Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Mimochodem, pokud to budes brat tak, jak jsi to napsal, kdo tuhle cinnost dela dnes?
Je snad nekdo, kdo neustale rozhoduje, jestli ta tuzka je jeste moje, nebo uz neni? A pokud ano, jak on vubec vi, ze mam nejakou tuzku?

Imho je to, co pises, uplna blbost.
Ale pokud bychom na to pristoupili a brali to tak, jak to pises, potom na ty biliony rights neni potreba zadna bezpecnostni agentura, alebrz si kazdy clovek ty svoje rights stanovuje sam pro sebe.
No prijde mi to fakt uplne nesmyslne.

2. Hned na začátku mě napadlo, že oponujete proto, že takhle slovíčkaříte. Mrzí mě, že jsem se nemýlil. Že Vás to baví… České "právo" má dva významy; v angličtině jsou pro to dvě slova: "law" a "right". Že Jarda vlastní auto a Petr stůl je jedno law, ale dvě rights. Každopádně to i to musí někdo stanovit, takže to je nejen slovíčkaření, ale i k ničemu. I kdyby v ankapu mohlo být jen jedno law, stejně by tam byly biliony rights. A stanovuje to vrcholná soukromá bezpečnostní agentura.
3. Ale ta práva (laws i rights), která v ankapu jsou, musí někdo stanovit. I kdyby tam bylo jen jedno law a biliony rights, musí je někdo stanovit. Práva, která v ankapu nebudou, samozřejmě nikdo stanovovat nemusí, a dokonce nemůže. Stejně jako v ČR nikdo nemusí nebo nemůže stanovovat šáriu.

1. Ne, to neni pravda
2. Aha, takze pokud ma Jarda automobil a Petr vlastni stul, jedna se uz o dve ruzna prava, chapu to spravne? Samozrejme timto zpusobem jde dokazat, ze vancapu , je obrovske mnozstvi prav. Imho je to ale uplna blbost a takto to neni
3. Pokud tam zadna nejsou, potom tam ...pockej...aaaaa, zadna nejsou. Chapu, pro nekoho je to strasne obtizne pochopit.

kdyz nemas zadna pozitivne definovana prava, tak neni, kdo by urcoval, ktera plati, protoze zadna neexistuji.
- V ankapu je definovaných práv spousta; celý svět je rozdělen, všechny přírodní zdroje jsou převedeny do soukromého vlastnictví. Takže práv v ankapu existují tuny.

Jedine takove pravo je, ze clovek ma vlastnicka prava a nikdo je nesmi porusovat.
- Toho jsem se bál: že začnete slovíčkařit. A už je to tady. Ano, objektivních práv v ankapu moc není, ale subjektivních práv (oprávnění) jsou v ankapu tuny. A kdo je stanoví? Kdo stanoví komu patří les, pole, dům, akcie, zvíře nebo tělo?

Nevim, jaka dalsi prava by nekdo mel urcovat. Neni jake.
- Není třeba, aby někdo stanovoval práva, která v ankapu nejsou. Kdo ale stanoví práva, která tam jsou? Vrcholná soukromá bezpečnostní agentura. To je jako byste prošel všechny známé právní systémy, dohledal všechna práva, která někdy někde platila a teď v ČR neplatí, a na základě toho dokazoval, že Česká republika není stát.

Ja uz zase pujdu, tohle nema cenu.
Chapu, ze si neumis predstavit ani tak elementarni vec, jako ze kdyz nemas zadna pozitivne definovana prava, tak neni, kdo by urcoval, ktera plati, protoze zadna neexistuji.
Jedine takove pravo je, ze clovek ma vlastnicka prava a nikdo je nesmi porusovat.
Nevim, jaka dalsi prava by nekdo mel urcovat. Neni jake.

Potom to nebude ancap.
Respektive, imho: Kdyz se tohle bude dit v nejake HODNE minoritni podobe, da se to prekousnout.
Ale pokud by se stalo to, co primo pises, tak pak proste vznikne neco jineho, rozhodne ne ancap.

Nikde. Nepodpořil bych privatizaci, která by se měla dít způsobem, co jsme si zažili. O každém privatizačním projektu by museli hlasovat v konečné fázi lidé. A dokud by to neodhlasovali, nic by se neprivatizovalo. To raději, ať to ještě chvíli zůstane socialistické. A je možné, že některé instituce by socialistické zůstaly napořád. Což by mi nijak nevadilo, pokud to tak lidi chtějí. Fungovalo by to tak, že potencionální zájemce o privatizaci by musel přesvědčit širší občanskou obec a ne jen politiky.

