Win-win, nebo zneužívání situace? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Autor: Thevar
Čas: 2022-06-06 00:00:02

Win-win, nebo zneužívání situace?

Používám online platformy, abych se učil angličtinu od rodilých mluvčích. Za jeden rozhovor zaplatím okolo 100 Kč. Tito lidé jsou převážně z chudších částí světa – v Evropě bych s rodilým mluvčím zaplatil mnohonásobně více. Pro člověka, u kterého se učím, je 100 Kč i dvojnásobek toho, co by jinak dostal ve své zemi. Otázka zní: Jsem zlý kapitalista, který zneužívá jejich situaci a měl bych jim platit stejně jako bych platil lidem v Evropě? A jaké by to pak asi mělo následky?
Přečtení: 5412

Reagujete na tento komentář:
Bez globalizace by se technický pokrok, lze-li si takový stav vůbec představit, téměř nedostal mimo první svět, tak by tam taky žádný nárůst neprobíhal.
"Vy nepřipouštíte možnost, že globalizace v některých zemích naopak mohla růst životní úrovně zbrzdit?"
Šmarjá vždyť to píšu: "Daleko snáz to znamená, že se někteří budou mít o dost hůř."
Když lze levně a rychle dodat zboží kamkoli, je logické, že se vyrovnají cenové hladiny. Se zpožděním následuje růst příjmové hladiny, na přechodné disproporci někdo vydělá viz třeba Bangladeš. Důsledkem je že a) není možno dlohodobě držet obyvatele třetího světa v chudobě (momentálně se tam drží sami, kombinací obludné porodnosti s ještě obludnějšího náboženství) b) není možno trvale zaplavovat bohaté trhy laciným zbožím, protože takoví dodavatelé sami zbohatnou viz Čína a jejich cenové hladiny se tím zvýší. Přínosem globálního vyrovnání cenových a příjmových hladin je nepochybně bohatnutí těch nejchudších, jejich zapojení do trhu práce, důsledkem alespoň v nemuslimských zemích je mimo jiné pokles porodnosti.
Bez indického přízvuku kariéru v callcentru neuděláte! :)
Web: neuveden Mail: schován
To je ukázka prospěšnosti dělby práce v globálním měřítku.

Není to o zlu kapitalismu, je to o ne/prospěšnosti globalizace pro spotřebitele. Co je v rámci globalizace výhodné pro spotřebitele, to může mít negativní dopady pro domácí producenty.

Spotřebiteli asi nelze zazlívat, že importuje levnější službu ze zahraničí. Spotřebitel navíc není v roli kapitalisty.

Domácímu kapitalistovi (producentovi), který poskytuje své služby za zdejší vysoké ceny, samozřejmě tato globalizace vyhovovat nebude.

Externímu kapitalistovi (producentovi), který exportuje své služby za nižší ceny do zahraničí, tato globalizace samozřejmě vyhovovat bude.

Na základě takto banálního příkladu ale nelze zhodnotit, zda je pro spotřebitele globalizace agregovaně přínosná nebo je tomu naopak.

Ruka globalizace obrazně řečeno (možná) dává domácím spotřebitelům, určitě bere domácím producentům a jejich zaměstnancům a dává organizátorům těchto procesů, tedy těm co převádí produkci do méně nákladných zemí. Zaměstnancům chudých zemí globalizace "dává práci" a je otázkou, jestli jim to prospívá.

Z pohledu domácí ekonomiky, tedy z pohledu domácího spotřebitele tak záleží na proporcích toho, kolik lidé v "domácích zemích" získají díky zlevnění produkce nově dovezené z jiných méně pro producenty nákladných zemích a kolik toho ztratí na příjmové straně v důsledku přizpůsobení se převodu produkce do jiných zemí (ztráta zaměstnání, nižší/vyšší příjmy v jiném zaměstnání).
Web: neuveden Mail: neuveden
Ideálním výsledkem globalizace by mělo být vyrovnání příjmů a cenových hladin po celém světě. Samozřejmě zůstanou destinace, kde by bylo o něco levněji díky odlehlosti, přírodním podmínkám apod. Taktéž ceny v turistických destinacích, centrech měst atd. by neklesly. Bohužel některé státy a národy se tomu z různých důvodů brání. Od pragmatického snazšího ovládání chudých, po strach z neúspěchu před otevřenou konkurencí. Typickým příkladem jsou handicapující ideologie, které zapříčiňují ekonomické neúspěchy (komunismus, fašismus a jiné socialismy, islám).
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
logo Urza.cz
kapky