Autor: Urza
Čas: 2018-02-25 00:00:02

Kanál Svobodného přístavu: Nesmyslné vězení

Přečtení: 1246
Autor: Urza
Čas: 2018-02-24 00:00:02

Anarchokapitalismus v prvej línii: Ekonomická kalkulácia

Přečtení: 1404
Autor: TaxationISTheft
Čas: 2018-02-23 00:00:02

Rozdělená společnost

Každou chvíli někde čtu o tom, jak je společnost rozdělená. Kavárna versus „slušní Češi“, sluníčkáři versus islámobíjci, lůza versus lepšolidi. A při posledních prezidentských volbách se to sem tam dávalo za vinu Zemanovi! To on rozděluje náš národ! Vážně? Ale houby s octem!

Ve skutečnosti společnost rozděluje demokracie sama o sobě. A protože jsem kapitalista, dovolím si to vysvětlit na kapitalistickém příkladě. Jsou lidi, co mají rádi Pepsi, a lidi, co dávají přednost Coca-cole. Každý může jít a koupit si, co chce. Někdo Pepsi, někdo Coca-colu. Dovedete si ale představit, že by v obchodě mohli prodávat jen jedno z toho a rozhodlo by se o tom hlasováním? Co by se stalo, kdyby vyhráli ti, co preferují Pepsi? Inu, byli by spokojení, avšak ti, co dávají přednost Coca-cole by byli naštvaní a frustrovaní.

U státu si musíme zvolit jen jedno. Jestli chceme Trumpa nebo Killary, jestli nám má vládnout EU nebo ne. Jestli bude prezident Zeman nebo Drahoš a tak dále. Je na čase tento systém, který separuje lidi na různé skupiny, zahodit a zkusit něco, co spíše motivuje lidi držet při sobě a spolupracovat. Třeba kapitalismus…
Přečtení: 2538
Autor: Kajka
Čas: 2018-02-22 00:00:02

Svobodně porodit

Jelikož mě v brzké době tato událost čeká, ráda bych se zde pozastavila nad možností svobodné volby nastávající matky, jak, kde a s kým chce porodit své dítě. První možností je samozřejmě klasický porod a následný pobyt v porodnici. O stavu našeho zdravotnictví a nemocnic se asi netřeba rozepisovat – nastávající matka se vystavuje (velmi vysokému) riziku nepříjemného a přepracovaného personálu, neosobního nemocničního prostředí, narušování porodu přítomností více lidí a bohužel někde stále i rutinních lékařských zásahů, které si nepřeje a které porodní proces mohou zkomplikovat. Jelikož psychika hraje u porodu velmi důležitou roli, není to žádná velká paráda.

V mnoha zemích jsou příjemnou alternativou tzv. porodní domy. Ženy zde mohou rodit v příjemnějším prostředí, způsobem, který jim vyhovuje a za přítomnosti porodní asistentky, kterou si zvolí. Porodní domy jsou zřizovány vedle porodnic, tedy v případě komplikací je možné rodičku bleskurychle převézt. Zákon u nás porodní domy sice povoluje, nicméně Ministerstvo zdravotnictví jim nastavilo vyhláškami takové podmínky, že v praxi není možné je provozovat (více např. v článku zde).

Poslední alternativou pro ženu, která nechce rodit v porodnici, je pak domácí porod. Aby ale stát už tak rizikovou záležitost učinil ještě rizikovější, pokutuje vysokými částkami porodní asistentky, které tyto porody vedou. Takže bohužel žena, která se rozhodne nepodstoupit jedinou státem schvalovanou variantu porodu, je odkázána na velmi riskantní porod doma a ještě bez asistence odborně vzdělané osoby.
Přečtení: 1909
Autor: TaxationISTheft
Čas: 2018-02-21 00:00:02

Firmy jako lidé

Nedávno jsem se s kamarádem dostal do menší světonázorové rozepře. Zatímco já jsem libertarián a věřím ve volný trh, on nesnáší kapitalismus a neustále kritizuje různé firmy a společnosti. Tak například družstvo Coop, které na jedné malé vesničce zrušilo prodejnu, neboť byla dlouhodobě ztrátová a nevyplatilo se ji provozovat. To znamená, že obyvatelé této vesničky budou muset jezdit nakupovat do vzdáleného města, což může být pro některé i značně problematické (třeba pro staré lidi). Starosta města nabídl Coopu 10.000 Kč měsíčně coby vyrovnání ztráty, když svou prodejnu zachová. Ovšem Coop si řekl o 12.000 Kč. Starosta si spočítal, že je to příliš a dohoda padla.

