Kanál Svobodného přístavu: Urzův komentář k Timovu komentáři k Jurajovi – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Cantillonův efekt by snad mohl mít nějakou relevanci v prostředí komoditních peněz, kde nově do oběhu vpouštěné peníze mohou mít uvedený efekt. Při emisi nových komoditních peněz dochází totiž pouze k "přítoku" dané komodity do peněžního systému, aniž by se na straně nabídky statků nabízených na trhu za peníze, cokoliv v souvislosti s tímto přílivem nových peněz změnilo. Zde lze tedy předpokládat přímý a jednoznačný postupný tlak těchto nových peněz na ceny (tedy pokud není tento příliv kompenzován navýšením úspor). O změnách cen na trhu vždy rozhoduje jednání producentů a těch, kteří penězi disponují, nikoliv samotné množství peněz jimi držených. Záleží totiž na tom, jak s těmito novými penězi naloží ti, kdo je získali, stejně jako záleží na tom, jak, či za co tyto nové peníze získali.

Naproti tomu v prostředí současných účetních peněz nemá podle mě Cantillonův efekt žádné relevantní opodstatnění. Tvorba nových peněz je zde spojena současně s novou povinností dlužníka vyprodukovat zboží a služby v tržní hodnotě nově vzniklých peněz + úrok. V krátkodobém čase tak může nastat, že se nejprve jako nové peníze dostane do oběhu celá půjčená (nově vytvořená) částka (typicky u spotřebitelského úvěru), avšak práce/zboží/služby produkované dlužníkem navíc oproti stavu před půjčkou se budou dostávat na trh postupně tempem, jak jsou rozloženy splátky dluhu. V dlouhodobém horizontu ale dojde k postupnému vyrovnání tohoto nepoměru. Jinými slovy nadměrná úvěrová expanze (zvýšení ekonomické aktivity, jak na straně spotřeby, tak na straně produkce) může vest k růstu cenové hladiny, pokud poptávka narazí na limity produkčních kapacit toho kterého statku.

Představa, že půjčením si (nově vytvořených) peněz a jejich utracením za nižší ceny předtím, než se v důsledku navýšení objemu peněžní zásoby ceny zvednou, lze nějak nepoctivě a bezrizikově profitovat, je ale zcela mylná. Pokud někdo tímto způsobem vydělává, pak je to odměna za podstoupení rizika, že ceny toho co nakoupí za nové peníze v budoucnu naopak klesnou, nebo vyrostou méně, než odpovídá zaplaceným úrokům. Nejde tedy o zaručený bezrizikový výdělek. Výdělek (pokud se dostaví) je za podstoupení daného tržního rizika. Nevidím tedy žádný prostor pro to, aby zde mohl být onen Cantillonův efekt použit jako kritika čehokoliv.

Pokud jde o banky, tak ani ty na tom, že jsou jako první u zrodu nových peněz, nemohou nijak nepoctivě ani bezrizikově vydělávat. Pokud banka společně s jejím dlužníkem vytvoří nové peníze, pak banka tímto podstoupí riziko, že dlužník celou částku i s úrokem nesplatí. Úrokovou marži (rozdíl mezi úrokem inkasovaným od dlužníka a úrokem placeným držiteli vkladu) tak banka získává rovněž za podstoupení tentokrát kreditního rizika, jež banka nese v důsledku poskytnutí půjčky. Nejde tedy o nepoctivý ani bezrizikový zisk, který banka získává jen na základě toho, že je držitelem bankovní licence. Profit banky tedy navíc ani nesouvisí s pohybem ceny toho, co bylo za nové peníze nakoupeno. Cantillonův efekt tak zde lze použít snad jen jako něco, co bance naopak škodí, než aby jí to nějak prospívalo, protože cenová inflace naopak ukusuje z nominální hodnoty její úrokové marže, takže reálná hodnota marže banky v čase s cenovou inflací klesá, což může mít značný negativní vliv hlavně u úvěrů na několik desetiletí.

Co se týče možností financovat více investic v prostředí pružných účetních peněz, tak samozřejmě bude platit, že toto s sebou ponese i více nevydařených investic. Ekonomika ale má prospěch z těch vydařených investic a těch je zpravidla mnohem více, než těch nevydařených. Jinými slovy vyšší (absolutní) počet nevydařených investic je jen jedna strana dané mince. Druhou stranou téže mince jsou ty vydařené investice "navíc", které by se v rigidním peněžním prostředí komoditních peněz vůbec neuskutečnily. Nevydařené investice skončí toliko finančními ztrátami neúspěšných investorů. Financí je ale v systému účetních peněz opravdu zpravidla dostatek. :-) Důležité je, aby bylo dost investorů, kteří mají chuť a odhodlání něco aktivně vytvořit a aby bylo dost koupěschopných spotřebitelů, kteří si to budou kupovat. Toto může být "nedostatkovým zbožím". Nikoliv peníze.