Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

A ten trh na ni přišel jak?

Taky. Ale třeba na fotky se bude klást větší důraz než na pouhé očité svědectví. Na pravdivosti to nic nezmění, ale ty budeš mít větší práci to vyvrátit. :))))

Vítr fouká, neslyším, slunce pálí, nevidím. :))))

:))))))

To je citace z teoretické knihy rakouského ekonoma Ludwiga von Misese Human Action, kterou jsi už legitimizoval tím, že jsi v ní hledal taky a odmítl jsi ji detailně zkoumat s tím, že je ta kapitola příliš dlouhá. K její relevanci jsi nic neměl. Teoretická kniha o RŠ by nebylo nic jiného než kniha o myšlenkách právě tech lidí.

Ty by ses ošíval, i kdyby tam ta cena explicitně zazněla. Používá slovo výnos, což cena krát počet prodaných kusů. Plus je to v kapitole Ceny, Norberte, v kapitole o jejich vzniku. :))))))

Tržní cena je co?

Celkem dost, pokud se bude zdát důvěryhodnou.

Tak vidíš, co se může stát z informace, která se odtrhne od zdroje. Já ale ani nemůžu potvrdit, že jsem to slyšel od něj. ;)

Tyhle tvoje slizký tanečky jsou fakt otravný. Nejsi schopnej přijmout zodpovědnost za to, co říkáš, tak tady máš jednu citaci, která podle mě VYVRACÍ, že „Rakúske dogmy závislosť predajnej ceny na nákladoch popierajú.“

„Podnikatel se chce pustit do takových obchodních projektů, u nichž očekává největší přebytek výnosu nad náklady, a chce se vyhnout projektům, u nichž očekává menší zisk nebo dokonce ztrátu.“ - Ludwig von Mises, Lidské jednání, kapitola XVI.4.

Diskutujme.

Není. Netvrdit a popírat je rozdíl.

Příklad:

Výrok A: Zbyněk popírá, že je tráva zelená.
Význam: Popis aktivního nesouhlasu.

Výrok B: Zbyněk netvrdí, že je tráva zelená.
Význam: Popis absence (neexistence) tvrzení.

Výrok B nevylučuje, že si Zbyněk myslí o trávě, že není zelená, pouze o tom netvrdí.

Ty moc dobře víš, že konstrukcí netvrdit se vykrucuješ z dokazování. To, že někdo něco neřekl, totiž doložit neumíš, ani kdybys chtěl.

Nechtěl jsem to zbytečně opírat o to, že je Slovák.

Ok. Já si taky nepamatuju původ informace, že souložíš se psy. Vyvleču se tím z dokazování?

Hned tady jsi popřel výrok, že RŠ vliv nákladů na cenu POPÍRÁ tím, že jsi aktivní POPÍRAT zmírnil na pasivní NETVRDIT:

Veď ale ja netvrdím že podľa RŠ cena závisí od nákladov. Ale že to RŠ netvrdí.

https://stoky.urza.cz/texty/ste-narozeniny-murrayho-newtona-rothbarda-3525#comment125403

Hned tady jsi popřel výrok, že RŠ vliv nákladů na cenu POPÍRÁ tím, že jsi aktivní POPÍRAT zmírnil na pasivní NETVRDIT:

Veď ale ja netvrdím že podľa RŠ cena závisí od nákladov. Ale že to RŠ netvrdí.

https://stoky.urza.cz/texty/ste-narozeniny-murrayho-newtona-rothbarda-3525#comment125403

Ani nepravda se nedokazuje lehce. Zkus například dokázat, že nesouložíš se psy. Důkaz téhle (doufám) nepravdy by nebylo ani to, kdybys zveřejnil veškeré svoje soukromí, protože co kdybys stejně něco zatajil. Nedokážeš nic.

Stejně tak je velmi těžké dokázat, že v rámci těch tisíců stran spisů neexistuje něco, co se blíží tomu, co říkáš ty. Na to je potřeba znát 100 %. Ty nepotřebuješ znát 100 %, ty musíš znát právě jen ten jeden výrok. Takže to dokážeš lehce.

Předpoklad ale je, že jsi to už někdy studoval a ty teze jsi skutečně někde viděl. Pokud jsi je neviděl, budeš muset ex post hledat a potom tvoje rozhořčení chápu. Viděl jsi je?

Pro výrobce ano (jen teoreticky, pokud nenakupuje stroje a nářadí a nemá vůbec žádné dodavatele). Pro prodejce ne. Pro tebe jsou náklad i marže celého dodavatelského řetězce. Proto se tě v kontextu toho citovaného textu* ptám, jestli to umíš udělat bez toho.

