Komentář 68643
» odpovědět «
Autor: LibrightSailor
Čas: 2021-05-14 09:03:45
Titulek: Tady vidim velký špatný
Web: neuveden
Mail: schován
To první je sice dost možné, ale stále není dokázané (kriminalisticky). Zejména by mě zajímalo, kolik toho ukradla Česká republika, která získala téměř všechen majetek bezúplatným převodem od České a Slovenské Federativní republiky. Pokud se dědí s majetkem i vina za kriminální čin, mohl bys dříve nebo později třeba dokázat nějakou historickou vinu úplně všem rodinám, které dědí něco po generace, a tak bys zbořil prkaticky veškerá stávající vlastnická práva a legitimizoval celoplošný homesteading, což mi přijde tedy o dost méně spravedlivé.
To druhé tvrzení není pravdivé - dnešní státy vykonávají svou moc do značné míry i nad tím, co označují samy za "vlastnictví" někoho jiného - ve skutečnosti ale nikomu nepřiznávají plná vlastnická práva, nikomu nenechávají suverenitu nad jeho pozemkem. Suverenitu stále drží ve svých otěžích a svá pravidla uplatňují na celém území - jen někde v menší, někde ve větší míře.
To třetí lze snadno obejít tak, že se smluvními podmínkami souhlasíš fyzickým vstupem a pobytem na území (a takovou formu uzavření smlouvy si přece suverénní vlastník může zvolit, stát to tak dělá). Jako když se vstupem do divadla zavazuji dodržovat návštěvní řád - taky nemusím nic podepisovat, stačí mi dát možnost se s ním seznámit a platí.
To čtvrté je pravda, ale nijak to neřeší možnost uzavřít smlouvu aktem "fyzický vstup a pobyt na pozemku/území".
Poslední věta je už jen dogma.
Ergo, přít se, zda stát je nebo není legitimní, mi nedává smysl. Smysl mi dává používat mechanismy, jak stát ovládnout (skrze lobbistický vliv na rozhodování politiků pomocí diskuze s nimi, ti zas používají k ovládnutí současné demokratické nástroje státu apod.), aby se stát svých práv salámovou metodou v různých oblastech dobrovolně vzdával a nakonec za x staletí sám rozložil. Anebo když ani to ne, tak aby aspoň eliminoval velké nespavedlnosti na úkor posílení jiných ale menších nespravedlností.
To druhé tvrzení není pravdivé - dnešní státy vykonávají svou moc do značné míry i nad tím, co označují samy za "vlastnictví" někoho jiného - ve skutečnosti ale nikomu nepřiznávají plná vlastnická práva, nikomu nenechávají suverenitu nad jeho pozemkem. Suverenitu stále drží ve svých otěžích a svá pravidla uplatňují na celém území - jen někde v menší, někde ve větší míře.
To třetí lze snadno obejít tak, že se smluvními podmínkami souhlasíš fyzickým vstupem a pobytem na území (a takovou formu uzavření smlouvy si přece suverénní vlastník může zvolit, stát to tak dělá). Jako když se vstupem do divadla zavazuji dodržovat návštěvní řád - taky nemusím nic podepisovat, stačí mi dát možnost se s ním seznámit a platí.
To čtvrté je pravda, ale nijak to neřeší možnost uzavřít smlouvu aktem "fyzický vstup a pobyt na pozemku/území".
Poslední věta je už jen dogma.
Ergo, přít se, zda stát je nebo není legitimní, mi nedává smysl. Smysl mi dává používat mechanismy, jak stát ovládnout (skrze lobbistický vliv na rozhodování politiků pomocí diskuze s nimi, ti zas používají k ovládnutí současné demokratické nástroje státu apod.), aby se stát svých práv salámovou metodou v různých oblastech dobrovolně vzdával a nakonec za x staletí sám rozložil. Anebo když ani to ne, tak aby aspoň eliminoval velké nespavedlnosti na úkor posílení jiných ale menších nespravedlností.
