Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Je prospěšné vydělat 500, když jsi předtím prodělal 1000.

Prospěch/užitek je spíš subjektivní výraz výraz (císař Nero měl podle legend vyloženě prospěch/užitek ze zapálení Říma, protože to byl magor), opak je třeba ten neprospěch. V můj prospěch/v můj neprospěch. Normálně se to používá. Zisk a ztráta jsou účetní, objektivní pojmy.

Prospěch není opakem ztráty. Opakem ztráty je zisk. Stejně jako je větší prospěch větší zisk, tak je větší prospěch i nižší ztráta.

Já nevim. S oblibou se "opíráš" o obě profese. Zrovna tohle ti ale odpověděj oba, na rozdíl od toho, jaký dovednosti jim připisuješ ty.

Účetně je odpis poloviny investic zapsán jako příjem ve výši poloviny investice. Příjem poloviny investice je víc než nulový příjem. Zeptej se svýho ekonóma.

Je to sémantika. Ano, v ekonomické terminologii je minimalizace ztráty prospěch. Pokud ten pocit nemáš, svobodně prodělej klidně všechno.

Ohoho. Pokud musíš volit mezi ztratit vše a ztratit polovinu je ztratit polovinu prospěšnější varianta. Budeš mít prospěch ve formě pouze poloviční ztráty a buď tu polovinu můžeš investovat líp (pokud ti něco zbylo), nebo budeš mít o trochu menší dluhy (pokud ti nezbylo nic).

Norbert nie je ekonóm. Musíš se zeptat svýho ekonoma.

Ztrátová transakce je prospěšná v tom smyslu, že neprodat vůbec by bylo ještě horší protože by to byla větší ztráta. Což je triviální fakt. Když by byla lepší možnost, prodat se ziskem, člověk by si vybral typicky to, protože by to bylo prospěšnější (jazykem RŠ by maximalizoval užitek), ale ne vždy to tak jde, když ti tak velkou cenu prostě lidi nezaplatí (navzdory tvým nesmyslům o diktování cen).
To co tu furt dokola omíláš je nesmysl, který RŠ netvrdí a tedy je to tvůj strawman.

Dobrej point.

Bod 1 ani 2 není o STH. Protože kličkuješ, zformuluju to za tebe:

Hodnota produktu, který nelze prodat za nákladovou cenu, odpovídá nákladové hodnotě. Souhlasíš?

Nezmýlil. Nelegitimizuju. Dokaž to, nebo drž pec.

Znamená. V tomto případě znamená. Protože to spočítal účetní. Tečka. Odpovídá hodnota zastaralýho produktu nákladový hodnotě, když s těmito náklady byl objektivně vyroben? A protože kličkuješ, zformuluju to za tebe:

Hodnota produktu, který nelze prodat za nákladovou cenu, odpovídá nákladové hodnotě. Souhlasíš?

Tvoje tvrzení je, že rozporem mezi předpokládaným a skutečným užitkem legitimizuju zásahy státu do ekonomiky. Dokaž to, nebo drž pec.

Mzdy by byly rovnaké a účetní jim podle NTH spočítal náklady. Nebudu ti dokazovat, že modelová situace odpovídá realiotě, když je to modelová situace. Neodpovídáš na to, na co se tě ptám od začátku. Tak prostě otevřeně napiš: odmítám odpovědět, anebo odpověz, zda hodnota zastaralýho produktu odpovídá nákladový hodnotě, když za tu cenu byl objektivně vyroben.

Kupuješ s očekáváním prospěchu. Dokaž, že to subjektivní teorii odporuje.

Tos napsal ty. Já jsem popsal fakt, že když koupim jabka, může část shnít = nebudu z nich mít kýžený prospěch. Nelegitimizuju regulace, straw man, tečka.

Mně by to stačilo klidně na stovky přesně. Klidně modelově. Mě tvůj ekonomickej výkon vlastně nezajímá, byť o něm mám důvodný pochybnosti.

Účetní ti spočítal hodnotu tvý práce?

Definuj hranici mezi vykořisťuje a nevykořisťuje.

Je to modelovej případ a neodpověděl jsi. Náklady na práci jsou dvojnásobné, protože zabraly dvojnásobek člověkohodin. Ty lidi ve výrobě bylo potřeba zaplatit. Ti nemohli na to, že to ve vývoji posrali. Bude to mít hodnotu odpovídající nákladové hodnotě? Odpověz.

Prospěšná ex ante. Ne ex post. V okamžiku, kdy se člověk pro dobrovolnou transakci rozhodne, tak činí výhradně proto, že očekává zvýšení svého užitku. Pokud by v ten daný moment očekával čistou ztrátu, k dobrovolné transakci by z logiky lidského jednání vůbec nepřistoupil.

