Omlouvám se za výpadek Stok i jiných částí webu Urza.cz; pracuji na nápravě.
Autor: Ondrášeček
Čas: 2020-10-30 00:00:02

Povinný teror

Představte si, že jste malí a bezmocní a že Vás mnohem větší a chytřejší lidé přinutí čtvrtinu dne trávit v místnosti, kde musíte věnovat pozornost specifickým činnostem, jinak jste vystaveni psychickému teroru. Doma musíte svůj volný čas věnovat tomu, abyste tam nebyli za vyvrhele a aby k Vám ti, ve které jste vždy měli největší důvěru, měli alespoň špetku úcty. Tohle se opakuje dennodenně a před Vámi je nepředstavitelné množství času, který tam budete muset strávit. Později si už ani neumíte představit život mimo tuto instituci. Pokud si stěžujete, Vaši ochranitelé se tomu zasmějou a řeknou, že to oproti jejich práci nic není, nebo uvedou, že si na to musíte zvyknout, jako si zvykli oni. Proto začnete pomalu i Vy svou frustraci zlehčovat, smát se jí, nebo dokonce tvrdit, že trávit tam čas je z důvodu XY správné. U majority se tento cyklus opakuje u potomků… Uvedenému popisu se dnes blíží škola. Nechci generalizovat, znám výjimečné kantory, těm se však spíše podařilo esenci škol změnit.


Není to podle mě pouze institucionální problém. Myslím, že se jedná o celospolečenský problém – je to problém rodičů zpochybňujících pocity svých dětí i chyba okolí, které zajímá, co mají děti za známky, místo zájmu o reálné vzdělání. Bohužel, i ti uvědomělejší a citlivější, kteří často bojují proti různým formám diskriminace, tento útlak ve výsledku naprosto přehlížejí. Myslím, že bychom si měli konečně uvědomit, že chceme-li rovnoprávnost, musíme skončit s terorizováním těch nejzranitelnějších (na kterém skutečně participuje skoro každý) našimi absurdními a nedobrovolnými požadavky.
Přečtení: 1308
Autor: Urza
Čas: 2020-10-29 00:00:02

Korporace a státy

Mnozí lidé (zejména ti, kdo si říkají „levičáci“) nemají rádi velké korporace a tvrdí, že potřebujeme státy, aby nás před nimi chránily; ani si přitom neuvědomují, jak moc tímto postojem (především když jej projeví ve volbách) právě těm korporacím pomáhají. Jsou to totiž právě státy, které prakticky na všech frontách zvýhodňují obří korporace před menšími firmami; jak? Zaprvé ti skutečně velcí hráči mohou zasahovat do zákonodárných procesů a likvidovat tak svou konkurenci; ano, oficiálně by neměly, ale děje se to (a volat na pomoc stát, skrze který k tomu dochází, je absurdně naivní). Zadruhé legislativní a administrativní zátěži, jíž státy deformují trh, se opět lépe přizpůsobí korporace. Zatřetí velké firmy snáze dostávají dotace; mají celá oddělení, která se tím mohou zabývat. A začtvrté tu máme staré známé investiční pobídky; ty se malých hráčů též netýkají. Vážně dává smysl volat po velkém státu „proti“ korporacím?
Přečtení: 2246
Autor: Urza
Čas: 2020-10-28 00:00:02

Kdo nic špatného nedělá…

Nejrůznější totalitní praktiky – zejména třeba odposlechy, ač nejen ty – jsou často obhajovány způsobem: „Kdo nic špatného nedělá, nemá se čeho bát.“ (A tak nepotřebuje šifrování, zabezpečené linky… a hlavně soukromí.) Tato teze je nesmyslná jednak proto, že stát za „špatné“ považuje například i daňové úniky, což není nic než snaha nenechat se okrást; i když tento aspekt však pomineme, výrok ukazuje neuvěřitelnou naivitu mluvčího, neboť tento vnímá stát jako nějakou dokonalou entitu prostou lidské chyby či zlé vůle (což zdaleka není nezvyklé). Stát ale tvoří lidé; není tedy pravdou, že kdo nic špatného nedělá, nemá se čeho bát, protože se může rozhodně bát zneužití informací, které o něm stát nasbírá (a může se jednat o zneužití legislativní i v rozporu se zákonem). Trochu mi to připomíná jiné tvrzení: „Lidi jsou zlí, takže potřebujeme stát.“ Hm… a stát bude provozovat kdo? Mimozemšťani?
Přečtení: 2589
Autor: Urza
Čas: 2020-10-27 00:00:02