Technické řešení zajištění identity je již snadné. Lze k tomu využít i stát samozřejmě. Dnes máme např. třeba čipové občanky (a dalších asi 10 způsobů uznávaného ověření identity). Pokud budete začít chtít emitovat peníze, tak byste musel svázat svůj účet s věrohodnou identitou. Prakticky tak, že Vás software vyzve k ověření identity, kterým je již nyní důvěřováno ve státní správě. Podstatné je, aby státní tyto ověřovací brány zpřístupnila i soukromým subjektům podobně, jako se implementují platební brány v komerčních aplikacích. Pokud dojde k platnému ověření, tak se z registru rovnou načtou identifikační údaje (jméno, příjmení, adresa, atd.). Narozdíl od dnešního elektronického bankovnictví by tak bylo vždy snadno možné identifikovat majitele účtu. Samozřejmě ověření může být pojištěno klidně otiskem prstu, scannem sítnice, apod. To je už principiální detail.

Takže by samozřejmě nebylo možné, aby si někdo sám začal vyrábět identity jen tak. Pokud by stát nebyl ochoten registr takto otevřít (vždy se souhlasem majitele identity samozřejmě), musela by vzniknout jiné komerční, nezávislá a důvěryhodná alternativa. Třeba tak, že Vás ověří fyzicky na občanku, další doklady, apod. A pak Vám vydá elektronický certifikát. Každá měna by samozřejmě definovala, jaké certifikační autority uznává. Zda jen stát nebo komerční nebo více. To by bylo součástí politiky dané měny.

A kde beriete dôveru že budúca privatizácia by nebola taká rabovačka ako pôvodná postsocialistická privatizácia?

Stát není majitel území. Území nelze vlastnit. Nad územím lze vykonávat pouze moc, která ale neplyne z vlastnického práva.

Stát je zjednodušeně řečeno především forma organizace subjektů vyskytujících se na území státu. A zákony platné na území daného státu jsou pravidla platná pro subjekty vyskytující se na území daného státu.

Mezi vlastnická práva k pozemku nepatří ničím neomezené právo majitele určit si jakákoliv pravidla, která budou na pozemku platit. Na každém (i soukromém pozemku), který leží na území nějakého státu, platí pravidla/zákony tohoto státu.

Otázka, jak stát získal nějaký majetek je v daném ohledu bez významu.

Takže jsme dosáhli shody, že bez spolehlivé identifikace emitentů peněz/účastníků transakcí není možné zajistit efektivní rating. Zajímalo by mě, zda máte nějakou představu, jak by taková indentifikace osob v daném digitálním prostoru byla decentralizovaně zajištěna?

Existovalo by nějaké jedinečné a nezměnitelné dobrovolně přijaté ID na bázi blockchainu? Jak toto ID "pevně" a nerozlučně propojit s fyzickou osobou? Otisk prstu? DNA? Oční duhovka? Nevyjmutelný čip v těle? Jak zabránit, aby si někdo nevyrobil více identit?

Mě přijde tahle tvoje představa, že v ankapu, místě kde se právo a bezpečnost poskytují jako služba na volném trhu, bude všechno řídit podle NAP, poněkud naivní. Ničím to nedokládáš. Pokud si ankap představuješ striktně jako místo kde všichni dodržují NAP, tak je to prostě nereálná utopie.

NAP je nějaký teoretický konstrukt, když ho někdo poruší, tak se samo o sobě nestane nic. Někdo musí něco udělat, aby dotyčného potrestal, když se mu jeho chování nelíbí (třeba porušuje NAP, ale ne nutně). Pravděpodobně to nebude člověk dělat sám, ale může si na to najmout někoho jiného (agenturu). Tak proč by se ta agentura měla striktně řídit NAPem? Co když mám dost peněz abych si zaplatil nějakou hodně silnou bezpečnostní agenturu a vymáhal po ostatních i další věci?