Podle mého kamaráda je špatné, že společnosti myslí hlavně na zisk a ne na dobro lidí. A to mu na trhu vadí – vše je jen o zisku – ale kde je nějaká lidskost? Zamyslel jsem se a došel k závěru, že můj kamarád se chová přesně jako Coop. Také neustále myslí na jen svůj zisk. Kdyby si chtěl třeba pořídit knihu 1984 od Orwella a v jednom knihkupectví by ji měli za 150 kč, zatímco v druhém za 50 kč, pochopitelně dá přednost té levnější. Kdyby ta kniha stála až 1500 kč, nepochybně ji nekoupí vůbec, jelikož je tato cena pro něj příliš vysoká a on si té knihy na tolik necení. Úplně stejně jako si Coop necení své ztrátové vesnické prodejny. A přitom by si ji stejně mohl koupit, i když pro něj nemá takovou hodnotu. Třeba proto, že by chtěl být lidský a potěšit majitele knihkupectví. Ale ne, to neudělá. Myslí ekonomicky stejně jako ta firma. Sám sobě to ale odpustí, zatímco firmám ne.
Přečtení: 2775
Autor: HynekRk
Čas: 2018-02-20 00:00:02

Trautenberk a řezník Krkovička

Kdo by neznal dva oblíbené večerníčky z období komunismu, v kterých vystupovaly dvě známé bytosti. Statkář a de facto i podnikatel Trautenberk (Krkonošské pohádky) a sedlák, kupec a řezník Krkovička (Jája a Pája). Tyto večerníčky jsou dodnes velmi oblíbené. Avšak je nutné říci, že jde ve své podstatě o bolševickou propagandu, která měla manipulovat s dětmi. Obě dvě postavy jsou pojaty jako lakomé bytosti, bažící jen po zisku a jdoucí za svým cílem bez ohledu na vše ostatní. Tato charakteristika je připojena právě k tomu, že jde o statkáře, sedláka, kupce, podnikatele apod. Místy jde děj těchto večerníčků až k ekonomickým absurditám. Například v jednom díle (Jak Trautenberk prodával vodu), když je sucho a málo vody, se rozhodne ničemný Trautenberk postavit na potoce přehradu a vodu z ní prodávat lidem. Avšak Krakonošovým zásahem dojde k rozvalení přehrady. Trautenberk tak sice nic nevydělá, ale lidé zároveň přijdou o rezervoár vody, který mohl vodu v krajině zadržet. A nemohou si cennou vodu ani koupit, ergo nemůžou uspokojit své potřeby (pro puntičkáře s krumpáčem i bez něj: ano je možné, že Trautenberk postavil přehradu bez řádného povolení na veřejném pozemku, ale v uvedeném dílu se nic takového neprobírá, jde zde jen o prodej vody. A ostatně ani Krakonoš se neprokázal žádnou bumážkou s demoličním výměrem!). Hádám, že v Krkonošských pohádkách záměr (autorka pohádek se k večerníčku moc nehlásila, prý i kvůli změnám jakými prošla postava Trautenberka) rudé šlechtě ani zdaleka nevyšel. Ilja Prachař prostě své spoluherce mistrovsky přehrál, a to přesto, že šlo / jde o vynikající herce. Postava Trautenberka se tak stala mezi dětmi sprostého lidu velmi populární. Dnes se po něm jmenuje pivo, kapela i penzion.
Přečtení: 2275
Autor: Jirka Pražák
Čas: 2018-02-19 00:00:02

