Je to radikál! – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Život není o myšlenkách,
o lepších a ani o horších,
ztotožnování s myšlenkami je vlastně tím, co vám brání žít,
jelikož myšlenky jsou prostě jen představy vyjadřující naše chtění a nechtění...

Vlastně právě díky ztotožnování smyšlenkami žijeme v těhle etatistických sračkách, jelikož myšlenky vyjadřují naše chtění a nechtění, tedy vlastně pocity které pak určují co má a co nemá hodnotu...

Radikál je člověk, který požaduje radikální změny společnosti. Ne nutně člověk, který nějaké ideje dotahuje do extrému. Vezmete si třeba tu pracovitost. Na jedné straně škály je lenost. Na druhé straně není ale pracovitost. Je tam workoholismus nebo něco takového. Kdy se ta dobrá myšlenka zvrhává a jde proti zdraví, rodině atd. Pracovitost je někde mezi tím.

To, co zde popisujete je typické myšlení u fanatiků. Kdy na svět nahlíží z nějaké extrémní pozice a všechno, co je umírněnější než oni, je špatné. Svět vidí černobíle. Dobro a zlo. Oni jsou dobro, opak je zlo a cokoliv mezi tím je v lepším případě jen menší zlo. Radikál z druhého tábora nebo běžný umírněný člověk jsou pro ně oba zlo a nepřátelé. U těchto lidí také často jde vidět, že mají jednu hodnotu, kterou se snaží maximalizovat. Pokud máte více různých hodnot, tak nutně musíte hledat rovnováhu a žádnou nemůžete dostat na maximum, protože byste si tím podráželi ty ostatní. Pokud ale máte jen jednu, tak můžete válcovat naprosto vše.

Člověk, který nejde ve svých názorech do extrému, nemůže být nikdy dobrý, protože bude nevyhnutelně trošku škodit? :-) To je legrační názor.

Problém totiž je v tom, že někteří lidé považují nějaké názory/jednání za škodlivé, zatímco jiní lidé považují tytéž názory/jednání za prospěšné (otázkou je také vždy pro koho vlastně jsou prospěšné). :-) Extrémisté si tak uzurpují monopol na určování toho, co škodí, co je prospěšné, kdo je dobrý, kdo je špatný. Tohle ale dělají právě lidé s totalitárními sklony a radikální fanatici (komunističtí, fašističtí, islamističtí a ano i anarchokapitalističtí).

Je to tedy přesně naopak. Extrémismus, radikalismus a fanatismus jsou v zásadě vždy totalitním monopolistickým zlem toho nejhrubšího zrna.

Je přirozené, že lidé nejsou dokonalí a i ti zdánlivě dokonalí mají své "chyby". Lidé zpravidla disponují proměnlivou směsí "dobra" a "zla". Proto je třeba, aby se lidé v podstatě (demokraticky) dohodli (všichni dohromady, ne individuálně Franta s Pepou jinak, než Jarda s Emilem), co je dobré a co je špatné a co škodí a co prospívá (a také zde zohlednit komu vlastně).

A ani demokratická technologie dohody na tom, co je a co není správné, není nikdy dokonalá. Dokonalost, absolutní dobro, absolutní zlo to, jsou extrémy, které v podstatě neexistují.

Já myslím, že dohadovat se individuálně je taky fajn...

Ano. K tomu přece máte velmi široký prostor. Všechny soukromoprávní vztahy jsou ovládány zásadou smluvní autonomie.

Presne, jak pises…
Zadne "dobre" a "spatne" neexistuje, a kdo si to mysli, je legracni…
Tuhle jsem mluvil s jednim clovekem, ktery absolutne nechape, co mam proti tomu,kdyz on podvadi lidi. On prece podvadi jen ty pitomce, co se sami podvest nechaji, nasili by na nikom nepouzil, neni to zadny zlocinec. A kdyz je holt nekdo blbej, ze se necha podvest,tak co, dobre mu tak, na tom neni nic spatnyho.
A kdyz jsem mu rekl, ze obet nemuze za to, ze ji nekdo podvedl, ale proste ten, co podvadi, je svine a hajzl, tak se na me oboril, ze takhle to prece nemuzu brat, ze nic neni cernobile…
Takze uz jsem to pochopil.
Jo a prej nejakou starou babicku by nepodvedl.
Takze cajk, svet neni cernobily, podvadet jenom trosku jenom nekoho je uplne v poradku,protoze kdo tvrdi, ze VESKERE podvadeni je spatne, je bud uplnej idiot, nebo je legracni, pripadne oboji dohromady.
Takhle to holt (dneska) chodi.
Akorat ja uz jsem na tyhle novoty nejakej starej,nebo co...

