Povinnost jako výsledek selhání argumentace – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

A v ankapu budou děti číst povětšinou jen Čtyřlístky a bezduché časopísky a později Stopy hrůzy a Bravíčko? Myslím, že je fajn, když si o konkrétních knížkách může celá třída popovídat, rozebrat podstatu, literární styl. Kvalitní učitel i rodič dá jistě dětem dostatek prostoru, vysvětlí důležitost četby, namotivuje... V ankapu už žádné seznamy doporučené četby nebudou? Vybrala bych si raději trochu "přísnější" školu, aby se mé dítě setkalo i s určitou povinností a dokázalo později v životě obstát... ale Vy si svobodně můžete vybrat i školu, kde žádná pravidla a povinnosti nebudou...

Líbí se mi ta formulace: "Čtyřlístky a bezduché časopisy..." Snad tím chce autor říci, že Čtyřlístky bezduché nejsou, jinak by snad nebyl důvod je předsadit.
Seznamy budou, na to jsou příliš praktické, aby nebyly. Ale jsou i opravdu dobrovolné seznamy, ne?

Jak vypadá dobrovolný seznam? Je to seznam, který si dítě vymyslí? Anebo je to klasika, že má žák doporučenou četbu, ze které si vybírá?
Mimochodem, má dcera chodí do druhé třídy a zatím žádný takový seznam nemá. Čte si pohádky a příběhy podle chuti, zatím tedy knížky, které ji v knihovně náhodně zaujmou. Paní učitelka nikoho do ničeho nenutí. Předpokládám, že později doporučený seznam literatury bude - a ve třídě pak jednotlivé knížky budou rozebírat. Tohle mě vždycky bavilo a těšila jsem se na to sdílení...

Tak není seznam jako seznam. Běžně si musí lidi k maturitě vybrat 20 knížek ze 40. U nás jsme měli luxusních 300 a po diskuzi s češtinářem bylo možné přidat další. Jediný u čeho jsem při čtení fakt trpěl byl Máj, na to jak je krátký jsem ho četl skoro měsíc, ale nějaká poezie tam být musela.

Ja byl na zakladce jeste za komancu a tam fakt byl pevne dany seznam, ctenarsky dennik, vlak pres to nejel.
Dosahlo to jedineho - ani jednu z tech knih jsem necetl, protoze povinne = spatne :-), meli jsme ve tride holky, co to poctive cetly s psaly si ty denniky, ty nam to pujcili, my to opsali (s drobnyma upravama), ukol splnen, nikdo po nicem nepatral, ucitelum bylo zela jedno, jestli vime, o cem to bylo ci ne, proste jsme meli ctenarsky dennik, ukol splnen, vice nezajem.
Na stredni jsem mel kliku, ze jsem se velmi brzo nechal vyhodit z prumyslovky a sel na ucebni obor s maturitou, kde se resily ty odborne veci a na nejakou povinnou cetbu se tam vice mene sralo, nejake nutne zaklady clovek zase nekde opsal, a jinak klid.
Btw, jsem clovek, co hodne cte, trebas na vojne jsem cetl v prumeru 4-5 knizek tydne....

Je fajn, když si třída MŮŽE popovídat. Souhlas.
Dneska často MUSÍ.
A to je ten rozdíl...

Já jsem také pro dobrovolnost!
Bylo by fajn, kdyby rodiče měli možnost výběru z větší palety škol a aby byla mnohem větší nabídka volitelných předmětů.
Bylo by také fajn, kdyby učitel mohl operativně vyloučit žáka z jeho výuky z důvodu nespolupráce nebo nepřijatelného chování.

A když jste pro dobrovolnost, nebudou vám vadit děti, které si budou číst jen Čtyřlístky a Bravíčka?

Když ty děti nebudou moje, tak mi to tolik vadit nebude, spíš mi jich bude líto.
Jinak samozřejmě ano, přemýšlela bych, zda jsem něco nezanedbala... :)

Btw, ze jdu kolem, co mas proti Ctyrlistku? Imho zrovna Ctyrlistek je pro deti dost super, a ostatne i pro dospele :-)

Vůbec nic - milovala jsem ho!
Bylo to myšlené tak, že by rodič (i učitel) mohl dětem nabídnout i další dimenze - větší pestrost i hloubku...
Samozřejmě přirozeně namotivovat, ne vnutit jim to násilím...

No vida, a je z vás fanynka unschoolingu! :-)
Teda až na to, že "přirozeně namotivovat" někým jiným je oxymoron. Přirozená motivace je vnitřní. Ale samozřejmě je fajn, když je okolní prostředí pro děti plné vjemů :-)

Ne, "přirozeně namotivovat" není oxymoron. Přirozená motivace může znamenat, že dítěti přirozeně nabídneme něco skvělého, čeho by si samo nevšimlo. Že dítě pro určitou věc můžeme zásadně nadchnout - a bez našeho přičinění by to samo neobjevilo.
Já nemám v zásadě nic proti unschoolingu, ale záleží asi na konkrétním případu. V některých případech to samozřejmě může dětem zásadně ublížit - a naopak, někdy to může být nejlepším řešením... nejde to generalizovat.

Já vám rozumím, ale upozorňuju na detail:
Bez ohledu na to, kdo tam ten vjem dal, motivace je vnitřní proces.

No právě, já mluvím o probuzení té vnitřní motivace, to je samozřejmě v první řadě úkol rodiny a vliv na to má celkové prostředí, ve které vyrůstám - a pak je to také úkol učitelů, školy a možností, které škola může nabídnout :)

A na to není třeba povinné školní docházky s povinnou četbou :-)

Nenutím to nikomu :)
Myslím si, že když dítě má z nějakého důvodu odpor ke škole, tak by rodič měl zajistit alternativní výuku a měl by mít právo se ze systému vyvázat...
S tou literaturou - pokud by to byl volitelný předmět, tak by to bylo nejlepší, chápu, že to každého nemusí bavit...

Diskuze byla ale postavená jinak...
"Proč bych měl ztrácet čas a lámat si hlavu s argumentací, jak dětem sdělit, že knihy jsou něčím zcela fascinujícím a pro ně užitečným?"
Rozumný učitel pracuje s dětmi právě tak, že v první řadě motivuje děti k objevování literatury jako něčeho fantastického... vybírá zajímavé pasáže, o kterých s dětmi přemýšlí... Takoví učitelé jsou také, nejsou jen ti špatní a vyhořelí. V ankapu by to mohlo fungovat mnohem lépe než teď... nemám ráda, když všechny hodíme do jednoho pytle.

Thevar bohužel nějak tu myšlenku vůbec nepřizpůsobil ankapu, jeho "úvahu" chápu jako výkřik "A", ale chybí mi tam to "B" = tedy to, jak by si to představoval. Je snadné někoho poplivat, ale co z toho? :) Proto jsem napsala pár otázek do diskuze, protože raději o věcech přemýšlím, než jen suše odsoudím...