Právo vychází z emocí – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

No nemyslím si to úplně. Není nutně nezbytné, to ano. Např. si můžeme představit situaci kdy nějaký filantrop bude dobrovolně financovat nemocice a garantovat všem nárok na pozitivní péči. Nebo i můžeme uznat že etatisti si ten stát a celej jeho aparát včetně garancí nároků platí doborovolně, tedy bez nucení. Nicméně situace na Slovensku docela hezky demonstruje kam ta pozitivní práva (nárok na zdravotní pěči pro všechny) v podání státu můžou dospět a dojde i k naprosto přímemů nucení, hrozbám a v budoucnu možná i k tomu zavírání, když ti co ta pozitivní práva prakticky naplňují se začnou cukat a už to úplně dobrovolně dělat nechcou. Do té doby to funguje a ty hrozby a nucení se děje typicky na té příjmové stránce, tedy výběrů daní ze kterých se pak platí ti lidi co to dělají dobrovolně.

Na druhou stranu moc nevidí to "nezbytné donucování přesně stejně", kdy by stát akorát konstatoval něco jako: dělejte si co se týče zdravotní peče co chcete, domluvte se na ní navzájem jak chcete, nebudu vám v tom bránit, něco zakazovat ale ani vám pěči nějak financovat a garantovat že se vám ji dostane. A to by pak bylo to "negativní právo".
A je to něco jiného než kdyby stát řekl, budu vám garnatovat, že vám kromě mě ani nikdo jiný nebude v bránit se domlouvat navzájem jak chcete etc. To bych pak nazval pozitiví právo / nárok na vymáhaní práva. A tam si myslím že vaše vlastní argumetace směřuje, co jsem pochytil. No a celý vymáhaní práva, to je ten zásadní rozdíl mezi minarchisty a anarchikapitalisty a tam docela souhlasím že ty Urzovy argumenty, "decentralizovné právo" apod. trochu haprují.