Časová preference – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Autor: Ad. Albert
Čas: 2023-12-21 00:00:02

Časová preference

Pokud významně snížíme naši časovou preferenci, začnou se dít zajímavé věci. Některé činnosti, které jsme dříve vnímali jako donucení ze strany systému a dávali jsme mu je za vinu, můžeme chápat pouze jako okolnost, dle které máme možnost jednat. Máme tedy na výběr: Buď se nadále utápět v pocitech „oběti nespravedlnosti světa“, anebo se, s přihlédnutím k následkům svých akcí, rozhodnout, jak jednat způsobem, který maximalizuje náš užitek (kterým může být svoboda). Jen pro pořádek – nesnažím se legitimizovat donucovací praktiky, pouze nabízím způsob, jak se s nimi vypořádat, díky čemuž můžete eventuálně začít „povinnostem“ vzdorovat a vypořádávat se s nimi již v zárodku.

Ne vždy však máme ale sílu zvětšovat okno naší časové preference – a fatální je to ve škole. Dítě je nuceno k věcem, ke kterým si buduje kvůli donucení odpor. Žádat po něm, aby dohlédlo dlouhého horizontu a vytěžilo ze situace maximum, je chabé. Proto potřebujeme svobodné školy.
Přečtení: 5786

Reagujete na tento komentář:
Autor: Regis2 Čas: 2023-12-23 11:43:17
A budu hádat. Matěj Dovala? Předpokládám že je to Šaškův pseudonym, jsou pod ním publikovány starší texty na pismak.cz jeho specifickým stylem.
Autor: li Čas: 2023-12-21 00:26:33
Web: neuveden Mail: schován
"anebo se, s přihlédnutím k následkům svých akcí, rozhodnout, jak jednat způsobem, který maximalizuje náš užitek (kterým může být svoboda)"
***
Pokud je naším cílem SVOBODA, pak je nutné pochopit, že jediné co mohu ze své pozice dělat je pracovat na VNITŘNÍ SVOBODĚ.
To se děje prostřednictvím kultivace ega a tvrdé SEBEKÁZNĚ, pro kterou se dobrovolně rozhodnete :) Pokud se Vám to povede, tak odměnou za to budete mít ŽIVOTNÍ RADOST, ROVNOU PÁTEŘ a ZDRAVÉ VZTAHY, SEBEÚCTU a dostatek VNITŘNÍ SVOBODY na přežití různých vnějších okolností... Zrovna tohle se ale v Ježku moc nezdůrazňuje, co?... :)
Web: neuveden Mail: schován
Já myslím že je to to hlavní co se v Ježku zdůrazňuje. Právě ona zodpovědnost za vlastní život, za vlastní činy. Sebekázeň musí vyjít zevnitř, jak píšete dobrovolně, nikoliv zvnějška. Takže není možné, aby nějaký učitel vedl ve škole povinnou hodinu kultivace ega. Každý k tomu musí přijít sám, a kdo k tomu dojde líp? Člověk co poslouchá rozkazy a plní zadání z vnějšku, či člověk co poslouchá své vnitřní já a je sám za sebe zodpovědný?

Když budu mluvit za sebe tak ve školní době kdy jsem byl člověkem A jsem se vnitřně takřka vůbec neobjevoval, pouze jsem plnil rozkazy jako robot. Až poté co jsem získal o trochu více svobody, svobody volby, rozhodnutí a zodpovědnosti, až v tu chvíli co jsem se stal člověkem B, jsem nad sebou začal přemýšlet. Dobrým příkladem budiž strava a fyzická aktivita, před mým 18 rokem tohle byla sprostá slova, ale poté přišla zodpovědnost za vlastní jednání a já najednou začal jíst zdravě a sportovat. Když jsem "se stal dospělým" bylo to jako kdyby se mi otevřeli nové dveře, už jsem nebyl robotem ale člověkem, co jedná, rozhoduje se a čelí následkům.

