Relativní vzdělanost vs. reálná vzdělanost – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1) Málokterý studující má čas v tunách nepodstatných informací…
- Proboha, jaké tuny informací? VŠECHNO, co se vyučuje na gymnáziu, se naučí průměrný dvacátník za měsíc, když chce, a to při zaměstnání.

2) vzdělání, které pomáhá vytvořit si objektivní představu o světě
- Asi jste myslel "pravdivou představu o světě". Nebo je to důmyslně skrytý doklad, jak špatné je státní školství?

3) uplatnit ji ve prospěch kvality svého života, třeba znalostí základů psychologie dojít ke kvalitnímu partnerskému vztahu.
- Proboha…

4) Kontrast mezi relativní a reálnou vzdělaností je tak jedním z nejzásadnějších problémů moderního školství
- Ne. Školství má dva základní problémy: 1. Jako zdravotnictví je jen způsob, jak se distribuuje medicína, tak školství je jen způsob distribuce vzdělanosti, čili řekněme poznání nebo porozumění. A první základní problém je, že v naší společnosti je jen velmi málo lidí produkujících porozumění, a ještě méně z nich je za to placeno. A rozhodně to nejsou učitelé. 2. Druhý základní problém je, že se nerozlišují dvě funkce škol: vzdělávací a funkce sociální kontroly. V důsledku toho máme střední školy, které – obzvláště gymnázia – nemají žádný smysl jako vzdělávací instituce. Jediný smysl gymnázií je poskytovat extrémně předražený babysitting pro adolescenty.

1) Tady hrozně záleží na škole. U některých to může být pravda a u některých ne; osobně znám opravdu inteligentní lidi, kteří se dennodenně museli připravovat do školy hodiny, aby měli samé jedničky. Myslím, že příliš generalizujete. Ale hlavně se podle mě nevěnujete podstatě - pointa, že tam ten člověk musí sedět a poslouchat extrémní množství času nepodstatné informace, i když už je třeba ovládá.

2) No, tak pokud si pod nějakým slovem neumíte nic představit, je absurdní to automaticky svádět na mě. Já pod tím samozřejmě myslel věrohodnost a živost ve vystižení toho, jak funguje naše společnost. To znamená ukazovat studujícím různé koncepty, které jsou pro svět, ve kterém budou jednou plně žít, zásadní a dát jim dostatečný prostor, ale i motivaci, aby si je přisvojili. Třeba ty vztahy, fyzikální zákony, technologie a spoustu dalšího, k čemu jsme se třeba ve škole ani nedostali kvůli nepodstatným věcem, protože zrovna byly v nějakém vzdělávacím plánu. Důležitý tam ale je i ten krok uplatnit je do praxe - sledovat, jak to, že ty informace absolventi ví, ovlivňuje jeho život. Protože naprosto typicky nějak. Velká část absolventů SŠ, se kterými jsem se bavil, považuje svůj čas ve škole za vesměs ztracený čas. Na papíře tam ty znalosti dokonce i mohly být, ale v praxi nikdo studentům nepomohl, aby v nich viděli nějaký řád, nějaký smysl. Protože k tomu dneska je motivace jen u několika vyvolených učitelů, kteří k tomu mají vnitřní motivaci (peněz dostanou stejně).

3) Za tímhle si stojím. Školy lidi neučí jak fungovat v životě a je to na nich vidět hrozně moc, i když to možná zrovna vám přijde absurdní. Formování jakýchkoli vztahů je jeden z nejdůležitějších soft skillů.

4) 1. Mluví o mém konceptu reálné vzdělanosti. 2. Souhlasím, ale to, že to je babysitting, je podle mě výsledkem toho, že podle RVP se tam musí odučit spousta zbytečných informací, navíc dost specifickou formou. Což možná narážíte i na to, že není skoro žádný rozdíl mezi gymnáziem a ZŠ.

"VŠECHNO, co se vyučuje na gymnáziu, se naučí průměrný dvacátník za měsíc, když chce, a to při zaměstnání."

Vážený pane,
jsem učitelka na gymnáziu a velice ráda bych viděla důkaz Vašeho suverénního tvrzení.
Přijďte na naši školu koncem ledna (to je dokonce víc času, než potřebuje průměrný dvacátník...), stejně budou probíhat komisionální zkoušky, nebude tedy problém sehnat učitele, kteří by Vás vyzkoušeli ze svých oborů.
Dejte vědět, jestli do toho jdete a domluvíme setkání.
Přeji hezký den.

jsem učitelka na gymnáziu a velice ráda bych viděla důkaz Vašeho suverénního tvrzení.
Přijďte na naši školu koncem ledna (to je dokonce víc času, než potřebuje průměrný dvacátník...), stejně budou probíhat komisionální zkoušky, nebude tedy problém sehnat učitele, kteří by Vás vyzkoušeli ze svých oborů.

