Jak vnímáte pravdu – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Já jsem laik ještě větší než vy, nemám to nějak hluboce promyšlené, ale pravdu bych definovala jako nějaký stav, u kterého by bylo možné nějak dokázat že proběhl/probíhá/proběhne. To by bylo možné je podle mě dost důležité, protože pravda většinou existuje nehledě na to, že ji nezvládneme dokázat teď. To je k takovému tomu relativizování jako "každý má svoji pravdu", ne, my ji jen často nejsme schopni určit, ale ve všem co se nějak dotýká hmotného světa, existuje. Pokud jde třeba o abstraktní věci vymyšlené lidmi, tak tam podle mě pravda neexistuje, ale brala bych to asi podle té skupiny lidí, jakože každý si to může definovat jak chce, ale dává smysl se prostě držet většiny a netvořit totální chaos.

Zajímavé mi přijde označování daleké budoucnosti za pravdu, když to obsahuje nějaký prvek náhody. Například řeknu, že se za 10 něco stane, ale nemám k tomu žádný podklad, prostě to tipnu nebo tak, a ono to náhodou vyjde, byla to v té době co to říkám pravda?

Inu, vidím možný problém ve vaší definici. Záleží na definicích dílčích pojmů, jako je důkaz. V případě, že důkaz je výrok, který ukazuje pravdivost, a pravdivost je stav, který musí mít důkaz jeho průběhu, tak jde o definici kruhem.

Osobně definuji pravdu koherencí. Pokaždé, když je vysloven jakýkoli výrok, může být buď axiomem nebo závěrem vycházejícím ze sestavy argumentů. Jelikož nelze zjistit, jestli nás naše smysly neklamou například v možnosti naší existence uvnitř simulace, považuji za nejpraktičtější definovat pravdu koherencí mezi výroky. Každá jiná definice pravdy si již jen implicitně přidává svůj předpoklad. Například korespondenční teorie vyžaduje k určení pravdy předpoklad, že daný výrok koresponduje s realitou, což zase předpokládá objektivní realitu a podobně. Nejde tedy o realtivizování stylu "každý má svou pravdu", ale o vnímání pravdy coby závislé proměnné. Ilustrace je jednoduchá na příkladu lidí, kteří jinak definují pojmy, se kterými pracují. Oba můžou mít pravdu, i když jsou jejich závěry v kontradikci, jelikož každý předpokládá něco jiného. Očekávám, že v mém pohledu, jakožto laika, jsou možné díry, takže bych rád slyšel nějakou zpětnou vazbu.

Zajímavou myšlenkou ke zvážení při definování pravdy je koncept primitivních pojmů, což jsou již nedefinovatelné pojmy, kupříkladu bod, úsečka a mnoho dalších. Pravda je někdy mezi tyto pojmy řazena, leč někteří ji tak nevnímají a definují ji pomocí jiných pojmů, jako jsou právě koherence, korespondence s realitou a další. Následně je otázka, jak diskutovat s lidmi, kteří definují pravdu jiným způsobem nebo ji vnímají coby primitivní pojem.

Pro klarifikaci odpovědi na výše tázanou otázku.
Pravdivost náhodné předpovědi je závislá na předpokládané definici.
Podle koherenční teorie nelze určit pravdivost výroku jako takového, tudíž otázka "je X pravda?" je bez kontextu nezodpověditelná. Podle adekvační teorie tuto otázku zodpovědět lze a podle ní by předpověd pravdivá byla. Lidé s jinou definicí či ti, kteří vnímají pravdu jako primitivní pojem, by možná odpověděli jinak, nicméně to záleží na tom, co je pravdou myšleno.

Nepřijde mi to jako definice kruhem. V mojí definici vycházím z předpokladu, že existuje realita. Za pravdu podle mě lze označit jen věci, které by bylo možné ověřit nezávisle na lidech. Uvědomuju si, že to není definice, to teď není můj cíl, spíš chci lidsky vysvětlit, jak to myslím. Pokud má být pravda určená koherencí mezi výroky, tak je k ním potřeba člověk který takto uvažuje. Za pravdu bych označila jenom věci typu "prší", což by zvládlo pozorovat třeba i zvíře... ostatní věci jsou spíš správné, nebo se jedná o pravdivý závěr v nějaké oblasti, ale není to pravda, protože je závislá na tom lidském faktoru.

V tom příkladu lidí, co si jinak definují pojmy, bych prostě řekla, že nic z toho není pravda. Neexistuje nic jako pravdivá definice pojmu, není to podle mě pravda v pravém slova smyslu, prostě to je pravdivé podle nějaké logiky, ale to není už vůbec objektivní, ostatní živočichové takhle nefungují, vlastně ani někteří lidé pravdu z axiomů nezvládnou určit.

S pravdou je to podle mě stejné, neexistuje nic jako pravdivá definice pravdy, každý klidně může říct "pravda" a myslet tím párek, jen je to hloupé, protože to vytváří chaos.

Následně je otázka, jak diskutovat s lidmi, kteří definují pravdu jiným způsobem nebo ji vnímají coby primitivní pojem.
Vykašlat se na definice, ty mají smysl jen pokud věci ulehčují, ne když se to komplikuje. Když chceme k něčemu dojít, je důležité druhého pochopit, pro to je důležité vědět jak slovo používá, ne jak ho definuje.

Opět, píšu to spatra, berte to spíš jako podmět pro zamyšlení nebo tak

Existovala by pravda bez lidí? Co si o tom myslíte?

Je otázkou co je vůbec existence. Označil bych ji za primitivní pojem a osobně ji vnímám tak, že cokoliv na co lze pomyslet existuje jako koncept, který nutně nemusí být objevený, nicméně jsem se touto problematikou nikdy moc hluboce nezabíral, takže více než o promyšlenou odpověď jde o to první co mě napadlo.

Abych odpověděl: ano, myslím si, že by pravda existovala i bez lidí.