Jediné co v Ježku dělají je, že tuhle dospěláckou zodpovědnost a svobodu se rozhodovat dávají už šestiletým lidem a nečekají na magické číslo 18. Čím dřív se k dítěti začneme chovat jako k člověku (jako k dospělému) tím dřív se také člověkem stane. Čím dřív tím líp.
Autor: li Čas: 2023-12-21 07:53:20 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
"není možné, aby nějaký učitel vedl ve škole povinnou hodinu kultivace ega"
to samozřejmě ne, ale je dost potřeba, aby se děti vedly k filosofii a aby se mluvilo o smyslu hodnot a sebe-kázně...
z vnějšku člověka není možné "přinutit" a nemělo by to smysl...
z vnějšku by ale měly přicházet hodnotné impulsy a měli bychom děti k DOBRÉMU podporovat...
z vnějšku můžete děti postupně "křivit", pokud žádné takové impulsy nedodáváte...
***
"Dobrým příkladem budiž strava a fyzická aktivita"
To je zcela jistě fajn pro tělo - každý se chce cítit fyzicky dobře. Nicméně po stránce "vnitřních kvalit" pouze fyzická aktivita a dobrá strava nemůže v nikterak kvalitativně pomoct, to jen pro úplnost... :)
Web: neuveden Mail: schován
Podle mě žádný takový impuls neexistuje, maximálně můžeme mít na poličce doma Atlasovu vzpouru a tím to končí. Jak má takový impuls podle vás vypadat? Jak v člověku vyvoláte ono sebepoznání a sebekázeň? To přece nejde jinak než nechat toho člověka na pokoji ať si k tomu dojde sám. Stejně jako u zodpovědnosti, člověka nenaučíte být zodpovědný, to nejde, jediné co můžete udělat je zodpovědnost jim přenechat a oni se eventuelně po měsících či letech čelení následkům zodpovědnosti naučí, a nebo taky ne, záleží na jedinci.
Autor: li Čas: 2023-12-21 11:56:21 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Nejde "vyvolat sebepoznání a sebekázeň"... ale pokud jste člověk, tak máte SCHOPNOST SEBEREFLEXE, z toho pak plyne, že se můžete rozhodnout "mít lepší kvality" a budete se věnovat sebepoznávání a sebekázni ve vztahu k cíli, který si sám vytyčíte.
***
Pokud vykazujete víc kvalit "robota", pak zřejmě už opravdu schopnost sebereflexe nemáte, tudíž nemáte ani svobodnou vůli... Např. Tim Kožuchov je hezký příklad "bio-robota", který sám tvrdí, že svobodnou vůli nemá a je vidět, že sebereflexi také ne...
(Také tvrdí, že míval těžké depresivní stavy, nicméně funguje na youtube zdánlivě bez problémů... člověk by řekl, že je dobře "zaléčen", např. metodou TMS... má to ovšak zřejmě "svoji cenu"...)
Web: neuveden Mail: schován
Já mám Aspergera takže to robotování bude dost možná spojeno s tím. Ale psal jsem že už se zlepšuji, to znamená že už nejsem takovým robotem jako dřív. A nemyslím si, že bych neovládal sebereflexi, spíš naopak. Sebepoznání se v tuhle dobu věnuji více jak kdy dřív, díky, mimo jiné, různým terapiím a pomoci okolí.

A pomoc je právě to co by měl učitel dělat, ale opravdovou pomoc, nevynucenou, takovou kdy o ní zažádá samotný žák, samotný člověk.

