Imaginární URZA neplatí nájem a kazí mi požitek z kultury :-) – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Autor: Thevar
Čas: 2022-03-29 00:00:02

Imaginární URZA neplatí nájem a kazí mi požitek z kultury :-)

Miluji divadlo a chodím rád převážně na opery, operety, balet a koncerty klasické hudby. Před nedávnem jsem byl na opeře, kde byl sál zaplněn ani ne z ¼. V ten moment se mi v hlavě ozval hlas, který říkal: „Hele, je hezký, že máš rád operu, ale bez peněz z dotací, které jsou uloupeny od lidí, kteří operu asi i většinově nemají rádi, bys tady neseděl, protože by se to neuživilo.“ Hlas patřil malému imaginárnímu Urzovi, který mi již nějaký čas bydlí v hlavě (a co je nejhorší, ani mi za to neplatí nájem :-D) a nutí mě neustále přemýšlet nad věcmi jinak, než jak jsem zvyklý. Popravdě jsem se zbytek představení cítil trochu provinile, že mi lidé, kteří nemají rádi operu a ani ji nechtějí sponzorovat, platí kulturní zážitek. I přesto jsem velmi rád za toto uvědomění a nepřeji si, aby mi někdo nedobrovolně musel platit (nejenom) kulturní zážitek, přestože tolik miluji operu a klasickou hudbu a pochopitelně je mám emočně tendenci obhajovat a vyzdvihovat. Naopak si přeji, aby lidé měli možnost si sami určit, kam nasměrují jejich peníze, jelikož mi to přijde nejenom etičtější, ale zároveň i ekonomicky efektivnější.

PS: Text je míněn napůl pro pobavení a jsem rád, že mi URZA takto „zkazil“ divadlo a ani po něm nebudu vymáhat nájem. :-)
Přečtení: 11420

Autor: Swajihm Čas: 2022-03-29 13:09:03 Titulek: Opět nezklamal .
Web: neuveden Mail: badybike v doméně seznam.cz
Ahoj , myslím že takového malého imaginárního má každý v hlavě . Jde jen o to jak moc ho dokážeme krotit . A že neplatí nájem .. sakra vždyť já taky ne :D :D ... Ale jak říká Urza , zato platím věci který bych platiti nechtěl ... V čem je to pochybení a nebo pochopení ?
Web: neuveden Mail: schován
Peprné pak na té kultuře pak může být spor o to, co ještě dotovat a co už ne, nebo jakou měrou. Zrovna se formuje např. tato výzva divadelníků a jiných umělců ministru kultury:
https://docs.google.com/document/d/1LQtdSaYubTr_hIjUni_RPUqzuwlwvsMnQ_9fbxu1uT4/edit
Říkám si, kolik příznivců dotování kultury a obecně státu, je spokojených s tím, že se občas, i když spíš okrajově, dotují i inscenace, kdy si nahá herečka vytahuje vlajku ČR z vaginy a podobně ( https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/371369-preruseni-aktivisty-vlajka-vytazena-z-vaginy-hrou-se-zabyva-policie ).
Na druhou stranu chápu i umělce, kteří tím, že žijí v přerozdělovacím modelu společnosti, jsou navykáni a i o něco víc odkázáni na prosby o přerozdělené peníze. Má to pro ně své výhody, ale i nevýhody - tím jak jsou přisátí na státní zdroje, musejí jednak skákat jak stát píská (a stát si tím kupuje jejich solidárnost např. ve chvílích, kdy se za některé státní kroky postaví "elita národa" např. i v podobě umělců, a nebo alespoň umělci raději mlčí, aby o dotace nepřišli), a jednak přicházejí o část zpětné vazby, která by se jim dostala ve chvíli, kdy by mohli vidět, jak by lidé reálně naložili s penězi, které se umělcům přerozdělením dostávají. Pokud by tedy stát ty peníze lidem při zrušení přerozdělování v kultuře ponechal v kapse.
Nutno říct, že v porovnání s jinými výdají přerozdělování jde v umění o drobné, a taky, že existují i různé typy umělecké tvorby, včetně poměrně alternativní, které se obejdou bez dotací, a díky tomu si mohou užívat i luxusu nezávislost na poklonkování státu, nebo na handrkování se o peníze.

......................
Kdyby nešel otevřít odkaz, tak přidávám text zmíněného dopisu:

Otevřený dopis ministru kultury

Otevřený dopis ministru Martinu Baxovi je výsledkem ročního online setkávání pracovní skupiny složené ze zástupců a zástupkyň různých českých kulturních institucí, jež pracují s koncepcí nerůstu. Text zformulovaný na počátku února v HaDivadle chce podnítit diskusi o principech nerůstové kultury a o podmínkách, v nichž dnes umělci tvoří.

Pokud se chcete připojit k otevřenému dopisu, pošlete svůj podpis na mail: nerustvkulture@gmail.com s uvedením Vašeho jména, pozice či názvu instituce, se kterou spolupracujete. Odhalení různorodosti našich kontextů zřízení je pro nás důležité. Uzávěrka podpisů je 31. 3. 2022.



Vážený pane ministře,

oslovujeme Vás prostřednictvím tohoto otevřeného dopisu z pozice níže podepsaných zástupců a zástupkyň zřizovaných i nezřizovaných kulturních organizací. Obracíme se na Vás jako na politickou osobnost, která symbolicky zastupuje celý český kulturní sektor, a domníváme se, že pro tento náš apel není vhodnějšího načasování. Nacházíme se v době (post)pandemické a zároveň na počátku Vašeho funkčního období. Oba tyto momenty chápeme jako příležitost k přenastavení strukturálního vztahu k dnes zakoušené socio­-ekologické krizi. Její řešení se ovšem neobejde bez proměny naší imaginace, při níž se právě kultura může stát důležitým aktérem. Namísto uchopení současné situace jako příležitosti pro změnu bohužel pozorujeme spíše snahu o rekonstrukci stavu před pandemií se všemi jeho problémy.

