Omlouvám se za výpadek Stok i jiných částí webu Urza.cz; pracuji na nápravě.
Autor: Urza
Čas: 2019-02-17 00:00:02

Kanál Svobodného přístavu: Ankap ve zlínském baru v Nový svět

Přečtení: 79
Autor: Urza
Čas: 2019-02-15 00:00:02

Dovolená v Protektorátu

Nedávno jsem na Internetu zhlédl (i když jen bokem na druhém monitoru při jiné činnosti) dokumentární historickou reality show „Dovolená v Protektorátu“ (z roku 2014); pointou pořadu bylo, že vybraná rodina musela prožít nějakou dobu (týdny či měsíce) v simulovaném prostředí druhé světové války (kdyby se náhodou někdo ptal, tak seriál sice nepovažuji za totální sračku, ale nikomu bych jej asi nedoporučil více než coby zvukovou kulisu). Cílem bylo divákovi přiblížit, jak (hrozně) se tehdy žilo; a ačkoliv dnes žijeme v úžasné době (dle mého názoru asi nejlepší v celé historii), nemohl jsem si nevšimnout určitých podobností, které však účinkujícím, nejspíše i scénáristům a umím si představit, že také většině diváků, zcela ušly, a proto bych na ně rád poukázal.

Jedna z prvních hrůz, jimiž si musela rodina v jejich novém prostředí projít, byla cenzura učebnic, ze kterých museli zmizet „nevhodní“ autoři a „nebezpečné“ myšlenky; jeden ze soutěžících se dokonce vyjádřil, že je to něco v dnešní době naprosto nepředstavitelného. Doopravdy? Tehdy prostě Hitler zakázal české autory, dnes my zakazujeme Hitlera. K dalšímu šoku došlo, když na naši rodinu dopadla dvacetiprocentní daň ve prospěch Říše; nad tím, jak šílené je to svinstvo, se spravedlivě rozhořčovali lidé, které po ukončení natáčení čeká návrat do normálního života s celkovým daňovým zatížením šedesát až sedmdesát procent. Třešničkou na dortu bylo pak připomenutí, jak Hitler sváděl tehdejší chudobu na spekulanty s potravinami; to je též velký rozdíl oproti dnešku, kde spekulanty takto populisticky již nikdo z ničeho neviní, že? Ano, v dnešní době si žijeme pohádkově; stále však platí – pozor na tyrany.
Přečtení: 2711
Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2019-02-14 00:00:02

Stát proti chudým XXXVII: AML a KYC

Takzvaný „anti money laundering“ a „know your customer“ slouží k tomu, aby se zabránilo praní špinavých peněz a financování terorismu nebo trestné činnosti. Jedná se o velmi silnou regulaci, která zanáší obrovskou administrativní zátěž do systému. Navíc při nedodržení trestá subjekty drakonickými pokutami. Jako další aspekt je nižší míra soukromí, kterou stát může postupně zneužívat proti některým svým občanům.

Z ekonomického pohledu je nejhorší velká administrativní zátěž pro firmy, které podléhají AML a KYC. Ta se samozřejmě projeví horším nebo méně efektivním plněním, protože náklady někdo musí zaplatit. To vždy nejvíce dopadá na chudé lidi – ať na straně zaměstnanců tak na straně spotřebitelů. Pro spotřebitele je takový proces navíc časově náročný, protože pokud chtějí využít služby dané instituce, tak musí projevit součinnost, která stojí čas, což opět nejvíce pocítí chudí lidé, kteří nemají prostředky na to, aby jimi mohli plýtvat na zbytečné formality. Účinnost celého opatření je velmi spekulativní, protože i přes velmi tvrdá pravidla existuje terorismus, trestná činnost i špinavé peníze dál stejně jako tomu bylo dřív, když daná pravidla neexistovala.