Jestli člověk má nebo nemá svobodnou vůli nevím, nemám na tohle vyhraněný názor, a podle mě je to celkem jedno, důležité je aby se měl rád a neustále se snažil být lepším, pro sebe a pro své zdraví.
Autor: li Čas: 2023-12-22 17:12:00 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Souhlas, klíčové je mít chuť na sobě pracovat ve všech rovinách :)
Web: neuveden Mail: neuveden
Mohla byste mi možná i za ostatní diskutující sdělit nějakou definici sebekázně? Sebekázeň takto zdůrazňovaná mi zní jako vnitřní teror, tyranie zvnitřnělé autority místo původní vnější. Jako psychozerapeut vedu lidi zejména k vlídnosti sám k sobě, aby se sebou zacházeli tak, jak by chtěli, aby s nimi zacházela matka, když byli úplně malé děti. Tvrdá asketická sebekázeň je zejména projevem narcismu, který je v tomto smyslu vnitřním žalářem, jak praví klasik.
Autor: li Čas: 2023-12-21 14:21:03 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Sebekázeň ve smyslu sebe-disciplíny. Něco obdobného jako když si dáme cíl, že do nějaké doby zhubneme 5, 10, 15 kilo... nastavíme si plán: budeme si hlídat stravu, zvolíme nejvhodnější sport, uděláme zvyk... z počátku obtížné, ale později přirozená součást dne, která Vám dá radost, když vidíte výsledky... Podobné je to i s půstem. Zkusíte nejprve 1 den, pak třeba tři, nakonec zjistíte, že zvládnete i 10 dní a cítíte se dobře... a dá Vám to určitou vnitřní sílu. Podobné je to tedy s prací na vnitřních hodnotách... najdete problematická místa a zacílíte na to, uděláte zvyk... :)
Web: neuveden Mail: neuveden
Naplňování našich záměrů je zdrojem naší sebehodnoty. Týká se to v zásadě konstruktivních cílů, roztřískáním něčeho větší sebehodnoty obvykle nedosáhneme. Problém nastává, když tomu začneme říkat kázeň či disciplína, protože tím tam začne hrát dominantní úlohu vůle - sebedonucení. Dnešní hlubinně dynamická psychoterapie se snaží o snížení míry sebedonucování. Aby lidi nedělali, co nechtějí, nedostávali se do situací, kdy to dělat musejí, a naopak dokázali dělat naplno to, co chtějí, aby jejich vnitřní bloky a překážky nezvyšovaly zbytečně množství vůle, které je třeba k uskutečnění záměru vynaložit. To, že dokážete deset dnů nejíst vám dá jistotu, že se krutě sebeznásilníte i v jiných věcech. Skutečně nevím, co je dobrého či obdivuhodného na desetidenním půstu. Je to i dost nezdravé a může to být nebezpečné v závislosti na stavu. Vy byste chtěla, aby vám někdo, na kom jste závislá, nedal deset dnů najíst? Tak proč to provádíte sama sobě?
Autor: li Čas: 2023-12-21 17:19:40 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
"roztřískáním něčeho větší sebehodnoty obvykle nedosáhneme"
Když se Vám povede naplnit vytyčený cíl, tak tomu říkáte "roztřískání"???
Já bych to spíš přirovnala k tomu, že vylezete na vysokou horu a máte fakt dobrej pocit... Na půstu i ostatních věcech je dobré třeba právě to, že se cítíte dobře, protože víte, že to dělat nemusíte, ale trénujete vůli a zároveň je to prospěšné a máte z toho dobrý pocit... můžete to brát jen jako určitý tréning na jiné věci... ale můžete se samozřejmě zkusit zkoncentrovat na libovolný jiný cíl, který Vám bude nějakým způsobem prospěšný.
Web: neuveden Mail: neuveden
Ale jo, existuji lide, kteri to tak maji.
Osobne si myslim, ze jsou vice ci mene dusevne nemocni, no ale umim si predstavit, ze tohle sebeposkozovani ma nekdo vylozene jako konicek.
Ovsem rikat tomu "prospesne" a podobne? To si fakt nemyslim...
Ale jak rikam, klidne si to provozuj, kdyz me tim neposkozujes, je mi to burt...
Autor: li Čas: 2023-12-21 17:43:05 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
vždyť jo, dělejme si to po svém :)
Web: neuveden Mail: neuveden
Dřív jsem dost lezl a určitě to bylo i vítězstvím vůle, překonáním strachu a bolesti. Hlavně to ale bylo vítězství nad skálou, adrenalin, síla. Byli kluci, co tam lezli vítězit hlavně sami nad sebou, bylo to vidět na tom, jak lezli, ale těch jsem se trochu bál, jistit bych se od nich raději nenechal. Roztřískat něco např. desetidenním půstem vlastní organismus prostě není konstruktivní.
Autor: li Čas: 2023-12-22 00:33:39 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
Myslím si, že to je o individuálním nastavení a každý cítí určité limity... Ale občas je zajímavé si na ty limity ze zvědavosti "sáhnout" a jen pozorovat jak se s různými podněty vyrovnává tělo / ego... (to je podstata) Každý ať samozřejmě pro sebe volí libovolnou cestu, kterejch je mraky :)
Autor: li Čas: 2023-12-21 17:36:08 [↑]
Web: neuveden Mail: schován
PS: je tam asi důležitý jak o tom konkrétním cíli přemýšlíme... mám pocit, že je potřeba pracovat s imaginací, takže mysl se ladí na tu představu, na kterou cílí... tím pádem nepociťuje příliš nepohodlí, ale přepíná se do trochu "jiného módu"...
Autor: Rakusak Čas: 2023-12-21 14:20:58
Web: neuveden Mail: schován
Svobodne skoly potrebujeme zejmena proto, ze nutit nekoho chodit do statnich nevetranych skol s tabulkovymi ucitelkami je objektivne zlo!
Web: neuveden Mail: schován
Dobrá.
Autor: PetrKL Čas: 2023-12-22 18:56:09
Web: neuveden Mail: schován
Omlouvám se, pro mě je to asi až moc abstraktní. Mohl byste svou pointu prosím ukázat na nějakém příkladu?
Web: neuveden Mail: schován
Jistě;
Když jako dítě navštěvuji školu, která mne nebaví a trápí mne, mohu se soustředit (s vysokou časovou preferencí) na to, co přijde tento týden, dnes, následující hodinu… a může mne to trápit. Pokud se zastavím, zamyslím se, rozšírím okno časové preference ("dohlédnu dále do budoucna"), mohu se odprostit od nenávisti k systému, kterou právě prožívám a usmyslet si, že se sice mohu zlobit na to, co prožívám teď, ale nemá smysl, abych se neustále trápil myšlenkami na to co se děje, když v dlouhodobém horizontu mohu jednat tak, že (za cenu nějakých obětí) dokáži míru prožívané svobody zvýšit.

