Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Jako, zajímavý výklad. Takže sebrání psa je nelegitimní, jen od toho většinoví arbitři a agentury dávají ruce pryč a nelegimitu tiše umožňují, jestli to dobře chápu...
Ale co když se ten "žalobce" najde přímo v řadách tyratelů - každý přece může být arbitr i agenturou (silová složka), takže když se tyratel bude krádeži psa bránit jednotlivě nebo tyratelé spolu jako org. skupina, tak vznikne válka jejich skupiny vůči většině společnosti? To by pak musely většinové agentury uznat, že min. přiměřené zbití zlodějů psa bránícím se tyratelem by bylo v pořádku, a že se nejedná o útok tyratele na počestného člověka - a taky že coby agentura nechrání ty, kteří se na vlastní riziko pokouší ukrást týraného psa, aby zůstaly konzistentní s NAPem.
Ale pak taky, srovnejme to tedy s jinou situací - vznikne poptávka, že hodně bohaté lidi je v pořádku trochu okrást ( bohatých bude málo, chudých hodně), arbitři a agentury zastupující chudé dají ruce pryč od ochrany bohatých (ostrakizace), a ti se tak musí chránit sami s jejich ochrankami - nakonec se jim možná vyplatí se nebránit se a platit pravidelně chudým nelegitimní daň... je to pořád ankap?
Mj, Ty asicpřipisuješ NAPu vlastnost legitimního zákona, ale není spíš legitimita a morálka něčím, co určujou lidé? Může ve společnosti, která většinově uznává to, že je dobré (min. praktické) v některých bodech narušovat majetek ( psi, ...daň z luxusu?) současně být uznávaný ( živý) princip, tvrdící, že narušování majetku není správné (NAP) ?
A pak mi samozřejmě haprují postoje jiných členů ankap vč Urzy, kteří prostě natvrdo říkají, že decentr právo asi nebude vždy rozhodovat (aktivně) v souladu s NAP. A to, že napřed vznikne pikycentrické právo, které se k NAPu bude spíše jen blížit z čistě praktických důvodů, aby se méně agenturně válčilo o pozitivní práva, ale nemusí se leckde NAPu přiblížit zcela.

...nebo když se zeptám, jak by i dle teorie fungovaly ty arbitráže polycentrického práva tak, že je tam něco konzistentně? Vždyť přece respektovaní arbitři jsou ti, po jejichž rozhodnutí je poptávka, a ne automaticky ti, kteří jedou striktně dle NAPu.
Budeli poptávka po tom, aby se netýrali psi, budou se respektovat arbitři kteří odkývou zabavení psa.
Z toho soudím, že budeli poptávka po zákazu vylévání odpadu do moře, které ale nikdo nehomesteaduje (ještě nemá vlastníka) nebo vypouštění toxického kouře do ovzduší, i bez zjevně poškozených obětí, arbitři to odkývou. Budeli poptávka po zabavení deštného pralesa těžařům, arbitři to odkývou atd.
Nevidím tam žádnou soudržnost (konzistenci) v rozhodování a tvorbě práva. Proč se tedy za A. tou konzistencí ohánět? a za B. kritizovat jeji absenci u jiných systémů?
To že zmíněné případy mohou mít i tržní řešení může a nemusí platit - člověk není vždy homo ekonomicus, a nebo bude betržní řešení v praxi průchodnější.

