Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Nerozumím tomu, proč společnost posuzuje morálnost a legitimitu pornografie podle věku aktérů, a ne podle toho jestli byly porušeny jejich vlastnícká práva. Proč je nepřijatelné, aby svéprávna osoba sdílela na internetu svuj konsenzuálni pohlavní styk, když v době aktu nebyla plnoletá? A to dokonce ani v případě, že už plnoletá je. Neplatí pro porno to samé jako pro sex? Že nezáleží na věku, ale consentu a na tom jestli došlo k porušení vlastnických práv? Neměli by mít všichni svépravní lidi právo natáčet si své tělo a sdílet záznam s jinými lidmi?

Nedávno jsem viděl debatu Urza vs. 15 etatistů, ve které padla slova i o lži a právu na lhaní. Ačkoli za mě lhaní samo o sobě neporušuje NAP, napadlo mě, jak by trh mohl řešit dezinformace v médiích. Pokud by nějaká média chtěla mít konkurenční výhodu, mohl by do smlouvy zahrnout i absenci dezinformací. Ten, kdo mi prodává obsah, by smluvně ručil za to, že se jedná o ověřené informace. Kdybych prokázal opak, měl bych právo na odškodné. Obdobně mi to dává smysl i u jednotlivce, pokud chce ručit za nějakou informaci.

Asi každý z nás už někdy slyšel kritiku ankapu v tom smyslu, že nějaká korporace dělá něco hodně špatného. Nechme teď stranou diskuze, jestli to je pravda, a předpokládejme, že ano. Uvažme nějakou (klidně hypotetickou) korporaci, která zotročuje lidi, vraždí děti v Africe a prostě dělá spoustu naprosto otřesných věcí. Ukazuje její chování na selhání trhu či ankapu? Neřekl bych. Někteří lidé prostě jsou svině a vždy takoví budou. S tím se nedá nic dělat.

S čím se ale určitě dá něco dělat, je to, abychom těmto zlým lidem zabránili dělat takové odpornosti. A kdo má tuhle činnost na starosti dneska? Státy. Konkrétně policie, soudy a politici skrze legislativu… Rozhodně ne volný trh. Pokud tedy někde vidíme, že se nějaká korporace chová jako utržená ze řetězu, nejedná se o selhání volného trhu. Jedná se naopak o selhání státního monopolu na násilí, který takovému jednání nikterak nedokázal zabránit, ačkoliv to momentálně stojí v jeho gesci.

Chtěl bych upozornit na takový nešvar, který mě poslední dobou trápí. Svobodný přístav mi změnil celkové smýšlení a pohled na svět. Proto jsem se přidal do fb skupiny Fórum Svobodného přístavu, kde ale vidím dle mého ne moc dobré narativy ankapáků a lidí obecně. Většinou jde o nálepkování a nadávání – nejvíce to pozoruji při postech o #ne_poslušnosti, kde jedna strana nadává do etatistů, zasraných fízlů, posluhovačů států, zatímco druhá mluví o dredatém zhulenci, který chce v zemi chaos. To ve výsledku dehonestuje celou pointu #ne_poslušnosti.

Já vidím smysluplnou cestu jedině v otevření dialogu bez zbytečných nálepek a urážek – i když s tím druhá strana začne, považuji za lepší se toho zdržet. Líbí se mi, že Urza je otevřen diskusi s kýmkoliv. Když ale pak někdo takové video nasdílí s komentářem, jak to těm etatistům natřel, nesnižuje to smysl toho všeho? Vnímáte nálepkování a navážení se do druhé strany stejně? A pokud ne, v čem je to užitečné?

Billboardy jsou kontroverzní téma. Řešíme jejich zákazy a potom zas, jestli je zas povolit, a tak dále. Jedna věc mě na billboardech fascinuje – některé provozoval sám stát (a možná stále provozuje), přičemž mu vynášely miliony korun. Některé stát dokonce provozoval nelegálně (aneb stát neumí ani dodržovat svoje vlastní zákony, které si sám vymyslel). Před volbami máte obvykle větší šanci vidět billboard s reklamou na nějakou politickou stranu než třeba na McDonald. Takže pokud si chcete postěžovat na vizuální kapitalistický smog, možná pláčete na špatném hrobě. A skutečně to má řešit stát coby kozel a zahradník v jednom?