Místo trucování v koutě (proti povinným školním úkolům např.) tedy udělám nutné minimum a ke škole budu stoicky. Výsledkem je množství času/svobody navíc, o které bych byl jinak připraven zápolením se školou ve své hlavě. Spoustukrát řešíme problémy, na které nedojde.

Ale jak jsem již psal, příklad dítěte je chabý, myslím, že je takovýchto úvah spíše neschopno.
Web: neuveden Mail: schován
Už rozumím. Děkuji za objasnění. Používám podobnou metodu mnohdy ve své práci. Když narazím na postupy, či pravidla, se kterými nejsem v souladu. Řeknu si "nač se tím trápit, moje firma to není, já jsem placený od hodiny". Udělám si co udělat mám, a s větrnými mlýny se do boje nepouštím.
Web: neuveden Mail: neuveden
Docela by me zajimalo, kde vidis miru toho, co jeste takto jde resit a co uz ne.
Pokud nejakou vidis - mozna ne?
(Toto nemyslim jako trolling, myslim to zcela vazne)
Vezmeme si priklad cloveka, ktereho ve skole denne sikanuji. Porad to ma brat stejne? Proste si kazdy den nechat trosku do sebe zabouchat a tak, prekousnout urazky a ponizovani...Nebo uz je treba tohle za hranou?
Ostatne to same jinde, nejen ve skole.
Trebas doma me denne mlati, pardon "trestaji" za vselijake drobnosti. Ma takovy clovek byt tedy stoicky a rikat si, ze jednou bude lip a ted to nejak prezije?
Paradoxne takovemu cloveku ani nemusi nic jineho zbyvat, no (z vlastni zkusenosti znam takove veci docela dobre)
Web: neuveden Mail: schován
Dobrá poznámka. Myslím, že záleží na okolnostech. Nezbývá, než uvážit každý případ a sám se rozhodnout, zda to za to stojí.

Vlastně sám nevím, kam až zajít např. s buddhismem. Odpovědí je subjektivní (Časová) preference.
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
logo Urza.cz
kapky