Já o tom uvažuji tak, že stát není třeba "rušit". Stačí mu odejmout monopol na jakoukoli činnost a postupně, relativně pomalu snižovat povinnou složku jeho financování až na nulu. Jistě by poté postupně přebíral roli spontánní řád. Podstatná je plynulost, ne šok.

Území je třeba privatizovat demokraticky širokým hlasováním nad privatizačními projekty. Pochybuji, že by je tak mohl odkoupit Babiš, zahraniční korporace nebo Čínská vláda.

Ok, zacinam sbirku na obrazkovou publikaci, kde bude nazorne nakresleno, ze zadna agentura v ancapu NEMA MOC URCOVAT, kdo ma jaka prava.
A ze v ancapu maji VSICHNI prava ZCELA stejna a NIKDO nema zadna vetsi.
- Ach jo. Copak nevidíte, že to nedává smysl? Když v ankapu nikdo NEMÁ MOC URČOVAT, kdo má jaká práva, tak kdo určí, že v ankapu mají VŠICHNI práva ZCELA stejná a NIKDO nemá žádná větší? Kdo z toho udělá sociální realitu? Kdo udělá z "mělo by být" "je"?
Navíc vůbec nepopíráte, co tvrdím. Ano, dejme tomu, že v ankapu mají všichni stejná PRÁVA. Ale všichni nemají stejnou MOC. Moc určovat, kdo má jaká práva, má v ankapu jen vrcholná soukromá bezpečnostní agentura. Nikdo jiný. Tak jako v nenapovských společnostech má moc určovat, kdo má jaká práva, jen stát; nikdo jiný.

Ok, zacinam sbirku na obrazkovou publikaci, kde bude nazorne nakresleno, ze zadna agentura v ancapu NEMA MOC URCOVAT, kdo ma jaka prava.
A ze v ancapu maji VSICHNI prava ZCELA stejna a NIKDO nema zadna vetsi.
Co se tyce "napovedy", tak to absolutne nedava smysl. Jako ze zadny.

Tak trebárs to prenajal na 20 rokov s tým, že ani nevedel, čo sú nájomcovia zač.

Každopádne ja si tiež myslím, že je spravodlivé, aby sa konali opatrenia na elimináciu zločinu aj na cudzích pozemkoch. Ale to sa vo výsledku nijako zásadne nelíši od súčasného systému.

Všetka tá deklarovaná jednoduchosť NAPu je náhle preč (vlastníctvo je nedotknuteľné, okrem prípadu, že vlastník sám porušuje nejaké iné vlastníctvo, a to môže porušiť aj tým, že nevystupuje proti tým, čo porušujú vlastníctvo iných a zároveň majú v užívaní jeho vlastníctvo, a to vrátane ... s výnimkou ..., a okrem toho ...), a teda tu máme v lepšom prípade (akýsi väčšinový konsenzus na tom, čo je a čo nie je porušenie NAPu) opäť značne komplikovaný právny systém (ak sa s ním stotožní mocensky dominantná časť bezpečnostných agentúr, tak tu máme presne to, čo Szaszián spomínal), v horšom neustávajúce spory a boje o to, koho výklad NAPu je ten pravý.

Ostatne si myslím, že "non-aggression principle" je základom všetkých súčasných štátnych právnych systémov, len sa inak interpretuje, čo je to agresia.

Jinak k tomu hodnocení ratingu. Než mít nezávisle implementovaný ratingový systém, tak by se dal rating realizovat pomocí oscilace kolem požadované platby. Příjemce peněz, který je zároveň emitentem by vystavil něco jako "fakturu" a plátce by mohl poslat o něco více nebo o něco méně. A podle toho by se určoval rating. Ale samozřejmě nechť existují jiné měny, jinak hodnocené. Kvalitní měny by nejspíš obsahovaly i vzájemné konverze ratingu.

Je možné, že už jsme se o tom bavili; každopádně naposled jste tuto podružnou otázku velmi zdlouhavě řešil s někým jiným. Řekněme, že v ankapu má vrcholná bezpečnostní agentura stejná práva jako kdokoliv jiný. Proč je to důležité? Především jak to vyvrací tvrzení, že obdobou státu je v ankapu vrcholná bezpečnostní agentura?
Státy přece taky mají stejná práva jako ostatní subjekty ve společnosti. Liší se v tom, že mají MOC určovat, jaká práva kdo má. Proto se taky říká zákonodárná moc, ne zákonodárné právo. A tuto moc nemá v ankapu každý, nemá ji KDOKOLIV, nýbrž z podstaty věci právě jen vrcholná soukromá bezpečnostní agentura.
NÁPOVĚDA: Představte si, že by oprávnění vybírat daně (stanovené vládou a parlamentem) neměli jen určití státní zaměstnanci, ale KDOKOLIV. Přestala by snad tím Česká republika existovat? Stala by se ankapem?

