Autor: Mortalis
Čas: 2023-12-01 00:00:02
Granty, které nutí zpronevěřovat
Již několik let se pohybuji v akademickém prostředí, kde pokud chcete vybavit laboratoř nebo financovat nějaký výzkum, jste odkázáni na výzkumné granty. O směru výzkumu mnohdy rozhoduje nějaký laický úředník, anebo expert v jiném oboru, a tak se zabíjí zajímavé nápady v zárodku nebo myšlenkové směry jdoucí proti mainstreamu. Nejvíc mne ale dožírá způsob nakládání s penězi. Samotné granty jsou koncipovány tak, aby nebylo možné peníze zpronevěřit, na druhou stranu nás nutí zdroje využívat neefektivně. Paradoxně „nejhorší“, co se může stát, je, že se pokusíte ušetřit veřejné peníze a grant nevyčerpáte celý. Pokud se pak stane, že daný výzkum vyjde levněji nebo třeba není možné uskutečnit některé aktivity, je nutné utratit prostředky za něco jiného, co třeba není tak moc potřeba. Nejhorší situace je, když jsou peníze dedikovány na určitou věc (třeba na cestování) a vy místo nákupu potřebného vybavení musíte využít například zbytečně drahý hotel, aby se čerpalo. Daleko lepší jsou projekty přímo s firmami, které naopak ocení nižší cenu nebo jsou flexibilnější s využíváním jejich peněz a naopak si hlídají účelnost vynakládaných prostředků. Bohužel většina grantů je poskytována ministerstvy, vládními agenturami a EU, kde firmy vystupují jen jako jeden z partnerů.
Přečtení: 2556
Komentáře
Komentář 99027
Pseudo progresivističtí učitelé omlouvají svoji politiku zabránění přístupu k učitelským pozicím těch, které špiní jako staromódní reakcionáře tím, že je nazývají jako zaujaté. Odkazování na zaujatost je docela mimo, jestliže žalobce není v pozici, kdy by předvedl jasně v čem spočívá nedostatek doktríny zastávané špiněným autorem. Jediná věc, která je důležitá je to, zda je doktrína dobrá anebo není dobrá. To by mělo být určeno fakty a deduktivním uvažováním. Jestliže nemůže být vznesen žádný obhajitelný argument k tomu, aby zneplatnil nějakou teorii, tak ji ani přinejmenším neubírá z její správnosti to, že je autor onálepkován. Jestliže na druhou stranu byla nespránost doktríny již jasně demonstrována pomocí nevyvratitelného řetězce uvažování, není zde žádná potřeba tvrdit, že autor je zaujatý.
Životopisec se může pokusit vysvětlit jasně vyvrácené chyby osoby, o jejímž životě, píše pomocí zpětného hledání zaujatosti. Ale takové psychologické interpretace nejsou důležité pro diskusi, která se týká správnosti nebo nesprávnosti nějaké teorie. Profesoři, kteří nazývají ty, jež s nimi nesouhlasí, jako zaujaté, jen přiznávají svoji neschopnost objevit jakoukoliv chybu v teoriích svých odpůrců.
Mnoho „progresivistických“ profesorů po nějaký čas sloužilo v různých vládních agenturách, jejichž názvy jsou plné zkratek. Úkoly jim svěřené v různých úřadech byly jen pomocného charakteru. Dávali dohromady statistiku a psali memoranda, která jejich nadřízení, ať už politici anebo někdejší manažeři korporací, zaregistrovali bez toho, aby je četli. Profesoři nepřinesli do úřadů vědecký duch. Ale úřady jim dali mentalitu autoritářů. Nedůvěřují obyvatelům a považují Stát (s velkým S) za Bohem poslaného strážce ubohých poddaných. Jen vláda je nestranná a nezaujatá. Kdokoliv odporuje jakémukoliv rozšiřování vládní moci, je dle tohoto důkazu demaskován jako nepřítel společnosti. Tím se prokazuje, že „nenávidí“ Stát.
No, jestliže nějaký ekonom oponuje socializaci průmyslu, neznamená to, že „nenávidí“ Stát. Jednoduše tvrdí, že společnost je lépe obsluhována soukromým vlastnictvím výrobních faktorů, než veřejným vlastnictvím. Nikdo nemůže předstírat, že zkušenost se znárodněnými podnikáními rozporuje tento názor. Dalším typickým byrokratickým předsudkem, kteří profesoři získají ve Washingtonu je nazývat postoj těch, co oponují vládním řízením a vytvořením nových úřadů jako „negativismus.“ Ve světle této terminologie vše, co bylo dosaženo americkým systémem individuálního podnikání je jen „negativní“; byrokraté sami jsou „positivní.“
Je zde navíc falešná antiteze „plánovat nebo neplánovat.“ Jen totalitářské vládní plánování, které redukuje občany na pouhé pěšáky zkonstruované byrokracií je nazýváno plánováním. Plány jednotlivých občanů jsou jednoduše „žádnými plány.“ Jaká sémantika!
A nejde jen o ekonómii.
Komentář 99053
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.