No, o morárku mi zde vůbec nešlo, takže ani o morální konzistenci. Z pohledu NAP by ten postup byl v lecčems amorální. Šlo o to, že když by priorita byla svévolně dosti lidmi stanovena jako nějaká ochrana životního prostředí před jeho zničením, tak by toto bylo hlavním cílem a efektivita jiných cílů nebo jiné názory na morálku by byly až podružné a leckdy zanedbatelné. S tím doznáním, že pokud by mi osobně to přišlo jako smysluplné, tak bych to odkývl. Ale hlouběji šlo o zamyšlení, zda je efektivita (a efektivita v čem vlastně?) a konzistence systému samotným lidskýlým cílem (tedy nutno o to vždy usilovat), a nebo jen prostředkem k něčemu jinému (pak se dají do nějaké míry oželet).
Když se mi navíc zdá, že ani design ankapu, který se konzistencí zaštiťuje a jinde jritizuje její nedostatek, v reálu svého designu tu konzistenci postrádá, když spoléhá na arbitrárnost práva a na možnost NAP porušovat systémově (byť obvykle spíš v "menších" jednotlivostech).
Člověk může navrhovat lecos i kdyby tedy věděl co, ale život si stejně jde vlastními cestami - v situaci spol. života na Zemi v reálu nezbývá než tu spolu nějak vyjít. Asi jediný návrh tak může být ať se ostatní zamyslí nad tím, co navrhují oni.
A jen pro pořádek, mluvím tu s tímtéž, kdo je i "Filisofické okénko", nebo pro změnu s někým jiným?

Putin náhodou určitě neřekne, že daně jsou krádež, nebo že RF je mafie, a kompromis by určite rád uzavřel, např v podobě kompromisního rozdělení sfér vlivu dle vyváženého stavu z r 1989, tak mu oproti ankapu křivdíte :-)

Nechci rušit od řešení zajínavějších témat zde, ale budu výhledově rád za Tvé posouzení a názor ohledně toho, co jsem psal ve vlákně, kde jsme probírali tu konzistenci a nekonzistenci ankapu a jiných, když už se mi to napotřetí podařilo poslat ve správném formátu a trochu jsme to téma rozvinuli Většiná ankapů se k tomu obvykle není moc schopná vyjádřit, přitom zrovna tohle je zajímavé a bylo by škoda u něj trpět nějakou případnou selektivní slepotou.

Tak třetí:
Ještě se jednou otočím na tom pětníku, protože mi zase nejen místní kapitalisti často přijdou selektivně slepí a zrovna ten závěr komentu Urzovi jsem chtěl napsat vůči ankapu relativně shovívavě, tedy na to co si o ankapu občas myslím.

Tukabeltamkabel se dá kalkulace, sloužící vesměs jako pomůcka pro rozhodování, do značné míry oželet, pokud si člověk primární prioritu prostě stanoví, do jisté míry jde kalkulovat i socansky a volnotržní pokud se pamatuji zase také není 100% funkční, tedy aspoň dle Urzy.

Nekonzistence se oželet dají taky, pokud si člověk snahu o konzistenci nebere jako sv. Grál a spokojí se s přibližnou osnovou doplněnou arbitrárním rozhodováním u jednotlivých případů, zrovna ta nekonzistence osobního vs. soukromého vlastnictví se dá v řadě případů jednoznačně odhadnout a v těch nejistých he to holt na tom individuálním arbitrárním posouzení. NAP je sice teoreticky konzistentní, ale když dojde na detaily, tak he ve finále taky odkázaný na arbitrární rozhodování (např. přiměřená obrana, přiměřená náhrada škody) - tedy že už z principu nemůže být to rozhodování algoritmické, a když se k tomu vezme, že ankap se ani nemá zcela řídit dle NAPu, pak už ta konzistence mizí vcelku slušně, protože bude více záležet na požadavcích společnosti a z toho plynoucích populárních uznávaných arbitrech, což jak bylo připuštěno může vést k tomu, že, opět i dle Urzy, v některých případech asi schválí decentr. arbitři i porušování NAPu.

V té praktické rovině se tak o konzistenci dá hovořit max v rámci jakési škály a toho, který systém se ji více blíží, pokud je tedy konzistence vůbec sama o sobě až tak důležitým životním či společenským cílem.

Ale nepíšu to primárně jako obhajobu demokracie a už vůbec ne toho současného modelu, jen se to snažím trochu porovnávat pokudmožno jako vnější pozorovatel.

