Pozornost nad zlato – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Zrovna tohle bych vlastně Szasziánovi trochu uznal, i když je to asi každého vkus. V zásadě staví na tom, že to čemu říkáme duševní nemoci jsou nějaké typy chování, které jsem jako společnost v nějaké historické fázi začali separovat a odsouvat do blázinců, eventuelně zkusit "normalizovat", tzv. léčit. A historii toho to vcelku odpovídá - v minulosti byli "dušeně nemocní" sice často exoty, ale nebyl tam ten tah (protože často ani reálná možnost) na separaci, čímž se oni asi víc naučili i přes svou odlišnost žít se společností a společnost s nimi.

Myslím, že Jung uvádí, že taky byl v jejich obci takový strejček, a všichni věděli, že strejček je takový trochu zvláštní, ale vesměs to soužití nějak fungovalo, s tím že v pozdějších dobách by toho samého strejčka psychiatři označili za schizofrenika a dost možná trvale hospitalizovali. V některých kulturách nebo možná i dříve te evropské (?) co vím byly občas ty zvláštní typy povahy i docela ceněné jako nějaký zdroj jiného pohledu na svět atd. Zažil jsem tedy jen jednoho človka v tomto stavu po vícero dní a i když je v něčem úplně mimo a moc se to s ním nedá (i když možná by se to časem nějak zapracovalo, jako u toho Jungova strejčka, když by nebyla jiná cesta), tak v něčem má zase v danou chvíli celkem dobré postřehy na některá témata.

Samozřejmě se bavíme o nějakých mírnějších odchylkách a o dost složitější je to třeba u nějakých prudkých projevů, i když i "normální" člověk může mít občas dost drsně prudké reakce v některých krajnějších situacích.

A pak je tu ten spor o to, že Szaszián tvrdí, že ty projevy nemají ani fyzické nálezy ve fyziognomii mozklu atd, v čemž i tu mívá slušnou oponenturu, ale do této části sporu nemám možnost se rýpat, vím o tomhle už úplné houby.