Prvý „Veľký skok vpred“ – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

V letech 1941 a 1942 Spojenci dodali do SSSR zhruba:

50 % roční spotřeby cukru

50 % roční spotřeby zeleniny (včetně fazolí, hrášků, salátů, apod.)

20 % roční spotřeby masa

100 % roční spotřeby masných produktů!

40 % roční spotřeby sádla

To, že bez vydatné americké pomoci by to měl SSSR ve válce s nacistickým Německem hodně těžké, připustili i Stalinův nástupce Nikita Sergejevič Chruščov a především nejlepší sovětský vojenský velitel maršál Georgij Konstantinovič Žukov. Ten k tomu uvedl. „Dnes se říká, že nám Spojenci nikdy nepomohli. Ale sotva lze popřít, že nám Američané dodávali obrovské množství materiálu, bez něhož bychom nemohli formovat naše zálohy, ba ani pokračovat ve válce. Dostali jsme 350 000 aut, a jakých aut! Chyběly nám výbušniny, střelný prach, neměli jsme ani čím plnit patrony do pušek. Američané nás opravdu dostali z nouze.“ V rozhovoru se spisovatelem Simonovem pak věhlasný sovětský vojevůdce svá předchozí tvrzení doplnil: „Bez amerického střelného prachu bychom byli v těžké situaci, nemohli bychom vyrábět takové množství munice, které jsme potřebovali. Bez amerických Studebakerů bychom neměli na čem táhnout naše raketomety (Katuše). Ty vlastně podstatnou měrou zajišťovaly náš frontový transport. Výroba speciální oceli, nezbytná pro nejrůznější válečnou výrobu, byla také závislá na řadě amerických dodávek.“

Jeho slova potvrzují i samotní ruští historici, kteří uvádějí, že západní dodávky tvořily v rámci SSSR 28% kovoobráběcích strojů, 29% železničních kolejích, 32% leteckého benzínu, 35% střelného prachu, 42% mědi, 49% hliníku a dokonce 71% lokomotiv.


Precti si ta posledni procenta a pak mudruj...