Souhlasím. Důvěra v držitele je kryta důvěrou v emitenta, který proto nemůže být anonymní. Jedná se o jeden ze zcela podstatných závěrů naší debaty. Pokud by tedy byla vytvořena decentralizovaná digitální měna, která bude obsahovat ratingový systém pro neanonymní emitenty, tak by to podle Vás bylo Ok? ideální by pak bylo, kdyby i příjemce peněz z účtu emitenta byl hodnocen za množství a variabilitu svých hodnocení. Za to by mohl obdržet také nějaké "nové" peníze.

Jinak si myslím, že měn na těchto základních principech může vzniknout libovolné množství včetně jejich volné směny. Vyhraje ta nejdůvěryhodnější. Ostatní budou hrát i zcela spontánně maximálně nějakou marginální roli. A i kdyby vznikla nějaká šílená nesplňující výše uvedené principy, tak bude mít nejspíš malou důvěru, tudíž nebude škodit.

Již se s Vámi shoduji, že současné kryptoměny se vydali slepým směrem.

Ve filmu jistě panovala důvěra ve starostu. Ale stát, centrální banka se zachovali nemorálně tím, že toho starostu zbytečně odsoudili. Pokud starostu prohlásíme za soukromého a placeného dobrovolně všemi občany své obce, nemluvím již o státu. Chyběl tam jediný článek ke svobodě. A to ten, že by Ti občané nebyli povinni platit daně. Předpokládám, že by je platili dobrovolně. A v tom okamžiku by to pro mě přestal být ten stát, který kritizuji. Ale mám pocit, že zde opravdu slovíčkaříme, že podstata je zcela zjevná. Asi chápete, co na státu kritizuji, byť můžeme polemizovat o slovíčkách. Starosta Ty lidi dobrovolně přesvědčoval, nenutil je výhružkami, že na ně pošle policii, a tak. Takový stát je podle mne absolutně v pořádku, protože je spontánně vzniklý bez hrozby násilí. Ale rozumím tomu, že Vy důsledně oddělujete stát a lidi, kteří ve jménu státu jednají. V tom případě bych dodal, že stát klidně ano, ale ať si nijak nemonopolizuje právo být jediným. Ono se stejně ukáže, že víc, než jeden nemá smysl. K tomu se dojde i spontánně. Nechť je komukoli dovoleno založit si vlastní státní organizaci a nikdo není povinnen platit daně.

Co se týká směnitelnosti za zákonné peníze, tak podle mne teorie spontánního řádu (kterou mimochodem lze skvěle pozorovat v dětských skupinách) nevyžaduje žádné zákonné peníze. Předpoklady, které vyslovujete jsou zajisté nutné v prostředí, kde je někomu zákonně vyhrožováno represí.

Vis ty vubec, o cem mluvis?
Neprijde mi.
Zkus si nejprve zjistit, co to je NAP, jak to funguje, a co se stane, kdyz nekdo NAP porusi. Co pak jini lide smi a co nesmi s nim delat a podobne.
Btw, pokud nekdo umozni a kreje nekoho, kdo porusuje NAP, troufam si tvrdit, ze se na nej bude pohlizet minimalne jako na "spolupachatele"

Pokud evoluci ve smyslu nutnosti přizpůsobovat se změnám prostředí jako druh nepotřebujeme, pak určitě ani nevadí, že sociální stát nějakou evoluci údajně zastavuje.

Současně považovat evoluci lidstva za něco důležitého považuji za zcela socialistický, či kolektivistický postoj. Já myslel, že zdejší anarchokapitalisté jsou zarytí individualisté, kteří se starají pouze o svoji vlastní schopnost obstát a evoluce celého lidstva je jim úplně jedno. Asi jsem se tedy spletl. :-)

Problém úbytku pracovních míst z důvodu rychlejšího tempa technologického vývoje shledávám jako docela reálný a nepodmíněný základní příjem vnímám principiálně jako jeden z možných způsobů, jak tento problém řešit. Představa, že lidstvo v důsledku základního příjmu zcela zakrní, ale považuji za liché hodnocení ve stylu podle sebe soudím tebe.

