Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

no, tim toho ale moc nezjistis.
Protoze samozrejme spousta lidi by si rada koupila napriklad luxusni auto. Ovsem otazka je, kolik by za nej byli ochotni dat maximalne penez, ze.
Protoze na otazku "chcete luxusni auto" odpovi kazdy ano, automobilka pak vyrobi milon kusu a pak se zjisti, ze jich proda 100, protoze drtiva vetsina lidi nebude ochotna zaplatit tolik, kolik je jeho hodnota hodnota.

Na co odpovídáte na komentáře které jste nečetl?

Ani u jednoho jsme se nepochopili. STH tvrdí, že žádná objektivní cena neexistuje. Tudíž neříká jaká cenovka je ta správná. Nastavení cenovky je na prodávajícím. Maxima a Minima neurčuje ekonomický systém, ale jsou proprietární každému aktérovi. Když se vás zeptám kolik nejvíc byste teď byl ochotný dát za pizzu, tak jste mi právě řekl své maximum. Každý má v daný moment různá minima a maxima. Já je neurčuju.

Jestli správně chápu vaší pozici, tak hodnota je vyjídřitelná v penězích. Jak získám hodnotu produktu? Zmiňoval jste, že je odvozená od fyzických vlastností produktu ale způsob jejího odvození jste nezmiňoval. Tedy říkal jste, že nejste účetní. Já říkám, že ani účetní to nemá jak zjistit. Může třeba udělat medián cen na trhu, ale to i je závislé a to na konrétních aktérech trhu.

A jak teda v tom tvym systemu vyrobci zjisti, kolik ceho lide chteji kupovat?

K zaujatosti ČT mám několik příkladů. Prvním je seriál Adikts. Drogy a jejich účinky jsou zde vykreslené hodně nerealisticky a typickým zastrašujícím a zhnusujícím způsobem (krvácení z nosu,...), po umělecké stránce je ale OK a docela jsem si ho užil, myšlenka je fajn, jen ji trochu kazí typický anti drug nádech. Další seriál Pickupeři, tady mi chybí i jen pokus o nezaujatost. Seriál sleduje několik podivínů "baličů žen", kteří oslovují ženy na ulici. Znám ale člověka, co si takhle našel manželku a je docela normální. V době, kdy to vyšlo jsem byl na střední a dělali jsme si z toho srandu. Kámoš jednou potkal jednu z hlavních postav seriálu (Woody) v Brně a šel si pro autogram, xd, ten mu řekl, že se za to docela stydí a prý z nich udělali schválně debily. O postoji k náboženství v ČT jsem slyšel (Maxwellovi démoni na youtube), že taky není úplně nezaujatý. Má jít o prezentaci víry jako něčeho dobrého a naopak ateismu jako něčeho morálně horšího.

Kdo nekoupí, bude popraven nebo poslán do gulagu . Prosím .

Nějako jsem si nevšiml, že bych psal, že sa vás na vaši subjektivní hodnotu pýtali.

A jak to vis, ze je nevyrabi? Znamena to tedy, ze ve tvem systemu se 100% veci, ktere se vyrobi, skutecne proda? A 100% nabidnutych sluzeb je vyuzito?
To bych takovy system skutecne chtel videt

A píšu snad něco jiného?
Kdyby se ptali konkrétně, jakou to pro vás má subjektivní hodnotu, ptali by se za jakou maximální cenu to koupíte.

"Monopol ponuky alebo monopol je v ekonómii stav, kedy je na konkrétne vymedzenom trhu iba jediný dodávateľ (monopolista) konkrétneho statku alebo služby."
Vymezený trh nemusí být celá zeměkoule. Může to být třeba nějaké menší uzemí, dejme tomu nějaký stát. A pak samořejemě, pokud na takvoém uzemí stát a jeho instituce poskytují určité služby jako jedinný, tak je to taky monopol. Proč by nebyl...

