Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Technologie nemá politický názor, zato politika má vědecký názor. Kvůli tomu mi odmítání technologie kvůli protlačování státem přijde aspoň z části validní. Pořád to nutí stát, který neumí efektivně alokovat zdroje, a tak je velká pravděpodobnost, že by je trh alokoval do jiných technologií. Čerpá naše zdroje na vědu a řešení, které bychom dobrovolně nefinancovali.

*přinesli

Ale oba přinesly nějaká tvrzení a argumenty. Tys jako dycky nepřinesl nic kromě vlastního ničím nepodloženého názoru... Nemůžeš aspoň napsat, v čem kdo přehání?

Bavíte se o energetice jako o jakékoli jiné komoditě. Ale to prostě vzhedem k její fyzikální podstatě nejde. Na vysvětlování tu není (aspoň pro mě) prostor.

Tady nejde o klasické úspory z rozsahu. Tady jde primárně o dostupnost a spolehlivost. Konkurence fungovala do doby, než stát začal jedny zdroje protěžovat, jiné postihovat. Veškeré kroky grýndýlu (včetně těch iluzorně "liberálních") konkurenci potlačují.

Nevím, co konkrétně myslíte decouplingem, ale reálně se v grýndýlu oddělují politická rozhodnutí od fyziky. O spotovém obchodování těžko mluvit, když byl v odvětví zlikvidován svobodný trh. Krátkodobé (a dlouhodobé i střednědobé) obchodování probíhalo i před grýndýlem. Že to nebylo přes burzu na tom nic nemění. Současná burza je jenom heslo. Znáte nějakou jinou burzu, kde se obchoduje výhradně nejdražší (závěrná - dle s.Síkely závětrná) nabídka?

Smart metering - bylo to úplně stejné jako teď, jen bylo zřejmé, že přínosy jsou podstatně nižší než náklady (obdobně Smart City a podobné "smart" bejkárny). To jsou i teď, proto se musely uměle vytvořit podmínky, aby se to zdůvodnilo.

Tady není prostor pro romány, jen pro krátké poznámky. V elektroenergetice jsem se pohyboval od průmyslovky až po důchod, to se tady opravdu vyprávět nedá.

> Bohužel autor netuší o elektroenergetice ("velké", systémové) vůbec nic.
Klidně bych souhlasil, ale raději než ad-hominem, tak bych rád kdybyste mi ty tvrzení vyvracel.

> asi tak stokrát efektivnější provozovat elektroenergetiku jako propojený jednotně řízený systém
Asi jako cokoliv v ekonomice může čerpat úspory z rozsahu. Ale tak nějak to zvládají být propojené i mnohem menší země a stále je výhoda konkurence. Ale to nebyl můj point, ten je spíše o decouplingu a spotovému obchodování. Co je na tom špatného?

> Vydělávají na tom jen státem protěžovaní jedinci vázaní na "OZE" a překupníci povolenek.
> Neexistuje snad víc státem (nadstátem EU) regulované odvětví než elektroenergetika.
Tak to snad v článku tvrdím jasně taky, ne? To nijak nevyvrací decoupling a spot.

> K autorovu nadšení pro "chytré" elektroměry podotýkám, že snaha nasadit je do provozu začala možná už před dvaceti lety. Ani přes veškrou snahu ohnout "Business keys" nevyšly tyto plány jako efektivní. Až teď přes další EU vymyšlenost "electricity sharing" si to prosadili.
To je přece vcelku běžný jev související s technologickým rozvojem - šlo to vyrobit i dříve, ale bylo to špatné a drahé, tak o dvacet let později to klidně fungovat může.

Nic moc jste o energetice zatím neřekl, tak vás nemůžu nařknout že jí nerozumíte. Ale budu rád když k ní něco řeknete a ideálně mě poučíte.

Jaká jiná definice je konzistentní a lze použít k popisu reality? Definice z článku není konzistentní ani úplná a navíc se vnitřní pocity daného jedince jen těžko určují, pokud chceme popisovat realitu, neboť jsou na rozdíl od reality pro každého subjektivní.

Příklad 1:
A míří na B zbraní a říká mu, aby zavraždil C. Pokud B zastřelí C, soudce určí do jaké míry rozdělit vinu za vraždu C mezi A a B. Osobně bych většinu viny, a tedy i trestu, viděl v tomto případě u A, nicméně jedná se o specifikum, které není algoritmicky rozhodnutelné.

Příklad 2:
A hrozí B odcizením části jeho majetku, pokud B nepodvede C. Situace by byla řešena analogicky jako v prvním příkladu.

Jiným příkladem může být donucení za účelem podpisu smlouvy, která by následně narušovala něčí vlastnická práva.