Česká kulturní scéna je robustní a plní nezastupitelnou společenskou roli. Leckdy ovšem navzdory podmínkám, ve kterých je realizována. Působíme ve vyčerpaném a setrvačném systému, jenž pro inovativní a společensky odpovědnou kulturu nevytváří vhodné prostředí již řadu let. Schází kulturněpolitická vize, která by neopakovala chyby, jež nás do současné krize kultury dovedly. Proto chceme přivést pozornost k principům, které jsou součástí odborných diskursů již několik desítek let a které formuluje idea nerůstu. Alternativu vůči současnému stavu, který plošně uplatňuje ekonomické náhledy, vidíme v důrazu na životní prostředí, spokojený život, smysluplnou práci, vzájemnou péči a kvalitu vztahů.

Jako jedno z nebezpečí současné podpory kultury vnímáme pragmatismus a jazyk, jímž se o financích putujících do provozu kulturních institucí mluví jako o ekonomické investici. Když se rozhodovalo o podpoře uzavřených kulturních institucí a o financích, které ministerstvo kultury získá v rámci Národního plánu obnovy, prvním argumentem bylo prohlášení, že se „jedná o dobrou investici z ekonomického pohledu“. Výsledkem této rétoriky je dlouho plánovaná strategie kulturně­-kreativních průmyslů, která ovlivňuje náhled na všechny ostatní sektory kultury a přínos kulturní produkce vypočítává především v procentech HDP. Z kultury, jejíž prospěšnost se vyhodnocuje na základě ekonomických a kvantitativních ukazatelů, ovšem mizí upřímné hledání toho, v čem je její smysl a význam pro společnost. Kultura pak přestává sloužit jako kvalitní nástroj reflexe a stává se dalším zdrojem k vykazování kvantity.

My jsme však přesvědčeni, že nejde primárně o to vyprodukovat a zkonzumovat co nejvíce knih, hudby, filmů, představení či výstav, ale spíše to vše nechat působit a prorůst do našich individuálních životů, a především do společnosti, kde tato vlákna zpevňují a spoluvytvářejí mezilidské vazby, neboť zvyšují intenzitu prožívání a vciťování se do zkušeností druhých. Tvořit neznamená pouze produkovat, jak to předpokládá současný systém financování a řízení kultury, ale i zkoumat, pochybovat, připravovat se, odpočívat a promýšlet zpětnou vazbu.

Chceme působit v prostředí, které poskytuje prostor pro rozvoj smysluplné a důstojné činnosti. Chceme revidovat a nalézt nové mechanismy řízení, které takovou tvorbu umožňují. Chceme kulturu, která má kompetentní a profesionální podporu. K tomu ovšem potřebuje adekvátní personální a systémový aparát.

Chceme tvořit a organizovat kulturní události s vědomím, že o udržitelnosti a možnostech rozvoje naší činnosti není rozhodováno zběžně, netransparentně, bez odezvy, bez zvážení jejího smyslu a společenského přínosu.

Chceme pracovat bez tlaku na výkonnost a zdůrazňování kvantifikovatelných údajů na úkor hledání smyslu toho, co děláme. Nechceme tvořit pro výkazy.

Chceme, aby se začaly budovat dobré vztahy a důvěra v otevřeném a pravidelném dialogu mezi zřizovateli či poskytovateli dotací a kulturními aktéry.

Chceme, aby státní a samosprávné struktury přijaly plnou odpovědnost za péči o kvalitní kulturu a neočekávaly, že trh – řídící se jinými pravidly a zájmy – tuto nenahraditelnou roli zastoupí. Požadujeme nové otevření debaty o statusu umělce (konkrétně ve vztahu k metodice rozdělování prostředků v rámci současné podoby podpory) a zlepšení samotné kulturní infrastruktury s důrazem na komunikaci mezi jednotlivými ministerstvy.

Požadujeme důstojné finanční ohodnocení a sociální zajištění nejen tvůrců, ale i administrativních pracovníků a ostatních zaměstnanců v kultuře.

Chceme důstojné pracovní podmínky pro zaměstnance ministerstva kultury a odborů kultury samospráv, členy oborových komisí a další odborné pracovníky zapojené do procesu řízení. Pro sektor správy stejně jako pro tvůrce si přejeme prostředí, které umožňuje profesionální pracovní výkony a ve kterém je možné působit s dostatkem odpočinku, vzdělávání, seberozvoje a osobního naplnění.

Výše popsané myšlenky nechtějí být ­úplným výčtem priorit nerůstové kultury, ale počátkem veřejné diskuse na kulturní scéně i mi­mo ni. Kvalitní a udržitelná kultura, jejíž pracovníci a pracovnice jsou spokojeni, je, jak věříme, důležitou součástí každé společnosti. Nerůst se proto nesmí omezovat jen na kulturu. Je načase přiznat si, že řešení klimatické krize nebude možné uskutečnit pouze čekáním na technologickou spásu, ale důsledným přenastavením naší imaginace a překročením stínu HDP jako ústřední hodnoty naší doby.

Význam pokroku je potřeba nanovo definovat. Věříme, že otázky, které nerůst a nerůstová kultura předkládají, jsou především pozitivní příležitostí myslet inovativně a radostně v zájmu spravedlivé a demokratické budoucnosti pro nás všechny.
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
logo Urza.cz
kapky