Sorry, to předchozí se nějak záhadně zdrclo, takže druhý pokus:
Ještě se jednou otočím na tom pětníku, protože mi zase nejen místní kapitalisti často přijdou selektivně slepí a zrovna ten závěr komentu Urzovi jsem chtěl napsat vůči ankapu relativně shovívavě, tedy na to co si o ankapu občas myslím.
Tukabeltamkabel se dá kalkulace, sloužící vesměs jako pomůcka pro rozhodování, do značné míry oželet, pokud si člověk primární prioritu prostě stanoví, do jisté míry jde kalkulovat i socansky a volnotržní pokud se pamatuji zase také není 100% funkční, tedy aspoň dle Urzy.
Nekonzistence se oželet dají taky, pokud si člověk snahu o konzistenci nebere jako sv. Grál a spokojí se s přibližnou osnovou doplněnou arbitrárním rozhodováním u jednotlivých případů, zrovna ta nekonzistence osobního vs. soukromého vlastnictví se dá v řadě případů jednoznačně odhadnout a v těch nejistých he to holt na tom individuálním arbitrárním posouzení. NAP je sice teoreticky konzistentní, ale když dojde na detaily, tak he ve finále taky odkázaný na arbitrární rozhodování (např. přiměřená obrana, přiměřená náhrada škody) - tedy že už z principu nemůže být to rozhodování algoritmické, a když se k tomu vezme, že ankap se ani nemá zcela řídit dle NAPu, pak už ta konzistence mizí vcelku slušně, protože bude více záležet na požadavcích společnosti a z toho plynoucích populárních uznávaných arbitrech, což jak bylo připuštěno může vést k tomu, že, opět i dle Urzy, v některých případech asi schválí decentr. arbitři i porušování NAPu.
V té praktické rovině se tak o konzistenci dá hovořit max v rámci jakési škály a toho, který systém se ji více blíží, pokud je tedy konzistence vůbec sama o sobě až tak důležitým životním či společenským cílem.
Ale nepíšu to primárně jako obhajobu demokracie a už vůbec ne toho současného modelu, jen se to snažím trochu porovnávat pokudmožno jako vnější pozorovatel

Ještě se jednou otočím na tom pětníku, protože mi zase nejen místní kapitalisti často přijdou selektivně slepí a zrovna ten závěr komentu Urzovi jsem chtěl napsat vůči ankapu relativně shovívavě, tedy na to, co si o ankapu občas myslím.
Tukabeltamkabel se dá kalkulace, sloužící vesměs jako pomůcka pro rozhodování, do značné míry oželet, pokud si člověk primární prioritu prostě stanoví, do jisté míry jde kalkulovat i socansky a volnotržní pokud se pamatuji zase také není 100% funkční, tedy aspoň dle Urzy.
Nekonzistence se oželet dají taky, pokud si člověk snahu o konzistenci nebere jako sv. Grál a spokojí se s přibližnou osnovou doplněnou arbitrárním rozhodováním u jednotlivých případů, zrovna ta nekonzistence osobního vs. soukromého vlastnictví se dá v řadě případů jednoznačně odhadnout a v těch nejistých he to holt na tom individuálním arbitrárním posouzení. NAP je sice teoreticky konzistentní, ale když dojde na detaily, tak he ve finále taky odkázaný na arbitrární rozhodování (např. přiměřená obrana, přiměřená náhrada škody) - tedy že už z principu nemůže být to rozhodování algoritmické, a když se k tomu vezme, že ankap se ani nemá zcela řídit dle NAPu, pak už ta konzistence mizí vcelku slušně, protože bude více záležet na požadavcích společnosti a z toho plynoucích populárních uznávaných arbitrech, což jak bylo připuštěno může vést k tomu, že, opět i dle Urzy, v některých případech asi schválí decentr. arbitři i porušování NAPu.
V té praktické rovině se tak o konzistenci dá hovořit max v rámci jakési škály a toho, který systém se ji více blíží, pokud je tedy konzistence vůbec sama o sobě až tak důležitým životním či společenským cílem.
Ale nepíšu to primárně jako obhajobu demokracie a už vůbec ne toho současného modelu, jen se to snažím trochu porovnávat pokudmožno jako vnější pozorovatel.

