Jak vnímáte pravdu – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Já jsem laik ještě větší než vy, nemám to nějak hluboce promyšlené, ale pravdu bych definovala jako nějaký stav, u kterého by bylo možné nějak dokázat že proběhl/probíhá/proběhne. To by bylo možné je podle mě dost důležité, protože pravda většinou existuje nehledě na to, že ji nezvládneme dokázat teď. To je k takovému tomu relativizování jako "každý má svoji pravdu", ne, my ji jen často nejsme schopni určit, ale ve všem co se nějak dotýká hmotného světa, existuje. Pokud jde třeba o abstraktní věci vymyšlené lidmi, tak tam podle mě pravda neexistuje, ale brala bych to asi podle té skupiny lidí, jakože každý si to může definovat jak chce, ale dává smysl se prostě držet většiny a netvořit totální chaos.

Zajímavé mi přijde označování daleké budoucnosti za pravdu, když to obsahuje nějaký prvek náhody. Například řeknu, že se za 10 něco stane, ale nemám k tomu žádný podklad, prostě to tipnu nebo tak, a ono to náhodou vyjde, byla to v té době co to říkám pravda?

Inu, vidím možný problém ve vaší definici. Záleží na definicích dílčích pojmů, jako je důkaz. V případě, že důkaz je výrok, který ukazuje pravdivost, a pravdivost je stav, který musí mít důkaz jeho průběhu, tak jde o definici kruhem.

Osobně definuji pravdu koherencí. Pokaždé, když je vysloven jakýkoli výrok, může být buď axiomem nebo závěrem vycházejícím ze sestavy argumentů. Jelikož nelze zjistit, jestli nás naše smysly neklamou například v možnosti naší existence uvnitř simulace, považuji za nejpraktičtější definovat pravdu koherencí mezi výroky. Každá jiná definice pravdy si již jen implicitně přidává svůj předpoklad. Například korespondenční teorie vyžaduje k určení pravdy předpoklad, že daný výrok koresponduje s realitou, což zase předpokládá objektivní realitu a podobně. Nejde tedy o realtivizování stylu "každý má svou pravdu", ale o vnímání pravdy coby závislé proměnné. Ilustrace je jednoduchá na příkladu lidí, kteří jinak definují pojmy, se kterými pracují. Oba můžou mít pravdu, i když jsou jejich závěry v kontradikci, jelikož každý předpokládá něco jiného. Očekávám, že v mém pohledu, jakožto laika, jsou možné díry, takže bych rád slyšel nějakou zpětnou vazbu.

Zajímavou myšlenkou ke zvážení při definování pravdy je koncept primitivních pojmů, což jsou již nedefinovatelné pojmy, kupříkladu bod, úsečka a mnoho dalších. Pravda je někdy mezi tyto pojmy řazena, leč někteří ji tak nevnímají a definují ji pomocí jiných pojmů, jako jsou právě koherence, korespondence s realitou a další. Následně je otázka, jak diskutovat s lidmi, kteří definují pravdu jiným způsobem nebo ji vnímají coby primitivní pojem.

Pro klarifikaci odpovědi na výše tázanou otázku.
Pravdivost náhodné předpovědi je závislá na předpokládané definici.
Podle koherenční teorie nelze určit pravdivost výroku jako takového, tudíž otázka "je X pravda?" je bez kontextu nezodpověditelná. Podle adekvační teorie tuto otázku zodpovědět lze a podle ní by předpověd pravdivá byla. Lidé s jinou definicí či ti, kteří vnímají pravdu jako primitivní pojem, by možná odpověděli jinak, nicméně to záleží na tom, co je pravdou myšleno.