Individuální vzdělávání je legislativně umožněno, ALE… – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Většina lidí si uvědomuje, že vzdělání je jedna z klíčových věcí pro život. Věřím, že tato většina by se proto vynasnažila svému dítěti dopřát co možná nejlepšího vzdělání... (= tam bych v individuálním vzdělávání neviděla problém). Individuální vzdělávání je rovněž velmi drahá záležitost. Ale určité procento lidí bohužel není obdařeno "zdravým selským rozumem" - ani nemá kolem sebe dostatečně podnětné prostředí - či ekonomicky stabilní zázemí. Jak bude probíhat výuka v takových rodinách? Bude pro ně dostatečné vzdělání, když se budou poflakovat na ulici? To je otázka k diskuzi...

Myslíte jak bude výuka v těch rodinách probíhat dnes kdyby bylo možné i úplně svobodné vzdělávání nebo v ankapu ?

Já bych řekla, že v ankapu by se otevřela obrovská škála alternativ. Myslím, že by mohly existovat školy, kde by se děti učily např. jen 2 dny v týdnu matematiku, a češtinu - a zbytek by se věnovaly praktickým činnostem, které by je rozvíjely... učily by se základy cenotvorby a použitelné věci pro život... odpoledne by mohly (pokud by chtěly) třeba za úplatu uklízet ve škole nebo na školním pozemku... Občas by se třeba konaly jarmarky, kde by studenti mohli nabízet své výrobky... Děti se rády učí a mají rády i řízené činnosti (samy se často nedokážou zabavit). Někdo je víc na přemýšlení - jiný na praktické dovednosti. Škola by to měla reflektovat a měla by být mnohem variabilnější... s dobrým zázemím (dílny, počítačové místnosti apod.) a inspirativními učiteli (ne nutně pedagogy)...

"Ale určité procento lidí bohužel není obdařeno "zdravým selským rozumem" - ani nemá kolem sebe dostatečně podnětné prostředí - či ekonomicky stabilní zázemí. Jak bude probíhat výuka v takových rodinách?"

Do toho Vám nic není, jakým způsobem se budou vzdělávat ostatní. To je věc dětí a rodičů/opatrovníků.

Bude pro ně dostatečné vzdělání, když se budou poflakovat na ulici?

To je interpersonálně neporovnatelné. Pokud tedy nechcete tvrdit, že víte líp, než druzí, a chtěla byste jim to skrz volené orgány vnucovat, pak Vás to nemusí vůbec trápit. A jestli ano, můžete s tím něco dělat. Ale za svoje.

Jasně. Jste takový přemýšlivý člověk, to se hned pozná...

Vy jste přemýšlivá, to se mi upřímně velice líbí. Zmýlil jsme se snad ve Vás? Můžeme o tom diskutovat po tom, co mi odpovíte po pravdě, jestli si myslíte, že víte líp, než lidi, kterých se to týká. Já si to o sobě nemyslím, proto jsem ochoten se o tom dále bavit jen hypoteticky a řešení vymýšlet na bázi dobrovolnosti, nikoli současné "nucené solidarity" formou zákonů.

Protože se můžeme schovávat za "solidaritu", ale pokud nejste ochotna k těm lidem přijít domů a osobně jim zakázat pod pohrůžkou násilí (a odebrání dětí), vychovávat svoje děti tak, jak se na tom oni dohodnou, jste v tomto nekonzistentní a neměla byste jim tedy nutit svůj názor ani skrz politiky. Je to takové mentální cvičení, na kterém si rozebírám většinu problémů, které se týkají druhých lidí.

Ano, ráda o věcech přemýšlím, takže bychom si mohli rozumět :)
Co byste volil: "poflakování na ulici" versus "pobyt v nějakém inspirativním prostředí"
Já nevím co si vyberete Vy... já bych volila tu druhou variantu...
Problém je, že zatím není dostatek alternativ... takže pokud teď zrušíte zcela povinnost vzdělávat děti, tak můžete zásadně ublížit mnoha dětem, to je můj názor.

Myslíte, co bych volil pro sebe, nebo pro ostatní? A za všech okolností?