Komplexita společnosti

Někdy se lze setkat s tvrzením, že v „primitivních společnostech“ stát možná nemusel být nezbytně nutně zapotřebí, neboť se jednalo o společenství velmi jednoduchá, ale dnes je v důsledku složité a komplexní „moderní společnosti“ zapotřebí a „bez něj by to nešlo“; jen málokteré tvrzení může být tak daleko od pravdy. Jak to? Inu, malé komunity jsou jediné, kde může nějakým způsobem fungovat socialismus, neboť lidé se tam znají a mohou provádět ekonomickou kalkulaci „z hlavy“ (prostě dokáží vzájemně odhadovat své preference), příkladem budiž třeba rodina; v čím větší a složitější společnosti žijeme, tím hůře v ní lze provádět ekonomickou kalkulaci bez volného trhu. Realita je tedy přesně opačná, než by se mohlo z výše uvedeného tvrzení zdát: Čím složitější a komplikovanější společnost máme, tím větší problém je ji centrálně plánovat a tím naléhavěji potřebuje volný trh pro správnou alokaci zdrojů.
Přečtení: 2318
Autor: Ondrášeček
Čas: 2020-10-26 00:00:02

Anarchokapitalistická utopie

Tvrzení, že anarchokapitalismus je utopie, považuji za nesprávné. Anarchokapitalistická společnost totiž může sama o sobě být hodně špatným místem pro život – vnímám ji proto hlavně jako koncept, který je o dost lepší oproti jinému mocenskému uspořádání v komparativně podobných ekonomických a sociálních podmínkách. Utopista bych byl jen v případě, říkal-li bych například, že usiluji pouze o anarchokapitalistickou společnost, ve které se zároveň budou mít všichni rádi.
Přečtení: 2322
Autor: Urza
Čas: 2020-10-25 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: O zdravotnictví s Vítem Samkem

Přečtení: 858
Autor: Urza
Čas: 2020-10-24 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: Šraňky, bezpečnost a stát

Přečtení: 1344
Autor: Urza
Čas: 2020-10-23 00:00:02

Vyrovnaný rozpočet

Mnozí – často „pravicově“ smýšlející – lidé volají po vyrovnaném státním rozpočtu; já však – pro mnohé překvapivě – nikoliv. Proč ne? Protože jsou dvě cesty, jak takového stavu dosáhnout: Ta první sice spočívá ve snižování výdajů, ale ta druhá ve zvyšování příjmů; vyrovnaný rozpočet lze tedy držet v rámci minimálního státu, ale i obrovského socialistického molochu (tak třeba před rokem 1989 nebyla ČR zdaleka tak zadlužená jako nyní, ale žádný ráj to nebyl). Já osobně vnímám jako prvořadé, aby měl stát co nejnižší příjmy; pochopitelně stav, kdy má nízké příjmy i výdaje je zdaleka nejlepší, ale nízké příjmy a vysoké výdaje považuji za lepší než klasický velký stát (byť třeba s vyrovnaným rozpočtem). Netvrdím, že máte mít stejný názor jako já, ale myslím, že bychom měli určitě přemýšlet o tom, jak moc důležitý je „boj za vyrovnaný rozpočet“ v porovnání se snahami o zmenšování státu.
Přečtení: 2817
Autor: Urza
Čas: 2020-10-22 00:00:02

Důkazní břemeno

V debatách o svobodné společnosti bývá naprosto běžnou praxí, že etatisté požadují po zastáncích volného trhu obhajobu toho, proč by volnotržní společnost měla fungovat lépe než ta řízená státem; ačkoliv na tuto debatu typicky přistupuji a snažím se taková zdůvodnění poskytnout, jedná se vlastně o velmi absurdní stav. Proč by měl ten, kdo chce ponechat každému to, co si vydělá, obhajovat svůj názor před tím, kdo navrhuje agresi k uloupení těch prostředků? K tomu, aby každému zůstalo to, co jeho jest, přece netřeba žádné zásadní obhajoby; naopak užití násilí k získávání prostředků od ostatních je něco, co dle mého názoru obhájit ani nelze, ale když už by se o to měl někdo snažit, rozhodně by měl mít výjimečně silné argumenty! Jen proto, že status quo je momentálně zvrácený (historicky v důsledku nejrůznějších „z boží vůle král“ argumentů), ty debaty však probíhají poněkud naopak; hájit je třeba neagresi.
Přečtení: 3078
Autor: Ondrášeček
Čas: 2020-10-21 00:00:02