Řešením je zrušit dané regulace, jejich funkčnost je velmi sporadická, kdežto náklady a ztráta soukromí jsou naprosto evidentní. Trestná činnost a terorismus budou fungovat dál bez ohledu na to jestli daná pravidla existují nebo neexistují.
Přečtení: 1433
Autor: Urza
Čas: 2019-02-13 00:00:02

Korupce, věčné téma

Téměř každá politická strana má ve svém programu boj s korupcí; proč to nefunguje? Že by to vždy vzali do rukou ti špatní lidé? Typicky ano, ale to není ten důvod. Korupce je inherentní součástí státní moci, neboť ta stojí a padá na tom, že její lidé disponují zdroji, jež nejsou jejich, ale stát je uloupil poddaným; takové prostředí vytváří korupční potenciál samo o sobě tím, že existují veřejné prostředky. Každý kontrolní orgán pak naráží na úplně stejný problém, neboť je sám korumpovatelný; jen tím, že byl pověřen korupci potírat, získal moc, jež mu dává motivaci nechat se zkorumpovat. Má tato situace vůbec nějaké řešení? Ano, jistě; nedisponuje-li stát veřejnými prostředky a zdroji, k jeho korumpování zcela chybí motivace. Žádný kontrolní orgán, žádný politik s planými sliby, jednoduše nikdo nebude schopen korupci zastavit, dokud budou existovat veřejné prostředky; až tyto zaniknou, problém zmizí s nimi.
Přečtení: 1707
Autor: Urza
Čas: 2019-02-12 00:00:02

Liberty Evening: Úvod do anarchokapitalismu

Jste z Olomouce či okolí? Přijďte dnes v 18 hodin na Liberty Evening pořádaný Students for Liberty v Bluesbaru GARCH.
Budeme tam s Luckou Komárkovou přednášet o anarchokapitalismu; po standardním úvodu bude následovat debata, ve které se můžete zeptat na cokoliv (a ideálně oponovat)!
Přečtení: 1352
Autor: morbid
Čas: 2019-02-11 00:00:02

Bojujte za naši svobodu, nebo vás zavřeme

O návrhu VK ml., který zavádí nový trestný čin se sazbou až tři roky nepodmíněně, napsalo spousta lidí spoustu slov. A určitě ještě napíše. Mně celý ten zákon připomíná odvodovou komisi v době mobilizace. Tady máš pušku a mazej bojovat za naši věc, teda za vaši svobodu. Nepochybuji totiž, že majitel a administrativa společnosti Facebook to vše dělá na nátlak vlád Německa a asi i Francie. Dost možná i EK, i když naše paní eurokomisařka tvrdí, že ne. Ale můžete jí věřit, jestli vám to přijde jako dobrý nápad.

Takže se pan VK ml. rozhodl, že FB a další podobné společnosti mají proti tomuto omezování naší svobody bojovat. A když nebudou, dostanou tři roky na tvrdo. Tady dost pomíjím celý ten návrh zákona, který sám o sobě vůbec nedopadne na FB, maximálně může zařídit, že FB hodí těch pár miliónů čechů přes palubu a služby tu zablokuje. Samozřejmě dopadne jen na občany ČR. Ve skutečnosti by přijetí toho zákona znamenalo mnohem větší omezení svobody projevu, než současný stav, protože by většina provozovatelů své diskuze zrušila. Kdo by riskoval tři roky kriminálu, za to že něco smaže a nebo jiný trest za to, že nesmaže?
Přečtení: 1928
Autor: Urza
Čas: 2019-02-10 00:00:02

Kanál Svobodného přístavu: Debatní klub – Urza, Joch, Semín o AK

Přečtení: 1138
Autor: Urza
Čas: 2019-02-09 00:00:02

Kanál Svobodného přístavu: Debatní klub – Dotazník

Přečtení: 1235
Autor: Urza
Čas: 2019-02-08 00:00:02

Co způsobuje chudobu?

Občas se můžeme setkat s následující otázkou: „Co způsobuje chudobu?“ Odpověď však – k překvapení mnohých – zní, že chudobu nezpůsobuje nic; je to přirozený stav. Lidé jsou od přírody chudí a nemají nic krom toho, co se nachází volně kolem nich; nic z toho, co označujeme bohatstvím (nebo alespoň ne chudobou), samo o sobě k dispozici není, všechny tyto statky musely být někým vyprodukovány – a jen proto, že jsme jimi v současnosti tak zahrnuti, máme pocit, že jde o něco, na co mají všichni nárok (a mnozí z nás rádi zapomínají i na to, že aby někdo něco dostal, musí to také někdo vyprodukovat). Nemyslím, že má smysl se ptát, co způsobuje chudobu, která je přirozeným stavem a nezpůsobuje ji nic; daleko lepší otázka totiž zní: „Co způsobuje prosperitu?“
Přečtení: 2645
Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2019-02-07 00:00:02

Stát proti chudým XXXVI: Rozvojová pomoc

Vyspělé státy velmi často poskytují chudším státům rozvojovou pomoc. Někdy se určitá forma rozvojové pomoci využívá i v rámci jednoho státu mezi různě bohatými regiony. Obvyklá argumentace je taková, že bohatí by měli pomáhat chudým, pojďme si ale ukázat, že taková pomoc je spíše danajským darem.