Keď študent na gymnáziu dokončí test, tak pravdepodobne už o mesiac by v tom teste nebol úspešný. Celé gymnázium je o tom že sa treba pripraviť na test a nie vzdelávať sa do života. Ak niekto prejde testom neznamená to že tomu rozumie. Výsledok testu hovorí iba o tom že v momente testu študent disponoval informáciami.

Ku kvalite života je rozhodne nevyhnutné vedieť počet kostí v tele, všetky hlavné mestá alebo tisícku rôznych dátumov a mená tisícky panovníkov v priebehu histórie, bez ohľadu na logiku a previazanosť evolúcie a historického vývoja.

Ať žije duce!

No von ale už umřel,
tak nevím jestli se svým přáním uspějete,
leda snad že by vstal z mrtvých...

Nejde ani tak o relativní a reálnou vzdělanost,
jako spíše o metodu která se používá,

metoda "cukru a biče" je metoda agresivní a tudíž kontraproduktivní,

a pokud se takto naučíte jednat v mládí,
budete takto jednat i dospělosti,
at už jako politik či úředník budete druhým pod pohrůžkou biče vnucovat pravidla,
nebo jako občan budete pod pohrůžkou násilí automaticky pravidla přijímat

Budete se prostě chovat jako vystrašená ovce...

Nejde ani tak o otázku K čemu vám to bude ?
nejde o budoucnost ale o přítomnost,
a přítomnost znamená harmonický rozvoj člověka

Souhlasím - ale především si myslím, že snaha o relativní vzdělanost je právě to, co vede k metodě cukru a biče - protože právě ta představa ideálního člověka je něco, co nás vede k tomu nutit studenty, aby se mu přiblížili. Na druhou stranu, pokud bychom z našich státních škol odstranili cukr a bič, pořád si nemyslím, že bychom problém jejich nepraktičnosti vyřešili. Proto si myslím, že musíme usilovat hlavně o to reálné vzdělání; a při jeho implementaci zároveň lidé pravděpodobně i dojdou k tomu, že metoda cukr a bič není moc dobrá metoda. :)
A opět - myslím si, že "k čemu mi to bude?" je do velké míry něco, co vede k harmonickému rozvoji člověka, samozřejmě po boku těch správných mentorů, kteří vám ukážou, že byste měl hlavně přemýšlet nad přítomností. :)

. Na druhou stranu, pokud bychom z našich státních škol odstranili cukr a bič, pořád si nemyslím, že bychom problém jejich nepraktičnosti vyřešili.
...........................................................................

Laissez faire, čili wu wei je univerzální způsob jednání,
který lze pak použít v případě jakéhokoliv jednání,
at už kydáte hnůj nebo sestavuje program nebo raketu...

Představy ideálního člověk jsou různé,
povětšinou se to chápe jako sbírka znalostí či dovedností,

ale v principu jde pouze o dvě věci které se učíte po celý život,
totiž o koncentraci a meditaci,
tedy nejde o znalosti či dovednosti, ale o pozornost...
Koncentraci asi znáte a meditaci si pak můžete představit jako intuici,
tedy schopnost nahlédnout celek...

Tedy chcete-li to říci jinak,
jde o to naučit se tvořit nikoliv pracovat,
což jde vztáhnout i na "umění kydat hnůj"

Pokud používáte meditaci - intuici
nemáte potřebu se ptát k čemu mně to bude,
navíc intuice funguje vždy v přítomnosti,
a samozřejmě to i znamená, že nepotřebujete moc přemýšlet,
protože intuice je opět orientační funkce stejně jako myšlení...

A to je to laissez faire, čili wu wei,
čili můžete být genius i u kydání hnoje...

PS.

Snadno to lze pochopit z Jungovy psychologie rozvoje člověka,
tedy především z jeho protikladných orientačních funkcí
rozum-cit
vnímání-intuice
Já to poslední ovšem popisuji pomocí duchovnáckých pojmů jako koncenaci a meditaci...

