Mohou občané nahradit stát v péči o okolí? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Když stát dnes utratí 100 milionů nebo když dá nějakému podniku dotace na „inovace“ (třeba na linku na toustový chléb), představuje to minimálně celoživotní snahu pěti průměrně vydělávajících a daně odvádějících Čechů. To samo o sobě je smutné, ale to není vše. Fakt, že člověk musí úspory odevzdat státu, je navíc obětovaná příležitost. Příležitost úspory zhodnotit. Zhodnocovat úspory od státu nelze čekat, jelikož dlouhodobě operuje v deficitu. Představme si scénář, kde místo odvodů státu všichni ekonomicky aktivní Češi spoří a investují své prostředky. Každý produktivní občan (cca 5 milionů lidí) by mohl ročně uložit 180 000 Kč s průměrným zhodnocením 5 %. Po 40 letech by každý z nich měl kapitál přibližně 87,6 milionu Kč, což by ročně generovalo výnos 4,38 milionu Kč. Po zajištění osobních potřeb by jim (podle průměrné spotřeby) zbývalo asi 3,98 milionu Kč na podporu okolí.

Tento model by umožnil každoročně investovat téměř 20 bilionů Kč do veřejných statků – 10x více, než aktuálně přerozděluje stát. Decentralizovaná podpora by mohla být efektivnější a cílenější; a občané by měli kontrolu nad tím, jak se jejich peníze využívají. Tento hypotetický model ukazuje, jaký potenciál spočívá v individuální odpovědnosti a svobodě rozhodování.