V první řadě když bohaté státy platí rozvojovou pomoc, tak skrze daně tak činí i z peněz chudých lidí v bohaté zemi, takže na to přímo doplácí chudí lidé v bohaté zemi. Další problém je, že se velmi často stává, že část dané pomoci končí v korupčních strukturách v dané zemi, čímž dochází k znehodnocení pomoci v intencích původního záměru.

Nejzásadnější poškození chudých spočívá ale v tom, že pokud se pomoc již dostane na místo, tak tam napáchá zásadní škody tím, že ničí volný trh nebo brání vůbec jeho vzniku. Například rozvojová pomoc v podobě textilu zničila zárodky textilního průmyslu v některých zemích Afriky, protože věcem „zadarmo“ volný trh může jen těžce konkurovat, to má ale za následek ztrátu pracovních míst, propouštění, absenci inovací a jakéhokoliv posunu vpřed. Společnost díky pomoci ustrne a přežívá v extrémně neefektivním a chudém stavu, který dotují bohatší státy. Z takového zacykleného stavu se dostává velmi těžko.

Řešením je zrušit rozvojovou pomoc a zachovat pouze dobrovolnou humanitární pomoc. To umožní chudším regionům postavit se na vlastní nohy a budovat efektivní ekonomiku založenou na tržním prostředí.
Přečtení: 1670
Autor: Urza
Čas: 2019-02-06 00:00:02

Tereza v deCentrále: Důsledky drogové prohibice

Tématem minulé přednášky o anarchokapitalismu v klubu (de)Centrála byla nerovnost.
Dnešním tématem budou důsledky drogové prohibice; a přednášet bude Tereza! Jaké jsou důsledky války proti drogám? I kdybychom se shodli, že drogy jsou špatné – má smysl je zakazovat?
Všichni jste též rovnou zváni na příští přednášku, která bude také první středu v měsíci, tedy 6. března; budeme si povídat o tom, jak by mohlo v praxi fungovat volnotržní polycentrické právo.
Těším se na vás dnes večer v 19 hodin v klubu (de)Centrála.
Přečtení: 1516
Autor: Urza
Čas: 2019-02-05 00:00:02

Předstírané časové preference ekologů

Typickým časovým obzorem plánování průměrného demokratického politika je přibližně jedno volební období, takže tito parazité vládnou stylem „po nás potopa“; v tom se od nich celkem neliší ani zelení ekoteroristé, kteří však v rámci svého mediálního tématu předstírají časové preference výrazně nižší, když nám vysvětlují, že se máme v současnosti vzdát různých statků, abychom si (nebo svým potomkům) pomohli v daleké budoucnosti. Mnoho lidí se domnívá, že čím více se plánuje dopředu, tím lépe; je tomu ale skutečně tak? Není; a to ze dvou hlavních důvodů. Prvním důvodem je, že časové preference jsou ryze individuální záležitostí – někteří lidé se mají raději lépe hned a platí za to později, jiní zas naopak; oba tyto přístupy mají své výhody i nevýhody, jejichž posouzení záleží na každém z nás a nelze objektivně rozhodnout, který přístup je „lepší“.

Druhým důvodem, snadno pochopitelným pro ty, kdo nejsou důvěrně obeznámeni s principy rakouské ekonomické školy, je pak nemožnost předpovídat budoucnost (a zejména tu dalekou), čímž pádem není vyloučeno (navíc je to leckdy i velmi pravděpodobné), že v současnosti přijmeme nějaká nákladná opatření, jež nám nadiktují ekologové, aby se nakonec ukázalo, že to bylo úplně zbytečné; například omezíme výrobu materiálů, které se v přírodě pomalu rozkládají, abychom za pár (desítek) let zjistili, že díky pokroku je dokážeme nejen rozložit, ale ještě tím něco získat. Samozřejmě k ničemu takovému dojít nemusí, ale to nikdo nemůže vědět, všichni (i ti nejstudovanější z nás) jsme odkázáni na pole dohadů; každý by se tedy měl rozhodnout sám podle sebe, aniž jej někdo (zejména vláda) bude násilím nutit řídit se představami ekoteroristů.
Přečtení: 1934
Autor: DennyBraids
Čas: 2019-02-04 00:00:02

Libertariáni, krajní pravice?