Tedy, v tom případě mi to naznačování, či jak to nazvat, té selektivní slepoty přijde poněkud přehnané - v těchto nuancích už je to myslím si spíše věc nějakého názoru, ke kterému člověk v dané fázi života dospěl, a má-li být selektivní slepotou už jen to, že jsem v dané otázce nestranil ankapu, ale bral jsem ho v tomto s demokracií jako cca vyvážený, pak nevím ale leckomu by zase mohlo přijít jako selektivní slepota opačný postup, a to ten, že v dané otázce někdo ankapu straní - asi tedy nezbývá, než toto nechat na úsudku každého jednotlivce.
Ale k věci - s tím násilím bych problém zase tak neměl, pokud by sloužilo něčemu, co by mi přišlo smysluplné. A ostatně, chápu, že myslíš násilí z ankap hlediska útočné, ale on skoro každý systém vč. ankapu si násilí dělí na legitimní a nelegitimní, takže násilí nelegitimní pro ankap může být legitimní pro jiné systémy, a naopak. Koneckonců, nemusí zůstat jen u porovnání s demokracií, ale i s anarchií, kde třeba tvrzení prvního novodobého anarchisty J. Proudhona "vlastnictví* je krádež"(tzv."soukromé", ne však "osobní") dává celou otázku legitimity násilí do úplně opačného světla. A nemaje zákony vesmíru ( např. morálky) vytesány do kamenných desek, je pak jen na lidech, ke kterému postoji se přikloní.

Když se pane F Okénko podíváš do komentářů, snad pochopíš, že pro příště tomu toxickému debatování nejlépe zabráníš tím, že takovéto články sem už psát nebudeš.

Asi tak stejně v pohodě, jako jít pod drn nebo do otroctví kvůli rodné víře, nebo muset kvůli poviné monogamii vyhodit některé nanželky, muset aspoň navenek přijmout cizí kulturu a svou opustit nebo tutlat, v některých případech muset odeslat děti na nucenou převýchovu atd. Takže téžko vybírat.

Zase se můžou lidé s jistým náboženským cítěním utěšovat tím, že teror spojený se zaváděným zmíněného evropského klidu a pořádku nebude snad výrazně horší, než teror spojený se zaváděním toho jejich náboženského cítění na území Evropy i jinam v dávnější minulosti.

Proti nařčení ze selektivní skepoty jsem se přece bezpečně pojistil posledními slovy.
S demokracií bych to ale zas tak zle neviděl, pokud by ta masová po reálné ekologii byla, volební systém by tomu šel buďto přizpůsobit, nebo by nahoru i ten současný vynesl ty, kteří poptávku naplňovat budou. A naopak poptávku po většinově žádané pseudoekologii jsou schopní naplňovat jak ekopopulisté, tak i volnotržní subjekty.

V ankapu by šlo monopoly likvidovat i bez státu decentralizovaně pomoci arbitrů a agentur, bude-li po tomto pozitivním právu poptávka, analogicky tomu, že by šla s posvěcením arbitrů v ankapu provádět ta různá jiná dřive už občas zmíněná narušení NAPu, byla-li by po tom poptávka.

Tohle pojetí ekologie ale možná platí jen ve Vašem ideálním světě ankapu, kde takřka vše má konkretního majitele, kde se díky tomu ideálně do ceny započítávají negativní ekologické externality, kde nezdanění lidé disponují všemi svými příjmy a tudiž mohou hlasovat všemi svými penězi, kde se voliči nepřetlačují s korporacemi o vliv na rozhodování politiků. Ankap tu není, asi nikdy nebude, a pokud, tak i podle vás až za několik generací. Negativní ekologické externality tu jsou, a lidé, kterým vadí, s nimi zkoušejí v rámci daného systému něco dělat. Libertariánští LGBT taky nečekají, až tu bude ankap a bezstátní volnotržní svazky, ale dělají skrze státní zákony svou realpolitik. Takže do vzniku ankapu jsou tyhle ankap eko představy o ideální cenotvorbě jen fráze, které v dnešním prostředí převážně neplatí. Nemluvě o tom, že když bude v ankapu převažovat preference krátké ekologicky sebedestruktivní konzumní párty, tak ani cenotvorba volného trhu lidi od jejich přístupu nezachrání - že totéž platí i pro demokracii rovnou řeknu za Vás.