Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ha, nedávno jsem zrovna nad tímhle přemýšlel. Pěkně napsáno, mám chuť přidat něco podobného třeba s imatrikulačním, nebo skautským slibem.

Jako ano, otázka je, jaký má být závěr. Je-li to „dejme si pozor, aby se liberalizace týkala i malých ryb“, nemám nic proti. Na druhou stranu, kdyby to mělo znamenat, že na každou liberalizaci uděláme komisi, která naplánuje pětiletku, je to spíše způsob, jak (nezávisle na úmyslu) nakonec neudělat nic.

Něco v tom slyslu a asi ty služby budou trochu širší než dálnice.
Hlavní pointa, riziko které v tom přístupu vidím, je ale jinde, s jistými gramatickými chybami jsem ho v rychlosti popsal tady v druhém vlákně odpovědí:
https://stoky.urza.cz/texty/vyvadeni-zisku-do-zahranici-1910#comment73795

Jestli to hodnotíme jako politickou diskuzi v rámci etatismu, tak asi plus mínus ok.
Mi jen příjde, že někdy tyhle etatisticko-liberteriánské přistupy nemusí být vůbec cestou směřůjící k anarchii, ale spíše ke stavu, kde stát začne fungovat jako servisní služba pro ty ekonomicky nejsilnější hráče, kteří si jeho služby mohou zaplatit (výhružky úplaty politiků, tvorba zákonů na míru), a zapltatí si ty služby státu na úkor slabších členů společnosti (tedy jednak ty zákony budou restriktivně proti těm slabším, jednak ti slabší budou víc odíráni). V takové situaci pak korporace ani nemusí vlastnit armádu, stačí když si zaplatí (zkorumpují) stát jako svou nájemnou silovou složku. Na první pohled bude takováto korporace symbiontující se státem z pohledu ankapu (libertariána) z obliga, protože je to přece čistě volnotržní subjekt, na pohled druhý bude ta korporace díky své síle provozovat nepřímý skrytý etatismus. Tohle vidím jako hlavní riziko těch hybridních přístupů libertariánsví v rámci státu - obecně se občas má za to, že čím méně regulací, tém jsme blíže k ankapu, ale nemusí gto tak být - pokud ubereme regulací zasahující velké silné hráče a ponecháme regulace zasahující malé hráče (k čemuž ta korupce silných přispěje), pajk se nemusíme blížit ankapu ale něčemu, čemu bychom mohli říkat korporativismus. A ještě tomu můžou něškteří ankapáci tledkat, akorát si nevšimnou, že to vůbec nemusí být cesta k jejich představě světa.

A i kdyby s nimi neobchodoval nikdo, nijak to nevysvětluje, jak je možné že tam sami mají nedostatek a musí paliva dovážet.

Pokud lidé budou utrácet zejména ve svém okolí, možná ke mě peníze Vídeňáka doputují rychleji než peníze Pražáka. Pro vás by určitě (při znalosti bydliště) šlo najít podobný příklad.

Tak většinou se snažím držet diskuzi ve věcné rovině, ale někdy to prostě nejde. :-)

Podle mne diskuze typu "Když už tady je stát, tak jak by měl vypadat" je v pořádku. Protože i na stát je možné se v jistém slova smyslu dívat jako na volnotržní mechanismus. Dějou se zde sice věci, že hraje roli poptávka po tom donutit ostatní k lecčemus, za co nakoupit volební hlasy, jaká služba za to bude odvedena nebo kolik úspor bude lidem uzmuto. Toto reprezentuje konkrétní hodnoty lidí. Systém a kultura pak zase zpětně působí na lidi tak, že se podvědomě adaptují, což ale není samo o sobě špatné, protože stabilizace je také důležitá. Bez stabilizace lidé ztrácí půdu pod nohama. Pro kapitalistu je značně nejistý socialismus a pro socialistu kapitalismus. Každý je nervózní z něčeho jiného, ale obě dvě skupiny umějí být stejně nervózní. A nebo také být v klidu. Myslím si, že obě skupiny chtějí zažívat stejný pocit svobody (myslím pocit, ne definiční podstatu). Takže chybí jen pochopit, že je nejspíš možná paralelní existence obojího. A navíc úplně v pohodě. Můžu zůstat konzerva, i když přijmu rozmanitost světa. To není protimluv.