Stále mi nedává smysl, proč se média snaží libertariány nálepkovat jako krajní pravici. Jediné vysvětlení nacházím v tom, že se lidé snaží uměle udržovat jakýsi pomyslný stav „rovnováhy“, kde se pravice a levice názorově vyvažuje. Můžeme tedy tvrdit, že podle tohoto modelu, pravice tradičně zastávala svobodu ekonomickou, méně pak již svobodu osobní a levice spíše hájila svobodu osobní a méně pak svobodu ekonomickou. Jenže v posledních letech se stalo to, že levice již opět nemá v programu svobodu žádnou. A dalo by se tedy rozhodně říci, že v očích pravičáků, to z ní dělá krajní levici. Není se tedy potom čemu divit, že když někdo obhajuje maximální svobodu, jak osobní, tak ekonomickou, je podle stejné logiky označován za krajní pravici.

––––––––––––––––

Poznámka pod čarou od Urzy: S laskavým svolením autora dodávám poznámku, že dělení na levici a pravici považuji za zcela bezpředmětné; ne že by bylo „vyprázdněné“, jak tvrdí někteří politici, ale každý pod těmi pojmy rozumí něco úplně jiného, takže komunikaci neusnadňují, ale naopak znepřehledňují.
Přečtení: 1761
Autor: Urza
Čas: 2019-02-03 00:00:02

Kanál Svobodného přístavu: Ankap přednáška o nerovnosti

Přečtení: 1250
Autor: Urza
Čas: 2019-02-02 00:00:02

Anarchokapitalismus v prvej línii: Sloboda slova

Přečtení: 1120
Autor: Urza
Čas: 2019-02-01 00:00:02

Boj proti nerovnosti

V posledních mnoha desetiletích a zejména letech nesmírně frčí „boj s nerovností“, čímž se typicky myslí nerovnost majetková; na chvíli teď pomiňme, jak takový boj typicky probíhá, tedy že stát násilím obere jedny, aby z lupu něco někomu dal, trochu zpronevěřil a velkou část zdrojů prostě vyplýtval, a pojďme se zaměřit na to, z čeho onen boj vlastně vychází – jedná se o všeobecně (a celkem bez přemýšlení) přijímaný předpoklad, že nerovnost je špatná a musíme s ní zatočit. První otázka zní, proč se nerovností vždy tak nějak automaticky míní nerovnost majetková; lidé si nejsou rovni co do mentálních i fyzických atributů, talentů, nadání, charakterových vlastností, charisma, vlastně nerovnost panuje úplně ve všem. Proč se tedy uměle snažit navodit jakousi pofidérní rovnost zrovna v aspektu bohatství? Je v pořádku obrat bohatého hlupáka ve prospěch inteligentního chudáka? Není ten druhý už tak ve výhodě?

Za daleko závažnější však považuji otázku, proč je nerovnost vůbec špatná; téměř všichni to berou jako fakt, o kterém nemá smysl diskutovat, což však odmítám přijmout. Vezměme si například stížnosti na to, že zaměstnanci v některých profesích jsou chudáci, neboť za malé peníze musejí makat mnoho hodin denně; tyto nářky plynou jen z toho, že existují jiné profese, kde tomu tak není, avšak zcela ignorují fakt, že před několika desítkami či stovkami let pracovala většina lidí v podmínkách ještě horších, což bylo tehdy přijatelné, protože na tom bylo mnoho lidí stejně špatně, zatímco dnes se to stalo nepřijatelným jen proto, že už to není standard a existuje tu jakási poptávka po rovnosti. Umí mi však někdo logicky vysvětlit, proč je nějaká úroveň bídy neakceptovatelná nikoli v závislosti na její absolutní míře, nýbrž v závislosti na tom, jak se v dané době daří většině lidí?
Přečtení: 2312