Pro sebe bych si občas zvolil poflakování na ulici (v přírodě, zkrátka se cíleně neučit), občas zase inspirativní prostředí (což může být třeba i poflakování se na ulici). To nemůže nikdo z nás dvou vědět jistě. A byla by chyba na to odpovídat za ostatní jedince, protože tímto bychom jim snížili možnosti výběru.

Ostatní bych nechal na pokoji. Pokud bych se potkal s dítětem, kterému bych chtěl pomoci ze svízelné situaci, jednal bych o tom s ním a jeho rodiči (opatrovníky, vychovateli). A oni by měli právo mě s tím poslat do háje. Přirozeně. Nevnucoval bych se.

Souhlasím, že pokud bychom zrušili povinnost vzdělávání teď, bylo by to špatné. Nacházíme se ve velmi špatném stavu, do kterého jsme se dostávali po nějakou delší dobu. Takové akce má setrvačnost a je třeba na to jít chytře a postupně. Postupně bych rušil státem definovanou školu a umožnil lidem zakládat vlastní verze "škol". Nechat to na volném trhu. Poté třeba tu povinnou školní docházku a nakonec povinné vzdělávání. Je to jen návrh, dlouhodobý, žádné razantní rušení zákonů. To je můj názor.

Co myslíte tím, že bychom jim "snížili možnost výběru"???
***
Přesně tak - měli bychom se bavit o alternativách, to je klíčové!... také věřím volnému trhu a kreativitě lidí.
***
Takže si myslím, že si rozumíme :)

Snížením možnosti výběru myslím, že bych jim vybral buď jednu, nebo druhou věc (poflakování na ulici, nebo kreativní prostředí). Já bych jim v tomto případě radši řekl v tomto hypotetickém případě, protože možností mohou mít samozřejmě víc : "Máte na výběr, co teď chcete dělat. Buď se můžete flákat na ulici, nebo být v kreativním prostředí. Kdykoliv budete chtít, můžete mez těmito alternativami přebíhat. Nemusíte zůstávat u jednoho."

Na volném trhu se tedy rozhodně shodneme :-)

Offtopic. Dlouho jsem si lámal hlavu, co znamená Vaše přezdívka, čeho je zkratkou. Je to "Libertariánský institut"? Hovoříte za něj/skrze něj? Nebo je to jen shoda?

No jasně! To je v pořádku. Tak by to mělo být :)
***
Li je začátek mého jména, neznamená to nic, kamarádi mě tak oslovují :)

Děkuji za diskuzi. Těším se na příští setkání u nějakého tématu. :-)

***

Ah tak, děkuji za vyjasnění. :-)

To jsem ráda! Mějte se hezky, Li :)

On ten současný systém už ubližuje mnoha dětem.
Takový extrémní protipříklad - co myslíte, rodiče, jejichž děti spáchaly sebevraždu kvůli škole/šikaně/známkám. Nebyli by radši, kdyby se poflakovaly na ulici?

Chtělo by to ty alternativy.
Jenže ty jsou zakázány, respektive je velmi obtížné se k nim dostat.

Já nejsem zastánce toho současného systému, ale chápu samozřejmě i další souvislosti... A nemáme díky státu příliš mnoho alternativ, to je problém!...
***
Myslím, že máme stejný cíl: Vytvořit více možností vzdělávání.
***
Mám pocit, že jsem tady vnímána jako "zastánce současného stavu", ale tak to není! Nelíbí se mi jen určitá fanatičnost, s tím mám fakt problém...

Pro to asi nikdy nebudu mít v současném systému děti. Ne, že by to byl jediný důvod, ale je to jeden z těch mála větších. Stát nás okrádá o práva, děti ve státě nejsou lidi. Nebudu se na tom podílet.

A jaké jsou ty další důvody?
Mě(!) to například nepřipadá jako šťastné řešení, protože děti jsou jeden z důvodů, které nás můžou učinit šťastnými I v hodně špatných dobách. A je to také způsob, jak a proč měnit právě ten systém, ktery vás utiskuje nebo motivace z něj utéct právě kvůli dětem. Dále máte možnost ty děti směrovat (narozdíl od státního školství) směrem ke svobodě. Není to jednoduchá(i bez státu) ani jistá cesta, ale dává možnost naplnění určitého smyslu života.
Neberu vám vaše rozhodnutí, ale nabízím jiný úhel pohledu.

Kdy a kde za posledních 10 000 let byste byl ochotný se podílet a mít děti?