Jak politika ničí rodinu

Mnoho konzervativních politiků se netají svým politickým programem na podporu rodiny. Tyto programy považuji za výsměch všem, kteří skutečně rodinu podporují. Tito politici totiž podporují pouze určitou formu určité rodiny, navíc placené z daní všech. Běžně prosazovanou „tradiční“ rodinu vnímám hlavně jako sociální inženýrství, které jde proti vědeckým poznatkům, ukazujícím, že člověk není tak úplně monogamní tvor, nebo že homosexualita evolučně vznikla pravděpodobně za účelem optimalizace přenosu genetické informace (gay v určitém minoritním zastoupení zvýší šanci na přežití svých příbuzných, než byl-li by heterosexuální a sám plodil potomstvo, o které se v čase krize nezvládne postarat). Rodič může být kdokoli, koho dítě za rodiče považuje, protože k němu získalo důvěru.

Chceme-li podporovat rodinu, je třeba podpořit prostředí, ve kterém je jakékoli skupině lidí, kteří spolu mají kladný vztah a mají určité materiální podmínky, umožněno svobodně vychovávat dítě (dnes některé kmeny např. vychovávají děti kolektivně, v paleolitu to bylo běžnější). Zmínění politici rodinu nepodporují, naopak ji narušují svými zákony, které umožňují uzavírat manželství (etymologičtí puristé nechť tomu klidně říkají jinak) pouze muži a ženě a neumožňují uzavírat ani polygamní sňatky. Člověk, jenž chce založit rodinu nesedící do škatulek naší společnosti, si dvakrát rozmyslí, zda ji vůbec zakládat chce, pokud v jejím ohledu nemá absolutně žádnou právní jistotu; třebaže si to přeje a má k tomu dostatečné kompetence. Legislativně nejspíše ubíráme množství rodin, které by na našem území mohly existovat, dále lidi ochuzujeme o možnost žít v takovém rodinném uspořádání, které by potenciálně nejvíce mohlo vyhovovat jejich potřebám. Rodinu neničí homosexuálové, kteří ji často sami chtějí založit, tu ničí hlavně politika.
Přečtení: 2141
Autor: Karel
Čas: 2020-10-20 00:00:02

Staromák, aneb zmlať si svého „chuligána“!

Policie nedávno provedla brutální zásah na Staroměstském náměstí proti odpůrcům opatření vlády. Důvodem rozehnání demonstrace byl paradoxně nerespekt demonstrantů ke státním restrikcím, se kterými onou demonstrací vyjadřovali nesouhlas. Lidé často hájí stát tím, že bez něj by tu platilo právo silnějšího. Co jiného než právo silnějšího ale vykonává stát? Dvě skupiny lidí (demonstranti a politici) spolu nesouhlasily – a jedna druhou násilím potlačila. Těžkooděnci vybíhali ze semknutého tvaru a vytlačovali a mlátili protestující, mnohdy za pomocí slzného plynu. Jelikož tyto prostředky nepomohly všemocné policii, dostavilo se i vodní dělo a policejní jízda. Po zadržení mnoha nevinných lidí chválí politici a vzorní občané práci policie.

Podívejme se na tuto akci libertariánským okem. Představte si, že si platíte službu, která se k vám zachová jako naše policie k demonstrantům. Budete s touto službou spokojení? Budete platit službu, která se nebojí vás zmlátit a mnohdy vás lidsky ponížit? Asi ne, jenže policie operuje z peněz, které byly vybrány násilím, takže souhlas nepotřebuje. Jako libertariánovi mi též vadí, že policista má právo mi něco nakazovat a z pohledu zákona je víc než já. Navíc můžeme vidět, že policie tady není pro zájmy jejich plátců, ale pro zájmy státu, jejich papalášů a taky pro zájem PČR, protože musí vykazovat činnost a ukazovat, jak bojují za „správnou“ věc. I v této situaci platí pro policejní sbor: „Pomáhat si a chránit se“.
Přečtení: 2554
Autor: Ondrášeček
Čas: 2020-10-19 00:00:02

O snaze diskutovat ankap

Většina internetových diskuzí, které jsem kdy viděl, byla fakt špatná. Nevím, jestli to je tím, že školství v nás v dětství vůbec nebuduje soft skilly, nebo nějakým konkrétním aspektem lidské mentality, ale majoritě bych fakt doporučil se raději jít vzdělávat v efektivní komunikaci. Mnohdy se jedná i o nevymezení terminologie.