Vaši obavu, že schopnosti našich mozků se nějak vyčerpají, s Vámi nesdílím. Ani si to neumím představit, jak by se to mohlo stát. :-)

Kdybychom teď zrušili stát, a založili ankap, tak se do něj převedou stávající majetkové poměry. Jenže ty vznikly v prostředí státu. Kde každý je nějakým způsobe závislý na jeho penězích a regulacích. Ty poměry nevznikly v souladu s vlastnickým právem, takže ankap je od svého vzniku nutně nelegitimní. Protože tento problém nemá řešení, tak byste se tvářili, jako že je vše v pořádku, a zlikvidovali byste každého, kdo by podle toho nejednal, protože by porušoval vlastnická práva. Když ten původ nevadí u ankapu, proč vadí u státu?

Kdyby si tu Babiš skoupil rozsáhlá území a na nich určoval pravidla. Nebo kdyby si to území koupily zahraniční korporace či Čínská vláda a vytvořily si zde državy, přitom použité peníze by nebyly získány v souladu s vlastnickými právy. V jakém přesně smyslu by to bylo legitimní? A proč něco takového vlastně respektovat, pokud se nenacházíte dostatečně vysoko a z toho společenského uspořádání netěžíte? Protože vás jinak zabijí, když jim narušíte jejich vlastnická práva? To je jistě skvělý základ pro tu vaši utopii.

Kontakt jsem Vám poslal na Váš e-mail uvedený zde na webu.

Já gratuluji Vám, že jste natolik inteligentní a dostatečně "nestranný", že jste byl ochoten se nad podstatou peněz zamyslet a že jste nakonec pochopil... Mohu Vás ujistit, že v tomto jste (nejen zde na tomto webu) docela výjimečný. :-)

A ano, souhlasím, anonymita je problém. Chtít po penězích více, než kolik dokáží poskytnout je pošetilé. Pokud jsou peníze v základu vztahem mezi dvěma subjekty, pak je nemožné chtít, aby zároveň poskytovaly anonymitu dlužníkům. Držitelé peněz anonymní být mohou, ale emitenti peněz (dlužníci) musí být zcela jednoznačně identifikovatelní. Jak zajistit JEDINOU a jednoznačnou identitu v digitálním prostoru je podle mě tou klíčovou výzvou světa krypto"měn". Avšak i v tomto ohledu se krypto"měny" vydaly opačným směrem, kdy naopak umožnění anonymity je považováno za přednost nikoliv slabinu. Ono je to pochopitelné, protože pokud vím většina krypto"měn" nepočítá s tím, že mezi emitentem a vlastníkem vznikne nějaký vztah. Krypto"měny" tak řeší pouze vlastnictví dané "měny" a kdo je emitentem je úplně jedno, takže zde není anonymita problém. Problém s jedinou a jednoznačnou identifikací by nastal teprve až by byla nějaká krypto"měna" koncipována jako vztah mezi emitentem a jejím vlastníkem, tedy až v případě, že by šlo o skutečné "kryptopeníze".

A k tomu filmu. Příčinou problému nebyl nedostatek důvěry ve stát, či starostu. Primárním problémem byla ekonomická krize, kterou i s ohledem na tehdejší peněžní systém, neuměl stát (ani nikdo jiný) řešit "konvenčními" způsoby. Zde jenom připomenu, že není to tak dávno, kdy se psalo o neřešitelných dluhových pastích. Až teprve starosta si všiml, že problémem není samotná krize. Problémem byl nedostatek peněz, který způsobil zamrznutí spotřeby a logicky i produkce. Starosta jen přišel na to, jak vyřešit nedostatek peněz, které když začaly ekonomikou proudit, tak začala znovu prosperovat. Přitom k tomu nepotřebovali oficiální peníze (kterých byl nedostatek). Stačili jim nové obecní peníze. Pokud můžeme mluvit o nedůvěře ve stát, či starostu, pak tam panovala nedůvěra paradoxně vůči tomu řešení, které starosta navrhl a které se nakonec ukázalo funkční. A pak se prosadila nedůvěra státu vůči vlastním lidem a jejich (očividné a jasné) schopnosti účinně řešit své problémy.