Kingdom Come: Deliverance

12. 2. 2018 vyšel na Lidovkách článek ke hře Kingdom Come: Deliverance, jež poukazuje na srovnání herního a filmového průmyslu. Právě toto srovnání nabízí jasný kontrast mezi dvěma odvětvími zábavního průmyslu, kdy jedno nedostává ani korunu z veřejných peněz, a druhé je až extrémně zadotované. Zatímco Kingdom come spolu s tituly jako Operace Flashpoint nebo Mafia dosáhly bez veřejné podpory celosvětového věhlasu, štědře dotovaný filmový průmysl plodí desítky filmů ročně, anižby je publikum vůbec zaregistrovalo. Přitom roční rozpočet Státního fondu kinematografie se pohybuje v částkách přesahujících jednu miliardu korun. Z tohoto rozpočtu bylo například v roce 2016 vyplaceno 51 filmových pobídek a podpořeno 109 filmových projektů. Sami sebe se zeptejte, kolik kvalitních českých filmů jste za rok viděli? A za kolik byste byli ochotni zaplatit?

Veřejná podpora tedy vede jen k vytváření kvanta produktů, o které nikdo nestojí, dochází k rezignaci na kvalitu, kdy systém dotací umožňuje přežívat i autorům, kteří by v rámci volného trhu neuspěli. Dalším důsledkem je nekonkurunceschopnost českého filmového průmyslu a selhání v konfrontaci se světovou kinematografií. Naproti tomu herní průmysl ukazuje, že bez veřejné podpory vzniká mnohem méně projektů, ale přežijí jen ty kvalitní, které mají šanci uspět v globální konkurenci. Úspěch českých vývojářů neušel ani politické reprezentaci. O herní průmysl se zajímá Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který vyzval herní společnosti, aby definovaly požadavky, jak jim stát může pomoci. Lze jen doufat, že výsledkem nebude Státní fond ....
Přečtení: 2244
Autor: Urza
Čas: 2018-02-17 00:00:02

Kanál Svobodného přístavu: urza.czpodcast

Přečtení: 2476
Autor: Vasek
Čas: 2018-02-16 00:00:02

Nové značení potravin…

Již více než rok platí nařízení Evropské unie (1169/2011), kvůli kterému nemůže být na etiketách uváděno, že jsou to brusinky, když to jsou ve skutečnosti klikvy. Ač na označení brusinky byli všichni v ČR zvyklí. Je to podobné, jako když Evropská unie zakázala prodávat pomazánkové máslo a Tuzemský rum. EU se ohání ochranou spotřebitele. Spotřebitel ale tento problém evidentně neřeší. Nevadilo mu, že se klikvy vydávaly v obchodech za brusinky. Kdyby mu to vadilo, tak by na to reflektovali sami výrobci a dodavatelé (na nezregulovaném trhu přežije jen ten, kdo plní přání zákazníků). Můžeme říci, že nebyla poptávka po tom, aby se klikvy označovaly jako klikvy.

Jediné, co tento zákon přinese je zmatenost zákazníků. Paní Nováková teď přijde jako každý den do svého oblíbeného obchodu. Zjistí, že nemají brusinky jako vždy. V lepším případě se zeptá prodavačky a ta jí řekne, že se teď musí jmenovat jinak. V horším případě odejde z obchodu, nekoupí si zboží. V důsledku tohoto neproběhne spousta dobrovolných směn, na kterých je (na volném trhu) ekonomika postavena. Modelový příklad z pohledu zákazníka ukazuje, jak je toto nařízení špatné. Z pohledu obchodníka je to ještě děsivější. Obchodník musí na vlastní náklady předělat etikety, vyrozumět odběratele. Odběratelé musí informaci předat prodavačkám, aby mohly odpovídat na otázky zákazníků. Tento čas by mohli všichni účastníci tohoto řetězu využít efektivněji.