Tak ono je jednoduché najít příklad, kde bude zase můj názor vypadat legračně. :-) Opět se dostáváme k pomyslné škále úrovně akceptace konsenzů na některých pravidlech. Konsenzus na tom, že se nemá krást, podvádět a vraždit bude ve společnosti zpravidla blízko 100%. U jiných aspektů lidského soužití už to tak jednoduché nebude. A hlavně zde tedy potřebujeme nějaká jednotná pravidla. Často jsou zákony také napsány tak, že ta pravidla platí pouze v případě, že se individuální smluvní strany nedohodnou jinak (tzv. dispozitivní zákonná ustanovení). Jinde, kde je situace "jasná" jsou používána v zákonech tzv. kogentní ustanovení, od nich se individuální smluvní strany odchýlit nemohou. Ano svět není černobílý. Dokonce ani v tom ohledu, že usmrcení jiného člověka jiným člověkem, je vždy a ve všech případech zapovězeno. I z tohoto zdánlivě nepřekročitelného pravidla existují významné výjimky, jako je beztrestnost přiměřené obrany, která může v některých případech skončit zcela legálně usmrcením útočníka.

Shrnuto, podtrženo, tvůj sarkazmus je příliš primitivní na to, aby mohl být účinný. :-)

Muj priklad je zcela realny. DOSLOVA takto se to stalo.
A stalo se toho vice, nejen u podvadeni.
Lide holt takto uvazuji a ja ne. To neni sarkasmus, to je proste realita.
Ostatne nazory, ze si zenska za to znasilneni muze sama, nema chodit v noci parkem v minisukni zcela realne slycham od zcela realnych lidi OSOBNE "kazdou chvili".
To je holt ta "relativizace". Svet neni cernobily, z cehoz vyplyva, ze clovek muze byt tak trosku svine,pokud se schova do te "sede zony".
Podle me to proste neni pravda, a I mala svine je proste svine.
Btw,jake konkretni zakony umoznuji se dohodnout? Myslim nejake "vyznamne". Opravdu by me to zajimalo, zadny si nevybavim.

Nikde netvrdím, že je ten příklad nereálný. Napsal jsem jen, že není těžké najít případ, kdy se budou názory na morálnost nějakého chování diametrálně lišit. A právě protože se často neliší vzniká zde spor, který je třeba civilizovaně řešit. V daném případě existuje široký konsenzus, že podvod je trestný čin, bez ohledu na mentální vlastnosti podvedeného a takto je tedy trestný čin krádeže také v zákoně upraven. Na druhou stranu existují zákony, které za trestný čin krádeže považují krádež až od určité hodnoty ukradené věci. Pokud je hodnota ukradené věci pod touto hranicí, nejde o trestný či krádeže, ale o přestupek.

Pokud tedy existuje široká shoda na hodnocení nějakého jednání jako obecně zavrženíhodného, nejedná se o extremismus. O extremismus jde v případe, kdy taková široká shoda neexistuje a někdo prosazuje krajní řešení takového sporu. V naší společnosti by tak mohl být za extremistu označen člověk, který by požadoval, aby za rouhání proti církvi byl trest smrti. Existují ale země, kde na takovém trestu panuje široká shoda a o extrémismus se tam nejedná. V takovém případě jde "pouze" o necivilizované poměry (podle našich měřítek). Pro extremismus tety může existovat prostor, ale mimo území, na němž existuje již jiný (umírněnější) konsenzus. Proto jsou také tak často (a zcela přirozeně a oprávněně) anarchokapitalističtí extrémisté vyzýváni, aby si našli jinou zemi, či území, kde si ty své extrémní názory prosadí/zavedou.

A ano, jeden člověk může být menší svině, než jiný. Ta škála není nastavena černobíle, dvoustavově svině/nesvině. Je tam celá škála intenzity toho, kdo jaká svině může být. Ta černobílost prostě není v barevném světě použitelná, resp. k černobílým náhledům na svět se uchylují právě extrémisté.

Dohodnout se podle vůle stran a nebýt vázán v daném ohledu zákonem, je docela hodně. Zadejte si do vyhledávače "pokud se strany nedohodnou jinak" a měla by se Vám vyhledat zákonná ustanovení, která tuto formulaci obsahují. Zdrojem nejen smluvní autonomie je také ustanovení Listiny základních práv a svobod, kde dle čl. 2 odst. 3 platí, že "Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá."

Velmi, ale opravdu velmi nešťastně vyjádřená myšlenka :-(