Co se týče toho nápadu na zavedení paralelního tržiště s paralelními penězi, pak pokud by peníze, které by byly používány na tom tržišti byly nesměnitelné za zákonné peníze, pak by to mělo být legální. Pokud by ale byly směnitelné, pak už by to byla otázka, zda tím nedochází k porušování nějakých zákonů o regulaci bank, platebního styku, přijímání vkladů, poskytování úvěrů apod..

Chtěl bych se Vás zeptat, zda byste nebyl ochoten odkrýt mi svou identitu? Ne veřejně, ale zanechal bych Vám zde třeba svůj e-mail. Rád bych na Vás měl nějaký kontakt. Vůbec nic teď přímo nepotřebuji, ale je fajn nechat otevřené možností pro případnou spolupráci :-)

Keď už chceš poučovať o práve, tak aspoň používaj správne výrazivo. Teda nie "muze", ale "smi".

Je to práve naopak, agentúru si platí niekto práve preto, že tá môže urobiť niečo, čo jej zákazník nie, typicky preto, že na to nemá dostatočnú moc (silu).

Táto tvoja inak pekná teória by sa každopádne zrazila s praxou napr. v prípade, že by bolo nejaké malé, ale sebestačné územie, kde by so súhlasom jeho majiteľa pobývali nejakí organizovaní lúpežníci a z tohto územia by podnikali výpady do okolia. Každý by ich tam určite nechal na pokoji, že? Však vstúpiť na pozemok by bolo predsa porušením NAPu. On ten majiteľ predsa tie výpady nerobí, len berie peniaze za prenájom.

Gratuluji Vám. Podařilo se Vám mne přesvědčit :-) Což se ve virtuálním prostoru nestává moc často. Uvědomuji si teď daleko zřetelněji rozdíl mezi komoditami a penězi. A jak je důležité mezi tím rozlišovat. Asi bych si zarámoval vaši nejdůležitější definici peněz: "Peníze jsou (fyzickým, či digitálním) nositelem práva, které má držitel peněz vůči emitentovi peněz". V této definici je obsaženo vše. Způsob vzniku i zániku peněz, nezávislost na konkrétním způsobu krytí (zlato, dluh) a na technickém řešení (bankovky, mince, elektronické peníze, kryptoměny).

Náhrada bank jakožto nositelů důvěryhodnosti a odbornosti by byla možná jen tehdy, pokud nalezneme algoritmický způsob, jak měřit důvěryhodnost emitentů a dlužníků. A zde je zřejmé, že to lze vždy jen částečně. Poznatky budou vždy napřed před registry a programy. A proto konečné slovo musí mít člověk a takový člověk vždy musí být k dispozici.

Ano, o té ekonomice daru jsem před touto odpovědí také přemýšlel. Klíčové je právě to měření ratingu. Aby to fungovalo, musí být účet jasně svázán s fyzickou identitou. Krom toho by pak byla obtížná existence vícero různých systémů. Člověk by pak mohl budovat skvělý rating v nějakém systému, ale podvádět v jiném, kde třeba rating vůbec nefiguruje. Např. nebude splácet dluhy v komoditní měně, kde dluhy nefigurují. Zkrátka to vyžaduje nějakou míru a propojení (ne nutně centralizace), aby to skutečně fungovalo. Člověk by pak mohl sám sebe zadlužovat postupně tím více, čím vyšší má rating. Mohl by si bez problémů vyrábět peníze pro sebe, pokud mu ostatní dají důvěru.

Na ten film jsem se podíval. Všimněte si, že v tom filmu právě špatná důvěra ve stát (vídeňskou banku) sehrála podstatnou roli pro vznik alternativní měny. Což je celé jádro mé myšlenky.

Mám takový pocit, že naše diskuze dospěla do konce. Líbila by se mi existence centrálního systému s možností paralelních systému ekonomiky daru (já bych to tak zcela nenazýval, ale budiž). Pokud nebude povinnost používat jeden systém, tak to splňuje má základní filozofická východiska. Samozřejmě plně se ztotožňuji s vašimi názory, že hlavní slovo by měli být ekonomové.

