Autor: Karel K
Čas: 2021-02-17 00:00:02
Distribuovaná energetika
Blackout, jeden z moderních strašáků dnešní doby, není zdaleka řádně doceněn. Slyšeli jsme cosi o nějakém problému v USA, ale to je přece daleko za vodou. U nás by se to „nějak zvládlo“. Nezvládlo. Skutečný blackout znamená totální rozpad energetické soustavy, kdy by nefungovalo prakticky vůbec nic. Pár nejkritičtějších pracovišť by běželo na náhradní zdroje, dokud by jim nedošlo palivo do agregátů. Další by nikdo nepřivezl. Postupný náběh elektráren by trval řadu dní. Synchronizace sítě není žádná sranda! Nápravu vidím v decentralizaci. Tak jako bylo možné nahradit jeden mohutný parní stroj v továrně množstvím malých elektromotorů, tak jako byly velké sálové počítače vytěsněny sítěmi počítačů často menších než klasický psací stroj, tak i mohutné elektrárny, rozvodny, dispečinky a dálkové trasy velmi vysokého napětí (vvn) mohou být nahrazeny víceméně autonomními ostrůvky, které by mohly fungovat případně i bez propojení s ostatními. Ale propojení je možné a vysoce žádoucí. Samozřejmě z technických důvodů by propojovací vedení byla stejnosměrná (obdoba technologie HVDC). Ostrovy by se specializovaly: některé by jely hlavně na takzvané „obnovitelné zdroje energie“, jiné by si pořídily třeba kontejnerové jaderné minielektrárny, jiné by se specializovaly na akumulaci energetických přebytků sousedů a prodávání energie na požadavky ve špičkách. Ceny za energii by se zřejmě řídily kategoriemi smluv: Nejcennější by byla energie na požádání (vytržení trnu z paty), potom dodávky v předem sjednaných dobách, potom dodávka trvalá, a nejnižší cenu by měly přebytky nabízené „do placu“.
Přečtení: 17402
Komentáře
Komentář 64740
Komentář 64741
Je to neco jako internet - ten take nema nejaky jeden ridici centralni bod. V podstate nepamatuju, ze by nekde celoplosne "nesel internet". Trebas v cele zemi (pomineme-li zasahy statnich organu, ktere cas od casu nekde naridi vsem, kteri obsluhuji nejake vetsi uzly, aby ho umele vypnuli).
Dost podobne by to mohlo fungovat s energiema a uprimne receno, cim vice "zelene" energie, tim dulezitejsi toto bude.
To je vec ciste technicka, nikoliv politicka.
Komentář 64742
Komentář 64743
Komentář 64744
Ne, řešením je novější varianta technologie HVDC (High Voltage Direct Current), o které se v článku zmiňuji. HVDC se používá již po desetiletí, takto byly propojeny soustavy ČSSR a NDR, tedy za hlubokého komunismu. Němci regulovali svoji síť tak, že kmitočtový skluz, ke kterému došlo během dne, se v noci při nízkém zatížení vyrovnal, takže například synchronní elektrické hodiny vždy ráno začínaly s přesným časem, zatímco k večeru byly trochu opožděny. Naše soustava takto řízena nebyla a synchronizace tedy nebyla možná. Ostatně HVDC má i jiné výhody, pro které se používá nejen mezi státy, ale i pro velmi dlouhá vedení uvnitř států.
Nevýhodou byly energetické ztráty konverzí, ale právě pro velmi dlouhá vedení byly vyrovnány nižšími ztrátami ve vedeních (tzv. skin effect).
Předpokládám, že v dnešní době by i náklady na konverzi by byly mnohem nižší díky mnohem vyspělejší silnoproudé polovodičové technologii. Takže stejnosměrné propojení energetických "ostrovů" by bylo velmi dobře možné. Mimo jiné by se i jednodušeji daly měřit objemy vyměněné energie.
Komentář 64753
Pardon: fázový skluz.
Komentář 64755
Komentář 64748
Komentář 64749
............................................................
Pokud by došlo k energetické krizi,
vláda (alespon ta současná) by promtně zajistila dostatečný počet veverek a klecí připojených na dynamo a tak bychom začali vyrábět energii z přírodních zdrojů, na koho by se veverka nedostala, ten by si mohl nahradit veverku běžícím křečkem, případně by si pořídil onu osvědčenou ebonitovou tyč a liščí vohon.
K veverce a kleci by pak každý dostal i jednu koblihu, nebot volby jsou za dveřmi...
Komentář 64750
Každá veverka a každý majitel veverky by samozřejmě dostal čip,
aby stát věděl kdo vyrábí energii povolený způsobem, a ne nějako načerno třeba rozbíjením atomu či pálením švestek potají někde ve sklepě...