Přijde mi, že mnoho zastánců státu má představu, že anarchokapitalisté jsou sobci, kteří se jenom chtějí obohatit na ostatních. V diskuzích je podle mě extrémně důležité zdůraznit, že si myslíme, že anarchokapitalistická společnost by byla příznivější pro život i pro ně. Pokud u člověka vidíme dobré úmysly, máme obecně tendenci k němu být shovívavější. Také si myslím, že je zásadní nezpochybňovat legitimitu zkušeností, které vaši oponenti mají. K tomu, proč zastávají stát, oni sami ze svojí perspektivy mají dobré důvody. Neberte je jako nepřátele, ale jako někoho, od koho se můžete mnohému naučit - obohatit se o nové pohledy na svět. Skrze jejich jedinečnou zkušenost máme příležitost rozšíření perspektiv. Pokud se jejich perspektivy nebudete snažit zpochybnit a jejich názor změnit, myslím si, že to oni sami pocítí a možná i začnou být otevřenější vašemu pohledu na svět.

Způsob argumentace, který v Česku bohužel není moc populární, je steelman. Steelman je opak argumentačního klamu strawman, diskutéři se snaží odprezentovat oponentův argument v nejsilnější možné formě, dokud oponent neschválí, že přesně tohle myslel. Právě zde tedy není cílem vůbec vyvracení oponentova názoru jako takové, ale především co nejkvalitnější diskuze a co nejlepší vzájemné porozumění. To vidím z hlediska diskuzí jako cestu správným směrem.
Přečtení: 3300
Autor: Urza
Čas: 2020-10-18 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: COVID a zdravotnictví, R. Šmucler

Přečtení: 954
Autor: Urza
Čas: 2020-10-17 12:00:00

Studio Svobodného přístavu: O vízové korupci s D. Přelovšekem

Přečtení: 1489
Autor: Džit
Čas: 2020-10-16 00:00:02

Cena za vzdělání

Máme různé typy vzdělávání (například unschooling, různé kurzy a podobně), ale stát nám (až na výjimky) nutí pouze jeden – frontální výuku ve škole. Všichni znají jeho výhody, zatímco o nevýhodách se příliš nemluví, případně jsou přisuzovány vzdělávání obecně a ne konkrétnímu systému. Přitom celá řada z nich je specifická právě pro státem nařízenou frontální výuku ve školách. Například to, jakým způsobem jednají učitele s dětmi – jak si vynucují autoritu. Dítě se naučí, že je vždy v podřízené pozici a že jeho potřeby nebo námitky nemají žádnou váhu (v ještě horším případě je za ně potrestáno). Jde o systém, kde není prostor pro volné tvoření a téměř vše je nakonec ohodnoceno jako dostatečné či nedostatečné.

Dítě pak sebe i svět neustále hodnotí a bojí se udělat chybu, protože ve škole bylo za chyby trestáno špatnými známkami. To může mít zásadní dopad na sebehodnotu dítěte, které si může připadat nedostatečné, protože nevyniká v některých z předmětů, které se ve škole učí. Nemluvě o strachu z reakcí rodičů, spolužáků nebo učitelů v případě, že je v něčem výrazně podprůměrné. Mnozí namítnou, že tohle je právě příprava pro život, kde se podobné věci stávají, jenže dospělý člověk má větší kapacitu se s tlakem okolí vypořádat bez tak vážných následků. Otázka zní: Stojí určitý objem konkrétních znalostí za tu cenu, kterou musejí děti zaplatit v podobě nejrůznějších následků, zejména pak potenciální ztráty sebevědomí a sebehodnoty?
Přečtení: 3213
Autor: Urza
Čas: 2020-10-15 00:00:02

Jak může nebýt anarchokapitalistou…

…pacifista, vegan, džainista, libovolný anarchista? Pacifisté zcela odmítají násilí; jsou-li konzistentní, musejí odmítat i státy a zároveň by jen těžko mohli komukoli bránit obchodovat (i když se sami nemusejí účastnit, ale nic takového anarchokapitalismus nevyžaduje). Vegani jsou proti zotročování a zabíjení zvířat, často dokonce používají formulaci, že jim nechtějí „brát plody jejich práce“; teoreticky by sice mohli být konzistentními etatisty, ale jen tehdy, pokud by preferovali cizí druhy před vlastním. Džainisté jsou velkými askety, neměli by lhát, zabíjet, ale především jejich prvním slibem jest „nebrat, co není darováno“; na braní toho, co nebylo dáno, jsou však založeny státy. A konečně všichni anarchisté – z nichž mnoho se proti anarchokapitalismu vymezuje – odmítají stát, ale s ním často i dobrovolnou hierarchii; jak však mohou lidem bránit tvořit dobrovolné hierarchie a nestát se přitom státem?
Přečtení: 3043