Slibem nezarmoutíš – pokud není častý, planý a finanční – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Dočítejte odpovědi do konce. Sám to v případě delších reakci někdy nedělám a sám si z toho beru ponaučení, že je vhodné nejprve číst a teprve pak reagovat. :-D

„Takže krytí peněz zlatem není krytí peněz, protože množství zlatem krytých peněz se může v čase i významně měnit?“ – to nikde netvrdím. Krytí zlatem rozumím směnitelnost každé bankovky za danou váhu zlata určité ryzosti s tím, že banka je schopna vykoupit zpět za zlato všechny bankovky v oběhu. Zásoba zlata může vzrůst a tím může vzrůst i počet bankovek v oběhu. Tyto nové bankovky jsou kryty novým zlatem. Nejedná se o svévolné dotištění papírků, ale jejich nová emise má strop v podobě celkové zásoby zlaté rezervy. Nemusí být pro účely krytí využita zela, nesmí být ale překročena.

„Pracnost ražby BTC s omezením objemu peněžní zásoby přece nijak nesouvisí.“ – souvisí, protože vytěžené mince nejsou uvolňovány lineárně a dochází k půlení objemu odměn ve formě nově vytěžených mincí každý určitý počet bloků. Tím je ovlivněna návratnost těžby a co se mohlo vyplácet halving zpět už dnes nemusí být rentabilní ani když by se nezměnily ceny energií. Tím mohou ubývat těžaři s příliš vysokými náklady a obtížnost se může snižovat.

„Pokud nahrazujete při nedostatku peněz koruny desetníky (prostřednictvím poklesu cen), jak jste o tom psal, pak přece také roste objem peněžních jednotek, čili roste peněžní zásoba.“ – neroste peněžní zásoba, roste jemnost kterou je možné ji dělit. To, že má korunu najednou zas smysl dělit na 100 haléřů (protože je možné za to něco koupit) nikomu nepožírá tržní hodnotu jeho koruny. Pokud ale tímto potřebujete definovat zvýšenou peněžní zásobu, protože berete v úvahu v oběhu větší počet mincí nižší nominální hodnoty, pak tím rozumějte nárůst peněžní zásoby, která ale neovlivňuje nominálně celkový součet.

„kolik to může představovat peněžních jednotek vyjádřeno v Satoshi?“ – 1 BTC má 100,000,000 Satoshi. JE otázkou, zda časem nebude dávat smysl zavést mikrosatoshi a ještě nižší jednotky. To neumím předpovědět.

„Takže peníze emitované v rámci zlatého standardu jsou kryté nebo nekryté?“ – dokud emitujete peníze a držíte kurz peníze a zlata ve 100 % emise, jsou kryté. Pokud máte 10 kg zlata a emitujete bankovky na 15 kg, pak máte překročeno krytí a byť jste ve zlatém standardu, dopouštíte se podvodu padělání měny emisí nekrytých peněz.

„To je přece dnes zcela běžné, nic vzácného na tom není.“ – U BTC ano. U krypta obecně (což je ve většině případů ruleta a kasino) je to také častá vlastnost. U fiat měny jsem ji neviděl a proto to za nevzácnou vlastnost nepovažuji.

„Podle mě vzácnost plyne z malého počtu/množství exemplářů daného statku.“ – BTC je omezený maximální počet a nelze to obejít bez souhlasu těžařů a provozovatelů full-node. U zlata spadne zlatý meteorit a máme významnou změnu hry – což není pravděpodobné, ale možné. MEteorit s novými BTC kompatibilními s aktuálním protokolem ale spadnout nemůže.

„A krytí peněz podle mě znamená, že jsou peníze směnitelné v předem stanoveném kurzu za objektivně vzácný (nikoliv nutně nedostatkový, či množstevně zafixovaný) statek.“ – souhlas, u zlata to musíte hlídat/důvěřovat bance, že nešidí. U BTC toto odpadá, protože původ a platnost lze ověřit z fullnode s minimálním úsilím.

„BTC může být považován za (byť uměle) vzácný statek“ – to je dobrá definice, jen ne byť ale záměrně uměle vzácný statek

„tudíž ale nemůže být penězi“ – je delitelný, převoditelný, může být prostředkem směny, může být uchovatel hodnoty (pro mne již je), může být účetní jednotkou. Není to zlato, kde je nepraktické a transakčně nákladné s ním uzavírat obchody.

„jež jsou kryty nějakým vzácným statkem“ – a tím jsme opět u definice peněz. Dle mne je penězi i to zlato, byť nyní v praxi nepraktické, pro vás ne. Pro mne je tak penězi i BTC bez neduhů transakčních nákladů spojených se zlatem.

„Ve skutečnosti tedy BTC není objektivně vzácný vůbec.“ To je dobrý postřeh, jenže jiná kryptoměna není BTC. To, že existují jiné obrazy byť se stejnou vrstvou barvy na stejném materiálu neubírá obrazu Mona Lisa na hodnotě. Papír pokreslený není vzácný. Je-li pokreslený bankovní tiskárnou, za hodnotný jej považujeme. Váš argument mi připomíná spíš kritiku účetních peněz, protože stejně jako může vzniknout neomezeně kopií BTC, může vzniknout i neomezeně fiat měn. Problém je, že vaši korunu nikdo z okolí nepřijme. A síť BTC nepřijme příchozí transakci se zůstatkem, který pochází z jiné sítě…

„V takovém okamžiku bych mohl přijít s tím, že rozdám ty moje identicky vzácné BTC,“ – no, nemohl, protože vaše záznamy by neseděly se záznamy vzniku neutracených zústatků v té druhé síti. Ano, můžete spustit ten samý protokol a udělat si paralelní kryptoměnu. Ta ale nejde převést na použitelný zůstatek do té druhé účetní knihy, která ale bude mít úplně jiný hashrate než vaše dva počítače. Musel byste mít neuvěřitelný výpočetní výkon, abyste mohl zkusit zfalšovat celou minulost a výsledkem byly platné hashe, a pak byste musel donutit celou síť akceptovat vaši pravdu, tedy vaše výpočty. Teoreticky to možné je, ale z hlediska kvantové fyziky je možné i to, že propadnu podlahou. Šance není nulová, ale limitně se nule blíží.

Nicméně máte můj obdiv, že vás takové scénáře napadají. Respekt.