Pronájem života – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

2.1 Mohl byste to malinko víc rozvést?

Komu tedy patří můj život? Kdo za mě prožívá emoce, kdo za mě rozhoduje, kdo obsluhuje mé tělo, kdo mi dal život?
Jana Sokola celá naše rodina osobně znala - bydlel totiž kousek od nás a chodili jsme do stejného kostela (v Břevnově). Jan Sokol byl věřící, věřil tedy, že život nám dal Bůh, ale pokud vím, tak sebevlastnictví nezpochybňoval. Pokud je Vám něco (v tomto případě tělo) darováno, tak je to naše vlastnictví. I přesto, že byl Sokol věřící, byl velmi otevřený jakékoliv diskuzi. Byl žákem Jana Patočky, který ho myslím zásadně ovlivnil... "Život jako závazek" se nijak nevylučuje se "sebevlastnictvím". Křesťané tedy věří, že člověk dostal své tělo i duši od Boha a měl by se o tyto dary starat. Jak s tím naloží nechal na svobodné vůli člověka. Ježíš v této souvislosti vypráví např. "podobenství o svěřených hřivnách", kde vysvětluje, že bychom se o svěřené tělo i duši měli starat... Je tam také řečeno, že každý má prostě jiné startovní podmínky, takže každý by měl jednat v rámci svých možností... ta péče znamená tedy určitý závazek.

*****

Mt 25,14-30
Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: "Jeden člověk se chystal na cesty: zavolal si služebníky a svěřil jim svůj majetek. Jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. Ten, který dostal pět hřiven, hned šel, podnikavě jich využil a vyzískal pět dalších. Stejně i ten, který dostal dvě, vyzískal dvě další. Ale ten, který dostal jednu, šel, vykopal v zemi jámu a peníze svého pána ukryl.
Po delší době se pán těch služebníků vrátil a dal se s nimi do účtování.
Přistoupil ten, který dostal pět hřiven, přinesl s sebou pět dalších a řekl: Pane, pět hřiven jsi mi svěřil, hle - dalších pět jsem vydělal. Pán mu řekl: Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. Pojď se radovat se svým pánem.
Přistoupil i ten druhý, který dostal dvě hřivny, a řekl: Pane, dvě hřivny jsi mi svěřil, hle - další dvě jsem vydělal. Pán mu řekl: Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. pojď se radovat se svým pánem. Přistoupil pak i ten, který dostal jednu hřivnu, a řekl: Pane, vím, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. Měl jsem strach, a proto jsem tvou hřivnu ukryl v zemi. Tady máš, co ti patří.
Pán mu odpověděl: Služebníku špatný a líný! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nesel, a sbírám, kde jsem nerozsypal? Měl jsi tedy moje peníze uložit u směnárníků a já bych si při návratu vyzvedl i s úrokem, co je moje. Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven. Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít nadbytek. Kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. A tohoto služebníka, který není k ničemu, hoďte ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů."