Kanál Svobodného přístavu: O (bez)státní společnosti pro Gymnázium Josefa Božka v Českém Těšíně – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)
Je istým spôsobom fascinujúce, ako obhajcovia ankapovej ideológie dokážu s veľkým úspechom "riešiť" podružné problémy, pričom sa zastierajú tie fundamentálne.
"[i]Právo určit na vlastním pozemku vlastní pravidla je součástí NAPu; majitel si tedy může určit pravidla svévolně, tedy třeba i tak, jak by bylo jinak v rozporu s NAPem.[i]" - ten NAP v prvej časti vety je použitý presne prečo? Aby v poslucháčoch vyvolával dojem, že z nejakého dôvodu "nadradené" priradenie pozemkov k vlastníkom by sa dialo konformne s NAPom, i keď na to (presne v súlade so zvyškom vety i inými Urzovými výrokmi) nie je najmenší dôvod?
Myslím, že môžeme bezpečne predpokladať, že "vlastník pozemku v režime neNAP" nie je stúpencom princípu NAP. Preto takýto vlastník nebude uznávať NAP ako zdroj legitimity vlastníctva pozemkov (či už svojho alebo iných) a teda bude veľmi pravdepodobne (pri komplexite dnešného sveta hraničiac s istotou) v permanentnom konflikte so stúpencami NAPu v náhľade na to, ktorý pozemok je koho vlastníctvo. V praxi teda pôjde buď o horúcu vojnu, alebo o určitý ustálený stav, kde pavučina spojeneckých zmlúv viac či menej úspešne zaistí, aby nebolo výhodné vojnu začínať, i keď "pocit krivdy" (t.j. názor že ten či onen drží pozemok nelegitímne či už podľa NAPu, alebo podľa iného princípu, ktorý ten či onen vlastník/držiteľ pozemku vyznáva) bude u mnohých pretrvávať.
Podľa akej vlastnosti by sa takýto svet vlastne mal nazývať ankapom? A v čom by bol vlastne podstatný rozdiel voči dnešnému svetu, kde držiteľom pozemkov odpovedajú dnešné štáty (tie, ktoré existujú de facto, teda aj Taiwan alebo trebárs Somaliland)? (schválne tuto používam termín "držiteľ", lebo ten popisuje stav v realite, a nie nejakú teoretickú legitimitu, ktorá je podľa každého princípu iná)
Tomu asi úplně nerozumím; jakákoliv pravidla si někdo nastaví, nejsou přece součástí NAPu. Když třeba zakážete konzumaci vlastních nápojů v restauraci, znamená to, že si na svůj pozemek dáváte pravidla navíc…
Toho sa môj príspevok ale vôbec netýkal. Neviem, či je problém v slovenčine, ale myslím, že je inak napísaný jasne.
Stanovovanie si vlastných pravidiel na pozemku za predpokladu, že "je dané", že patrí tomu-ktorému vlastníkovi, je pomerne jednoducho vysvetliteľné. Ale ja rozporujem, na čom to "je dané" je založené.
Slovensky umím, ale fakt nechápu, na co se ptáte. Na ankap? Na stát? Na svět, kde část lidí uznává vlastnická práva a část ne? A pokud na toto, v jakém společenském uspořádání žijí?
v6ak k Potřebujeme děti učit, kde psát ypsilon a kde měkké i?:
> Takže spontánní vývoj i/y by byl, že lidé se ve škole naučí i/y a pak je přestanou spontánně užívat Podstatné není, co se děti naučí ve škole. Podstatné je, jestli jim to někdo naplánuje. Pokud ano, pak bych to za spontánní vývoj nepovažoval.
Komentář 117159
v6ak k Potřebujeme děti učit, kde psát ypsilon a kde měkké i?:
Váš příspěvek mě spíše přesvědčuje, že pro to propojení tam je dobrý důvod. Jádrem článku totiž není, jak bychom měli sjednotit I/Y. Jádrem článku je, že kdyby k tomu spontánní vývoj jazyka došel (což dost souvisí s tím, jestli děti učíme nějaký přístup […]
Komentář 117158
Kuře Joe k Proč nechci volit menší zlo:
To je ale pořád o tom, že pak ta "méně zlá" strana může jít a říkat "my máme mandát od lidu, lid chce abysme tu zabíjeli a zotročovali, oni přišli a dali nám hlas ve svobodných volbách". A nejenom to, oni to budou tvrdit i o věcech […]
Komentář 117155
PavelX7 k Proč nechci volit menší zlo:
Člověk může klidně dělat těch milion věcí (kolik lidí tím reálně zachráníte v tom koncentráků?) a k tomu ještě hodit hlas do urny a zvolit menší zlo. V tomto případě přispět k záchraně cca 1/3 lidských životů.
