Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ano, byl jsem trochu nefér, v ankapu by asi cena musela být 11 za všechno bez daní.
Nebo klidně víc.
Stejně si ale racionální člověk vybere (2), ne (1). A o to šlo.

Ano, ale jelikož je jackpot velký a šance na výhru rozumná, můžu to risknout. Pokud nemusím zaplatit velké daně.
A risk je pro mě třeba hledání léku na rakovinu nebo výzkum solid state batteries.

Ano, ale ne náklady ostatních lidí, že?

Riskovat se občas vyplatí, pokud za risk člověk vydělá hodně. V postu jsem napsal: buď pasivně investuju, nebo se pokusím léčit rakovinu.
Když se nad tím zamyslím, tak vidím, že léčit rakovinu je výhodné (může to selhat, ale když to vyjde tak si nahrabu).
S daněmi radši jistě investuji, protože to, co bych dostal když to vyjde mi sebere stát.

Takže neriskuju, daně snižují risk (jak moc jsou lidi ochotní riskovat). A příklad jsem zvolil tak, že jde vidět, že ten risk pomohl i ostatním lidem.

Daň 100% jsem bral jako vtip (a taky se mi nevyplatí riskovat, jen nedělat nic).
Všechno nového co děláme je nějáký předpoklad jak to bude fungovat. Teď zrovna zkoušíme: "Když vytiskneme spoustu peněz tak nezničíme náš systém."

Nezpomněl jsem to započítat. To je point, že to daně nedělají.
Když najdu startup, kterému dám hodně peněz, pomůžu mu uspět a pak prodám akcie s velkým ziskem, z pohledů dané je jedno, že existuje tupej Lojza který investoval špatně.

Někdo se do něj pustí, pokud je odměna dostatečně velká. Když by šlo o 10 korun, tak bych si (2) rozhodně zahrál, a to hodněkrát.

Co jsem chtěl říct: Mám 10 peněz (třeba miliónů) a 10 let vzdělání, můžu si vybrat dobrý pasivní fond, který mi přinese výnos skoro 12 zcela jistě.
Nebo se můžu pokusit vyléčit rakovinu (nebo letět do vesmíru), pravděpodobně to nevyjde, ale když jo, tak to stojí za to.

Příklad volby je osobní. Ne každý má dostatek vzdělání, ne každý si může dovolit ztratit 10, pro jiného by (1) mohla vypadat jako 100% 9, protože si musí během investice půjčit na nájem. Pro jiného by (2) mohla být buď 1% 2000 nebo 99% -100000, protože by umřel hlady.

Tím dokážeme jenom, že existují situace, kdy nám daně náš risk nezmění (v situaci s daněmi jsme se taky rozhodli pro (2)).
Já říkám (dokazuji), že existují situace kde daně sníží náš risk.

Opakování je dobrá připomínka, tímto se ten problém obchází.
Ne vždycky to jde, můžu mít peníze pouze na jeden pokus, můžu mít čas jenom na jeden pokus atd.
Nebo samotný jev bude: Našel jsem něco, co může být lék na rakovinu s pravděpodobností 1%, až to prozkoumám (za 10), budu vědět.
Ale všechno popsané není zas až tak velký problém pro velké firmy.

Jo, není to možná nejjasnější, beru to tak, že za zaplacení 10 dostaneme nějáké možnosti.

Potom výnos znamená: "na konci budu mít..." Takže (2) zaplatím 10 a na konci budu mít 99% 0 a 1% 2000.
Zároveň počítám daně tak, že odečtu náklady (vždycky 10) a pokud je tato věc kladná, polovina z ní jsou daně.

Souhlasím, pokud daně nepřerozdělíme rovnoměrně, tak tím můžeme dokonce podpořit risk.
Takové daně by byly: Všem vezmeme 50% zisku a každý kdo skončil s 0, dostane 10. Nyní se vyplatí riskovat.
Tím jsme zachránili systém, každý dělá správnou akci (2) a zároveň se mají všichni dobře.

...Ale, co když se změní akce (2) tak, že dostanu jenom 1000? Potom každý stále riskuje, vyplatí se to osobně, ale společnosti ne.
A tím jsme začali podporovat onu nezodpovědnost (a zároveň peníze neinvestujeme správně).

Dejte čísla, kde by mě daně motivovaly více riskovat.

Pokud máte problém s nulovými daněmi, klidně si představte, že první příklad je 10% vs 50% daně. Platí to stejně.

Ano, není těžké si vymyslet hodnoty, protože platí:
Mějme dvě akce, (1) a (2), střední hodnota (1) < střední hodnota (2), jestliže rozptyl (2) > rozptyl (1), existuje daňová zátěž taková,
že pro nové akce po daních (1') a (2') platí střední hodnota (1') > střední hodnota (2').
To platí i když se daně přerozdělují, vzniká public goods game, ale to už je hodně matika (ale stejně se mi vyplatí neriskovat).

Opačně to neplatí, rovnými daněmi (nebo progresivními) nemůžeme lidi přimět více riskovat než v případě bez daní.

A ano, daně mění podmínky, můžeme debatovat jestli zlepšují či zhoršují šanci na úspěch. Já jsem chtěl poukázat na jednoduchý příklad.
Taky předpokládám, že v číslech náklady jsou uvedeny všechny věci (ztracený čas v práci, případné ublížení na zdraví atd).
Uvědomuji si, že v tom případě můžou být daně příliš vysoké, ale podle předchozího, existují daně, které by mě od risku odradily.

Pokud mi nevěříte, najděte příklad, kde mě daně nutí více riskovat. Procenta úspěchu musí zůstat stejné. Daně musí být rovné nebo progresivní.

Nezapomínám, ale je to trochu komplikovanější, hlavně v tom jak na daně nahlížet.
Můžeme říct, že daně, nehledě na to, kolik je zaplaceno nám poskytují benefit 1 (Přesně kolik každý zaplatí v (1)),
v tom případě můžeme přičíst ke každému scénáři 1 a podívat se, kolik dostaneme, pro scénář (1) je to 12 a pro (2) je to 11.06.

Nebo na daně můžeme nahlížet jako na přerozdělování, 50% zisk je rozděleno rovnoměrně všem.
Když všichni zvolí stejné rozhodnutí, (1) dává 12 a (2) dává 20 (1% 1014.95; 99% 9.95).
Přinutí nás to zvolit scénář (2)? Ne.
Když všichni ostatní volí (2), my můžeme zvolit (1) a dostat jistých 12 plus něco daní lidí, co se rozhodli riskovat.
V teorii her se to jmenuje public goods game.

V praxi daně asi vypadají jako mix těch dvou, ale ve všech případech je (1) nejlepší možnost (Nash equilibrium).