Komentář 64759
Komentář 64752
Jak je to dnes? V domácnostech je řada spotřebičů, kterým je jedno, na jaké napětí je připojíte. Zcela jasné je to u klasických žárovek či topných těles. Méně jasné je to u domácích motorů. Některé střídavé napájení vyžadují, ale jsou v menšině. Jedná se hlavně o jednofázové asynchronní motory převážně s rozběhovou fází, například v některých kuchyňských robotech či ledničkách. Drtivá většina jsou motory komutátorové, které jsou univerzální.
Domácí elektronika má uvnitř stejnosměrné napájení. Do sítě se připojuje přes zabudovaný napájecí modul nebo stále častěji přes síťový adaptér. Kdyby v zásuvce bylo stejnosměrné napětí, prostě by se použil jiný adaptér.
Dalo by se vymyslet ještě hafo příkladů, z čehož by nakonec vyplynulo, že i uvnitř energetických ostrovů by mohly být rozvody až do domácností stejnosměrné.
Komentář 64754
Komentář 64757
Pravý nebo levý ???
Ta pravá je prej neviditelná, zatímco ta levá je viditelná ale je to s ní dost na levačku ...
Komentář 64756
bezdrátovej přenos energie to by bylo něco...
No a jak to vidíte s bratry němci co se vrhli na ty obnovitelný zdroje ??? Je to progresivní národ, nejdřív ta zelená energie, pak zkoušeli přistěhovalce a ted je zase napadlo, že budou přírodu chránit takto :
Už žádné nové rodinné domy, chtějí prosadit němečtí Zelení
https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/uz-zadne-nove-rodinne-domy-chteji-prosadit-nemecti-zeleni-40350686
Komentář 64760
Komentář 64761
Komentář 64762
To je všeobecně známé. Ale myslíte, že ty autonomní ostrovy by byly hodně daleko?
Komentář 64763
Komentář 64764
Komentář 64766
Věc tradice. V říjnu 1890 firma Edison Machine Works začala vyvíjet zařízení na bázi střídavého proudu. Tak se i do domácností dostaly spotřebiče na střídavý proud.
I nyní, po více než sto letech, jsou domácí spotřebiče na střídavý proud.
Komentář 64767
Iste, pre striedavý prúd sa transformácia robí v zásade triviálne (transformátor sú dve cievky vhodne rozmiestnené na feromagnetickom jadre a podľa pomeru počtu závitov sa napätie transformuje na vyššie/nižšie), zatiaľ čo pre jednosmerný prúd je transformácia nadol jednoduchá, ale nahor veľmi komplikovaná, pre malé výkony to ešte nejako ide (trebárs pomocou tzv. nábojovej pumpy), ale pre vyššie už veľmi nie.
Tak ale tým mi neodpovedáte na otázku že prečo sa striedavý prúd používa na rozvody elektriny do bytov, kde 230V má ku VVN ďaleko.
Až do rozmachu výkonových polovodičových usmerňovačov (čo je posledných pár desiatok rokov) by ani opak nebol reálne možný (ak teda rovno v elektrárňach nevyrábame jednosmerný prúd) a prínos akejkoľvek zmeny by bol minimálny oproti nákladom na ňu. Beztak mnohé stroje fungujú priamo na striedavý prúd (rôzne motory, trebárs trojfázová miešačka) a zas pri priamom ohreve (rúra, kanvica,...) je jedno či cez odporový prvok tečie jednosmerný alebo striedavý...
Komentář 64769
Komentář 64770
Komentář 64773
zetra radši zůstante doma v peřinách a dejte si preventině karanténu, chce to kloktat rumem a nohy do teplýho lavoru,
a na oběd radši něco dietního, třeba moravkýho vrabce...
Komentář 64765
Jistě. V článku mluvím o ]b[modernizované[/b] variantě HDTV. Mezi autonomními ostrovy by nešlo o velké vzdálenosti, ani o velké výkony.
...pri železniciach ak je jednosmerný prúd tak sú potrebné každých pár kilometrov dobíjacie stanice kvôli stratám vo vedení.
Zřejmě si myslíte, že na vině je stejnosměrný proud, který má podle vás větší ztráty ve vedení. Je to přesně naopak - viz zmíněný skin effect. Spíš je problém v tom, že stejnosměrná trakce 3.000V má prostě nižší napětí, zatímco střídavá trakce používá napětí 25.000 V, tedy mnohem vyšší. Teprve v lokomotivě se trakční napětí transformuje na nižší, použitelné pro motory a jejich regulaci.
...pri jednosmerných rozvodoch pouličného osvetlenia, kde bolo už na prvý pohľad vidieť že svetelnosť klesala so stúpajúcou vzdialenosťou od zdroja.
Zajímalo by mne technické provedení. Zřejmě se jednalo o svítilny typu LED, které v pouličním provedení vyžadují velký proud a nízké napětí. "Geniální" projektanti ušetřili na transformátorech a tahali ty rozvody na vodičích s nízkým průřezem (zase aby ušetřili). Takové řešení je na reklamaci.