stát na svém? Případně zažili jste, že někdo hájil svůj postoj argumenty, jež se vzájemně vylučovaly a byly ve sporu?

Toto – naprosto běžné – chování vypovídá o jediném: Žádný z argumentů, které takový člověk řekne, nejsou skutečnými důvody, proč zastává určité stanovisko (kdyby byly, jejich vyvrácení by jej přesvědčilo); reálné důvody bývají pocitové. Dlouho jsem žil v přesvědčení, že zastávat nějaké stanovisko na základě emocí je cosi podřadného; v posledních letech se můj názor změnil – myslím, že je to v pořádku (samozřejmě není v pořádku na základě toho iniciovat násilí). Kam tím však mířím? Většina lidí (a libertariáni zejména) pocitové důvody shazují a zesměšňují; co je pak výsledkem? Změní to něčí uvažování? Ne; dotyční si své postoje nějak racionalizují a nalžou všem (především sobě), že mají logické argumenty, což ničemu nepomůže, naopak se pak může zdát smysluplné takovému člověku něco logicky vysvětlovat, ačkoliv v tom není možné uspět a je třeba zvolit jinou cestu. Dejme pozor na příliš rychlé soudy…
Přečtení: 7145