Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ty od tý transakce neočekáváš, že ti dá víc, než při ní ztratíš? Proč si nepotkáš na slevu?

A proč to neprodáš za náklady + marži?

Nakonec může, to když blbě odhadneš užitek.

To bys musel o dlouho vyvíjených produktů několik měsíců nebo roků čekat na mzdu.

Dej příklad transakce, kdy si to nemyslíš.

Jak by podle nákladové hodnoty mohla vzniknout ztráta?

Dokaž, že rakouská škola tvrdí, že utrpět ztrátu je výhodné.

Nediktuje ti vůbec nic. Můžeš si o hodnotě myslet, co chceš. To je doslova její závěr.

Obě tvoje teorie ale popisují hodnotu, kterou se ti uličníci obchodníci a zákazníci neřídí.

Pominu-li, že tedy zastátáváš zároveň dvě teorie, které o hodnotě vrací dva různé výsledky, znovu tě upozorňuju, že obě teorie jsou direktivní, ne deskriptivní. Jedna zakazuje vykořisťování a druhá nepřipouští libovolnou marži. V praxi takovýho stavu nedocílíš. S jistotou lze říct, že ani jedna z těch teorií nepopisuje realitu lidskýho obchodního chování, je to tvůj socanskej ideál.

Zastáváš nákladovou a zároveň připouštíš vykořisťování?

Marx ale myslím počítal se společensky nutným pracovním časem, což je nějakej průměr. Ten ale vzniká kruhovou logikou. Je nutný vědět, jaká byla po zboží poptávka a za jakou cenu se nakonec na trhu prodalo a až potom budu vědět, jak tu práci ohodnotit.

Tak abychom si to ujasnili. Kterou teorii ty zastáváš? Pracovní nebo nákladovou?

Norberte. Pokud je cena zboží zvýšena vykořisťováním, není to nákladová hodnota. Z definice. A ty tvrdíš, že nákladovou hodnotu znáš z ceny nákupu. Jak víš, že je nákladová?

Třeba cena surový oceli, kterou jsi zaplatil ocelárnám a ze který vyrábíš krumpáče.

Takže ve tvým konceptu je libovolná cena, za kterou jsi pro výrobu nakoupil vstupní materiál, nákladovou hodnotou toho materiálu? A jak tvůj účetní zjistí, že při jeho výrobě/těžbě/transportu nebyl nikdo vykořisťován? To by potom vylučovalo, že je to nákladová hodnota.

Cena vstupu není cena materiálu. Dokonce jsi to mohl nakoupit pod cenou. Cena vstupu je prostě nějaký číslo. Je to pro tebe náklad, ale neodpovídá nákladové hodnotě.

Kdekoliv. Je to úplně jedno kde. Prostě tam je. A ty ji neznáš. Neznáš nákladovou hodnotu zboží, které jsi koupil. Ani tvoje účetní. Ani tvůj ekonom.

Ano. Ale to není nákladová hodnota. To je cena vstupu.

Nemýlim, hovoříme o praxi. Obchod nakoupí materiál za X a účetní neví, proč právě za X.

Kterej ekonom říká, že hodnotu lze objektivně stanovit? Můžeš ho citovat?

...proto používám neurčitý termín přirážka. Ty víš, že tam nějakou má, ale nevíš jakýho původu. Účetní nezná přirážky svých dodavatelů, proto nemůže spočítat nákladovou hodnotu.

O názory a důkazy jakýho odborníka se teď opíráš?

O názory a důkazy jakýho odborníka se teď opíráš?

Účetní nezná přirážky svých dodavatelů, proto nemůže spočítat nákladovou hodnotu.

Nepočítá. Počítá, kolik ho to stálo (náklady), ne nákladovou hodnotu. Každá vstupní surovina, pokud ji výrobce sám nevytěžil, je podražená o přirážky všech článků v řetězci. Nákladovou hodnotu tedy zjistíš jen v prvním článku řetězce, a to ještě pouze v situaci, kdy si sám vyrábíš ze základních surovin i nástroje.

O názory a důkazy jakýho odborníka se teď opíráš?

Objektivní hodnota tedy neexistuje?

Ptám se tě, kdo a jak to umí spočítat objektivně a jestli máš doložený, že to někdo vůbec dělá.

Samozřejmě že dá. Ale když mi bude zelinář tvrdit, že pro něj má hlávka jeho zelí hodnotu ceny zlata, řeknu mu naser si. Já se tě ale ptám, kdo a jak to umí spočítat objektivně a jestli máš doložený, že to někdo vůbec dělá.

Víš, že lze objektivně určit hodnotu, nebo věříš, že to lze?

Povídej.

Asi jo. Proč by to mělo bejt důležitý? Gravitace tady byla vždycky a vždycky ji uměli brát v úvahu, proto jim některý pyramidy dodneška nespadly. Ty ale nejsi schopnej vysvětlit, jak vznikala hodnota před prvním účetním ani kdo ji objevil.

Ty věříš, že fyzik umí spočítat každou veličinu, která tě napadne?

Cucať ne. Počítat. Objektivně. Jde to vůbec?

Věřím, že viděl. Ale viděl jsi ho počítat i hodnotu?

Dneska jo. Ale ještě do půlky novověku mezi hmotností a tíhou vůbec nerozlišovali, přesto už měli celkem jasno. I pro běžnýho současnýho člověka je tíhová síla jen hmotnost přinásobená deseti a to, že kilo železa váží kilo i na Měsíci, je pro něj naprosto nepředstavitelnej koncept.

Ale to víš patrně proto, že jsi někdy nějakou počítal nebo jsi viděl někoho ji spočítat. Viděl jsi někdy někoho počítat hodnotu? Koho?