Slibem nezarmoutíš – pokud není častý, planý a finanční – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Čas: 2022-10-19 00:00:02

Slibem nezarmoutíš – pokud není častý, planý a finanční

Dluh je příslib vykonání dobrých skutků. Získám statky závazekm odevzdat protihodnotu později. Věřitel nese riziko nesplnění závazku. Sanuje rizika (klient od klienta se lišící) a odloženou spotřebu úrokem. Ne každý podnikatel je ochoten to řešit, což by přineslo ochlazení ekonomiky v porovnávání s dneškem. Elastické peníze problém důvěry převádějí na komerční banky. Garantují vymožení dobrých skutků skrze splátky – dlužník musí něco pro společnost vykonat, aby peníze získal. Aktéři trhu mohou přistupovat ke všem uživatelům peněz stejně. Nesplacení úvěru zdánlivě není jejich problém.

Dluh se stal běžnou praxí. Trh zaplavil příslib dobrých skutků (úvěrové peníze) nerozeznatelných od dobrých skutků vykonaných (peněz reprezentujících hodnotu) – bez vykonání protihodnoty žádaných statků stejným tempem. Přislíbit lze levněji než akumulovat zdroje spořením. Půjčkou čerpám hodnotu a benefity již dnes. Spoření v inflační měně stojí více, než je cena úvěru (úrok aktuálně pod úrovní inflace) + benefity čerpám později. Peníze již nejsou tvrdý důkaz prospěšnosti. Učíme lidi výhodnost zadlužování = slibovat levně skrze úvěr užitečnost. A slibem nezarmoutíš.
Přečtení: 12057

Reagujete na tento komentář:
„Úrok získaný z držení účetních peněz na vkladovém účtu v bance není odměnou za odložení spotřeby.“ – pokud bych ty zdroje utratil, tak bych onen úrok také dostal? Ne. Chci-li úrok, musím měnu držet = nespotřebovat. Ergo úrok je odměnou za odložení spotřeby.

„Dlužníkovi byly půjčeny nově vytvořené peníze, aniž by bylo potřeba, aby peníze někdo předem uspořil a půjčil je prostřednictvím banky dlužníkovi.“ – což považuji, se státem za zády, který toho zhusta využívá, za velmi nešťastné a škodlivé.

„Navíc skutečnost, že toliko odložíte spotřebu, dlužníkovi, který by měl za toto platit prostřednictvím úroku, ani nikomu jinému nijak neprospěje.“ – dlužník platí úrok i v účetní měně. Problém číslo jedna je, že je pod úrovní inflace. Problém číslo dvě je, že dané peníze vznikly a mohou vznikat libovolně. Přestávají tak býti vzácnými a když to stát přežene, vyvolá to hyperinflaci a i toaletní papír pak má větší cenu než dané státní bankovky.
Člověk mající úspory prospívá těm, co si půjčí (mají zdroje k realizaci toho, co chtějí dělat), on sám (získá úrok), případně má úspory, které nepůjčí a to nově vytvořené si za tyto zdroje může zakoupit a udělat tak směnu.

„Ostatně zkuste sám nabídnout někomu, že odložíte svou spotřebu, jestli bude ochoten Vám za to cokoliv zaplatit? :-)“ – jo, přesně to se děje. Mám čokoládu a nemám na ni aktuálně chuť, ale kolega by si dal a tak si ji sežere a druhý den mi k ní přihodí žvýkačky. On ušetřil cestu do samoobsluhy, uspokojil své potřeby, já na tom vydělám žvýkačku a všichni jsou spokojeni. Je to docela základní způsob fungování půjček jak v bankovním tak nebankovním sektoru.

Když vám nechce půjčit banka a vy ty prachy potřebujete, tak jdete za někým, kdo je má (neprožral je = odložil spotřebu), a půjčí vám je za předem dohodnutý poplatek. Stalo se zas jinému kolegovi… Zcela normální finanční produkt. Takže jo, zaplatili mi za to, děkuji za optání.
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
logo Urza.cz
kapky