Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Nechápu vaší otázku.

Neumím.

1,Říkali to v jednom podcastu v politické šikaně. Já mám jen uloženou část, kterou jsem dával na instagram a nechce se mi hledat celé video, protože řekněte, že lžou a i Nora Fridrichová a a spol. Tak je to jedno. Mně přijde ČT zbytečná.
https://youtu.be/qPNmKY-GOUQ?is=UfQIfPSnjXfHxIaH
2, Chcete nutit mně platit ČT, když mi přijde zbytečná. Proto.

Odpověděl jsem na vaši otázku

Souhlasím. Chvilkari se ani na ČT nekoukaji, ale myslí si, že bez ní tu bude totalita.😁

Nemaji. Odkdy je produkují?

1, fakt se podívejte na YouTube podcast politická šikana, kde už 5 let je pod palcem. To říkají lidé co podporují poplatky ČT.
2, protože lidi přemýšlí jinak. I vy to víte.

Peníze se vždy dají půjčit. Vzdy to vidíme. Teď Ano chce zcela financovat ČT. Tak archiv co stojí myslím 700 milionů ročně půjde.

ČT není nezávislá. To ví pan Bartoníček z aktuálně, kdy se o tom bavili v politické šikaně. Řekl mu to jeho kolega a on jen přikývl.

Když lidé si myslí, že supermarkety mají monopol v potravinách, tak těžko může nastat ancap. Je to o myslí člověka.

Ty demosmtanti chtějí nezávislá média. Kvůli žádné debatě o privatizaci není zájem. Možná můj článek otevře toto téma a demosmtanti začnou o tom přemýšlet.

Ancapu se nedožijí. Tak alespoň žijí ve svojí bublině a ukazují jak žít s 1500 Kč+ zdravko měsíčně nebo jak můžou lidé společně založit firmu a podnikat.

To je otázka přímo na mně?

Nevím

Schodneme se, že ČT má několik částí jako zpravodajství, archiv, tvorba filmu a dokumentů. Tvorba pořadů a určitě další.

Archiv by šel rovnou pod rozpočet.
Tvorba filmu a dokumentů by šlo pod univerzity, které mají filmovou tvorbu. Podle by se vytvořil nové filmové studio.
A tak by se osekavalo. A zůstalo by nakonec zpravodajství. A to by se provstizovalo. Má asi rozpočet 200 milionů. To je asi 1000 Kč ročně pro jednoho demonstranta.

Tím by se splnilo jejích přání, že by existovalo nezávislé medium.

Schodneme se, že demonstrující chtějí nezávislé medium? Schodneme se, že tedy vznikla poptávka?

Vždyť je tu skupina lidí, kteří chtějí to medium. Demonstrují tu. Jen teď chtějí, aby všichni platili, protože tvrdí, že je důležité.

Točení pohádek a dokumentů by bylo financované že státního rozpočtu jako granty. Preferoval bych doneo, ale vliv herců v ČR je moc velký, když se stuhou divadla.

Prosím podívejte se kolik dělá zpravodajská část. Nebo si myslíte, že v pohádkách bude princezna obdivovat jak princ Andrej má království Agrofert? 😁 Zbytek co se týká kultury by platil stát.

Já osobně mám dostatek peněz v běžné měně, takže se nepovažuji za chudého. Proto pro mě primární důvod vzniku lokální měny není příliš důležitý. Druhým důvodem je důchod. Člověk si může spořit a investovat v lokální měně, aby si vytvořil určitou rezervu na stáří.

Setkal jsem se ale s lidmi, kteří měli omezené finanční možnosti a lokální měnu skutečně využívali. Byly to převážně samoživitelky. Pro ně je hlídání dětí zásadní, protože jim umožňuje chodit do práce. Zároveň ale nedává smysl pracovat, pokud člověk za hlídání zaplatí třetinu nebo dokonce polovinu své hodinové mzdy.

Na to se pak nabalují další služby, jako jsou nákupy potravin, sekáč, pěstování ovoce a zeleniny, doučování, kadeřnictví, pečení nebo vaření obědů. Jsou to činnosti, které mohou lidé nabízet za kredity a následně získané kredity utratit za jiné služby.

Například chléb v obchodě stojí 46 Kč. Upečení jednoho chleba vyjde přibližně na 17 Kč za suroviny. Zbývajících 29 představuje hodnotu lidské práce, která může být zaplacena v kreditech. Podle jedné pekařky zvládne upéct asi 12 chlebů za hodinu, takže si za hodinu vydělá přibližně 300 kreditů. Ty pak může použít například u kadeřnice. Kadeřnice zase koupí chléb za 17 Kč a 29 kreditů. Jiná paní odnese oblečení, které chtěla vyhodit, ženě provozující domácí sekáč a za to získá kredity.