Na minulé přednášce o anarchokapitalismu v LibertyLoftu jsem se zabýval problémy kapitalismu.
Dnes budu přednášet o jednání s orgány státní moci (především policajty); dostaneme se i k mé návštěvě fízlárny minulý týden.
Všichni jste zváni na příští přednášku o Hayekově monetární ekonomii od Štěpána Drábka; ta by se měla konat 3. prosince (výjimečně od 18 hodin).
Dnes večer se na Vás těším v LibertyLoftu – jako vždy v 19 hodin!

Kritici kapitalismu často tvrdí, že kapitalismus není fér. Když se narodíte do bohaté rodiny, a rodiče vám zaplatí kvalitní vzdělání, máte nad ostatními jisté výhody. Co když se narodíte do rodiny úředníků, díky čemuž hned od mala budete vědět, jak správně jednat s úřady a získat povolení na cokoliv? Nebo se narodíte do rodiny politiků, takže už od mala budete vědět, jak dělat politiku, a jak založit úspěšnou politickou stranu. To nejsou výhody? Je stát tedy také neférový?

Za mě v momentální době nemá smysl ankap představovat laikům, protože nenese sám o sobě žádnou praktickou hodnotu, nic neřeší. Mnohem lepší je orientovat se na jednotlivé problémy a aplikovat na ně dobrovolnost, ale neschylovat se k debatě o ankapu. Většina lidí na ni stejně „nemá“, jen je jednoduchá, protože nabízí spoustu prostoru k úskokům, je ale hlavně filozofická a hodnotová. Naproti tomu se u např. drog nebo peněz moc filozofovat nedá, data mluví často jasně. Taky se tím spíš dosáhne „hmatatelné“ změny, která nás pálí, zatímco potenciální ankap je v nedohlednu.
________________________________

Urzova poznámka pod čarou: To platí pro lidi uvažující spíše v příkladech; pro abstraktněji myslící jedince je zas funkčnější pochopit princip, jenž pak mohou aplikovat šířeji. V praxi mi přijde nejlepší vynakládat energii k psaní toho, co mi dává smysl, než k vysvětlování ostatním, co by (ne)měli dělat oni.

Porušil jsi svatý zákoník český? Netřeba se trápit s odčiněním: Zaplať za to pokutu našemu božímu státu, a bude ti odpuštěno. Pro ty nejtěžší hříšníky bohužel zabere jenom pokání ve formě mnohaletého zbavení svobody a přísné askeze, ale jak všichni dobře víme, každý hřích má svoji cenu!

Je téměř vyloučeno, že by můj hlas rozhodl volby. Proč k nim tedy chodit? Protože mi není lhostejné, zda budeme svobodnou, západně orientovanou zemí. Pointa není v síle mého hlasovacího lístku, ale v síle mého příkladu. Svým rozhodnutím jít volit ovlivňuji své okolí. Má neúčast by mohla spustit lavinu lhostejnosti právě v mé sociální bublině. A jelikož se v ní sdružují lidé s podobnými názory, naše společná absence by už byla znát. Jak bych navíc mohl kohokoliv přesvědčovat o důležitosti voleb, kdybych k nim sám nechodil? Byla by to ukázka pokrytectví – kázal bych vodu a pil víno, čímž bych ztratil veškerou důvěryhodnost.

Vnímám to jako choreografii na stadionu. Když jeden fanoušek nezvedne barevný papír, nic se nestane. Pokud se jím ale inspirují sousedé a postupně celá řada, výsledný obraz se rozpadne. Funguje to jen jako kolektivní akce. Můj hlas tedy není osamocený čin, ale příspěvek k síle celé skupiny, která sdílí podobné hodnoty. A právě síla těchto skupin, nikoliv jednotlivců, volby skutečně rozhoduje.
________________________________

Urzova poznámka pod čarou: Ani mně není svoboda lhostejná; a právě proto k volbám nechodím. Navíc by mi přišlo pokrytecké k nim chodit (natož někoho přesvědčovat), když je považuji víc za nástroj státní manipulace než za možnost něco ovlivnit.

Další akce #ne_poslušnosti se bude konat veřejně; rád bych se věnoval svobodě projevu, neboť ji považuji za velice důležitou.
Nepůjde o přednášku, spíš chci mluvit s lidmi na ulici, nebudou tam ani místa k sezení; přesto se můžete stavit, chcete-li – dnes v pravé poledne na Andělu mezi Starbucksem a Mekáčem.