Jasně. Ale je to odpověď na Urzovu otázku "Proč by vražda ve válce neměla být vraždou?"

Přiznávám, že s tou stokrát vyšší efektivitou jsem to kapánek přehnal.

Bohužel autor netuší o elektroenergetice ("velké", systémové) vůbec nic. Individuální výroba a spotřeba se může klidně řídit tak, jak si to představuje autor. Za podmínky, že si každý hradí příslušnou část kompletních nákladů na celý proces. Ale vzhledem k fyzikálním principům výroby a spotřeby elektřiny je ve větším společenství (říkejme tomu třeba národní ekonomika či jakkoli jinak) asi tak stokrát efektivnější provozovat elektroenergetiku jako propojený jednotně řízený systém. Z tohoto (technického) pohledu je jedno, jestli tu "jednotnost", provázanost zajišťuje stát či soukromé subjekty.
Státní podpora občasných zdrojů a diskriminace zdrojů řiditelných tento princip rozbíjí a neskutečně prodražuje. Vydělávají na tom jen státem protěžovaní jedinci vázaní na "OZE" a překupníci povolenek.
Tvrdit, že EU provádí v elektroenergetice nějaké deregulace, je obrovský omyl. Vše směřuje pouze ke zvýhodnění některých vybraných skupin. K autorovu nadšení pro "chytré" elektroměry podotýkám, že snaha nasadit je do provozu začala možná už před dvaceti lety. Ani přes veškrou snahu ohnout "Business keys" nevyšly tyto plány jako efektivní. Až teď přes další EU vymyšlenost "electricity sharing" si to prosadili. Neexistuje snad víc státem (nadstátem EU) regulované odvětví než elektroenergetika.
Proti individuálnímu využívání slunečníků a větrníků samozřejmě nikdo nic nemá. Provozovaly se dávno před vynálezem grýndýlu.

Kdepak....skutečnost je jen jedna, ovšem vnímání se většinově liší podle strany konfliktu. Spousta rusů si taky myslí, že bombardováním civilů se brání invazi. Pravdu je někdy ovšem těžký zjistit neb archivy se neotevírají nebo nejsou vůbec.

Na Ukrajině kradou i Ti donucení. Ovsem těch je furt menšina.
Pokud se ovšem blíží někdo s puškou ke mě a vím, že je ze skupiny, co vraždí, tak nebude čas ptát se kdo je kdo.

Souhlasím.

Jo, v zásadě souhlas (určitě to platí i pro menší tresty); jen bych asi i tak řekl, že na míře záleží (teoreticky; v praxi jsou ty tresty prostě velké).

Já vám rozumím v tom, že si přejete aby se lidé cítili dobře, ale na tom opravdu nelze nic postavit. Což určitě můžete takto vnímat, že to je celé subjektivní, to je naprosto vaše věc, ale ten váš závěr neplatí. Na definovaní svobody není nic zavádějícího, vám tak připadá, protože vycházíte z toho, že svobodu lze nějak měřit pocitem. Píšete, že nemusí vést k prožívání svobody, což ani není jejím cílem, kdybych chtěla, aby si lidé přišli svobodně, bylo by mnohem efektivnější jim ten pocit nějak propagovat a manipulovat je, než bojovat za ankap. Nějaká míra svobody nezávislá na pocitech si myslím, že podle vás také existuje, například nebýt ve vězení bude svobodnější než být zavřen na samotce, a nebudete se na to potřebovat zeptat vězně, jak moc svobodně se cítí. Pokud byste to stejně chtěl brát subjektivně, rozumějte prosím že máte dost specifické pojetí slova svoboda, jednoduše vkládáte váš význam tam, kde je záměr úplně jiný.

Problém je určit, kdy se jedná o obranné násilí a jestli je obrana přiměřená.

Arbitrárně

Odpoved jsi dostal. Nekde nic, nekde mnoho. Jsi jak kolovratek, dela ti to dobre? Nebo ti zase hrabe?

Myslím, že otázka toho, zda jde o obranu je opravdu základ. Pokud vím, že krajem táhnou nějaký bandy, (a je jedno jak si říkají), a cestou vraždí, loupí a ničí, tak nemám povinnost ustupovat(protože utíkat donekonečna se nedá). Pokud budu součástí nějaký obrany, tak nebudu čekat, až přijdou blízko a zahájí třeba palbu. Budu střílet první, i když vím, že mě konkrétně ještě do práv nezasáhli. A bude to i na příkaz toho, koho respektuju...ale těžko bych byl součástí podobných band, které útočí, když to nařídí nějaký otrokář, který si uzurpuje moje práva a majetek.

Sei gegrüßt, Genosse.
Např. zde je velké množství knih a článků o tomto tématu (od lidí jako D. Friedman, Murphy, Hoppe, Rothbard): http://ozarkia.net/bill/anarchism/PolycentricLaw.html

Například ukradený záchod a pračka v Buče.