Straw man je, když mi podsouváš něco, co jsem neřekl a snažíš se to argumentačně rozbít, což je přesně tenhle případ: "A ak podľa teba nie je každá tranasakcia prospešná pre obe strany tak fajn, práve si legitimizoval zásahy štátu do ekonomiky." Nelegitimizuju, straw man, tečka.

O jakých chybných předpokladech to mluvíš? To, že nějakej výrobce podcení inovace a stane se cenově nekonkurenceschopnej, je ve světě denní chleba. Já se tě neptám na subjektivníi hodnotu. Neuhýbej. Ptám se tě, jestli to má hodnotu odpovídající NÁKLADOVÝ HODNOTĚ.

Bavíme se o NÁKLADOVÝ HODNOTĚ, nemíchej do toho Karla.

Psal jsi, že podle RŠ je každá transakce výhodná. Dokaž to.

Nic nelegitimizuju, straw man. Fakt nepotřebuju, aby stát zajistil, že mi neshnijou jabka.

Aspoň bys tady mohl napsat, podle kterých vzorců ti to tak přibližně vyšlo, když ses na Jožka vysral.

Takže ti to spočítal tvůj ekonom?

Spojuju otázku 1 a 2, dostali jsme se do stejnýho stavu.

Nevycházím z chybných výpočtů. Výrobce 1 vyrobil stejnou věc dvakrát pomalejc, proto je v regálu dvakrát dražší. Má ta věc hodnotu odpovídajícím nákladům?


Koupíš si ho proto, že předpokládáš, že ti pomůže, ne uškodí. Posrat se ale můžeš. Další příklad. Koupíš si kilo jablek a část ti shnije, než je stihneš sežrat. Pořád si myslíš, že podle Rakušáků musí být každá transakce prospěšná? Tak to dokaž. Proč já bych ti měl sypat příklady a přihlížet tvýmu kličkování co nejdál od meritu.

Tak předveď výpočet.

Jak se ti stalo, že sis našel práci, kde tě nevykořisťujou? A jak to vůbec víš? Spočítal ti to účetní?

Když to koupíš, protože to potřebuješ, ale není to ve slevě, řekl bys o tom, že to pro tebe nemá tu hodnotu?

To je přece jedno, jestli je debil nebo konkurent přišel s vyspělejší technologií. Já se tě ptám, jestli pro tebe má tu hodnotu, která odpovídá nákladový hodnotě.

Koupíš si ho ve slevě, protože ti chutná a očekáváš, že bude chutnat zas. Plyne z toho, že to bude zaručeně výhodný a že se z toho naopak neposereš?

Jakto? Ty jsi přece měl. My jsme ještě civilizovanější stát, my jich máme ještě víc.

Většina lidí všechny věci, které si koupili, potřebovali?

Já se ptám tebe jako zákazníka, proč si to nekoupíš. Co takhle;
Potřebuješ koupit věc, která ti dosloužila. Před lety jsi za ni dal 200 euro. Doba se posunula a tvůj výrobce je dneska schopnej za 200 euro vyrobit čtyřikrát výkonnější výrobek, jenže konkurence díky inovacím zvládla nabídnout výkonově věc za 100 euro, protože to třeba zvládají třeba za polovinu člověkohodin.
U obou výrobců víš, že prodávají za náklady+přiměřenou marži. Má pro tebe ten za 200 euro tu hodnotu?

Znáš. Když máš hlad, koupíš si salám, kterej ti chutná. Přesně tušíš, jakej užitek z něj budeš mít. Kdybys měl podezření, že se z něj posereš, tak si ho přece nekoupíš.

Co ty víš? Třeba jen chtějí mít peníze hned a ne až za bůh ví kdy.

Tak ty bys vykořisťování evidentně nezakázoval, vybral by sis svobodně. Co když by tví příbuzní radši měli peníze hned i za cenu vykořisťování?

A proč si to teda kupuješ?

Proč to lidi za cenu náklady + marže nekoupěj?

S cenou vyšší, než odpovídá jejich skutečnýmu užitku. Ale část zákazníků to pozná a nekoupí a část koupí předražený hrnce.

Ty od tý transakce neočekáváš, že ti dá víc, než při ní ztratíš? Proč si nepotkáš na slevu?

A proč to neprodáš za náklady + marži?

Nakonec může, to když blbě odhadneš užitek.

Radši bys byl neznámo jak dlouho bez mzdy? A co kdybys měl hlad?

Ty bys takovou smlouvu podepsal?

Ty ty peníze podle smlouvy nejspíš dostaneš ještě předtím, než bude známo, jaký by mělo být tvoje správný ohodnocení.