Co se stane, když se obchodníci zákonu nepodřídí? Přijde kontrola, která jim dá pokutu. Když ji odmítnou zaplatit, tak na ně pošlou exekutory a peníze si násilím vezmou. Suma sumárum – tento zákon nepomůže vůbec nikomu. Zákazníka zmate, ekonomice uškodí (firmy by mohly místo toho dělat něco efektivnějšího, někteří zákazníci kvůli tomu nenakoupí), obchodníkům způsobí dodatečné náklady (na nové etikety), spotřebuje to veřejné prostředky (kontroloři jsou placeni z našich daní). To vše je docela velká cena za to, abychom lpěli na termínech. Nemyslíte?
Přečtení: 2180
Autor: BOMBON
Čas: 2018-02-15 00:00:02

Kdo nás jebe víc – EU nebo „naši“?

S nemnohými nesdílím obavy o osud evropské integrace, sdílím totiž obavy o osud člověka… pro velké strategie a obecná moudra se jaksi nevidí, že je zbavován svobody. Možnosti dělat si za své na svém co chce, pokud nezasahuje do analogické možnosti jiného. Pro mě není otázka, jak velká je autorita, která tu svobodu omezuje. Zda je na úrovni obce, kraje, ČR, EU či celé zeměkoule. Pro mě je důležitá její agenda. Ano, za většinu z problémů, ze kterých obviňujeme EU, můžeme sami, resp. naši vládci, slunce naše jasná… Podle mě do té doby, dokud jakákoliv autorita zasahující do ekonomických a společenských vztahů, bude mít vůbec možnost „řešit“ takovéto věci, půjde to s ní od desíti k pěti.

Tam, kde je bezmoc, tam propuká apatie nebo hysterické hledání viníka. Když je reprezentantem bezmoci (a stupidních rozhodnutí) EU (a že zhusta právem, nic na tom nemění fakt, že regulace zakřivení okurek byly zrušeny „už“ v roce 2008), budou lidi vidět nepřítele v EU. A dokud se zastánci integrace (co to je? ta původní volná zóna pohybu zboží, kapitálu a lidí? nebo dotované zemědělství? nebo kvóty? dotace? ....) nenaučí rozlišovat, co odpůrcům integrace vadí, dokud neoddělí lidi jako jsem já od nácků, kterým jde jen o to pást si své stádečko, aniž by jim do toho kecal někdo s delším bičem, bude EU rozdělovat lidi čím dál víc.
Přečtení: 1717
Autor: Urza
Čas: 2018-02-14 00:00:02

Urza v Polis: Vymáhání práva

Po přednášce o soudnictví a delší pauze pokračuje cyklus Anarchokapitalismus v Paralelní Polis, který se už pomalu blíží ke svému konci; i proto přituhuje a témata jsou stále těžší a těžší, tohle patří k těm nejvýbušnějším. Jsem moc rád, že už skoro rok a půl chodíte v tak hojných počtech!

Dnešní přednáška bude přímo navazovat na minulou, kde jsme rozebírali řešení sporů v případech, kdy obě strany více méně spolupracují; dnes se podíváme, jaké možnosti nabízí volný trh v situacích, kdy alespoň jedna ze stran o mírové a spravedlivé řešení nemá zájem. Rezignují lidé bez státu na spravedlnost a budou se střílet na potkání na ulici? Začnou spolu bezpečnostní agentury válčit v rámci konkurenčního boje? A co chudí? Bude-li bezpečnost služba jako každá jiná, co si počnou ti, kdo prostě nemají peníze? Stanou se volnými cíli sadistických vrahů? To vše – a mnohem více – budeme večer probírat!

Všichni jsou zváni na příští přednášku (ta bude za měsíc, tedy 14. března), ale především na křest knihy Anarchokapitalismus! Přijďte tedy 1. března do Paralelní Polis (podrobnosti a harmonogram zde).