Obranné násilí je ovšem přípustné, to víme všichni. A to je třeba v té tvé úvaze zohlednit, odlišit od násilí útočného.

Myslím, že Tomáš Cuník napsal diplomku Polycentrické právní systémy; ještě jsem ji nečetl, ale mám to v plánu. Kdybyste to někdo udělali dřív, prosím, dejte vědět, jak na Vás působila. Díky!

Co přesně není pravda a jak s tím souvisí, že lidé pracovali i v socialismu? Mám pocit, že tohoto se můj komentář vůbec netýká.

---

K vašemu druhému komentáři: "pritom infraštruktúra je v biednom stave, bytov je málo, zdravotníctvo tiež nič moc"

Zrovna tyto tři věci, co jste vyjmenoval, zůstaly víceméně socialistické, takže se nedá divit, že jsou v bídném stavu. Oproti těm ostatním, kde je prosperita (potraviny, průmysl...).

0. Neumíš číst?

Odpovím jen na první část příspěvku. - "Co bych řekl vojákovi, který obhajuje svou práci (konkrétně vraždu) delegací své odpovědnosti na někoho jiného?" Řekl bych asi to, co jsem byl naučen v mládí, a sice něco z tohoto:
1) "Tak co, už je ti líp?" (Když někoho zabil.)
2) "Když ti řeknu, abys skočil do studny, tak tam skočíš?" (Když dostal rozkaz.)
ad (1) To mi občas říkal táta, když jsem udělal něco špatné, třeba když jsem rozbil nějakou věc. Po té otázce jsem pocítil lítost.
ad (2) To mi jednou řekla učitelka přírodopisu na ZŠ, když jsem se obhajoval tím, že mi spolužák řekl, abych udělal to, co jsem udělal. Když jsem si představil, jak skáču do studny, cítil jsem se trapně, že dělám takové blbosti jen proto, že mě k tomu někdo vyzval a já to bez přemýšlení udělal.
Někteří lidé (a nevím, jak velkou část celku tvoří) neměli takové štěstí na učitele a na situace, jako já. Měli štěstí na něco jiné. Vlastně nevím, jestli je chci obhajovat. Tvrdím, že my lidé jsme automaty (byť velmi složité)(automaty - takže bez svobodné vůle) a učíme se často napodobováním (a jen občas úsudkem, pokud jsme to byli naučeni dělat). To, co do nás jednou někdo zaseje, částečně předurčuje naše plody v budoucnu. Setba probíhá neustále. Je dobré klást otázky. Mají tendenci točit se v hlavě a nutí člověka přemýšlet. (Samozřejmě mírumilovně nutí...)

0 . A ze by 60% byla ve státu “cena za vlastnění majetku” je blbost , tvoje .

Chudobnela relatívne voči jej možnostiam vychádzajúcim z technického pokroku (keby chudobnela aj absolútne, to by bol na 20. storočie snáď svetový unikát). Stačí sa pozrieť na rozdiel medzi západným a východným Nemeckom, na pochopenie ekonomického zaostávania socializmu netreba nič viac.

Neviem ako ty a prečo, ale ja a moja rodina sa v kapitalizme máme oveľa lepšie než v socializme, a to sme všetci len zamestnanci (dobre, brat má sro-čku, ale "jednochlapovú", takže vykorisťuje len sám seba). Veľmi veľa vecí je beztak spomienkový optimizmus. Infraštruktúra v biednom stave, to si treba pozrieť Prahu v 80-tych rokoch, na polovici domov trvalé lešenie, aby omietka nepadala na chodcov.

Pokud je moznost trestu soucasti smlouvy, na zaklade ktere dobrovolnik ci zoldak bojuje, je to v poradku.

Iste, to mnohým stačí k spokojnosti. Len ten systém viedol vnútornou neefektivitou k tomu, že chudobnela celá spoločnosť. To síce ľuďom až tak nevadilo, stačí že sused nemal viac ako ja, len tá spokojnosť náhle pominula u tých, čo mali možnosť nazrieť trebárs kúsok cez Dunaj do Viedne.
Asi ako ten sovietsky pilot MiGu, čo uletel do USA, a dlho si myslel, že toľko tovaru do obchodou navozili len preto, aby ho ohúrili.

Zabitie vo vojne je vražda a prznenie hladných černoškov je dobrovoľná výmena.

Každé pomenovanie je možné, keď si zvolíme nám vyhovujúcu definíciu.

Jinými slovy, pokud došlo k narušení mých vlastnických práv, kvůli čemuž jsem narušoval vlastnictví, odpovídající část viny přechází na původního narušitele.