Stát je označován za územní monopol, takže je to v pořádku.

Nicméně přiznat někomu nárok na sebevlastnictví a současně mu upřít právo na vlastnictví čehokoli, kde se může ukrýt, čím se může uživit příp. ubránit je dost na prd (pro onoho někoho). Takže odvozuju, že svoboda spočívající ve vlastnictví sama sebe bez možnosti vlastnictví (aspoň nějakého) majetku je velmi omezená.
Privatizace vlastnictví území není myslím kategoricky prosazováno ani samotným Rothbardem. Takže myslím, že se můžeme rozejít v míru.

Když se ptají jestli byste to koupil, je to jinak řečeno, jeslti to pro vás aspoň nějakou (subjektivní) hodnotu má.
Kdyby se ptali či to koupíte za X euro, tak je to jinak řečeno jeslti je vaše subjektivní hodnota toho předmětu je aspoň X euro.

Taky je to pořád jen průzkum, takže to nemá 100% vypovídací hodnotu. I když napíšete že byste si to koupil, že to tu hodnotu pro vás má, může se pak reálně stát, že to tu hodnotu pro vás mít nebude a nekoupíte si to.

Teď jsem se trochu ztratil. Jaký je rozdíl mezi "na svém za své" a "v mezích vzájemných hranic"?

A myslím, že ne-vlastnictví jezera nijak mou svobodu na mém neomezuje.

A na co se vás teda ptali ?

A na co se vás ptali, když ne za kolik jste ochotný danou věc koupit?

A jak to asi odhadne, co? :-D :-D

Prave ze je mas odkud vedet....Respektive, kdyz budes chtit, tak si je zjistis. Mnohem jdou odhadnout, ale u mnohych se proste dela "pruzkum trhu", abys vedel, jak to ZHRUBA je
A ve tvojem systemu tedy veci s extremne velkou hodnotou, do kterych se investovalo extremni mnozstvi prace, proste zustanou lezet ladem? To je ale super system....

Tak to na tom mi ovsem strašně záleží. Akorát že vůbec .

No, v tom to je to umeni a to podnikatelske riziko.
Protoze presne tak se to dela, no.
Podnikatel odhaduje, jakou subjektivni hodnotu ma to, co produkuje, pro jeho zakazniky a snazi se to odhadnout co nejlepe.
Samozrejme, naklady a podobne hraji roli ve vypoctech, Ale ve finale proste musi odhadnout, kolik je kdo ochotny zaplatit

Ano, vis, za kolik prodavat, abys byl v zisku. super....btw, zisk je spatny, pamatujes?
Ale NIC to nerika o tom, jestli to, co prodavas, VUBEC NEKDO KOUPI
Kdo koupi zulovou kouli, 100 metru v prumeru, za 500 000 000kc?
Ale pritom ma takovou hodnotu ze, jak jsme se posledne dozvedeli

Já to taky hledat nebudu.

Ale k cemu to je dobre, kdyz tim neurcim, za jakou mam prodavat cenu?
Tohle nechapu

Byla o tom opakovaně řeč v různých příkladech, např. rozbíté krumpáče při těžbě zlata. Bavil jsem se o tom s váma já a Hefo, dohledejte si to sám. A nepsal jsem že by se to němělo počítat do nákladů, řešili jsme jak se teda počítá ta vaše hodnota. Zmrd klamársky.

No, treba se ukaze, se skutecne ta jeho hodnota nema vliv na cenu zbozi a sluzeb....a potom by to bylo ok a klidne muzeme mluvit o nejake hodnote podle tohoto vypoctu

Další poznámka je , že Norbert sice kecá něco o tom ze hodnota je tvořena prací nebo ze hodnota jsou náklady . Ale sám neumí říct jakou . Takže si prostě občas cucá z prstu , že nějaká práce či náklady se nepočítají (třeba spotřebované nástroje ) .