Skupinu samoživitelek motivovala především možnost vzájemného hlídání dětí. Často nestíhaly vyzvednout dítě ze školky nebo musely zůstat déle v práci. Aby měly dostatek kreditů na zaplacení hlídání, nabízela jedna vaření obědů, jiná provozovala sekáč, další pracovala jako kadeřnice a podobně.

Nejvíce mě inspirovala paní, která dokáže za velmi nízké náklady vypěstovat ovoce a zeleninu. Nechce je ale prodávat pod cenou, protože si své práce váží a chce za ni získat přibližně 180 až 250 Kč za hodinu. Proto část své úrody prodává za kredity. Díky tomu získá hodnotu odpovídající své práci, aniž by musela snižovat cenu své produkce.

Napíšu pak jaké jsou nevýhody.

Lokální měnu používají dnes i firmy. Jen se jí říká benefity. Nejvíc rozšířená byla u Baťi.

Baťa podle informací se pokoušel vytvářet uzavřenou ekonomiku. Dokonce vyplácel každý týden mzdu, aby jeho další firmy jako krámek s potravinami,restaurace, kino vydělávali. Neměl oficiálně lokální měnu, ale měli zaměstnanci svoje konto a nákupní knížku.

Baťa se snažil, aby většinu peněz jeho zaměstnanci utratili u něj nebo dali na spoření u něj, které investoval do rozvoje. Zaměstnanci nejen těžili z úroků, ale i z levnějších služeb.

Napíšu pak jak se to řeší na nízké úrovni.

Na začátek musím říct, že věřím v roztočení mzdovo-inflační spirály, pokud by se zavedla minimální důstojná mzda. Minimální mzda je totiž napojena na platy státních i běžných zaměstnanců, a nepřímo dokonce i na odvody OSVČ. V takovém případě by se všechno zdražilo odhadem o 20 procent, kvůli čemuž by některá odvětví nedokázala konkurovat zahraničí. Teoretickou výhodou by sice mohla být rychlejší digitalizace a robotizace, která by nás posunula mezi technologicky vyspělé státy. Já jsem však skeptický – firmy by byly pod takovým finančním tlakem, že by na robotizaci pravděpodobně neměly prostředky, takže by k ní spíše nedošlo. Tento text píšu hlavně proto, že levicově smýšlející lidé často tvrdí, že žádná mzdovo-inflační spirála nevznikne.

Pokud člověk v existenci této spirály věří, pak jako jediné řešení pro stát zbývá dotování mezd lidí s nízkými příjmy. To už stát v podstatě dělá dnes pomocí sociálních dávek.

Kdyby tyto dávky neexistovaly, lidé by špatně placenou práci zkrátka nedělali a hledali by jinou, která je uživí. Pokud by taková práce v zemi nebyla, buď by emigrovali, nebo by si založili lokální měnu. O konceptu lokální měny se ale podrobněji rozepíšu až večer. Tohle byl pouze úvod, který vysvětluje, jak jsem se k tomuto tématu vůbec dostal.

Jsem názoru, že existuje řešení pomocí lokální měny, aby si lidé generovali určity majetek, který jim zajistí důstojný život.

Je to jejich problém, že chtějí žít nad poměry, když nechtějí pracovat.

Představte si, že si sedne skupina lidí a domluví se na částce třeba za volání a internet neomezený. Ale už neřeknou z čeho čerpali. Nebo házeli kostkou?

A pak třeba zelení nebo piráti budou chtít, aby ta mzda byla uzákoněna státem.

Na pokrytí základních potřeb stačí 5400 Kč měsíčně+ 3020 Kc zdravotní měsíčně. To je 8 dní práce. Zbytek 22 dní se člověk může ležet celý den v posteli a koukat na Netflix. Doporučuji korejské dramata.

V ČR je malý rybníček, tak se znají a podle AI někdo kandidoval za zelené z Nerůstu.

Neřekl bych, že je to účelová neziskovka, která má podpořit zelené. Jen realizuje jejich názory do médií.

Zkuste si o tom něco zjistit, že pokud zaměstnavatel odmítá nabídku Vaší vyšší mzdy, tak můžete podnikat. Zkuste se zeptat AI. Pořadí Vám.

Víte, že existuje podnikání a založit si vlastní firmu, kde si budete moc najímat lidi?

Fakt byste pracoval,i když Vás to neuživilo a za 14 dní byste umřel hlady?? Ty jo.

Měl jsem dát 3Kč/h. Se 60 Kč/h se má člověk královský.

Tak budete pracovat za 60 Kč/h, když nebude zavedena minimální mzda?? To jako fakt?

Mzdu má určovat zaměstnanec. Zaměstnavatel pak souhlasí nebo ne. Nemá to určovat třetí strana, která neví jaké má zaměstnanec skutečné výdaje.

Výpočet dělal Nerůst.

Poslano