*U kořene mnoha snah o stanovení netržních cen je zmatený a sporný pojem reálných nákladů. Kdyby náklady byly reálnou věcí, tj. veličinou nezávislou na osobních hodnotových soudech a objektivně zjistitelnou a měřitelnou, bylo by možné, aby jejich výši, a tedy správnou cenu určoval nestranný arbitr.)

Je tam kdyby. Ale jsou tvoje náklady skutečně nezávislé na osobních hodnotových soudech tvých dodavatelů?

Chtěl bych mít tvůj čas.

Marže výrobce je pro tebe jako prodejce součást nákladu. Do tvých nákladů se tedy promítá subjektivní posouzení hodnoty práce tvýho dodavatele. Umíš to udělat bez toho?

Respektive obecně o přirážce, že ano.

A nemáš pravdu, že jsem psal, že hodnotový soud je JAKÉKOLIV URČOVÁNÍ CENY. Já jsem psal o MARŽI.

Není subjektivní posouzení hodnoty jeho práce, kterou do toho investoval, hodnotový soud promítnutý do marže?

A nejen znát, ale ještě ti je předat takovým způsobem, abys to TY UZNAL. A ty neuznáváš ani svoje vlastní teze.

Nepravda se vyvrací velmi těžko. Dokázat ti nepravdu vyžaduje znát 100% z tisíců stránek spisů rakouských ekonomů. Tobě, abys dokázal, že je to pravda, stačí jedna jediná citace, jeden jediný úryvek z textu jednoho jediného člověka. Já ale myslím, že celou tvou "diskusní" strategii nejlépe dokresluje to, žes to tam začal hledat až poté, co jsi dostal tip na zdroj. Předtím jsi to neviděl.

A právě proto jsem se tě ptal na něco úplně jiného. Zopakuju.

Umíš to udělat tak, aby tvoje náklady byly nezávislé na osobních hodnotových soudech dodavatele, třeba na subjektivním posouzení hodnoty jeho práce, kterou do toho investoval?

„Rakúske dogmy závislosť predajnej ceny na nákladoch popierajú.“ - Norbert Recký

„Nedokazuje sa neexistencia ale existencia.“ - tentýž Norbert Recký

A já doplním: takže mi ukaž kde rakouská škola popírá, že cena závisí na nákladech. Řiď se aspoň svými vlastními pravidly, když ne ničím jiným.

Byly to tvoje výroky. Ty je máš dokazovat. Dokonce jsi dostal zdroj, kde bys to, co tvrdíš, měl najít, kdyby to tam bylo. A nenašel. Mohl jsi použít AI, aby tam něco s podobným vyzněním našla. A nepoužil.

Záporná přirážka dává aritmeticky i prakticky celkem smysl, byť uznávám, že se to tak běžně nenazývá.

Jestli tady něco je nebo není tautologie je myslím taky bezpředmětné.

Já jsem se jinými slovy zeptal, jestli to umíš udělat tak, aby tvoje náklady byly nezávislé na osobních hodnotových soudech dodavatele, třeba na subjektivním posouzení hodnoty jeho práce, kterou do toho investoval.

A pozor, sleva není nutně prodej pod náklady. Sleva je typicky prodej za cenu nižší než obvyklou. To může být způsobeno i nižší přirážkou nebo výhodnějším naskladněním.

Nerozumím. Prodávat pod cenou je záporná přirážka. Může to dělat z různých důvodů. Kromě dumpingu v době uvádění zboží na trh, kterým si kupuje vizibilitu, třeba taky proto, že zboží je již zastaralé a on vyvažuje mezi velkou a menší ztrátou. Ve všem hraje roli jeho hodnotový soud.

Jsme v komfortnější situaci. Je nás na něj pět.

Konkurenti mu určili cenu hodnotovým soudem. On musí přesvědčit zákazníky, aby přehodnotili svůj hodnotový soud a nakupovali radši od něj, jinak zkrachuje. Metody jsou různé. Třeba může krátkodobě prodávat pod cenou, aby si vytvořil kontaktní síť a pak jim zvýšení ceny prodá skrz nějakou přidanou hodnotu, která ho tolik nebolí. Fantazii se meze nekladou.

No pro jednoduchost označím jako hodnotový soud každou přirážku k ceně nad rámec objektivně zjistitelných nákladů.

To závisí na tom, co napíšeš ty. Když někomu přisoudíš výrok, který neřekl, nebo činnost, kterou neudělal, tak napíšeme, že jsi lhář. Budeš pak zase nasranej?