Náklady obětované příležitosti v praxi – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ve městě, kde žiji, se z dříve komerčního objektu za podpory kraje, města, státu a EU stalo umělě a na sílu vytvořené „kulturní centrum“. V realitě to vypadá tak, že kromě komentovaných prohlídek a obskurních artových akcí se tam pořádají workshopy pro seniory a matky s dětmi. Artové akce a workshopy pořádá každá druhá kavárna, jejíž majitel je aspoň trochu srdcař. Nestojí to však téměř miliardu korun jako naše „kulturní centrum“. Všude se dočteme, jak je nyní díky tomu společnost kulturně obohacená. Nikde se však nedočteme, oč jsme přišli. Za miliardu bychom mohli mít třeba 200 rodinných domů či jídlo na rok pro více než 4000 rodin nebo průměrný nájem na více než 5000 let či třeba 30000 dovolených u moře či roční léčbu rakoviny pro více než 2000 lidí. Podíváme-li se na státní rozpočet, je jasné, že to je jen kapka v moři. Rozdíl životní úrovně mezi tím, co máme teď, a tím, co by nám mohla přinést skutečně volnotržní společnost, si ani neumím představit.