Slibem nezarmoutíš – pokud není častý, planý a finanční – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Čas: 2022-10-19 00:00:02

Slibem nezarmoutíš – pokud není častý, planý a finanční

Dluh je příslib vykonání dobrých skutků. Získám statky závazekm odevzdat protihodnotu později. Věřitel nese riziko nesplnění závazku. Sanuje rizika (klient od klienta se lišící) a odloženou spotřebu úrokem. Ne každý podnikatel je ochoten to řešit, což by přineslo ochlazení ekonomiky v porovnávání s dneškem. Elastické peníze problém důvěry převádějí na komerční banky. Garantují vymožení dobrých skutků skrze splátky – dlužník musí něco pro společnost vykonat, aby peníze získal. Aktéři trhu mohou přistupovat ke všem uživatelům peněz stejně. Nesplacení úvěru zdánlivě není jejich problém.

Dluh se stal běžnou praxí. Trh zaplavil příslib dobrých skutků (úvěrové peníze) nerozeznatelných od dobrých skutků vykonaných (peněz reprezentujících hodnotu) – bez vykonání protihodnoty žádaných statků stejným tempem. Přislíbit lze levněji než akumulovat zdroje spořením. Půjčkou čerpám hodnotu a benefity již dnes. Spoření v inflační měně stojí více, než je cena úvěru (úrok aktuálně pod úrovní inflace) + benefity čerpám později. Peníze již nejsou tvrdý důkaz prospěšnosti. Učíme lidi výhodnost zadlužování = slibovat levně skrze úvěr užitečnost. A slibem nezarmoutíš.
Přečtení: 10592

Reagujete na tento komentář:
„Půjčení peněz a odložení spotřeby ale není to samé!“ – půjčení peněz implikuje odložení spotřeby. Pokud se mi snažíte sdělit, že odložení spotřeby neimplikuje půjčení peněz, tak to chápu a nikdy jsem to netvrdil.

Tvrdil jsem, že půjčení peněz implikuje odložení spotřeby, protože vznik úroku je bytostně svázán s existencí půjčky. Z toho plyne, že – mé tvrzení – úrok (tedy stav, kdy peníze byly oproti úroku půjčeny) je odměnou za odloženou spotřebu (tedy fakt, že nemohu utrácet ty samé peníze, které jsem někomu formou půjčky poskytl).

To považuji, mimochodem, za velmi žádoucí stav.

„odložení spotřeby může v prostředí rigidních peněz existovat bez půjčení uspořených peněz.“ – přesně, a kde se v tomto případě vyskytuje úrok? Nikde. Tvrdím, že úrok je odměnou za odložení spotřeby bez půjčky? Ne.

„Odložení spotřeby není v rigidním prostředí automaticky spojeno s půjčením uspořených peněz.“ – tuto implikaci jsem ale nikde nezastával. Pokud jste to tak pochopil, pak můžete obviňit mou maličkost z popisu umožňující vám dvojí výklad, ne však to, že bych vámi pochopené tvrdil a nebo snad nedej bože obhajoval.

„Paradoxně platí právě v prostředí účetních BEZHOTOVOSTNÍCH peněz, že držení bezhotovostních peněz v bance = odložení spotřeby = dlužení těchto peněz někým = příjem úroku.“ – než takový úrok pod úrovní inflace, to raději ty neinflační peníze…

„V prostředí komoditních peněz pak může platit, že držení bezhotovostních peněz v bance = odkládání spotřeby = vklad, který nebyl nikomu půjčen.“ – pokud jsem je bance poskytl za účelem realizace půjčky, záleží na smlouvě. Banka může garantovat třeba 3 % zhodnocení a jaký objem za kolik a na jaké riziko půjčí už je její práce. Pokud vydělá 10 % z části a to odpovídá třeba 6 % z celku, může dávat 3 % i těm, kteří mají u ní peníze k tomuto účelu blokované, ale půjčka ještě realizována nebyla. Taková banka má pak výhodu volných existujících zdrojů, kde není problém půjčku získat.

„V prostředí komoditních peněz pak může platit, že držení hotovostních peněz = odkládání spotřeby, aniž by uspořené peníze byly půjčeny.“ – v takovém případě ale nemáte úrok. Neexistující úrok není žádná odměna :-D Ale existující úrok je odměnou za odložení spotřeby. Výrok stále platí a to je skvělé. :-D
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
logo Urza.cz
kapky