Musím teď napsat, že se mi teď z nového úhlu pohledu zdá neuvěřitelné, nakolik se často prezentuje i věhlasnými ekonomy názor, že komoditní měny jsou tím správným a dluhové měny tím špatným. Váš názor na to, že kryptoměny začaly od špatného konce nyní chápu.

Tvrzení v článku není úplně přesné. Je třeba uznat, že stát vlastní nějaký pozemek legitimně (pokud se samozřejmě nebudeme bavit o nějakém vymámení podvodem), a sice majetek, který mu byl nějakým způsobem darován. Ano, několik naivních pitomců, co darovali státu nějaký majetek, se skutečně našlo a najde.

Samozřejmě na podstatně článku to příliš nemění; majetek státu získaný darem není příliš rozsáhlý.

Ja ti povim tajemstvi.
Vlastne ne, kecam, uz jsem ti to tu asi 10x vysvetloval a ty to ignorujes.
Vlastne ne, kecam, uz jsem to vysvetloval tak 100x a ty to porad ignorujes.
Tak to zkusme po sto prvni.
Vis, jakym pravem neco dela nejake "bezpecnostni agentura"? UPLNE TIM SAMYM, jako KDOKOLIV JINY.
Zadna "bezpecnostni agentura" v ancapu NEMA, opakuji NEMA, opakuji NEMA!!!!!!!! zadna jina prava, nez KDOKOLIV , opakuji KDOKOLIV jiny.
To, co udela "bezpecnostni agentura", muze si KDOKOLIv udelat sam bez ni a naopak, to co nemuze udelat kdokoliv bez ni, nemuze, opakuji NEMUZE udelat ani ona.
Ja chapu, ze je to slozite, pokusil jsem se to napsat polopaticky, jak to jen jde. V pripade, ze nedojde k pochopeni, asi zalozim nejakou sbirku na vytvoreni nejakeho specialniho obrazkoveho casopisu, ktery by to vysvetlil lepe...

To první je sice dost možné, ale stále není dokázané (kriminalisticky). Zejména by mě zajímalo, kolik toho ukradla Česká republika, která získala téměř všechen majetek bezúplatným převodem od České a Slovenské Federativní republiky. Pokud se dědí s majetkem i vina za kriminální čin, mohl bys dříve nebo později třeba dokázat nějakou historickou vinu úplně všem rodinám, které dědí něco po generace, a tak bys zbořil prkaticky veškerá stávající vlastnická práva a legitimizoval celoplošný homesteading, což mi přijde tedy o dost méně spravedlivé.

To druhé tvrzení není pravdivé - dnešní státy vykonávají svou moc do značné míry i nad tím, co označují samy za "vlastnictví" někoho jiného - ve skutečnosti ale nikomu nepřiznávají plná vlastnická práva, nikomu nenechávají suverenitu nad jeho pozemkem. Suverenitu stále drží ve svých otěžích a svá pravidla uplatňují na celém území - jen někde v menší, někde ve větší míře.

To třetí lze snadno obejít tak, že se smluvními podmínkami souhlasíš fyzickým vstupem a pobytem na území (a takovou formu uzavření smlouvy si přece suverénní vlastník může zvolit, stát to tak dělá). Jako když se vstupem do divadla zavazuji dodržovat návštěvní řád - taky nemusím nic podepisovat, stačí mi dát možnost se s ním seznámit a platí.

To čtvrté je pravda, ale nijak to neřeší možnost uzavřít smlouvu aktem "fyzický vstup a pobyt na pozemku/území".
Poslední věta je už jen dogma.

Ergo, přít se, zda stát je nebo není legitimní, mi nedává smysl. Smysl mi dává používat mechanismy, jak stát ovládnout (skrze lobbistický vliv na rozhodování politiků pomocí diskuze s nimi, ti zas používají k ovládnutí současné demokratické nástroje státu apod.), aby se stát svých práv salámovou metodou v různých oblastech dobrovolně vzdával a nakonec za x staletí sám rozložil. Anebo když ani to ne, tak aby aspoň eliminoval velké nespavedlnosti na úkor posílení jiných ale menších nespravedlností.

Vrcholná bezpečnostní agentura je lokálně nejsilnější bezpečnostní agentura nebo kartel bezpečnostních agentur. Čili přesně totéž, co je stát. Jádrem České republiky je kartel bezpečnostních agentur (různé policejní a armádní útvary); a evidentně je lokálně nejsilnější.