No, já nevím - mně přijde, že nám oběma jde o skoro stejnou věc, akorát o ní každý mluvíme jinak. :)

Jasně, nechat ležet je super - a věřím, že kdyby nám šlo více o reálné vzdělání brzy by se podobné školy našly.

Zbytek je zajímavá kvazináboženská úvaha, akorát já osobně si pod ní nedokážu představit nic konrkétního. Schopnost tvořit a nejen pracovat je důležitá, ale jak to souvisí s čímkoli, o čem se bavíme? Pod intuicí si představím podvědomý rozhodovací proces, ne schopnost nahlédnout celek. Zároveň ani nevím, proč bych si měl neklást otázku "K čemu nám to bude?". A co mi dá, když nebudu moc přemýšlet?

Schopnost tvořit a nejen pracovat je důležitá, ale jak to souvisí s čímkoli, o čem se bavíme?
...........................................................................
Nejspíš to bude souviset s vaší výkoností...


Pod intuicí si představím podvědomý rozhodovací proces, ne schopnost nahlédnout celek.
.....................................................................
Tak jinak tedy, jestli je to podvědomý rozhodující proces,
tak potom vy fungujete jako celek,
nebot podvědomí je něco obvykle nevědomého co je vaší součástí,
jen si to neuvědomujete a nepoužíváte to...



A co mi dá, když nebudu moc přemýšlet?
..........................................

Začnete používat jiné orientační funkce které jste dosud nepoužíval,
tedy budete jednat celistvěji a spontánněji...
Budete tedy myslet trošku jiným způsobem...

No, já nevím - mně přijde, že nám oběma jde o skoro stejnou věc, akorát o ní každý mluvíme jinak. :)
..........................................................................
Já to chápu jak o ní mluvíte,
to zas není až tak neobvyklý názor a je vcelku správný,

já vám jen popisuji konkrétně oč běží
pomocí právě těch základů Jungovy psychologie,
co to je tedy to zkvalitnění života...

Dobře, děkuji za Váš pohled. Určitě se jej pokusím v blízké době vyzkoušet, třeba můj život učiní ještě kvalitnějším, než momentálně je. A jsem rád, že se zde objevují i duchovní lidé. :)

So vzdelávacím systémom je prakticky takmer všetko zle. vychádza zo stredovekého modelu, pritom pokrok v súčasnej dobe, a to pokrok v akomkoľvek smere, nielen vedecko-technický, je asi tak milion krát rýchlejší.

snáď každý relevantný odborník na vzdelanie tvrdí, že systém školstva založený na memorovaní nejakých poznatkov je úplná blbosť.

Vzdelávací systém nie je výhra byrokratov. ani neexistuje centrálne plánovanie aj ak sa to tak môže zdať.

v stredoveku sa vyučovalo sedem slobodných umení, potreba zmeny vzdelávania nemusela nastať aj tisíc rokov. Svet sa od stredoveku, a hlavne počas dvadsiateho storočia stal príliš komplikovaným na to aby bol dostatočne pochopiteľný. to samozrejme bežného človeka smrteľne desí, preto sa (úplne prirodzene) snaží vzdelavácí systém sám seba nejak udržať. Nezamýšľa sa nad tým či je to dobré alebo nie, len si chce udržať aký taký status quo. Je to práve kvôli tomu strachu z príliš komplikovanej reality. byrokrati si neuvedomujú že to čo robia, robia práve preto aby eliminovali svoj strach, vzdelávajú teda tak ako sa to vždy robilo a je pokoj.

môžeš sa spýtať ktoréhokoľvek byrokrata, učiteľa, či centrálneho plánovača(neexistujúceho) prečo vzdelávajú práve takým spôsobom, a k čomu celé to memorovanie slúži a ako bude využité a ako zlepší život. ak sa budeš učiteľov a byrokratov pýtať dosť dlho, zistiš že ani jeden (česť výnimkám) nemá odpoveď.

väčšina ľudí chápe chybnosť vzdelávacieho systému. ale takmer nikto nemá odvahu začať robiť zmenu. školstvo sa týka najmä detí a pri deťoch sú rodičia citliví. rodičia sú zároveň voliči, pustiť sa do zmeny vzdelávacieho systému je malá politická samovražda. Preto sa to zatiaľ neudialo.

Pri tom všetkom treba povedať že ľudia sú dostatočne vzdelaní a vedomostí pribúda a kvalita života sa zvyšuje. neplatí to plošne. javí sa že niekto sa holt narodil lepšie a niekto zas horšie.