Postižení těmito sankcemi do té doby byli především různí prominentni režimu, ne celá ekonomika Venezuely. Ale klidně mě odkaz na zdroje svých informací. Je možné že jsem se nedočetl vše.

Kdybys trochu studoval taky, tak bys věděl že zásadní problémy ropného průmyslu bylo především naprosto nedostatečné financování investic a oprav.

Zdroj? Já jsem si to teď zběžně procházel a dočetl jsem se jen o obchodním embargu USA.

Neklam, USA nie sú jediný štát ktorý s Venezuelou neobchoduje.

Obsahom tých sankcií bolo trestať Venezuelu za to že nedovolí USA parazitovať na vlastnej ropena úkor venezuelčanov. Akurát obsahom tých najnovších sankcií, ktoré jediné si priznal, bolo trestať Venezuelu za to že Maduro nechce pustiť k moci amíkmi protežovaného Guaidóa.

A?

A čo má byť zle? Čo im mám vysvetliť?

Tohle je hodně zajímavá připomínka! Rád čtu vaše názory, vždycky mají hlavu, patu a promyšlenou logiku. Byť jsem sám podstatně méně konzervativní. Jen nedávno jednou jsem u Vás zaznamenal vztek, provokaci nebo něco takového vůči někomu zde.

No nevím. V propletené síti dodavatelských vztahů těžko říct, dost možná by velká část peněz následně putovala zase někam do zahraničí. Ale přijde mi to jako jedna z posledních věcí, co na tom řešit…

ono to není jejím úkolem dnes, ale když beru stát z hlediska etatisty (jako kolektivní správu a jako službu lidem) tak by asi úkolem dobé správy melo být tu správu dělat přehledně, průhledně, poctivě a uživatelsky příjemně. A toto by se eventuelně pak mělo týkat i těch státních orgánů typu ČNB ap, a pokud ne přímo jí, tak by to měl stát kompenzovat osvětou z jiných svých orgánů (ovšem proč, když ideálně by to mohla dělat přímo ta daná instituce). Jistě je to naivní možná pohled ve srovnání s realitou, ale když to vezmu tak jak by to asi mělo ideálně fungovat, tak mi to takhle připadá.

I pokud byste bydlel uprostřed Slovenska, budete mít některé části zahraničí blíž než některé části Slovenska…

Technická pripomienka: Zahraničie by nebolo jedine ak by celý svet bol ankap. Inak súhlas.

Vysvětlete zaměstnancům této pobočky, že je to špatně…

> Z téhle logiky by pak bylo pochopitelné investora zdanit na místním uzemí alespoň tak, aby nebyl v pozici silného černého pasažéra, který sklízí jen výhody

OK, pak ale ideálně jako cena za používanou službu (ve stylu dálniční známky), ne jako plošnou daň.

https://stoky.urza.cz/texty/vyvadeni-zisku-do-zahranici-1910#comment73718

Je omnoho praavdepodobnejšie že firma z bohatšieho štátu má pobočku v chudobnejšom štáte ( napríklad kvôli vyššiemu zisku vďaka nižším mzdám ) než naopak.

Mi tyhle typy diskuzí (podobné těm co byly okolo manželství LGBT) příjdou takové ošemetné, protože vypdají jako diskuze typu: když už je tu stát, tak jak by měl vypdat - je to takový etatismus z pohledu libertariána.