Komentář 117154
v6ak k Potřebujeme děti učit, kde psát ypsilon a kde měkké i?:
1. OK, už to tam vidím, byť v tom nevidím zásadní problém. Důvod je jednoduchý – toto téma slýchám typicky v souvislosti „kdyby děti nikdo nenaučil psát I/Y, jak by to dopadlo?“. A zase je to kompromis stručnost (což je rys Stok) vs. kontext. 2. Ano, […]
Komentář 117153
Kuře Joe k Proč nechci volit menší zlo:
Díky za krásné potvrzení jak bezmocné ovce demokratická iluze volby vytváří 🙂 člověk může dělat milion věcí, tady konkrétně třeba pomáhat Židům utéct, falšovat jejich doklady, sabotovat nácky, ..., které skutečně pomohou lidem. Tvůj hlas v urně pomůže […]
Komentář 117149
Radoslav Khun k Proč nechci volit menší zlo:
Pracovní tábory využíval zatím vždy stát. A všiml jsem si, že jsi nedokázal už u druhé odpovědi potlačit svou nenávist a nazval oponenta blbcem. Jak politováníhodná je tvoje osoba, když v tom mozku fakt krom nenávisti nemáš vůbec nic...
Komentář 117148
Kuře Joe k Proč nechci volit menší zlo:
Tohle je super, takže pokud by nacisti za dob koncentráků udělali volby a jediná druhá strana by chtěla místo všech Židů do sprch posílat jen židovské ženy a děti, muže by totiž chtěly využít na nucenou práci. Je to tedy menší zlo a místo odsouzení obou […]
Komentáře
Komentář 116488
"[i]Právo určit na vlastním pozemku vlastní pravidla je součástí NAPu; majitel si tedy může určit pravidla svévolně, tedy třeba i tak, jak by bylo jinak v rozporu s NAPem.[i]" - ten NAP v prvej časti vety je použitý presne prečo? Aby v poslucháčoch vyvolával dojem, že z nejakého dôvodu "nadradené" priradenie pozemkov k vlastníkom by sa dialo konformne s NAPom, i keď na to (presne v súlade so zvyškom vety i inými Urzovými výrokmi) nie je najmenší dôvod?
Komentář 116528
Ta věta je jasná odpověď na otázku týkající se NAPu, proto jej obsahuje i odpověď.
Komentář 116531
Preto takýto vlastník nebude uznávať NAP ako zdroj legitimity vlastníctva pozemkov (či už svojho alebo iných) a teda bude veľmi pravdepodobne (pri komplexite dnešného sveta hraničiac s istotou) v permanentnom konflikte so stúpencami NAPu v náhľade na to, ktorý pozemok je koho vlastníctvo. V praxi teda pôjde buď o horúcu vojnu, alebo o určitý ustálený stav, kde pavučina spojeneckých zmlúv viac či menej úspešne zaistí, aby nebolo výhodné vojnu začínať, i keď "pocit krivdy" (t.j. názor že ten či onen drží pozemok nelegitímne či už podľa NAPu, alebo podľa iného princípu, ktorý ten či onen vlastník/držiteľ pozemku vyznáva) bude u mnohých pretrvávať.
Podľa akej vlastnosti by sa takýto svet vlastne mal nazývať ankapom? A v čom by bol vlastne podstatný rozdiel voči dnešnému svetu, kde držiteľom pozemkov odpovedajú dnešné štáty (tie, ktoré existujú de facto, teda aj Taiwan alebo trebárs Somaliland)?
(schválne tuto používam termín "držiteľ", lebo ten popisuje stav v realite, a nie nejakú teoretickú legitimitu, ktorá je podľa každého princípu iná)
Komentář 116546
Komentář 116551
Stanovovanie si vlastných pravidiel na pozemku za predpokladu, že "je dané", že patrí tomu-ktorému vlastníkovi, je pomerne jednoducho vysvetliteľné. Ale ja rozporujem, na čom to "je dané" je založené.
Komentář 116552
Na ankap?
Na stát?
Na svět, kde část lidí uznává vlastnická práva a část ne? A pokud na toto, v jakém společenském uspořádání žijí?
Komentář 116575
(ale keby predsa: keďže na začiatku som skritizoval konkrétny citát, tak pochopiteľne sa to vzťahuje k totožnému scenáru, ako onen citát)
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.