Komentář 111830
» odpovědět «
Autor: Michal Zyka
Čas: 2025-01-15 12:31:01
[↑]
Web: neuveden
Mail: michal.zyka v doméně seznam.cz
No, já jsem tím spíš chtěl říct, že v relativně hodně svobodném prostoru internetu existují způsoby, které upravují chování subjektů vytvářením positivní motivace (na rozdíl od té státní motivace negativní). No a k tomu jsem chtěl otevřít diskuzi, zda to náhodou není aplikovatelné na společnost, kde nefiguruje státní moc.
K tvému příkladu - mějme soukromý katastr K a certifikát s předmětem "uznávám katastr K" (který může být podmnožinou nějakého většího celku, např. "ctím křesťanské desatero a rozdělení majetku na území ČR dle katastru K"). Takový certifikát si opatří tolik lidí, kolik s ním bude souhlasit. Takové opatření je jednoduchá digitální operace. No a pokud ten předmět toho certifikátu bude vypovídat o lidech něco tak zásadního a společného, že takovou hodnotu sdílí na daném území velká většina (certifikát "nekradu" nebo "nepáchám násilný trestný čin"), tak si jej většina opatří a většina jej také bude chtít od druhého při společenské interakci (představ si třeba pekárnu která vrahovi neprodá ani rohlík, protože je vrah). Pak lze očekávat, že pokud takový certifikát mít nebudeš nebo ti nějakým způsobem propadne, budeš to mít ve společenských interakcí znát podle toho, jakou má předmět toho certifikátu váhu pro ostatní. Certifikát ti může být revokován, nebo jej musíš periodicky obnovit, ale to už je na certifikační autoritě (CA), která jej uděluje, jaké stanoví podmínky. A pokud CA nastaví podmínky špatně nebo s udělováním certifikátu bude zacházet neopatrně, tak jí na volném trhu nahradí jiná.
Stejně jako na internetu, v počátcích to bylo tak, že byly stránky bez SSL certifikátu a lidi je i navštěvovali, jenomže s rostoucí potřebou zabezpečení si jej prostě stránky opatřily. A pokud dneska stránka nemá certifikát, prohlížeč už tě tam ani pomalu nepustí, a to je důsledek nějaké širší shody mezi uživateli.
U státu to máš vlastně podobný, certifikační autorita k jakémusi virtuálnímu "certifikátu o beztrestnosti" jsou orgány činný v trestním řízení - soud, stát. zástupce a policie. Když spácháš trestný čin, tak ti je "certifikát odebrán" a máš zákonem stanovené podmínky, jak jej znova obnovit (nedobrovolným podstoupením trestu). Rozdíl je v tom, že ani ta autorita, ani její podmínky nejsou určeny tržně, její užívání je nedobrovolné a je pod státním monopolem vynuceným silou. V bezstátní společnosti by ta motivace spočívala podle mě více v ekonomickém a sociálním odloučení.
K tvému příkladu - mějme soukromý katastr K a certifikát s předmětem "uznávám katastr K" (který může být podmnožinou nějakého většího celku, např. "ctím křesťanské desatero a rozdělení majetku na území ČR dle katastru K"). Takový certifikát si opatří tolik lidí, kolik s ním bude souhlasit. Takové opatření je jednoduchá digitální operace. No a pokud ten předmět toho certifikátu bude vypovídat o lidech něco tak zásadního a společného, že takovou hodnotu sdílí na daném území velká většina (certifikát "nekradu" nebo "nepáchám násilný trestný čin"), tak si jej většina opatří a většina jej také bude chtít od druhého při společenské interakci (představ si třeba pekárnu která vrahovi neprodá ani rohlík, protože je vrah). Pak lze očekávat, že pokud takový certifikát mít nebudeš nebo ti nějakým způsobem propadne, budeš to mít ve společenských interakcí znát podle toho, jakou má předmět toho certifikátu váhu pro ostatní. Certifikát ti může být revokován, nebo jej musíš periodicky obnovit, ale to už je na certifikační autoritě (CA), která jej uděluje, jaké stanoví podmínky. A pokud CA nastaví podmínky špatně nebo s udělováním certifikátu bude zacházet neopatrně, tak jí na volném trhu nahradí jiná.
Stejně jako na internetu, v počátcích to bylo tak, že byly stránky bez SSL certifikátu a lidi je i navštěvovali, jenomže s rostoucí potřebou zabezpečení si jej prostě stránky opatřily. A pokud dneska stránka nemá certifikát, prohlížeč už tě tam ani pomalu nepustí, a to je důsledek nějaké širší shody mezi uživateli.
U státu to máš vlastně podobný, certifikační autorita k jakémusi virtuálnímu "certifikátu o beztrestnosti" jsou orgány činný v trestním řízení - soud, stát. zástupce a policie. Když spácháš trestný čin, tak ti je "certifikát odebrán" a máš zákonem stanovené podmínky, jak jej znova obnovit (nedobrovolným podstoupením trestu). Rozdíl je v tom, že ani ta autorita, ani její podmínky nejsou určeny tržně, její užívání je nedobrovolné a je pod státním monopolem vynuceným silou. V bezstátní společnosti by ta motivace spočívala podle mě více v ekonomickém a sociálním odloučení.