Ošidné je to, že ve zcela volném trhu by žádné zahraničí nebylo a investor by si tak hradil volnotržně veškerou podpůrnou infrastrukturu, která souvisí s jeho podnikáním.
Mi ale příjdem, že v situaci existence státu může vzniknout i situace, že tu strukturu budou hradit ze svých daní jen místní daňoví rezidenti, zatímco zahraniční investor si může v některých situacích smlsnout smetánku, vzít si ty pobídky k investicím, dením se vyhnout a infrastukturu používat zdarma nebo jen s minímální strátou. Pokud už by se na to člověk díval ne z pohledu anarchie, ale z pohledu etatismu, tak by očekával, že když už je tu stát, tak má ungovat jako určitá služba lidem a jako určitý druh kolektivní správy. Z téhle logiky by pak bylo pochopitelné investora zdanit na místním uzemí alespoň tak, aby nebyl v pozici silného černého pasažéra, který sklízí jen výhody. Nebo pokud z něj plynou do toho území i nějaké přínosy, pak mu za ně nesložit vše k jeho nohám, ale dát mu za ně jen odpovídající protivýhodu. Ono totiž asi nejde o to aby investor si neponechal žádné zisky, ale o to, aby na daném uzemí ponechal více ze svých zisku, i když ne všechny. Nakonec ho ani nikdo nenutí aby na daném území investoval. (Nebo je řešením, aby všichni místní zahraniční investoři danili jinde, a aby všichni místní podnikatzelé podnikali v zahraničí, aby to bylo spravedlivé? :) )
Neříkám jak že nastavit toto optimálně v rámci etatismu je snadné, jen se na to snažím dívat z toho hybrydního úhlu pohledu (etatisticko-volnotržního), ze kterého je myslím ten článek rozehrán.

Ty seš obohatil na jejich úkor když si začal využívat kapitál který sem poslali jako investici

Ja som jeden z cca 5 miliónov a aj ja mám bližšie do Viedne ako do Prahy, ale ešte bližšie mám do Prešova či Košíc.

Máš to pomýlené, ja nechcem aby sa na môj úkor obohacovali cudzinci :-). To máš ako rozdiel medzi útočným a obranným násilím.

A ještě takový malý detail. Embargo vyhlásily USA, se zbytkem světa obchodovat můžou

Na vývoz zisku do zahraničí lze pohlížet i jako na aspekt, který snižuje inflační tlaky v zemi, z níž je vyvážen a zvyšuje inflační tlaky v zemi do níž je vyvážen. :-)

Zisk jsou peníze akcionářů, ne státu. Pouze akcionáři mohou rozhodovat zda, jak a kde se jejich peníze utratí. Je nesmysl, aby stát určoval soukromým firmám nebo akcionářům kde musí investovat. Pokud tak chce stát činit, ať si založí svoji firmu.

Já jsem jen jeden z deseti milionů. Může to utratit třeba i u nějakého Pražáka. Nic proti Pražákům, ale takový Vídeňák je mi geograficky rozhodně blíž.

Chápu Vaši představu centrální banky jako nějakého průvodce světem financí pro všechny lidi. Problém je v tom, že tohle není úkolem centrální banky. Současně ale na stránkách ČNB najdete docela dost edukativních článků. Škoda jen, že jejich úroveň poněkud kolísá. Nicméně souhlasím, že kvalitní edukace ze strany ČNB by byla namístě.

Centrální banka ale nemá sloužit přímo lidem. Ono to ani nejde, protože zájmy jednotlivých lidí se (i diametrálně) liší a tudíž nelze vyhovět všem. Středem pozornosti centrální banky je tak ekonomické prostředí, v němž ti všichni různí lidé fungují, tak aby to prostředí bylo pokud možno stabilní a zbytečně nebrzdilo ekonomické aktivity.

Znovu musím také zopakovat, že ideálním řešením pro lidi, kteří nejsou schopni se naučit investorské řemeslo, nebo se prostě jen bojí, jsou zde protiinflační státní dluhopisy, které jim zaručí, že jejich peníze nebudou ztrácet hodnotu alespoň ve vztahu k obsahu spotřebního koše, tak jak je statistickým úřadem nastaven. Samozřejmě každý má svůj vlastní spotřební koš, který se každý rok mění. :-) Pokud chce mít dotyčný představu, jak účinně budou protiinflační dluhopisy krýt jeho individuální inflaci, je třeba si nejprve změřit tu vlastní individuální inflaci a porovnat ji s tou oficiální.

Ty se douč co bylo obsahem těch sankcí a jak se časem měnily.

Stejně seš směšný. Tvrdíš nám tady že mit zisk je nemorální odpornost. Ale socializmus ve Venezuele nefunguje protože nemají zisk z prodeje ropy :-D. A je spustu zemi které ropu nemají vůbec a lidé tam hlady netrpí a nemají elektřinu na příděl.