Česká státní železnice vytře s vámi převelice – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Měl tu čest cestovat vlakem druhou třídou se třemi spolucestujícími, kteří si koupili jízdenku do první třídy, avšak České dráhy jaksi zapomněly vypravit odpovídající vagón. Nevěda o ničem, zbystřil jsem až v okamžiku, kdy začal houstnout hovor mezi výše zmíněnými a průvodčím. Průvodčí dorazil a beze slova všem rozdal nějaké papírky. První cestující se divil, že dostal jaksi málo, že běžně rozdíl mezi první a druhou třídou činí více. Na to byl poněkud zvýšeným hlasem od průvodčího zpraven, že má týdenní jízdenku, a přece může jezdit, kolikrát se mu zamane, tedy vracená částka je v pořádku. Na upozornění, že by byla na místě omluva a ne nějaká agrese, nereagoval nikterak. Druhý cestující celou věc nechápal vůbec, tázal se průvodčího, kde je na tom papírku cenový rozdíl uveden, že ho nevidí. Průvodčí se nejdříve trošinku rozčiloval, dávaje najevo otrávení z nutnosti to vysvětlovat, poté však shledal, že na papírku skutečně cenový rozdíl chybí. Tedy se jal chvíli něco operovat na svém příručním počítači, načež prohlásil, že jest to vlastně v pořádku, neboť teď už se rozdíly vracejí automaticky na účty a že je to každou chvíli jinak a že on neví.

Celou dobu se pan průvodčí choval arogantně a poněkud agresivně, omluva – byť jménem společnosti – nepřišla ani jedna, zato osočení vůči cestujícím zjevilo se nemálo. Táži se tedy svou již obvyklou otázku, skutečně potřebujeme, aby nám dopravu po kolejích zajišťoval stát? Nebo by bylo lépe nechat to na volném trhu?