Domovní prohlídka jako v KLDR – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Jednoho rána mi na dveře začali mlátit dva fízlové. Fízlové neumějí počkat u zvonku, než otevřu; musel jsem se obléknout a sejít o patro níž, takže to trvalo chvíli, během které bez vyzvání vstoupili na pozemek, došli ke dveřím domu, začali na ně mlátit a hulákat, zda jsem doma. A čím že jsem se to provinil? Vzal jsem si cizinku. Vstoupíte-li do manželského svazku s cizincem a rozhodnete-li se žít na území ČR, MVČR si pro vás přichystá kolečko papírování a výslechů, včetně neohlášené návštěvy fízlů, kteří budou kontrolovat, kde máte jaké věci („Má tady vaše žena nějaké věci? Má tu zubní kartáček?“) a čmuchat ve vašem soukromí.

Celé je to naprosto bizarní a potupné. Působilo to na mě jako z knihy Niny Špitálníkové o životě v KLDR. Celá domovní prohlídka je samozřejmě neohlášená a absolutně nebere v potaz, zda třeba tou dobou náhodou nepotřebujete pracovat (a vydělávat na plat čmuchajících fízlů). V průběhu domovní prohlídky vám pokládají nejrůznější držé otázky osobního charakteru: „Kde jste se potkali? Jaký den to byl?“ To rozhodně nemáte potřebu říkat cizím lidem; zejména když víte, že existují správné a špatné odpovědi s následky…