Láska k ankapu – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Je mi 44. Jsem dělník s minimálním vzděláním. Rodiče mě vychovali jako pravicového voliče. Politika mě zajímala jen povrchně, ale pocit, že nesu část zodpovědnosti, kam bude tato země směřovat, mě nutil volit. Jenže před osmi lety se mi narodilo dítě, a já pocítil ještě vetší zodpovědnost – ne k této zemi, ale k němu. Řešil jsem, jak ho co nejlíp vychovat a koho zvolit, aby alespoň nebylo hůř. Byl jsem zoufalý. A pak jsem náhodou narazil na žlutočerného dredaře. Láska byla na světě. Rychle jsem poznal, že jsem vždy byl anarchokapitalistou, jen to neměl popsané. Vždycky jsem někde v sobě věděl, že to dítě vychovávat nemusím, akorát mi všichni tvrdili opak. Vždyť to dítě už je člověk, jen mu chybí zkušenosti. Ty získá samo. Má role není ho vychovávat, stačí ho milovat, podporovat a dávat mu bezpečí a zázemí, aby ho moc nezkazil systém a můj strach. A co ta politika? Svoboda se nedává, svoboda se bere. A nelze se k ní provolit.