Těším se na vás dnes večer ve 20 hodin v Paralelní Polis.
Přečtení: 1635
Autor: BOMBON
Čas: 2018-02-13 00:00:02

Jak lidi přesvědčit, že stát je prase a hovado

Mám pocit, že neangažovaným lidem je potřeba opakovat stejné věci různě. Každému zaleze mezi uši něco jiného. Jiná formulace. Jiné klíčové slovo. Nebo třeba příklad. V daném případě (zde) se ukazuje na Pirátech, proč ani oni nejsou svobodným řešením. Jen další v řadě, kdo chce buzerovat bližního svého. Stát je stále modla. Stále ve mně více a více sílí pocit, že jediným řešením je stejně lidem normálně vymýt mozky reklamou. Jinak se to k nim asi stejně nedonese… Reklamní sdělení, že stát je špatný sluha a zlý pán. Musí to viset všude a pořád. Je nějaký jiný způsob, než někde vyhrabat 50-100 mega?
Přečtení: 2592
Autor: SeriousHog
Čas: 2018-02-12 00:00:02

Udusí nás zákony?

Sabina Slonková a Jiří Kubík zavítali ve své poslední reportáži o agresivitě Finančních úřadů také na Nejvyšší správní soud. Během rozhovoru jsou v pozadí vidět naplněné police knihami, kterých si divák nevšimne. Až v momentě, kdy sám Josef Baxa, šéf NSS kritizující stav našeho právního systému, ukáže na police rukou a reportérům sdělí, že pouze horní police je zaplněna zákoníky z let 1918 – 1989. Zbylé dvě třetiny knih pak tvoří zákony z let naší „svobody“. Není tady něco hodně špatně?
Přečtení: 2194
Autor: Urza
Čas: 2018-02-10 02:02:02

Anarchokapitalismus v prvej línii: Peniaze a bankovníctvo

Přečtení: 2409
Autor: TaxationISTheft
Čas: 2018-02-09 00:00:02

Když si lidé musejí natankovat sami

Ve státech Oregon a New Jersey zrušili zákon, který dovoloval tankovat jen proškoleným pracovníkům benzínových pump. A nastala panika. Spousta obyvatel těchto států má teď strach, že si nenatankují, protože nebudou vědět, jak se to dělá. Jiní se bojí, že benzínku omylem podpálí. Jeden chlápek prohlásil: „Budu u pumpy čekat tak dlouho, dokud mi nenatankuje proškolený pracovník. Nechci páchnout benzínem!“ Nezní to povědomě? Ano, vždyť to je klasické: „Kdo by bez státu stavěl silnice?“ nebo „Pokud stát nebude regulovat drogy, všichni se ufetují.“ Připomnělo mi to jednu historku, kterou jsem slyšel na ankap subredditu. Jedna paní žila v komunistické Albánii, odkud se přestěhovala do Řecka. Chtěla si koupit čokoládu a v obchodě zjistila, že má dost peněz na dvě. Ale nevěděla, jestli může. Tak se zeptala prodavače, jestli je dovoleno kupovat více čokolád a jestli neporuší žádný zákon. Etatismus proměňuje dospělé lidi v poslušné submisivní pejsky, kteří nic neudělají bez dovolení.
Přečtení: 2252
Autor: D FENS
Čas: 2018-02-08 00:00:02

Eichmannův sen

Známe z dějin mnoho případů mužů, kteří jen dělali svoji práci. Například takový Adolf Eichmann, skvělý a uvědomělý řišský úředník vybraného vystupování, vedoucí oddělení správního řízení. Ženský na něj prý letěly, když randil s češkou Veronikou Lieblovou, ještě existují pamětnice, které vám na požádání vylíčí, jak byly hotový, když dorazil v té své uniformě. Byl to nejen pohledný esesák, ale oddaný pracovník a skvělý organizátor, a (především pro něj) je škoda, že se nenarodil do dnešní doby, protože by pochopil, jak blbý a nepraktický nápad je stavět koncentráky a vozit do nich lidi. Daleko lepší je nechat lidi tam kde jsou a ten koncentrák postavit kolem nich.
________

Urzova poznámka pod čarou: Protože to někteří nepochopili, uvádím, že se jedná o kriticky satirický popis současné reality; celý text (jehož pointou je něco trochu jiného) naleznete zde.
Přečtení: 2428