Slibem nezarmoutíš – pokud není častý, planý a finanční – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ty peníze se v ekonomice točí. Koupí sekačky získá peníze prodejce, ten se rozdělí s výrobcem, za marži zaplatí energie a prodavače, náklady na provoz budovy, marketing a tyto další ekonomicky činné subjekty – od holiče, kavárny, potravit, oblečení. To něco, co zbude může uspořit, investovat – třeba do banky na poskytování půjček. S tím, že nechce zjišťovat bonitu a důvěryhodnost klienta a spokojí se s nižším zhodnocením, když tuto práci za něj někdo odvede.

Možné je tedy to samé jako v prostředí elastických peněz, jen je tam eliminováno to, že si šetříte a šetříte a pořád máte kupní sílu jako na začátku, protože to co odkládáte vám mezitím požrala stoupající cenová hladina.

„Je to omezení ekonomických aktivit versus svoboda ekonomických aktivit. Je to jednoduché.“ – svoboda má být ruku v ruce se zodpovědností. Pokud by se do účetního oběživa nemontoval stát, který si půjčuje jak blázen a i dle vašeho tvrzení není v zájmu nikoho, aby to splatil, pak by mohly být účetní měny zajímavou volnotržní alternativou. Jenže on tam ten stát je a to, co považujete za výhodu zhusta využívá tak, že tím ostatní držitele té měny fakticky poškozuje. Utrácí hodnotu jejich úspor za nově vytvořené oběživo. Vyčerpává uloženou hodnotu cizích lidí do své rozhazovačné spotřeby. Z toho ti držitelé úspor opravdu žádný reálný prospěch nemají. Protože si umí sami lépe rozhodnout, co si za své peníze koupit a pokud mají úspory, znamená to, že na něco šetří, nebo že si z nabídky nic užitečnějšího nevybrali.