Potom mi ale prijde, ze takova teorie je pro zivot vcelku k nicemu, protoze sice vyhodi nejake cislo, jako ze hodnotu, ale to cislo vubec nerika nic o tom, jak urcit cenu.
Ta "hodnota" je zcela irelevantni pro prodej.
K cemu teda je?

Výborná poznámka, jen je otázka, jestli práci zahrnuje do hodnoty nebo ceny produktu. Jestli tomu tak není, tak by mě zajímalo jak ohodnotí jablka v sadu, kde kromě práce jiné náklady nejsou

K vaší otázce:
Cena je množství peněz na oplátku za daný statek. STH tvrdí, že jí u jednotlivých statků nelze určit objektivně, jelikož je vždy závislá na čase a prodejci, jelikož každý může prodávat za jinou cenu a každý může cenu v čase měnit.
Maximem myslím maximální obnos peněz, který jsem ochotný zaplatit za daný statek. Minimem myslím minimální obnos peněz, který je ochotní prodávající za statek vyměnit.
Když proběhne jakákoli transakce, tak byla cena mezi minimem prodávajícího a maximem kupujícího. Cenu se v konkrétní situaci určí tím, že kupující příjme první nábízenou cenu nebo smlouváním.

Já se ptám na to, podle jakého klíče převádíte hodnotu dle vaší definice na cenu. Specificky se pak ptám na hodnotu nákladů, které nejsou zakoupené, takže třeba čas a práce. Kdybych třeba prodával balenou vodu - nakoupil bych flašky a napustil je kohoutkovou vodou. Náklady jsou tedy - cena flašek + cena za čerpání vody + moje práce. Kolik hodnoty produktu přináší voda samotná určuje zisk - hodnota mojí práce? Nebo má daná voda nějakou objektivně zjistitelnou hodnotu, kterou já neplatím, ale kupující ano? Jak se dá určit cena práce? Sčítat můžete jenom ceny, takže pokud má být moje práce součástí hodnoty produktu, tak je nutné jí vyčíslit a pokud tomu tak není, stále je problém s tím jaká je cena vody samotné.

Takže pokud vyrobíme ručním opracováním žuloveho kamene dokonalou kouli o průměru 100 metru, přičemž na to 10 lidi stráví celkem 1 000 000 hodin práce, bude mít vysledny produkt hodnotu řekněme 500 000 000 korun (počítám cenu materiálu a práce).
Je to tak? Takhle se tedy počítá ta hodnota jo?
Sice nevím, k čemu taková věc někomu bude a proč by ji někdo vyráběl zrovna tomto způsobem, ale dle tvé teorie by to tak být mělo....

Dejme tomu, že všechno obstárávání jablek jsem dělal rukama. Jablka mě stála můj čas a práci. Dejme tomu že jsem sad obstarával 1000 hodin a vypěstoval 10 000 jablek. Jestli že náklady 10 000 jablek jsou v tomto případě 1000 hodin prácd. Znamená to že hodnota 10 jablek je 1 hodina práce? Jak zjistím peněžní hodbotu 10 jablek? Když bych byl nezkušený hospodář a 10 000 jablek by mě stálo 2000 hodin práce, tak to nedělá jablka hodnotnější, jen mojí práci ½hodnotnou. Podle čeho peněžně ohodnotíte čas strávemý prácí?

Já se ptám ja to jak je možné tu honotu jablek určit. Chápu správně že je vaší odpověďí účetní to zjistí? Jak je možné tu cenu spočítat či zjistit? Je způsob jejího zjištnění závislý na jiných transakcích? Pak snad není objektivní ne?
Možná příklad upřesním, aby nedocházelo k nedorozumění. Mám sad jablek, starám se o něj a na podzim jablka sklidím. To vše dělám sám. Jdu na trh prodat jablka. Jak určím cenu? Náklady jako je čas a úsilí? Jak zjistím jejich hodnotu?